Notes de synthèse sur la position fortifiée d'Anvers qui est particulièrement riche en fortifications de toutes les époques.

Événements marquants

1830-31 : Anvers est reprise dans la Barrière Wellington ainsi que d'autres villes telles que : Nieuwpoort, Oostende, Ieper, Menen, Doornik, Oudenaarde, Charleroi, Gent, Dendermonde, Ath, Mons, Philippeville, Mariembourg, Bouillon, Luxembourg, Dinant, Namur, Huy, Liège, Maastricht.

1846 : Voyage de Henri-Alexis Brialmont en Allemagne, où il découvre la fortification polygonale.

1859 : Concept de défense de la Belgique reposant sur Namur, Liège, Diest, les têtes de pont de Aarschot (Demer) et de Malines (Dyle), le réduit national d'Anvers, Dendermonde et Gent. Crise de l'artillerie rayée : les canons en bronze à chargement par la bouche sont remplacés par des canons en acier à rayures et à chargement par la culasse. Les essais de batteries flottantes se poursuivent en Angleterre depuis 1855 par Cowper Coles. Le Général Brialmont, encore Lieutenant, et bientôt Capitaine, (1821-1903) construit à Anvers les forts 1 à 8 et Merksem. Ceci pour compléter l'enceinte de siège d'Anvers. L'enceinte est polygonale avec des terrassements à grands reliefs, précédés de fossés de 70 m de large, flanqués de puissantes batteries casematées, les alentours pouvant être inondés à la distance de 8 km. Les forts sont éloignés de 3.500 à 5.500 m du centre ville et séparés entre eux de plus ou moins 2 000 m.

1860 : Coupole tournante en teck et plaques de fer placée par Cowper Coles sur la batterie flottante "Trusty" près de Sheerness. Brialmont assiste, impressionné, à une démonstration de tir sur cette tourelle.

1863 : PIRON, un militaire belge, invente une tourelle tournante qui ne sera jamais adoptée. Cette tourelle, tout en acier, a une forme d'égale résistance : la demi sphère, dans laquelle s'inscrit un icosaèdre (forme géométrique formée de 20 triangles équilatéraux). Le canon est d'un type ancien avec recul sur une glissière courbe, assurant le retour automatique en batterie. La rotation, la protection et la ventilation sont prévues, mais se heurteront aux difficultés technologiques de réalisation de cette époque. Brialmont dote le fort n° 3 d'une tourelle Coles à 2 canons de 15 cm montés sur un plan incliné absorbant le recul et permettant la remise en batterie automatique. Cuirasse inclinée à 45°, 18 plaques de fer de 16,5 cm d'épaisseur boulonnés sur un matelas de 2 pans de teck recroisés à angle droit. A l'intérieur, une contreplaque de fer épaisse de 13 mm.

1865 : En Allemagne, le Cpt SCHUMANN installe la première casemate en fonte durcie Grüson au fort Bingen à Mainz.

1868 : On prévoit que le fort St-Philippe (1869-72) sera équipé de 3 tourelles cylindriques en teck et tôles avec 2 canons de 24 cm et 2 canons de 28 cm de 1877 à 1881.

18/04/1878 : Loi pour la construction des forts de Walem et de Lier.

30/06/1881 : Loi pour les redoutes de digues d'Oorderen et de Berendrecht, qui seront commencées seulement en 1888.

1883 : Loi pour la construction de Steendorp à Rupelmonde. Invention des poudres à fumée réduite (1883-84).

24/06/1885 : Loi pour la construction du fort de Schoten. Recherches sur les obus-torpilles en Europe.

26/05/1886 : Loi pour le Fortin du Chemin de Fer à Duffel.

1887 : Le Lieutenant-Colonel hollandais VOORDUIN invente une casemate cuirassée située au front de gorge à la capitale avec 3 canons de chaque côté pour le flanquement des intervalles. Ceci inspirera les batteries "Traditore" d'Anvers. Concentration des armes.

1888-91 : Dès le 20 juillet, construction des forts de la Meuse à Liège et Namur.

1890 : Le Cpt hollandais du Génie SNIJDERS (collaborateur de Voorduin) propose pour le flanquement des intervalles, 2 casemates cuirassées indépendantes à 3 canons de 10 cm placées aux extrémités du fossé de gorge (S I et S IV). Dispersion des armes.

???? : Le fort Ste Marie est équipé d'une batterie cuirassée Grüson-Krupp en fonte durcie (procédé Grüson) à 6 canons de 24 cm pour barrer l'Escaut. Elle fut ferraillée par les Allemands en 1944.

25/07/1892 : Loi pour le fortin de Kapellen.

1901 : Projet LIENARD, les forts 1 à 8, Merksem, Steendorp et peut-être Kruybeke et Zwijndrecht sont modernisés pour résister aux obus-torpilles et reliés par un rempart flanqué de coupoles à canons à tir rapide (5,7 et 7,5 cm);

• 2 batteries avec coupoles à tir rapide en protection de l'Escaut;
• 3 nouveaux forts à côté de Steendorp;
• 12 nouveaux forts à côté de Lier et de Walem;
• des redoutes semi-permanentes avec coupole 7,5 cm;
• destruction de l'enceinte de Dendermonde et construction des forts de Lebbeke, Zele, Denderbelle et Schoonaarde.

Loi du 06/06/1906 : Les forts de Blauwgaren (Oudendijk), Stabroek, Ertbrand, Brasschaat, Schoten, 's Gravenwezel, Oelegem, Broechem, Kessel, Lier, Koningshooikt, Walem, Groenstraat (Sint-Katelijne-Waver), Wilebroek (Breendonk), Liezele, Bornem, 10 redoutes et des inondations. Pour la rive gauche de l'Escaut : Haasdonk, Doel, 2 redoutes et des inondations.

Loi du 18/08/1907 (budget) : Application de la loi précédente, ainsi que construction d'un fossé aquatique avec rempart flanqué par des caponnières et des grilles (non placées car trop onéreuses).

Vers 1910 : On rajoute 2 coupoles 7,5 cm Cockerill 1909 aux forts 1 à 8, à Merksem, Steendorp, (ex. fort 4 à Mortsel). Aux forts extérieurs, on rajoute des coupoles obusier 12 cm Cockerill 1906-09 de même taille que celles de 5,7 et 7,5 cm.

02/08/1914 : L'Allemagne remet à la Belgique un ultimatum pour passer en France.

Types de forts

Bastionnés:

Selon les vieux principes de Vauban et de Coehoorn. EX. le fort Frédéric. La documentation me manque à ce jour.

Les forts 1 à 8 et Merksem:

Construits de 1859 à 1874 en site humide, grosso modo en forme d'étoile à 6 branches, dépourvus d'escarpe maçonnée. A l'avant, des plates-formes d'artillerie séparées par des traverses de terre, et une caponnière centrale double, protégée d'un coup direct par un talus de terre. Elle agit en flanquement. Sur les flancs, casemates à revers et plate-formes d'artillerie séparées par des merlons disposés en chicane. Au front de gorge, des casemates à revers, un réduit central, près du redan, des plates-formes d'artillerie protégées par un glacis et un fossé intérieur. Un chemin couvert parcourt les douves à la berge extérieure.

Armement

• Canons de 12 cm sous casemate à la Haxo (action frontale)
• Environ 70 canons à âme lisse de 12 et 24 livres sur des cavaliers séparés par des merlons de terre
• Casemates en briques et béton armées de 5,7 cm
• Canons rayés Wahrendorf de 12 cm à la culasse, sur affût plan incliné pour le tir à barbette
• Autres ?

Forts de la grande ceinture extérieure

Forts d'un type plus ou moins rectangulaire bâtis en site humide de 1907 à 1914. Ces forts sont réalisés tout en béton simple avec glacis en terre. Ils ont une ou deux cours intérieures avec les casernements. Ex. Liezele, Breendonk,… Ils sont situés à environ 15 km du centre de la ville.

Armement selon le plan type vers 1910

• SII et S III, casemates de flanquement des fossés et intervalles avec 5,7 cm
• Au centre, un massif central bétonné avec la grosse artillerie et des cloches d'observation, ainsi que les casernements ;
• 2 coupoles obusier 1 x 12 cm
• 1 coupole 2 x 15 cm
• 4 coupoles 7,5 cm
• S I et S IV, chacun 1 coupole 5,7 cm à éclipse
• Front de gorge, batterie "Traditore" simple ou double. Les batteries "Traditore" sont en béton simple et ont les étages de feu bien défilés
• Simple : 2 batteries séparées pour une meilleure vue et dispersion des armes
• Double : concentration des armes en un seul bâtiment moins coûteux
• Chaque flanc de Traditore possède:
• En sous-sol, 2 x 12 cm
• Au rez-de-chaussée, 2 x 7,5 cm
• Défense de l'entrée, 2 x 2 canons de 5,7 cm superposés

Redoutes de la grande ceinture extérieure

Elles ont pour but de flanquer les intervalles des forts. Une redoute consiste en un bâtiment incurvé avec une entrée en saillie et dont le dos est recouvert de terre. En tête du talus, une coupole de 7,5cm. A la gorge du bâtiment, une batterie "Traditore". Le tout est entouré par un fossé aquatique. Le casernement est situé sous le talus de terre et est surmonté d'une ou de plusieurs cloches d'observation en acier. Redoute simple : ex. Dorpveld et Borsbeek. Redoute double : ex. Letterheide

Fossé aquatique avec caponnières

Il relie les forts d'Oelegem jusqu'à Berendrecht. Les caponnières surveillaient également des écluses fortifiées qui permettaient d'inonder certaines parties du front. Le fossé devait être équipé de grilles (projet 1907) qui ne furent pas installées en raison de leur coût (5.000.000 F à cette époque).

Etat de la PFA en 1914

Anvers constitue le "Réduit National". C'est une place des plus fortes de l'Europe. Elle est constituée d'une enceinte de guerre, de 22 ouvrages modernes non tous terminés ainsi que d'inondations par barrages sur l'Escaut. Ces étendues inondées (profondeur moyenne 2 à 3 m) sont navigables en petits bateaux pour permettre l'approvisionnement des troupes. La garnison représente 40.000 hommes. Une petite place forte à Dendermonde à 30 km en amont sur l'Escaut avec la Dendre barre le passage vers Anvers. Dans les forts et les redoutes de la rive droite, seul le gros œuvre était achevé. Les avant-cuirasses de nombreuses coupoles n'avaient pas leur anneau protecteur de béton. Les canalisations électriques et téléphoniques restaient inachevées, l'armement incomplet, les projecteur quasi inexistants. Aucun ouvrage n'était à l'épreuve d'un calibre supérieur à 21 cm. Les intervalles devaient être organisés de toute pièce. La 2ème ligne était constituée par l'enceinte de 1859 (forts 1 à 8) déclassée, mais non encore démantelée. Elle avait perdu toute valeur défensive.

Synthese-Notizen zur befestigten Stellung Antwerpen, die besonders reich an Befestigungen aller Epochen ist.

Markante Ereignisse

1830-31: Antwerpen wird in die Wellington-Barriere zurückerobert, zusammen mit anderen Städten wie: Nieuwpoort, Oostende, Ieper, Menen, Doornik, Oudenaarde, Charleroi, Gent, Dendermonde, Ath, Mons, Philippeville, Mariembourg, Bouillon, Luxembourg, Dinant, Namur, Huy, Liège, Maastricht.

1846: Reise von Henri-Alexis Brialmont nach Deutschland, wo er die polygonale Befestigung entdeckt.

