Place de Paris, nord-est de la ville, 1876-1882. Le fort de Vaujours possède, à une centaine de mètres de ses saillants I et V, 2 batteries reliées au fort par un chemin couvert. La batterie nord est formée d'un quadrilatère avec fossé non défendu. Un casernement à l'épreuve de six travées, pour 162 hommes, donne sur une cour protégée par une crête de feux d'infanterie. Les fronts nord et est totalisent cinq traverses creuses pour un total de six ou sept pièces. Deux passages couverts, de part et d'autre du casernement, permettent l'accès au front est. Le chemin couvert reliant la batterie au saillant I du fort garni de cinq traverses dont quatre creuses, pour la desserte de cinq plates-formes de tir. Ce chemin couvert est désigné comme étant la courtine Nord. Un dispositif identique est reproduit à partir du saillant V du fort aux différences près que des cinq traverses de la courtine Sud, seules les 1, 2 et 4 sont creuses et que le front est de la batterie comprend non pas deux mais trois traverses creuses, ce qui porte le total de la batterie sud à six traverses creuses. Batteries et chemin couvert totaliseraient 23 pièces. Chacune d'entre elles se voyait, par un projet de 1911 resté sans suite, octroyer 1 T 75 et 2 T mi. La batterie nord a pratiquement disparu et la batterie sud a son fossé comblé et son massif occupé par des bâtiments modernes.

Festung Paris, nordöstlich der Stadt, 1876–1882. Das Fort Vaujours verfügt etwa hundert Meter von seinen Frontvorsprüngen I und V entfernt über zwei Batterien, die durch einen gedeckten Weg mit dem Fort verbunden sind. Die nördliche Batterie besteht aus einem Viereck mit einem ungeschützten Graben. Eine sechsjochige Kaserne für 162 Mann überblickt einen Hof, der durch einen Infanterie-Feuergrat geschützt ist. Die Nord- und Ostfront haben fünf hohle Traversen für insgesamt sechs oder sieben Geschütze. Zwei gedeckte Gänge auf beiden Seiten der Kaserne bieten Zugang zur Ostfront. Der gedeckte Weg, der die Batterie mit dem Frontvorsprung I des Forts verbindet, hat fünf Traversen, von denen vier hohl sind, um fünf Feuerplattformen zu bedienen. Dieser gedeckte Weg wird als nördliche Kurtine bezeichnet. Eine identische Vorrichtung ist vom V-förmigen Vorsprung des Forts aus nachgebildet, mit dem Unterschied, dass von den fünf Traversen der südlichen Kurtine nur 1, 2 und 4 hohl sind und dass die Ostfront der Batterie nicht zwei, sondern drei hohle Traversen umfasst, wodurch die Gesamtzahl der südlichen Batterie auf sechs hohle Traversen steigt. Batterien und gedeckter Weg würden insgesamt 23 Stück umfassen. Jeder von ihnen wurden durch ein Projekt von 1911, das ohne Weiterverfolgung blieb, 1 T 75 und 2 T mi zugesprochen. Die nördliche Batterie ist praktisch verschwunden und der Graben der südlichen Batterie ist zugeschüttet und ihr Massiv ist mit modernen Gebäuden besetzt.

Vesting Parijs, ten noordoosten van de stad, 1876-1882. Het fort van Vaujours heeft, ongeveer honderd meter van de saillanten I en V, twee batterijen die via een overdekte weg met het fort verbonden zijn. De noordelijke batterij bestaat uit een vierhoek met een onverdedigde gracht. Een kazerne met zes vakken, voor 162 man, kijkt uit op een binnenplaats die beschermd wordt door een vuurheuvel voor infanterie. De noordelijke en oostelijke fronten hebben vijf holle traversen voor in totaal zes of zeven kanonnen. Twee overdekte doorgangen, aan weerszijden van de kazerne, bieden toegang tot de oostelijke fronten. De overdekte weg die de batterij verbindt met saillant I van het fort, heeft vijf traversen, waarvan er vier hol zijn, voor vijf schietplatforms. Deze overdekte weg wordt de noordelijke ringmuur genoemd. Een identiek ontwerp is gereproduceerd in de saillante V van het fort, met de verschillen dat van de vijf traversen van de zuidelijke gordijn, slechts 1, 2 en 4 hol zijn en dat de oostgevel van de batterij niet twee, maar drie holle traversen bevat, wat het totaal van de zuidelijke batterij op zes holle traversen brengt. Het totaal aantal batterijen en overdekte wegen zou 23 stuks bedragen. Elk daarvan kreeg, via een project uit 1911 dat zonder vervolg bleef, 1 T 75 en 2 T mijl toegewezen. De noordelijke batterij is vrijwel verdwenen en de zuidelijke batterij heeft zijn gracht gedempt en zijn massief bezet met moderne gebouwen.

Fortress Paris, northeast of the city, 1876-1882. The fort of Vaujours has, about a hundred meters from its salients I and V, two batteries connected to the fort by a covered way. The northern battery consists of a quadrilateral with an undefended ditch. A six-bay proof barracks, for 162 men, overlooks a courtyard protected by an infantry fire ridge. The northern and eastern fronts have five hollow traverses for a total of six or seven guns. Two covered passages, on either side of the barracks, provide access to the eastern front. The covered way connecting the battery to the fort's salient I has five traverses, four of which are hollow, to serve five firing platforms. This covered way is referred to as the northern curtain wall. An identical device is reproduced from the salient V of the fort with the differences that of the five traverses of the southern curtain, only 1, 2 and 4 are hollow and that the eastern front of the battery includes not two but three hollow traverses, which brings the total of the southern battery to six hollow traverses. Batteries and covered way would total 23 pieces. Each of them was granted, by a 1911 project which remained without follow-up, 1 T 75 and 2 T mi. The northern battery has practically disappeared and the southern battery has its ditch filled and its massif occupied by modern buildings.

Pevnost Paris, severovýchodně od města, 1876-1882. Pevnost Vaujours má asi sto metrů od svých výběžků I a V dvě baterie propojené s pevností krytou chodbou. Severní baterie se skládá z čtyřúhelníku s nechráněným příkopem. Šestidílná kasárna pro 162 mužů mají výhled na nádvoří chráněné pěchotním palebným hřebenem. Severní a východní fronta mají pět dutých traverz pro celkem šest nebo sedm děl. Dvě kryté chodby po obou stranách kasáren poskytují přístup na východní frontu. Krytá cesta spojující baterii s výběžkem I pevnosti má pět traverz, z nichž čtyři jsou duté, které slouží pěti palebným plošinám. Tato krytá cesta se označuje jako severní obvodová zeď. Identický prvek je reprodukován z vyčnívajícího V pevnosti s tím rozdílem, že z pěti příčných můstků jižní kurtiny jsou pouze 1, 2 a 4 duté a že východní přední strana baterie obsahuje ne dva, ale tři duté příčné můstky, což zvyšuje celkový počet jižních baterií na šest dutých příčných můstků. Baterie a krytá cesta by měly mít celkem 23 kusů. Každé z nich bylo v rámci projektu z roku 1911, který zůstal bez následných úprav, přiděleno 1 T 75 a 2 T mi. Severní baterie prakticky zmizela a jižní baterie má zasypaný příkop a její masiv obsazen moderními budovami.