1859: Verteidigungskonzept für Belgien, das auf Namur, Liège, Diest, den Brückenköpfen Aarschot (Demer) und Mechelen (Dyle), dem nationalen Reduit Antwerpen, Dendermonde und Gent basiert. Krise der gezogenen Artillerie: Die bronzenen Vorderladerkanonen werden durch gezogene Stahlkanonen mit Hinterladung ersetzt. Die Versuche mit schwimmenden Batterien werden seit 1855 in England von Cowper Coles fortgesetzt. General Brialmont, noch Leutnant, und bald Hauptmann, (1821-1903) baut in Antwerpen die Forts 1 bis 8 und Merksem. Dies zur Vervollständigung der Belagerungsbefestigung von Antwerpen. Die Befestigung ist polygonal mit hohen Erdanlagen, vorgelagerten 70 m breiten Gräben, flankiert von mächtigen kasemattierten Batterien, das Umfeld kann auf 8 km Entfernung unter Wasser gesetzt werden. Die Forts sind 3.500 bis 5.500 m vom Stadtzentrum entfernt und untereinander durch etwa 2 000 m getrennt.

1860: Drehkuppel aus Teak und Eisenplatten, von Cowper Coles auf der schwimmenden Batterie "Trusty" bei Sheerness angebracht. Brialmont wohnt beeindruckt einer Feuervorführung auf diesen Turm bei.

1863: PIRON, ein belgischer Militär, erfindet einen Drehturm, der nie angenommen wird. Dieser Turm, ganz aus Stahl, hat eine gleichwiderständige Form: die Halbkugel, in die ein Ikosaeder (geometrische Form aus 20 gleichseitigen Dreiecken) eingeschrieben ist. Die Kanone ist von einem alten Typ mit Rücklauf auf einer gekrümmten Gleitbahn, die die automatische Rückkehr in Batterie sichert. Rotation, Schutz und Belüftung sind vorgesehen, stoßen aber auf die technologischen Schwierigkeiten der damaligen Zeit. Brialmont stattet Fort Nr. 3 mit einem Coles-Turm mit 2 Kanonen 15 cm aus, die auf einer schiefen Ebene montiert sind, die den Rücklauf absorbiert und die automatische Rückverlagerung ermöglicht. 45° geneigte Panzerung, 18 Eisenplatten von 16,5 cm Dicke, auf einer Unterlage aus 2 kreuzweise rechtwinklig verlegten Teakholzlagen verschraubt. Im Inneren eine 13 mm dicke Eisen-Gegenplatte.

1865: In Deutschland installiert Hptm. SCHUMANN die erste Hartguss-Kasematte Grüson im Fort Bingen in Mainz.

1868: Es ist vorgesehen, dass Fort St-Philippe (1869-72) mit 3 zylindrischen Türmen aus Teak und Blech mit 2 Kanonen 24 cm und 2 Kanonen 28 cm von 1877 bis 1881 ausgerüstet wird.

18.04.1878: Gesetz zum Bau der Forts Walem und Lier.

30.06.1881: Gesetz für die Deichredouten Oorderen und Berendrecht, die erst 1888 begonnen werden.

1883: Gesetz zum Bau von Steendorp bei Rupelmonde. Erfindung der raucharmer Pulver (1883-84).

24.06.1885: Gesetz zum Bau des Forts Schoten. Forschungen zu Granattorpedos in Europa.

26.05.1886: Gesetz für das Fortin du Chemin de Fer in Duffel.

1887: Der niederländische Oberstleutnant VOORDUIN erfindet eine gepanzerte Kasematte, die am Kehlfront der Hauptstadt liegt, mit je 3 Kanonen auf jeder Seite zur Flankierung der Zwischenräume. Dies wird die "Traditore"-Batterien von Antwerpen inspirieren. Konzentration der Waffen.

1888-91: Ab 20. Juli Bau der Maas-Forts in Liège und Namur.

1890: Der niederländische Genie-Hauptmann SNIJDERS (Mitarbeiter von Voorduin) schlägt für die Flankierung der Zwischenräume 2 unabhängige gepanzerte Kasematten mit je 3 Kanonen 10 cm an den Enden des Kehlgrabens (S I und S IV) vor. Zerstreuung der Waffen.

????: Fort Ste Marie wird mit einer gepanzerten Grüson-Krupp-Hartgussbatterie (Grüson-Verfahren) mit 6 Kanonen 24 cm ausgerüstet, um die Schelde zu sperren. Sie wurde 1944 von den Deutschen verschrottet.

25.07.1892: Gesetz für das Fortin Kapellen.

1901: Projekt LIENARD, die Forts 1 bis 8, Merksem, Steendorp und vielleicht Kruybeke und Zwijndrecht werden modernisiert, um Granattorpedos zu widerstehen, und durch einen Wall verbunden, der von Schnellfeuer-Kanonenkuppeln (5,7 und 7,5 cm) flankiert wird;

• 2 Batterien mit Schnellfeuerkuppeln zum Schutz der Schelde;
• 3 neue Forts neben Steendorp;
• 12 neue Forts neben Lier und Walem;
• halbpermanente Redouten mit 7,5 cm Kuppel;
• Zerstörung der Befestigung von Dendermonde und Bau der Forts Lebbeke, Zele, Denderbelle und Schoonaarde.

Gesetz vom 06.06.1906: Die Forts von Blauwgaren (Oudendijk), Stabroek, Ertbrand, Brasschaat, Schoten, 's Gravenwezel, Oelegem, Broechem, Kessel, Lier, Koningshooikt, Walem, Groenstraat (Sint-Katelijne-Waver), Wilebroek (Breendonk), Liezele, Bornem, 10 Redouten und Überflutungen. Für das linke Scheldeufer: Haasdonk, Doel, 2 Redouten und Überflutungen.

Gesetz vom 18.08.1907 (Budget): Anwendung des vorherigen Gesetzes, sowie Bau eines Wassergrabens mit von Kaponnieren und Gittern flankiertem Wall (nicht angebracht, da zu kostspielig).

Um 1910: Es werden 2 Kuppeln 7,5 cm Cockerill 1909 zu den Forts 1 bis 8, zu Merksem, Steendorp, hinzugefügt (z.B. Fort 4 in Mortsel). Zu den äußeren Forts werden Haubitzkuppeln 12 cm Cockerill 1906-09 gleicher Größe wie die von 5,7 und 7,5 cm hinzugefügt.

02.08.1914: Deutschland stellt Belgien ein Ultimatum für den Durchmarsch nach Frankreich.

Forttypen

Bastioniert:

Nach den alten Prinzipien von Vauban und Coehoorn. Z.B. Fort Frédéric. Die Dokumentation fehlt mir bis heute.

Die Forts 1 bis 8 und Merksem:

Erbaut von 1859 bis 1874 in feuchtem Gelände, grob in Form eines sechszackigen Sterns, ohne gemauerte Escarpe. Vorn Artillerieplattformen, durch Erd-Traversen getrennt, und eine zentrale Doppel-Kaponniere, vor direktem Treffer durch einen Erdwall geschützt. Sie wirkt flankierend. An den Flanken, Rückwärtige Kasematten und Artillerieplattformen, durch in Zickzack angeordnete Schartenmauern getrennt. Am Kehlfront, rückwärtige Kasematten, ein zentrales Reduit, nahe der Spitze, Artillerieplattformen, geschützt durch einen Glacis und einen inneren Graben. Ein gedeckter Weg verläuft entlang der Gräben am äußeren Ufer.

Bewaffnung

• Kanonen 12 cm unter Kasematte nach Haxo (Frontalwirkung)
• Etwa 70 glattläufige Kanonen von 12 und 24 Pfund auf Cavalieren, durch Erdmerlone getrennt
• Kasematten aus Ziegeln und Beton, bewaffnet mit 5,7 cm
• Gezogene Wahrendorf-Kanonen 12 cm am Verschluss, auf schiefer Lafette für Barbettenfeuer
• Andere ?

Forts des großen äußeren Gürtels

Forts von mehr oder weniger rechteckigem Typ, in feuchtem Gelände von 1907 bis 1914 erbaut. Diese Forts sind ganz in einfachem Beton mit Erdglacis ausgeführt. Sie haben einen oder zwei Innenhöfe mit den Unterkünften. Z.B. Liezele, Breendonk,… Sie liegen etwa 15 km vom Stadtzentrum entfernt.

Bewaffnung gemäß Typenplan um 1910

• SII und S III, Kasematten zur Flankierung der Gräben und Zwischenräume mit 5,7 cm
• In der Mitte, ein zentraler, betonierter Massiv mit der schweren Artillerie und Beobachtungsglocken, sowie den Unterkünften;
• 2 Haubitzkuppeln 1 x 12 cm
• 1 Kuppel 2 x 15 cm
• 4 Kuppeln 7,5 cm
• S I und S IV, jeweils 1 Versenkkuppel 5,7 cm
• Kehlfront, einfache oder doppelte "Traditore"-Batterie. Die "Traditore"-Batterien sind in einfachem Beton und haben die Feueretagen gut gedeckt
• Einfach: 2 getrennte Batterien für eine bessere Sicht und Zerstreuung der Waffen
• Doppelt: Konzentration der Waffen in einem einzigen, kostengünstigeren Gebäude
• Jede Flanke der Traditore besitzt:
• Im Untergeschoss, 2 x 12 cm
• Im Erdgeschoss, 2 x 7,5 cm
• Verteidigung des Eingangs, 2 x 2 Kanonen 5,7 cm übereinander

Redouten des großen äußeren Gürtels

Sie dienen dazu, die Zwischenräume der Forts zu flankieren. Eine Redoute besteht aus einem gekrümmten Gebäude mit vorspringendem Eingang und dessen Rücken mit Erde bedeckt ist. An der Spitze des Walls eine Kuppel 7,5 cm. An der Kehle des Gebäudes eine "Traditore"-Batterie. Das Ganze ist von einem Wassergraben umgeben. Die Unterkunft befindet sich unter dem Erdwall und ist von einer oder mehreren Stahl-Beobachtungsglocken überragt. Einfache Redoute: z.B. Dorpveld und Borsbeek. Doppelte Redoute: z.B. Letterheide

Wassergraben mit Kaponnieren

Er verbindet die Forts von Oelegem bis Berendrecht. Die Kaponniere überwachten auch befestigte Schleusen, die das Unterwasser-Setzen bestimmter Frontabschnitte ermöglichten. Der Graben sollte mit Gittern (Projekt 1907) ausgestattet werden, die wegen ihrer Kosten (damals 5.000.000 F) nicht installiert wurden.

Zustand der PFA 1914

Antwerpen bildet das "Nationale Reduit". Es ist einer der stärksten Plätze Europas. Er besteht aus einer Kriegsbefestigung, 22 modernen, nicht alle fertiggestellten Werken sowie Überflutungen durch Sperren an der Schelde. Diese überfluteten Flächen (durchschnittliche Tiefe 2 bis 3 m) sind mit kleinen Booten befahrbar, um die Truppen zu versorgen. Die Garnison umfasst 40.000 Mann. Ein kleinerer Festungsplatz in Dendermonde, 30 km flussaufwärts an der Schelde mit der Dender, sperrt den Durchgang nach Antwerpen. In den Forts und Redouten des rechten Ufers war nur der Rohbau fertiggestellt. Die Vorpanzer vieler Kuppeln hatten keinen schützenden Betonring. Die elektrischen und telefonischen Leitungen blieben unvollendet, die Bewaffnung unvollständig, die Scheinwerfer quasi nicht vorhanden. Kein Werk war gegen ein Kaliber über 21 cm gesichert. Die Zwischenräume mussten völlig neu organisiert werden. Die 2. Linie bildete die 1859 (Forts 1 bis 8) außer Dienst gestellte, aber noch nicht abgebaute Befestigung. Sie hatte jeden defensiven Wert verloren.

Synthesenotities over de versterkte stelling Antwerpen, die bijzonder rijk is aan vestingwerken uit alle tijdperken.

Mijlpalen

1830-31: Antwerpen wordt heroverd in de Wellingtonbarrière samen met andere steden zoals: Nieuwpoort, Oostende, Ieper, Menen, Doornik, Oudenaarde, Charleroi, Gent, Dendermonde, Ath, Mons, Philippeville, Mariembourg, Bouillon, Luxembourg, Dinant, Namur, Huy, Liège, Maastricht.

1846: Reis van Henri-Alexis Brialmont naar Duitsland, waar hij de polygonale vestingbouw ontdekt.

1859: Verdedigingsconcept voor België steunend op Namur, Liège, Diest, de bruggenhoofden Aarschot (Demer) en Mechelen (Dijle), het nationale reduit Antwerpen, Dendermonde en Gent. Crisis van de getrokken artillerie: de bronzen voorladers worden vervangen door getrokken stalen kanonnen met achterlading. De proeven met drijvende batterijen worden sinds 1855 in Engeland door Cowper Coles voortgezet. Generaal Brialmont, nog luitenant, en spoedig kapitein, (1821-1903) bouwt te Antwerpen de forten 1 tot 8 en Merksem. Dit ter voltooiing van de belegeringsomwalling van Antwerpen. De omwalling is polygonaal met grote grondwerken, voorafgegaan door grachten van 70 m breed, geflankeerd door machtige gekazematteerde batterijen, de omgeving kan op 8 km afstand onder water worden gezet. De forten liggen 3.500 tot 5.500 m van het stadscentrum en zijn onderling ongeveer 2 000 m van elkaar gescheiden.

1860: Draaikoepel uit teak en ijzerplaten geplaatst door Cowper Coles op de drijvende batterij "Trusty" nabij Sheerness. Brialmont woont onder de indruk een schietdemonstratie op deze koepel bij.

1863: PIRON, een Belgisch militair, vindt een draaikoepel uit die nooit zal worden aangenomen. Deze koepel, geheel uit staal, heeft een vorm van gelijke weerstand: de halve bol, waarin een icosaëder (geometrische vorm bestaande uit 20 gelijkzijdige driehoeken) is ingeschreven. Het kanon is van een oud type met terugslag op een gebogen glijbaan, die de automatische terugkeer in batterij verzekert. Rotatie, bescherming en ventilatie zijn voorzien, maar zullen op de technologische moeilijkheden van die tijd stuiten. Brialmont voorziet fort nr. 3 van een Coles-koepel met 2 kanonnen 15 cm gemonteerd op een hellend vlak dat de terugslag absorbeert en de automatische herinbatterijstelling mogelijk maakt. Pantserhelling 45°, 18 ijzerplaten van 16,5 cm dikte op een onderlaag van 2 kruislings haaks gelegde teaklagen gebout. Binnenin een tegenplaat van ijzer van 13 mm dik.

1865: In Duitsland installeert Kapt SCHUMANN de eerste hardgietijzeren kazemat Grüson in fort Bingen te Mainz.

1868: Men voorziet dat fort St-Philippe (1869-72) zal worden uitgerust met 3 cilindrische koepels uit teak en plaatijzer met 2 kanonnen 24 cm en 2 kanonnen 28 cm van 1877 tot 1881.

18/04/1878: Wet voor de bouw van de forten Walem en Lier.

30/06/1881: Wet voor de dijkredoutes Oorderen en Berendrecht, die pas in 1888 zullen worden begonnen.

1883: Wet voor de bouw van Steendorp te Rupelmonde. Uitvinding van de rookarme poeders (1883-84).

24/06/1885: Wet voor de bouw van fort Schoten. Onderzoek naar granaattorpedo's in Europa.

26/05/1886: Wet voor het Fortin du Chemin de Fer te Duffel.

1887: De Nederlandse luitenant-kolonel VOORDUIN vindt een gepantserde kazemat uit, gelegen aan de keelfront van de hoofdstad met 3 kanonnen aan elke zijde voor de flankering van de tussenruimten. Dit zal de "Traditore"-batterijen van Antwerpen inspireren. Concentratie van de wapens.

1888-91: Vanaf 20 juli bouw van de Maasforten te Luik en Namen.

1890: De Nederlandse Genie-Kapt SNIJDERS (medewerker van Voorduin) stelt voor de flankering van de tussenruimten, 2 onafhankelijke gepantserde kazematten met 3 kanonnen 10 cm geplaatst aan de uiteinden van de keelgracht (S I en S IV). Verspreiding van de wapens.

????: Fort Ste Marie wordt uitgerust met een gepantserde Grüson-Krupp hardgietijzeren batterij (Grüson-procédé) met 6 kanonnen 24 cm om de Schelde te blokkeren. Ze werd in 1944 door de Duitsers gesloopt.

25/07/1892: Wet voor het fortin Kapellen.

1901: Project LIENARD, de forten 1 tot 8, Merksem, Steendorp en misschien Kruybeke en Zwijndrecht worden gemoderniseerd om granaattorpedo's te weerstaan en verbonden door een wal geflankeerd door snelvuurkanonkoepels (5,7 en 7,5 cm);

• 2 batterijen met snelvuurkoepels ter bescherming van de Schelde;
• 3 nieuwe forten naast Steendorp;
• 12 nieuwe forten naast Lier en Walem;
• semipermanente redoutes met 7,5 cm koepel;
• vernietiging van de omwalling van Dendermonde en bouw van de forten Lebbeke, Zele, Denderbelle en Schoonaarde.

Wet van 06/06/1906: De forten van Blauwgaren (Oudendijk), Stabroek, Ertbrand, Brasschaat, Schoten, 's Gravenwezel, Oelegem, Broechem, Kessel, Lier, Koningshooikt, Walem, Groenstraat (Sint-Katelijne-Waver), Wilebroek (Breendonk), Liezele, Bornem, 10 redoutes en overstromingen. Voor de linkeroever van de Schelde: Haasdonk, Doel, 2 redoutes en overstromingen.

Wet van 18/08/1907 (budget): Toepassing van de vorige wet, alsmede aanleg van een watergracht met door caponnières en hekken geflankeerde wal (niet geplaatst wegens te kostbaar).

Rond 1910: Men voegt 2 koepels 7,5 cm Cockerill 1909 toe aan de forten 1 tot 8, aan Merksem, Steendorp, (bv. fort 4 te Mortsel). Aan de buitenste forten voegt men houwitserkoepels 12 cm Cockerill 1906-09 van dezelfde grootte als die van 5,7 en 7,5 cm toe.

02/08/1914: Duitsland stelt België een ultimatum voor de doortocht naar Frankrijk.

Forttypes

Bastionvormig:

Volgens de oude principes van Vauban en Coehoorn. Bv. het fort Frédéric. De documentatie ontbreekt mij tot op heden.

De forten 1 tot 8 en Merksem:

Gebouwd van 1859 tot 1874 op natte site, grofweg in stervorm met 6 punten, zonder gemetselde escarp. Vooraan artillerieplatforms gescheiden door aardetraversen, en een centrale dubbele caponnière, tegen directe treffer beschermd door een aardwal. Zij werkt flankerend. Op de flanken, achterwaartse kazematten en artillerieplatforms gescheiden door in chicane opgestelde schietgatenmuren. Aan de keelfront, achterwaartse kazematten, een centraal reduit, nabij de punt, artillerieplatforms beschermd door een glacis en een binnenste gracht. Een bedekte weg loopt langs de grachten aan de buitenoever.

Bewapening

• Kanonnen 12 cm onder kazemat naar Haxo (frontale werking)
• Ongeveer 70 gladloopse kanonnen van 12 en 24 pond op cavaliers gescheiden door aardemerlons
• Kazematten in baksteen en beton bewapend met 5,7 cm
• Getrokken Wahrendorf-kanonnen 12 cm aan de sluitstuk, op hellend affuit voor barbettevuur
• Andere ?

Forten van de grote buitenste gordel

Forten van min of meer rechthoekig type gebouwd op natte site van 1907 tot 1914. Deze forten zijn geheel in eenvoudig beton met aardeglacis uitgevoerd. Ze hebben een of twee binnenplaatsen met de kwartieren. Bv. Liezele, Breendonk,… Ze liggen op ongeveer 15 km van het stadscentrum.

Bewapening volgens typeplan rond 1910

• SII en S III, kazematten voor flankering van de grachten en tussenruimten met 5,7 cm
• In het midden, een gecentraliseerd betonnen massief met de zware artillerie en observatieklokken, alsmede de kwartieren;
• 2 houwitserkoepels 1 x 12 cm
• 1 koepel 2 x 15 cm
• 4 koepels 7,5 cm
• S I en S IV, elk 1 verdwijnkoepel 5,7 cm
• Keelfront, enkelvoudige of dubbele "Traditore"-batterij. De "Traditore"-batterijen zijn in eenvoudig beton en hebben de vuuretages goed gedekt
• Enkelvoudig: 2 gescheiden batterijen voor een beter zicht en verspreiding van de wapens
• Dubbel: concentratie van de wapens in één enkel, minder kostbaar gebouw
• Elke flank van de Traditore bezit:
• In de kelder, 2 x 12 cm
• Op het gelijkvloers, 2 x 7,5 cm
• Verdediging van de ingang, 2 x 2 kanonnen 5,7 cm boven elkaar

Redoutes van de grote buitenste gordel

Ze hebben tot doel de tussenruimten van de forten te flankeren. Een redoute bestaat uit een gebogen gebouw met een uitstekende ingang en waarvan de rug met aarde bedekt is. Aan de kop van de wal een koepel van 7,5 cm. Aan de keel van het gebouw een "Traditore"-batterij. Het geheel is omgeven door een watergracht. Het kwartier bevindt zich onder de aardewal en wordt overdekt door één of meer stalen observatieklokken. Enkelvoudige redoute: bv. Dorpveld en Borsbeek. Dubbele redoute: bv. Letterheide

Watergracht met caponnières

Hij verbindt de forten van Oelegem tot Berendrecht. De caponnières bewaakten ook versterkte sluizen die het onder water zetten van bepaalde frontdelen mogelijk maakten. De gracht moest worden uitgerust met hekken (project 1907) die wegens hun kostprijs (toen 5.000.000 F) niet werden geplaatst.

Toestand van de PFA in 1914

Antwerpen vormt het "Nationale Reduit". Het is één van de sterkste plaatsen van Europa. Het bestaat uit een oorlogsommuring, 22 moderne, niet alle voltooide werken alsmede overstromingen door stuwen op de Schelde. Deze ondergelopen gebieden (gemiddelde diepte 2 tot 3 m) zijn bevaarbaar met kleine boten om de troepen te bevoorraden. Het garnizoen vertegenwoordigt 40.000 man. Een kleine vestingplaats te Dendermonde op 30 km stroomopwaarts aan de Schelde met de Dender verspert de doorgang naar Antwerpen. In de forten en redoutes van de rechteroever was alleen de ruwbouw voltooid. De voorpantsers van vele koepels hadden hun beschermende betonnen ring niet. De elektrische en telefoonleidingen bleven onvoltooid, de bewapening onvolledig, de schijnwerper quasi onbestaande. Geen enkel werk was bestand tegen een kaliber boven 21 cm. De tussenruimten moesten van ganserlei worden georganiseerd. De 2de lijn werd gevormd door de in 1859 (forten 1 tot 8) buiten dienst gestelde, maar nog niet gesloopte ommuring. Zij had iedere defensieve waarde verloren.

Synthesis notes on the fortified position of Antwerp, which is particularly rich in fortifications from all periods.

Significant events

1830-31: Antwerp is retaken in the Wellington Barrier along with other towns such as: Nieuwpoort, Oostende, Ieper, Menen, Doornik, Oudenaarde, Charleroi, Gent, Dendermonde, Ath, Mons, Philippeville, Mariembourg, Bouillon, Luxembourg, Dinant, Namur, Huy, Liège, Maastricht.

1846: Henri-Alexis Brialmont travels to Germany, where he discovers polygonal fortification.

1859: Defence concept for Belgium based on Namur, Liège, Diest, the bridgeheads of Aarschot (Demer) and Mechelen (Dyle), the national reduit of Antwerp, Dendermonde and Gent. Crisis of rifled artillery: bronze muzzle-loading guns are replaced by rifled steel breech-loading guns. Trials of floating batteries continue in England since 1855 by Cowper Coles. General Brialmont, still a Lieutenant, and soon Captain, (1821-1903) builds at Antwerp forts 1 to 8 and Merksem. This to complete the siege enceinte of Antwerp. The enceinte is polygonal with large earthworks, preceded by 70 m wide ditches, flanked by powerful casemated batteries, the surroundings can be flooded up to a distance of 8 km. The forts are 3,500 to 5,500 m from the city centre and separated from each other by approximately 2 000 m.

1860: Rotating cupola of teak and iron plates placed by Cowper Coles on the floating battery "Trusty" near Sheerness. Brialmont attends, impressed, a firing demonstration on this turret.

1863: PIRON, a Belgian military man, invents a rotating turret which will never be adopted. This turret, entirely of steel, has a form of equal resistance: the half sphere, inscribed with an icosahedron (geometric form composed of 20 equilateral triangles). The gun is of an old type with recoil on a curved slide, ensuring automatic return to battery. Rotation, protection and ventilation are provided, but will encounter the technological difficulties of realisation at that time. Brialmont equips fort no. 3 with a Coles turret with 2 15 cm guns mounted on an inclined plane absorbing recoil and allowing automatic return to battery. Armour inclined at 45°, 18 iron plates 16.5 cm thick bolted onto a mattress of 2 layers of teak laid crosswise at right angles. Inside, an iron counter-plate 13 mm thick.

1865: In Germany, Capt SCHUMANN installs the first hard-cast iron Grüson casemate at fort Bingen in Mainz.

1868: It is planned that fort St-Philippe (1869-72) will be equipped with 3 cylindrical turrets of teak and sheet iron with 2 24 cm guns and 2 28 cm guns from 1877 to 1881.

18/04/1878: Law for the construction of forts Walem and Lier.

30/06/1881: Law for the dyke redoubts of Oorderen and Berendrecht, which will only be started in 1888.

1883: Law for the construction of Steendorp at Rupelmonde. Invention of reduced-smoke powders (1883-84).

24/06/1885: Law for the construction of fort Schoten. Research on shell-torpedoes in Europe.

26/05/1886: Law for the Fortin du Chemin de Fer at Duffel.

1887: Dutch Lieutenant-Colonel VOORDUIN invents an armoured casemate sited at the gorge front of the capital with 3 guns on each side for flanking the intervals. This will inspire the "Traditore" batteries of Antwerp. Concentration of weapons.

1888-91: From 20 July, construction of the Meuse forts at Liège and Namur.

1890: Dutch Engineer Captain SNIJDERS (collaborator of Voorduin) proposes for flanking the intervals, 2 independent armoured casemates with 3 10 cm guns placed at the ends of the gorge ditch (S I and S IV). Dispersal of weapons.

????: Fort Ste Marie is equipped with an armoured Grüson-Krupp hard-cast iron battery (Grüson process) with 6 24 cm guns to block the Scheldt. It was scrapped by the Germans in 1944.

25/07/1892: Law for the fortin of Kapellen.

1901: LIENARD project, forts 1 to 8, Merksem, Steendorp and perhaps Kruybeke and Zwijndrecht are modernised to resist shell-torpedoes and linked by a rampart flanked by quick-firing gun cupolas (5.7 and 7.5 cm);

• 2 batteries with quick-firing cupolas for protection of the Scheldt;
• 3 new forts beside Steendorp;
• 12 new forts beside Lier and Walem;
• semi-permanent redoubts with 7.5 cm cupola;
• destruction of the enceinte of Dendermonde and construction of forts Lebbeke, Zele, Denderbelle and Schoonaarde.

Law of 06/06/1906: The forts of Blauwgaren (Oudendijk), Stabroek, Ertbrand, Brasschaat, Schoten, 's Gravenwezel, Oelegem, Broechem, Kessel, Lier, Koningshooikt, Walem, Groenstraat (Sint-Katelijne-Waver), Wilebroek (Breendonk), Liezele, Bornem, 10 redoubts and inundations. For the left bank of the Scheldt: Haasdonk, Doel, 2 redoubts and inundations.

Law of 18/08/1907 (budget): Application of the previous law, as well as construction of a water ditch with rampart flanked by caponiers and gratings (not installed as too costly).

Around 1910: 2 7.5 cm Cockerill 1909 cupolas are added to forts 1 to 8, to Merksem, Steendorp, (e.g. fort 4 at Mortsel). To the outer forts, 12 cm Cockerill 1906-09 howitzer cupolas of the same size as those of 5.7 and 7.5 cm are added.

02/08/1914: Germany delivers an ultimatum to Belgium for passage into France.

Types of fort

Bastioned:

According to the old principles of Vauban and Coehoorn. E.g. fort Frédéric. Documentation is lacking to this day.

Forts 1 to 8 and Merksem:

Built from 1859 to 1874 on wet sites, roughly in the shape of a six-pointed star, lacking a masonry escarp. At the front, artillery platforms separated by earth traverses, and a central double caponier, protected from a direct hit by an earth rampart. It acts in flanking. On the flanks, reverse casemates and artillery platforms separated by merlons arranged in chicane. At the gorge front, reverse casemates, a central reduit, near the salient, artillery platforms protected by a glacis and an inner ditch. A covered way runs along the moats at the outer bank.

Armament

• 12 cm guns under casemate in the Haxo manner (frontal action)
• About 70 smoothbore guns of 12 and 24 pound on cavaliers separated by earth merlons
• Brick and concrete casemates armed with 5.7 cm
• Rifled Wahrendorf 12 cm breech guns, on inclined carriage for barbette fire
• Others ?

Forts of the great outer belt

Forts of a more or less rectangular type built on wet sites from 1907 to 1914. These forts are executed entirely in plain concrete with earth glacis. They have one or two interior courtyards with the quarters. E.g. Liezele, Breendonk,… They are situated about 15 km from the city centre.

Armament according to the typical plan around 1910

• SII and S III, flanking casemates for the ditches and intervals with 5.7 cm
• In the centre, a central concrete massif with the heavy artillery and observation cloches, as well as the quarters;
• 2 howitzer cupolas 1 x 12 cm
• 1 cupola 2 x 15 cm
• 4 cupolas 7.5 cm
• S I and S IV, each 1 disappearing cupola 5.7 cm
• Gorge front, single or double "Traditore" battery. The "Traditore" batteries are in plain concrete and have the firing levels well defiladed
• Single: 2 separate batteries for better view and dispersal of weapons
• Double: concentration of weapons in a single less costly building
• Each flank of the Traditore possesses:
• In the basement, 2 x 12 cm
• On the ground floor, 2 x 7.5 cm
• Defence of the entrance, 2 x 2 5.7 cm guns superimposed

Redoubts of the great outer belt

They aim to flank the intervals of the forts. A redoubt consists of a curved building with a projecting entrance and whose back is covered with earth. At the head of the rampart, a 7.5 cm cupola. At the gorge of the building, a "Traditore" battery. The whole is surrounded by a water ditch. The quarters are located under the earth rampart and are surmounted by one or several steel observation cloches. Single redoubt: e.g. Dorpveld and Borsbeek. Double redoubt: e.g. Letterheide

Water ditch with caponiers

It links the forts from Oelegem to Berendrecht. The caponiers also monitored fortified sluices which allowed the flooding of certain parts of the front. The ditch was to be equipped with gratings (1907 project) which were not installed due to their cost (5,000,000 F at that time).

State of the PFA in 1914

Antwerp constitutes the "National Reduit". It is one of the strongest places in Europe. It consists of a war enceinte, 22 modern works not all completed as well as inundations by dams on the Scheldt. These inundated areas (average depth 2 to 3 m) are navigable by small boats to allow supply of the troops. The garrison numbers 40,000 men. A small fortress at Dendermonde 30 km upstream on the Scheldt with the Dendre blocks the passage to Antwerp. In the forts and redoubts of the right bank, only the shell was completed. The fore-armour of many cupolas lacked their protective concrete ring. Electrical and telephone conduits remained unfinished, the armament incomplete, searchlights virtually non-existent. No work was proof against a calibre above 21 cm. The intervals had to be organised from scratch. The 2nd line consisted of the 1859 (forts 1 to 8) decommissioned, but not yet dismantled enceinte. It had lost all defensive value.

Syntetické poznámky o opevněné pozici Antverp, která je obzvláště bohatá na opevnění ze všech období.

Významné události

1830-31: Antverpy jsou dobyty zpět v rámci Wellingtonovy bariéry spolu s dalšími městy, jako jsou: Nieuwpoort, Oostende, Ieper, Menen, Doornik, Oudenaarde, Charleroi, Gent, Dendermonde, Ath, Mons, Philippeville, Mariembourg, Bouillon, Luxembourg, Dinant, Namur, Huy, Liège, Maastricht.

1846: Cesta Henri-Alexise Brialmonta do Německa, kde objevuje polygonální opevnění.

1859: Koncept obrany Belgie založený na Namuru, Lutychu, Diestu, předmostích Aarschot (Demer) a Mechelen (Dyle), národním reduitu Antverp, Dendermonde a Gentu. Krize drážkového dělostřelectva: bronzová děla nabíjená z ústí jsou nahrazena drážkovými ocelovými děly nabíjenými ze závěru. Zkoušky plovoucích baterií pokračují v Anglii od roku 1855 pod vedením Cowpera Colese. Generál Brialmont, tehdy ještě poručík a brzy kapitán (1821-1903), staví v Antverpách forty 1 až 8 a Merksem. Toto k dokončení obléhacího opevnění Antverp. Opevnění je polygonální s rozsáhlými zemními pracemi, před nimiž jsou 70 m široké příkopy, flankované mohutnými kasematovanými bateriemi, okolí může být zatopeno do vzdálenosti 8 km. Forty jsou vzdáleny 3 500 až 5 500 m od centra města a vzájemně odděleny přibližně 2 000 m.

1860: Otočná kopule z teakového dřeva a železných plátů umístěná Cowperem Colesem na plovoucí baterii "Trusty" u Sheerness. Brialmont je přítomen, ohromen, střelecké ukázce na tuto věž.

1863: PIRON, belgický voják, vynalézá otočnou věž, která nikdy nebude přijata. Tato věž, celá z oceli, má tvar stejného odporu: polokoule, do níž je vepsán ikosaedr (geometrický tvar složený z 20 rovnostranných trojúhelníků). Dělo je starého typu s pohyblivým hlavňovým svazkem na zakřivené skluznici, zajišťující automatický návrat do palebného postavení. Rotace, ochrana a ventilace jsou navrženy, ale narazí na technologické obtíže realizace tehdejší doby. Brialmont vybavuje fort č. 3 Colesovou věží se 2 děly 15 cm umístěnými na nakloněné rovině pohlcující zpětný ráz a umožňující automatický návrat do palebného postavení. Pancíř skloněný pod úhlem 45°, 18 železných desek o tloušťce 16,5 cm připevněných šrouby na podložku ze 2 vrstev teakového dřeva křížených v pravém úhlu. Uvnitř protideska z železa o tloušťce 13 mm.

1865: V Německu instaluje kpt. SCHUMANN první kasematu z tvrzené litiny Grüson ve fortu Bingen v Mohuči.

1868: Plánuje se, že fort St-Philippe (1869-72) bude vybaven 3 válcovými věžemi z teakového dřeva a plechu se 2 děly 24 cm a 2 děly 28 cm od roku 1877 do 1881.

18.04.1878: Zákon na stavbu fortů Walem a Lier.

30.06.1881: Zákon na hráškové reduty Oorderen a Berendrecht, které budou započaty až v roce 1888.

1883: Zákon na stavbu Steendorp u Rupelmonde. Vynález prachů se sníženým kouřem (1883-84).

24.06.1885: Zákon na stavbu fortu Schoten. Výzkum granátových torpéd v Evropě.

26.05.1886: Zákon na Fortin du Chemin de Fer v Duffelu.

1887: Nizozemský podplukovník VOORDUIN vynalézá pancéřovanou kasematu umístěnou na šíjovém čele hlavního města se 3 děly na každé straně pro flankování intervalů. Toto inspiruje "traditore" baterie Antverp. Koncentrace zbraní.

1888-91: Od 20. července stavba Maaských fortů v Lutychu a Namuru.

1890: Nizozemský ženijní kapitán SNIJDERS (spolupracovník Voorduina) navrhuje pro flankování intervalů 2 nezávislé pancéřované kasematy se 3 děly 10 cm umístěné na koncích šíjového příkopu (S I a S IV). Rozptýlení zbraní.

????: Fort Ste Marie je vybaven pancéřovanou baterií Grüson-Krupp z tvrzené litiny (Grüsonův postup) se 6 děly 24 cm k zablokování Šeldy. Byla sešrotována Němci v roce 1944.

25.07.1892: Zákon na fortin Kapellen.

1901: Projekt LIENARD, forty 1 až 8, Merksem, Steendorp a možná Kruybeke a Zwijndrecht jsou modernizovány, aby odolávaly granátovým torpédům, a spojeny valem flankovaným rychlopalnými dělovými kopulemi (5,7 a 7,5 cm);

• 2 baterie s rychlopalnými kopulemi na ochranu Šeldy;
• 3 nové forty vedle Steendorp;
• 12 nových fortů vedle Lier a Walem;
• polotrvalé reduty s kopulí 7,5 cm;
• zničení opevnění Dendermonde a stavba fortů Lebbeke, Zele, Denderbelle a Schoonaarde.

Zákon ze dne 06.06.1906: Forty Blauwgaren (Oudendijk), Stabroek, Ertbrand, Brasschaat, Schoten, 's Gravenwezel, Oelegem, Broechem, Kessel, Lier, Koningshooikt, Walem, Groenstraat (Sint-Katelijne-Waver), Wilebroek (Breendonk), Liezele, Bornem, 10 redut a inundací. Pro levý břeh Šeldy: Haasdonk, Doel, 2 reduty a inundací.

Zákon ze dne 18.08.1907 (rozpočet): Aplikace předchozího zákona, jakož i stavba vodního příkopu s valem flankovaným kaponiérami a mřížemi (neinstalovány kvůli vysoké ceně).

Kolem roku 1910: Přidány jsou 2 kopule 7,5 cm Cockerill 1909 k fortům 1 až 8, k Merksem, Steendorp (např. fort 4 v Mortsel). K vnějším fortům jsou přidány houfnicové kopule 12 cm Cockerill 1906-09 stejné velikosti jako ty ráže 5,7 a 7,5 cm.

02.08.1914: Německo předkládá Belgii ultimátum k průchodu do Francie.

Typy fortů

Bastionové:

Podle starých principů Vaubana a Coehoorna. Např. fort Frédéric. Dokumentace mi dosud chybí.

Forty 1 až 8 a Merksem:

Stavěny od roku 1859 do 1874 na vlhkých lokalitách, hrubě v podobě šesticípé hvězdy, bez zděné eskary. Vpředu dělostřelecké platformy oddělené zemními traversami a centrální dvojitá kaponiéra, chráněná před přímým zásahem zemním valem. Působí flankovně. Na bocích, zadní kasematy a dělostřelecké platformy oddělené střílnovými zdmi uspořádanými do cikcaku. Na šíjovém čele, zadní kasematy, centrální reduit, u hrotu, dělostřelecké platformy chráněné glacis a vnitřním příkopem. Krytá cesta vede podél příkopů po vnějším břehu.

Výzbroj

• Děla 12 cm pod kasematou podle Haxa (čelní působení)
• Asi 70 hlavňových děl ráže 12 a 24 liber na kavalírech oddělených zemními merlony
• Kasematy z cihel a betonu vyzbrojené 5,7 cm
• Drážkovaná Wahrendorfova děla 12 cm u závěru, na nakloněném lafetování pro palbu z barbety
• Jiné ?

Forty velkého vnějšího pásu

Forty víceméně obdélníkového typu stavěné na vlhkých lokalitách od roku 1907 do 1914. Tyto forty jsou provedeny celé v prostém betonu s zemním glacis. Mají jeden nebo dva vnitřní dvory s ubytovnami. Např. Liezele, Breendonk,… Jsou situovány asi 15 km od centra města.

Výzbroj podle typového plánu kolem roku 1910

• SII a S III, kasematy pro flankování příkopů a intervalů s 5,7 cm
• Uprostřed, centrální betonový masiv s těžkým dělostřelectvem a pozorovacími zvonci, jakož i ubytovnami;
• 2 houfnicové kopule 1 x 12 cm
• 1 kopule 2 x 15 cm
• 4 kopule 7,5 cm
• S I a S IV, každá 1 zatahovací kopule 5,7 cm
• Šíjové čelo, jednoduchá nebo dvojitá "traditore" baterie. "Traditore" baterie jsou v prostém betonu a mají palebná patra dobře ukrytá
• Jednoduchá: 2 oddělené baterie pro lepší výhled a rozptýlení zbraní
• Dvojitá: koncentrace zbraní v jedné méně nákladné budově
• Každé křídlo traditore disponuje:
• V suterénu, 2 x 12 cm
• V přízemí, 2 x 7,5 cm
• Obrana vchodu, 2 x 2 děla 5,7 cm nad sebou

Reduty velkého vnějšího pásu

Mají za cíl flankovat intervaly mezi forty. Reduta se skládá z prohnuté budovy s vystupujícím vchodem a jejíž záda jsou pokryta zeminou. Na čele valu kopule 7,5 cm. Na šíji budovy "traditore" baterie. Celek je obklopen vodním příkopem. Ubytovna se nachází pod zemním valem a je překryta jedním nebo více ocelovými pozorovacími zvonci. Jednoduchá reduta: např. Dorpveld a Borsbeek. Dvojitá reduta: např. Letterheide

Vodní příkop s kaponiérami

Spojuje forty od Oelegem až po Berendrecht. Kaponiéry také střežily opevněné stavidla, která umožňovala zatopení určitých částí fronty. Příkop měl být vybaven mřížemi (projekt 1907), které nebyly instalovány kvůli své ceně (tehdy 5 000 000 F).

Stav PFA v roce 1914

Antverpy tvoří "Národní reduit". Je to jedno z nejsilnějších míst v Evropě. Skládá se z válečného opevnění, 22 moderních, ne všechny dokončených děl, jakož i inundací pomocí hrází na Šeldě. Tyto zatopené plochy (průměrná hloubka 2 až 3 m) jsou splavné malými čluny pro zásobování jednotek. Posádka činí 40 000 mužů. Malá pevnost v Dendermonde 30 km proti proudu na Šeldě s řekou Dendre blokuje průchod do Antverp. Ve fortech a redutách pravého břehu byla dokončena pouze hrubá stavba. Předpancíře mnoha kopulí postrádaly svůj ochranný betonový prstenec. Elektrické a telefonní rozvody zůstaly nedokončeny, výzbroj neúplná, reflektory téměř neexistovaly. Žádné dílo nebylo odolné proti ráži nad 21 cm. Intervaly bylo třeba zorganizovat od základů. Druhou linii tvořilo v roce 1859 (forty 1 až 8) vyřazené, ale ještě nerozebrané opevnění. Ztratilo veškerou obrannou hodnotu.

Les combats en 1914

2/8, 19 h : L'ultimatum allemand est communiqué au gouvernement belge

4/8 : Des troupes allemandes envahissent la Belgique

5/8 : Les soldats du Kaiser Wilhelm II pénètrent dans Visé pour passer la Meuse au gué de Lixhe

6/8 : L'armée allemande se heurte aux forts de Liège

15/8 : Bataille de Dinant et la Reine ainsi que le gouvernement s'établissent à Anvers

16/8 : Le dernier fort de Liège se rend à l'ennemi

17/8, le soir : Bataille de Haelen, dernière grande charge de cavalerie en Europe, dont les Belges sortent victorieux. Les Belges sont également retranchés à Diest, avec leur PC, derrière la route de Hougardcampteck

19/8 : Bombardement des forts du Nord-Est de Namur et offensive allemande à Aarschot

20/8 : Les Allemands font leur entrée à Bruxelles, ville ouverte. PFA : entre Clamphout et Anvers, on travaille jour et nuit, avec de nombreux volontaires, pour abattre les arbres, les villas et tout ce qui pourrait gêner le tir. Des retranchements sont élevés en divers endroits, les portes percées dans les murs de l'enceinte sont rebouchées, et les inondations près de la ligne des forts de Kapellen à Kontich exécutées. En ville, les drapeaux anglais, français et belges flottent tandis que le Roi Albert visite les avant-postes.

21 et 22/8 : Bataille de Charleroi avec l'aide des Français. Un détachement de cavalerie de la défense mobile d'Anvers se porte vers Herenthout où il rencontre des cavaliers allemands en nombre supérieur. Le combat se termine après plusieurs heures par le retrait des Allemands avec leurs blessés. On dégage les champs de tir en rasant tout ce qui peut servir d'abri à l'ennemi, on enlève les pavés des routes pour lui rendre difficile l'approche, on détruit la Porte de Termonde.

Nuit du 24 au 25/08 : Un zeppelin survole Anvers et lance six bombes. Une explose près du palais royal, une atteint l'hôpital Ste Elisabeth, les autres tombent sur des habitations privées et y tuent 12 personnes

25/08 : Combats autour de Tournai

26/08 ? : Les Allemands occupent Malines, les Belges les harcèlent, ces 20.000 soldats ennemis, par une manoeuvre dirigée par le Roi. Le IV ème Corps d'Armée ennemi, qui s'était mis en route vers le Sud, est rappelé en renfort

27/08 : Nouvelle offensive allemande sur Malines, par 20.000 soldats, effectif qui devait être doublé. Malines est bombardé pour la première fois

28/08 : Bombardement plus violent sur Malines, ainsi que sur Heist-op-den-Berg en réponse au refus des Belges de livrer les forts de Walem et de Wavre-Ste-Catherine. Pendant ce temps, ces deux forts ripostent et les troupes belges résistent. Raids de cavalerie allemande pour pillage et prise d'otages sur Westmeerbeek, Booischoot (200 otages), et Aarschot. Les otages sont déportés en Allemagne

30/08 : Après trois jours de bombardement, les forts de Walem, Wavre-Ste-Catherine et Koningshooickt sont condamnés. Ils ne peuvent plus jouer leur rôle de fort d'arrêt, mais plutôt de point d'appui. En octobre, ils seront évacués au profit de l'ennemi qui s'en emparera comme point d'appui

02/09 :Le matin, Anvers est survolée par un zeppelin qui largue 7 bombes sur des maisons aménagées en hôpitaux provisoires, faisant 12 personnes blessées et des dégâts matériels. 3000 soldats allemands embusqués dans le bois de Buggenhout, entre Opwijk et Lebbeke, attendant des renforts, sont délogés et doivent retraiter vers Malines et Landerzeele

04/09, 4 h : Les habitants de Lebbeke sont réveillés par la fusillade entre les avant-postes et les Allemands. Les défenseurs doivent se replier sur l'Escaut. A 7 h, les Allemands entrent à Lebbeke, pillent et ensuite bombardent. 10h15, pillage et prise d'otages à Termonde. Vers 15 h, les "Pionniers" mettent le feu aux Ateliers de Construction de Termonde et à des maisons. Vers 17 h, un commandant allemand fait libérer plus de 135 détenus de droit commun de la prison de Termonde. Offensive allemande à Alost au bord de la Dendre à 27 km de Gand. Ils sabotent le téléphone, gardent les ponts et occupent les hôtels de ville.

05/09 : A Termonde, le Major von Sommerfeld donne l'ordre d'incendier la ville, l'hôpital civil et l'église du béguinage (XVIe siècle). Les maisons sont pillées et les habitants emmenés en Allemagne. Lebbeke et St-Gilles, 25 habitants assassinés en cours de route. Termonde est réoccupée par les Belges. D'importantes troupes allemandes venant de Bruxelles, se dirigent vers Termonde, Merchtem et Buggenhout. Les Belges ouvrent les digues pour inonder le district, pendant que les forts d'Anvers bombardent l'artillerie allemande et son personnel embourbé ou noyé. Violent combat à Thisselt, à l'Ouest de Malines, 3.000 Allemands perdus. Attaque allemande contre Termonde, en uniformes belges, qui sont accueillis par une fusillade

06/09 : Attaque allemande sur Termonde, 1.000 tués parmi eux et retraite en désordre, due principalement à l'action efficace de l'artillerie belge de campagne

10/09 : Les troupes belges ont réoccupé Termonde et ont dérouté l'ennemi dans le triangle Bruxelles, Louvain, Malines

11/09 : Reprise d'Aarschot soldée par des pertes allemandes importantes à cause de l'artillerie lourde de campagne. Les provinces d'Anvers, de Limbourg sont entièrement dégagées, ainsi que la presque totalité de la Flandre orientale

12/09 : La bataille au sud d'Anvers se poursuit avec acharnement. Dans la nuit du 11 au 12, les Belges ont lutté à Louvain et ont pénétré par deux fois au centre de la ville. L'aile gauche a dû céder à des troupes allemandes venant de Louvain tandis que le centre et l'aile droite progressent

13/09 : Les routes et les voies ferrées vers le Nord et le Nord-Est de Bruxelles sont toujours aux mains des Belges. La nouvelle de la victoire française sur la Marne soulève un ardent enthousiasme.

14/09 : Engagement d'autos mitrailleuses contre des cavaliers allemands à Alost pour renforcer les environs. Les pertes allemandes sont sérieuses et 20.000 Allemands ont évacué Alost. Les troupes qui ont repris le triangle Bruxelles-Louvain-Malines reviennent dans la PFA après 4 jours. Les Allemands doivent ramener sur Anvers les troupes disponibles, ce qui les empêche de secourir leurs troupes en retraite dans le Nord de la France. Pendant ces 4 jours de combats avancés, les pertes belges sont également importantes, mais les tirs allemands restent inférieurs aux nôtres.

15/09 : Les pertes allemandes sont importantes tandis que nos troupes continuent à se replier sur Anvers sans être inquiétées

16/09 : Des troupes allemandes sont revenues de Bruxelles sur Termonde

17/09 : Duel d'artillerie à Termonde

18/09 : Duel d'artillerie à Termonde tandis que les Allemands tentent de rentrer par le Nord. Mais ils doivent retraiter sous le feu des mitrailleuses belges

20/09 : Bombardement de Lanaeken (Limbourg) en représailles contre les "Francs-Tireurs"

22/09 : Vif engagement à Audenaerde où les Allemands rencontrent des gardes civiques (pas de perte). Pertes allemandes : 3 tués, 2 blessés, 5 prisonniers, 1 auto blindée. Reprise de Zemst par les Belges tandis que les Allemands sont tenus en échec près de Broechem. Les Allemands réquisitionnent des civils pour enterrer leurs morts

26/09 : Harcèlement du flanc et de l'arrière allemand par l'artillerie, les autos mitrailleuses, l'infanterie et un train blindé. 40.000 Allemands se regroupent à Waterloo et commencent des travaux de défense dans le Sud du Brabant et le Hainaut

28/09 : Combat au sud d'Anvers, les Belges remportent la bataille. Combats à Schoten et Hofstade. Wavre-Ste-Catherine et Walhem sont attaqués. Attaque belge sur un convoi allemand avec prise de butin et occupation des positions allemandes. 3ème bombardement de Malines, ville ouverte. Les forts de la position avancée répliquent violemment. Attaque de zeppelin sur Anvers, de nuit sur Oostende, une bombe sur Tielt, Deinze, 5 bombes sur Gand, Courtrai et Tournai

29/09 : Le Roi Albert est présent sur les fronts tandis que la Reine Elisabeth se rend dans les hôpitaux pour réconforter les blessés. Pendant fin septembre, l'artillerie allemande a pris position au Nord du Limbourg à Eppen et Beringen d'où elle bombarde Bourg-Léopold et le camp de Beverloo (qui fut évacué en bon ordre). Bombardement intense sur les deux forts avancés. Il y a explosion d'une poudrière à Walhem, sans plus. Réoccupation belge de Malines, Lier bombardée et aussi Duffel, Thisselt, Kapellen, Landerzele et Heist-op-den-Berg. Ensuite, lors de l'attaque de Malines, la lutte était par trop inégale, les troupes, débordées, doivent se replier sur Anvers, laissant Malines à l'ennemi. Dans leur retraite, les défenseurs détruisent Walhem et Gleindonk (? Ou Breendonk ?) pour empêcher l'ennemi de les utiliser pour couvrir ses opérations contre la PFA

30/09 : Toute la journée, bombardement des forts de première ligne au Sud. Les ouvrages souffrent peu et continuent à disposer de leurs moyens d'action. Au Sud-Est entre la Nèthe et la Senne, aucun mouvement. Au Sud entre Escaut et Senne, des attaques audacieuses des Allemands sont repoussées par l'infanterie appuyée par les forts. Les pertes allemandes sont sérieuses. Mouvement offensif allemand contre Termonde, accompagné d'une canonnade à grande distance sans effet appréciable pour nos troupes. Entre Dendre et Escaut à l'Ouest, aucun incident. Le moral belge reste excellent et le sang-froid admirable

01/10 : Aucune modification depuis hier. Au Sud de la PFA, lors d'un tel duel d'artillerie, des batteries allemandes situées trop près des forts sont démolies. Sur le front Escaut-Senne, rien à signaler. Senne-Nèthe, canonnade prolongée suivie d'une tentative de percée vers Wavre-Ste-Catherine, arrêtée par la nuit

02/10 : Tentative de percée allemande sur le même front qu'hier, suivie d'une sortie de notre infanterie. Les Allemands se retirent en laissant environ 8.000 tués. Tandis que du haut de son balcon du palais royal, le Roi Albert rassure la population qui entend la canonnade

Kämpfe im Jahr 1914

2.8., 19 Uhr: Das deutsche Ultimatum wird der belgischen Regierung übermittelt

4.8.: Deutsche Truppen dringen in Belgien ein

5.8.: Die Soldaten von Kaiser Wilhelm II. dringen in Visé ein, um an der Furt von Lixhe die Maas zu überqueren

6.8.: Die deutsche Armee stößt auf die Forts von Lüttich

15.8.: Schlacht von Dinant und die Königin sowie die Regierung lassen sich in Antwerpen nieder

16.8.: Das letzte Fort von Lüttich ergibt sich dem Feind

17.8., abends: Schlacht von Haelen, letzte große Kavallerieattacke in Europa, aus der die Belgier siegreich hervorgehen. Die Belgier sind auch in Diest verschanzt, mit ihrem Gefechtsstand, hinter der Straße von Hougardcampteck

19.8.: Bombardierung der Forts im Nordosten von Namur und deutsche Offensive in Aarschot

20.8.: Die Deutschen ziehen in Brüssel, offene Stadt, ein. PFA: zwischen Clamphout und Antwerpen arbeitet man Tag und Nacht, mit vielen Freiwilligen, um Bäume zu fällen, Villen und alles, was das Schießen behindern könnte. An verschiedenen Orten werden Verschanzungen errichtet, die in die Mauern der Befestigung geschlagenen Tore werden zugemauert, und die Überflutungen nahe der Linie der Forts von Kapellen bis Kontich werden durchgeführt. In der Stadt wehen englische, französische und belgische Fahnen, während König Albert die Vorposten besucht.

21. und 22.8.: Schlacht von Charleroi mit Hilfe der Franzosen. Ein Abteilung der mobilen Verteidigung von Antwerpen begibt sich nach Herenthout, wo sie auf deutsche Reiter in überlegener Anzahl trifft. Der Kampf endet nach mehreren Stunden mit dem Rückzug der Deutschen mit ihren Verwundeten. Man räumt die Schussfelder, indem man alles niederreißt, was dem Feind als Unterschlupf dienen könnte, man entfernt die Straßenpflastersteine, um ihm die Annäherung zu erschweren, man zerstört das Tor von Termonde.

Nacht vom 24. auf den 25.08.: Ein Zeppelin überfliegt Antwerpen und wirft sechs Bomben. Eine explodiert nahe dem Königspalast, eine trifft das Krankenhaus Ste Elisabeth, die anderen fallen auf Privathäuser und töten dort 12 Personen

25.08.: Kämpfe um Tournai

26.08. ?: Die Deutschen besetzen Mechelen, die Belgier setzen ihnen, diesen 20.000 feindlichen Soldaten, mit einem vom König geleiteten Manöver zu. Das IV. feindliche Armeekorps, das sich auf den Weg nach Süden gemacht hatte, wird zur Verstärkung zurückbeordert

27.08.: Neue deutsche Offensive auf Mechelen, mit 20.000 Soldaten, eine Zahl, die verdoppelt werden sollte. Mechelen wird zum ersten Mal bombardiert

28.08.: Heftigeres Bombardement auf Mechelen sowie auf Heist-op-den-Berg als Antwort auf die Weigerung der Belgier, die Forts von Walem und Wavre-Ste-Catherine auszuliefern. Währenddessen erwidern diese beiden Forts das Feuer und die belgischen Truppen halten stand. Deutsche Kavallerieüberfälle zum Plündern und Geiselnahme in Westmeerbeek, Booischoot (200 Geiseln) und Aarschot. Die Geiseln werden nach Deutschland deportiert

30.08.: Nach dreitägigem Bombardement sind die Forts von Walem, Wavre-Ste-Catherine und Koningshooickt wirkungslos. Sie können nicht mehr ihre Rolle als Sperrfort spielen, sondern eher als Stützpunkt. Im Oktober werden sie zugunsten des Feindes geräumt, der sie sich als Stützpunkt aneignen wird

2.9.: Am Morgen wird Antwerpen von einem Zeppelin überflogen, der 7 Bomben auf zu provisorischen Krankenhäusern umfunktionierte Häuser wirft, wodurch 12 Personen verletzt und Sachschaden verursacht werden. 3000 deutsche Soldaten, die im Wald von Buggenhout, zwischen Opwijk und Lebbeke, auf Verstärkung warteten, werden vertrieben und müssen sich nach Mechelen und Landerzeele zurückziehen

4.9., 4 Uhr: Die Einwohner von Lebbeke werden durch das Scharmützel zwischen den Vorposten und den Deutschen geweckt. Die Verteidiger müssen sich auf die Schelde zurückziehen. Um 7 Uhr ziehen die Deutschen in Lebbeke ein, plündern und bombardieren anschließend. 10h15, Plünderung und Geiselnahme in Termonde. Gegen 15 Uhr setzen die "Pioniere" die Werkstätten von Termonde und Häuser in Brand. Gegen 17 Uhr lässt ein deutscher Kommandant über 135 gemeine Strafgefangene aus dem Gefängnis von Termonde frei. Deutsche Offensive in Aalst an der Dender 27 km von Gent entfernt. Sie sabotieren das Telefon, bewachen die Brücken und besetzen die Rathäuser.

5.9.: In Termonde gibt Major von Sommerfeld den Befehl, die Stadt, das Zivilkrankenhaus und die Beginenkirche (16. Jahrhundert) niederzubrennen. Die Häuser werden geplündert und die Einwohner nach Deutschland gebracht. Lebbeke und St-Gilles, 25 Einwohner auf dem Weg ermordet. Termonde wird von den Belgiern wiederbesetzt. Bedeutende deutsche Truppen, die aus Brüssel kommen, begeben sich nach Termonde, Merchtem und Buggenhout. Die Belgier öffnen die Deiche, um den Bezirk zu überfluten, während die Forts von Antwerpen die deutsche Artillerie und ihr im Schlamm steckendes oder ertrinkendes Personal bombardieren. Heftiger Kampf in Thisselt, westlich von Mechelen, 3.000 Deutsche verloren. Deutsche Attacke gegen Termonde, in belgischen Uniformen, die mit Gewehrfeuer empfangen wird

6.9.: Deutsche Attacke auf Termonde, 1.000 Tote in ihren Reihen und ungeordneter Rückzug, hauptsächlich aufgrund der wirksamen Aktion der belgischen Feldartillerie

10.9.: Die belgischen Truppen haben Termonde wiederbesetzt und den Feind im Dreieck Brüssel, Löwen, Mechelen in die Flucht geschlagen

11.9.: Wiedereroberung von Aarschot, die durch bedeutende deutsche Verluste aufgrund der schweren Feldartillerie besiegelt wird. Die Provinzen Antwerpen, Limburg sind vollständig befreit, ebenso wie fast ganz Ostflandern

12.9.: Die Schlacht südlich von Antwerpen setzt sich erbittert fort. In der Nacht vom 11. auf den 12. haben die Belgier in Löwen gekämpft und sind zweimal ins Stadtzentrum vorgedrungen. Der linke Flügel musste deutschen Truppen weichen, die aus Löwen kamen, während das Zentrum und der rechte Flügel vorankommen

13.9.: Die Straßen und Eisenbahnstrecken nach Norden und Nordosten von Brüssel sind immer noch in belgischer Hand. Die Nachricht vom französischen Sieg an der Marne löst glühende Begeisterung aus.

14.9.: Einsatz von Maschinengewehr-Autos gegen deutsche Reiter in Aalst zur Verstärkung der Umgebung. Die deutschen Verluste sind ernst und 20.000 Deutsche haben Aalst geräumt. Die Truppen, die das Dreieck Brüssel-Löwen-Malines zurückerobert haben, kehren nach 4 Tagen in die PFA zurück. Die Deutschen müssen die verfügbaren Truppen nach Antwerpen zurückbringen, was sie daran hindert, ihre sich im Norden Frankreichs zurückziehenden Truppen zu entlasten. Während dieser 4 Tage fortgeschrittener Kämpfe sind auch die belgischen Verluste bedeutend, aber das deutsche Feuer bleibt geringer als unseres.

15.9.: Die deutschen Verluste sind bedeutend, während unsere Truppen weiterhin unbehelligt auf Antwerpen zurückgehen

16.9.: Deutsche Truppen sind aus Brüssel nach Termonde zurückgekehrt

17.9.: Artillerieduell in Termonde

18.9.: Artillerieduell in Termonde, während die Deutschen versuchen, von Norden einzudringen. Sie müssen sich jedoch unter dem Feuer belgischer Maschinengewehre zurückziehen

20.9.: Bombardierung von Lanaeken (Limburg) als Vergeltung gegen die "Franktireure"

22.9.: Heftiges Gefecht in Audenaerde, wo die Deutschen auf Bürgergardisten treffen (keine Verluste). Deutsche Verluste: 3 Tote, 2 Verwundete, 5 Gefangene, 1 Panzerauto. Wiedereinnahme von Zemst durch die Belgier, während die Deutschen nahe Broechem aufgehalten werden. Die Deutschen requirieren Zivilisten, um ihre Toten zu begraben

26.9.: Belästigung der deutschen Flanke und des Rükens durch Artillerie, Maschinengewehr-Autos, Infanterie und einen Panzerzug. 40.000 Deutsche sammeln sich in Waterloo und beginnen mit Verteidigungsarbeiten im Süden von Brabant und Hennegau

28.9.: Kampf südlich von Antwerpen, die Belgier gewinnen die Schlacht. Kämpfe in Schoten und Hofstade. Wavre-Ste-Catherine und Walhem werden angegriffen. Belgischer Angriff auf einen deutschen Konvoi mit Beutegut und Besetzung deutscher Stellungen. 3. Bombardierung von Mechelen, offene Stadt. Die Forts der vorgeschobenen Stellung erwidern heftig. Zeppelinangriff auf Antwerpen, bei Nacht auf Oostende, eine Bombe auf Tielt, Deinze, 5 Bomben auf Gent, Courtrai und Tournai

29.9.: König Albert ist an den Fronten anwesend, während Königin Elisabeth die Krankenhäuser aufsucht, um die Verwundeten zu trösten. Ende September hat die deutsche Artillerie im Norden von Limburg in Eppen und Beringen Stellung bezogen, von wo aus sie Leopoldsburg und das Lager Beverloo bombardiert (das geordnet evakuiert wurde). Intensives Bombardement der beiden vorgeschobenen Forts. Es gibt eine Explosion eines Pulvermagazins in Walhem, nicht mehr. Belgische Wiederbesetzung von Mechelen, Lier bombardiert und auch Duffel, Thisselt, Kapellen, Landerzele und Heist-op-den-Berg. Anschließend, bei dem Angriff auf Mechelen, war der Kampf viel zu ungleich, die Truppen, überflügelt, müssen sich auf Antwerpen zurückziehen und Mechelen dem Feind überlassen. Bei ihrem Rückzug zerstören die Verteidiger Walhem und Gleindonk (? oder Breendonk ?), um zu verhindern, dass der Feind sie zur Deckung seiner Operationen gegen die PFA benutzt

30.9.: Den ganzen Tag Bombardierung der Forts der ersten Linie im Süden. Die Werke leiden wenig und verfügen weiterhin über ihre Wirkungsmittel. Im Südosten zwischen Nete und Senne keine Bewegung. Im Süden zwischen Schelde und Senne werden gewagte deutsche Angriffe von der Infanterie, unterstützt durch die Forts, zurückgewiesen. Die deutschen Verluste sind ernst. Deutsche Offensivbewegung gegen Termonde, begleitet von einem Kanonendonner auf große Distanz ohne nennenswerte Wirkung für unsere Truppen. Zwischen Dender und Schelde im Westen kein Zwischenfall. Die belgische Moral bleibt ausgezeichnet und die Kaltblütigkeit bewundernswert

1.10.: Keine Änderung seit gestern. Im Süden der PFA werden bei einem solchen Artillerieduell deutsche Batterien, die zu nahe an den Forts stehen, zerstört. An der Front Schelde-Senne nichts zu melden. Senne-Nete, anhaltendes Kanonenfeuer, gefolgt von einem Durchbruchsversuch in Richtung Wavre-Ste-Catherine, der durch die Nacht gestoppt wird

2.10.: Deutscher Durchbruchsversuch an derselben Front wie gestern, gefolgt von einem Ausfall unserer Infanterie. Die Deutschen ziehen sich zurück und lassen etwa 8.000 Tote zurück. Während König Albert von seinem Balkon des Königspalastes aus die Bevölkerung beruhigt, die den Kanonendonner hört

De gevechten in 1914

2/8, 19 u: Het Duitse ultimatum wordt aan de Belgische regering meegedeeld

4/8: Duitse troepen vallen België binnen

5/8: De soldaten van keizer Wilhelm II dringen Visé binnen om de Maas over te steken bij de voorde van Lixhe

6/8: Het Duitse leger stuit op de forten van Luik

15/8: Slag bij Dinant en de Koningin alsook de regering vestigen zich in Antwerpen

16/8: Het laatste fort van Luik geeft zich over aan de vijand

17/8, 's avonds: Slag bij Haelen, laatste grote cavaleriecharge in Europa, waaruit de Belgen als overwinnaars tevoorschijn komen. De Belgen zijn ook verschanst in Diest, met hun CP, achter de weg van Hougardcampteck

19/8: Bombardement op de forten van het Noordoosten van Namen en Duitse aanval bij Aarschot

20/8: De Duitsers maken hun intrede in Brussel, open stad. PFA: tussen Clamphout en Antwerpen werkt men dag en nacht, met vele vrijwilligers, om bomen, villa's en alles wat het schieten zou kunnen hinderen om te hakken. Verschanzingen worden op verschillende plaatsen opgeworpen, de in de muren van de omwalling geslagen poorten worden dichtgemetseld, en de overstromingen nabij de lijn van de forten van Kapellen tot Kontich uitgevoerd. In de stad wapperen Engelse, Franse en Belgische vlaggen terwijl Koning Albert de voorposten bezoekt.

21 en 22/8: Slag bij Charleroi met hulp van de Fransen. Een afdeling van de mobiele verdediging van Antwerpen begeeft zich naar Herenthout waar ze Duitse ruiters in superieur aantal ontmoet. Het gevecht eindigt na verscheidene uren met de terugtrekking van de Duitsers met hun gewonden. Men ruimt de schootsvelden door alles plat te leggen wat als schuilplaats voor de vijand kan dienen, men haalt de straatkeien weg om hem de nadering moeilijk te maken, men vernielt de Poort van Dendermonde.

Nacht van 24 op 25/08: Een zeppelin overvliegt Antwerpen en werpt zes bommen. Een ontploft nabij het koninklijk paleis, een treft het ziekenhuis Ste Elisabeth, de anderen vallen op privéwoningen en doden er 12 personen

25/08: Gevechten rond Doornik

26/08 ?: De Duitsers bezetten Mechelen, de Belgen achtervolgen hen, deze 20.000 vijandelijke soldaten, door een manoeuvre geleid door de Koning. Het IVde vijandelijke Legerkorps, dat onderweg naar het Zuiden was gegaan, wordt teruggeroepen als versterking

27/08: Nieuwe Duitse aanval op Mechelen, met 20.000 soldaten, een aantal dat verdubbeld moest worden. Mechelen wordt voor het eerst gebombardeerd

28/08: Heviger bombardement op Mechelen, alsook op Heist-op-den-Berg als antwoord op de weigering van de Belgen om de forten van Walem en Wavre-Ste-Catherine uit te leveren. Ondertussen repliceerden deze twee forten en houden de Belgische troepen stand. Duitse cavalerie-razzia's om te plunderen en gijzelaars te nemen in Westmeerbeek, Booischoot (200 gijzelaars), en Aarschot. De gijzelaars worden naar Duitsland gedeporteerd

30/08: Na drie dagen bombardement zijn de forten van Walem, Wavre-Ste-Catherine en Koningshooickt uitgeschakeld. Ze kunnen niet langer hun rol van stoppend fort spelen, maar eerder van steunpunt. In oktober zullen ze ten gunste van de vijand worden ontruimd, die ze zich als steunpunt zal toe-eigenen

02/09: 's Ochtends wordt Antwerpen overvlogen door een zeppelin die 7 bommen werpt op huizen die als tijdelijke hospitalen zijn ingericht, wat 12 personen gewond maakt en materiële schade veroorzaakt. 3000 Duitse soldaten die op versterking wachten, verscholen in het bos van Buggenhout, tussen Opwijk en Lebbeke, worden verjaagd en moeten zich terugtrekken naar Mechelen en Landerzeele

04/09, 4 u: De inwoners van Lebbeke worden gewekt door het geweervuur tussen de voorposten en de Duitsers. De verdedigers moeten zich op de Schelde terugtrekken. Om 7 u treden de Duitsers Lebbeke binnen, plunderen en bombarderen vervolgens. 10u15, plundering en gijzeling in Dendermonde. Tegen 15 u steken de "Pioniers" de Ateliers de Construction van Dendermonde en huizen in brand. Tegen 17 u laat een Duitse commandant meer dan 135 gemeenrechtelijke gevangenen uit de gevangenis van Dendermonde vrij. Duitse aanval in Aalst aan de Dender op 27 km van Gent. Ze saboteren de telefoon, bewaken de bruggen en bezetten de stadhuizen.

05/09: In Dendermonde geeft majoor von Sommerfeld het bevel de stad, het burgerlijk hospitaal en de begijnhofkerk (16e eeuw) in brand te steken. De huizen worden geplunderd en de inwoners naar Duitsland gevoerd. Lebbeke en St-Gilles, 25 inwoners onderweg vermoord. Dendermonde wordt door de Belgen heroverd. Belangrijke Duitse troepen afkomstig uit Brussel begeven zich naar Dendermonde, Merchtem en Buggenhout. De Belgen openen de dijken om het district onder water te zetten, terwijl de forten van Antwerpen de Duitse artillerie en haar in de modder vastzittend of verdronken personeel bombarderen. Hevig gevecht in Thisselt, ten Westen van Mechelen, 3.000 Duitsers verloren. Duitse aanval tegen Dendermonde, in Belgische uniformen, die met geweervuur worden ontvangen

06/09: Duitse aanval op Dendermonde, 1.000 doden onder hen en wanordelijke terugtocht, voornamelijk te wijten aan de doeltreffende actie van de Belgische veldartillerie

10/09: De Belgische troepen hebben Dendermonde heroverd en hebben de vijand in de driehoek Brussel, Leuven, Mechelen op de vlucht gejaagd

11/09: Herinname van Aarschot bezegeld door belangrijke Duitse verliezen ten gevolge van de zware veldartillerie. De provincies Antwerpen, Limburg zijn volledig vrijgemaakt, evenals bijna geheel Oost-Vlaanderen

12/09: De slag ten zuiden van Antwerpen zet zich hardnekkig voort. In de nacht van 11 op 12 hebben de Belgen in Leuven gestreden en zijn tweemaal tot in het centrum van de stad doorgedrongen. De linkerflank moest wijken voor Duitse troepen uit Leuven terwijl het centrum en de rechterflank vorderen

13/09: De wegen en spoorwegen naar het Noorden en Noordoosten van Brussel zijn nog steeds in Belgische handen. Het nieuws van de Franse overwinning aan de Marne wekt een vurig enthousiasme op.

14/09: Inzet van mitrailleurwagens tegen Duitse ruiters in Aalst om de omgeving te versterken. De Duitse verliezen zijn ernstig en 20.000 Duitsers hebben Aalst ontruimd. De troepen die de driehoek Brussel-Leuven-Mechelen hebben heroverd, keren na 4 dagen terug in de PFA. De Duitsers moeten de beschikbare troepen naar Antwerpen terugbrengen, wat hen belet hun zich in het Noorden van Frankrijk terugtrekkende troepen te ontzetten. Tijdens deze 4 dagen gevorderde gevechten zijn ook de Belgische verliezen belangrijk, maar het Duitse vuur blijft minder dan het onze.

15/09: De Duitse verliezen zijn belangrijk terwijl onze troepen zich verder zonder last te hebben op Antwerpen terugtrekken

16/09: Duitse troepen zijn uit Brussel naar Dendermonde teruggekeerd

17/09: Artillerieduel in Dendermonde

18/09: Artillerieduel in Dendermonde terwijl de Duitsers via het Noorden proberen binnen te dringen. Maar ze moeten zich onder het vuur van Belgische mitrailleurs terugtrekken

20/09: Bombardement van Lanaeken (Limburg) als vergelding tegen de "Francs-Tireurs"

22/09: Levendig gevecht in Oudenaarde waar de Duitsers burgerwachten ontmoeten (geen verlies). Duitse verliezen: 3 doden, 2 gewonden, 5 gevangenen, 1 pantserwagen. Herinname van Zemst door de Belgen terwijl de Duitsers nabij Broechem worden tegengehouden. De Duitsers vorderen burgers om hun doden te begraven

26/09: Bestoken van de Duitse flank en achterhoede door artillerie, mitrailleurwagens, infanterie en een pantsertrein. 40.000 Duitsers verzamelen zich in Waterloo en beginnen met verdedigingswerken in het Zuiden van Brabant en Henegouwen

28/09: Gevecht ten zuiden van Antwerpen, de Belgen winnen de slag. Gevechten in Schoten en Hofstade. Wavre-Ste-Catherine en Walhem worden aangevallen. Belgische aanval op een Duitse konvooi met buit en bezetting van Duitse stellingen. 3de bombardement van Mechelen, open stad. De forten van de vooruitgeschoven stelling repliceerden hevig. Zeppelin-aanval op Antwerpen, 's nachts op Oostende, een bom op Tielt, Deinze, 5 bommen op Gent, Kortrijk en Doornik

29/09: Koning Albert is aanwezig aan de fronten terwijl Koningin Elisabeth de hospitalen bezoekt om de gewonden te troosten. Tijdens eind september heeft de Duitse artillerie stelling genomen in het Noorden van Limburg te Eppen en Beringen vanwaar ze Leopoldsburg en het kamp Beverloo bombardeert (dat in goede orde werd geëvacueerd). Intens bombardement op de twee vooruitgeschoven forten. Er is een ontploffing van een kruithuis te Walhem, niet meer. Belgische herovering van Mechelen, Lier gebombardeerd en ook Duffel, Thisselt, Kapellen, Landerzele en Heist-op-den-Berg. Vervolgens, bij de aanval op Mechelen, was de strijd veel te ongelijk, de troepen, overspoeld, moeten zich op Antwerpen terugtrekken, Mechelen aan de vijand overlatend. Bij hun terugtocht vernietigen de verdedigers Walhem en Gleindonk (? Of Breendonk ?) om te voorkomen dat de vijand ze zou gebruiken om zijn operaties tegen de PFA te dekken

30/09: De hele dag bombardement op de forten van de eerste linie in het Zuiden. De werken lijden weinig en blijven over hun middelen van actie beschikken. In het Zuidoosten tussen de Nete en de Zenne, geen beweging. In het Zuiden tussen Schelde en Zenne worden gewaagde aanvallen van de Duitsers door de infanterie, gesteund door de forten, teruggeworpen. De Duitse verliezen zijn ernstig. Duitse offensieve beweging tegen Dendermonde, vergezeld van een kanonnade op grote afstand zonder merkbaar effect voor onze troepen. Tussen Dender en Schelde in het Westen, geen incident. Het Belgisch moreel blijft uitstekend en de koelbloedigheid bewonderenswaardig

01/10: Geen wijziging sinds gisteren. In het Zuiden van de PFA worden bij een dergelijk artillerieduel Duitse batterijen die te dicht bij de forten staan, vernietigd. Op het front Schelde-Zenne, niets te melden. Zenne-Nete, langdurige kanonnade gevolgd door een poging tot doorbraak naar Wavre-Ste-Catherine, tegengehouden door de nacht

02/10: Duitse poging tot doorbraak op hetzelfde front als gisteren, gevolgd door een uitval van onze infanterie. De Duitsers trekken zich terug en laten ongeveer 8.000 doden achter. Terwijl Koning Albert vanop zijn balkon van het koninklijk paleis de bevolking geruststelt die de kanonnade hoort

Combat in 1914

2/8, 7 pm: The German ultimatum is communicated to the Belgian government

4/8: German troops invade Belgium

5/8: The soldiers of Kaiser Wilhelm II enter Visé to cross the Meuse at the ford of Lixhe

6/8: The German army clashes with the forts of Liège

15/8: Battle of Dinant and the Queen as well as the government establish themselves in Antwerp

16/8: The last fort of Liège surrenders to the enemy

17/8, evening: Battle of Haelen, last great cavalry charge in Europe, from which the Belgians emerge victorious. The Belgians are also entrenched at Diest, with their HQ, behind the road to Hougardcampteck

19/8: Bombardment of the forts in the North-East of Namur and German offensive at Aarschot

20/8: The Germans make their entry into Brussels, open city. PFA: between Clamphout and Antwerp, people work day and night, with many volunteers, to cut down trees, villas and anything that might hinder firing. Entrenchments are raised in various places, the gates cut in the walls of the enceinte are walled up, and the inundations near the line of forts from Kapellen to Kontich are carried out. In the city, English, French and Belgian flags fly while King Albert visits the outposts.

21 and 22/8: Battle of Charleroi with French help. A cavalry detachment of the mobile defence of Antwerp moves towards Herenthout where it encounters German cavalry in superior numbers. The combat ends after several hours with the withdrawal of the Germans with their wounded. Fields of fire are cleared by razing everything that could serve as shelter for the enemy, cobblestones are removed from the roads to make his approach difficult, the Gate of Termonde is destroyed.

Night of 24 to 25/08: A zeppelin overflies Antwerp and drops six bombs. One explodes near the royal palace, one hits the Ste Elisabeth hospital, the others fall on private dwellings and kill 12 people there

25/08: Fighting around Tournai

26/08 ?: The Germans occupy Mechelen, the Belgians harass them, these 20,000 enemy soldiers, by a manoeuvre directed by the King. The enemy IV Army Corps, which had set out towards the South, is recalled as reinforcement

27/08: New German offensive on Mechelen, with 20,000 soldiers, a number that was to be doubled. Mechelen is bombarded for the first time

28/08: More violent bombardment of Mechelen, as well as of Heist-op-den-Berg in response to the Belgians' refusal to hand over the forts of Walem and Wavre-Ste-Catherine. Meanwhile, these two forts return fire and the Belgian troops hold out. German cavalry raids for looting and hostage-taking at Westmeerbeek, Booischoot (200 hostages), and Aarschot. The hostages are deported to Germany

30/08: After three days of bombardment, the forts of Walem, Wavre-Ste-Catherine and Koningshooickt are neutralised. They can no longer play their role as blocking forts, but rather as strongpoints. In October, they will be evacuated in favour of the enemy who will seize them as strongpoints

2/9.: In the morning, Antwerp is overflown by a zeppelin that drops 7 bombs on houses arranged as temporary hospitals, injuring 12 people and causing material damage. 3000 German soldiers lying in wait in the Buggenhout woods, between Opwijk and Lebbeke, awaiting reinforcements, are dislodged and must retreat to Mechelen and Landerzeele

4/9, 4 am: The inhabitants of Lebbeke are awakened by the shooting between the outposts and the Germans. The defenders must fall back on the Scheldt. At 7 am, the Germans enter Lebbeke, loot and then bombard. 10:15 am, looting and hostage-taking at Termonde. Around 3 pm, the "Pioneers" set fire to the Ateliers de Construction of Termonde and to houses. Around 5 pm, a German commander has more than 135 common-law detainees released from the Termonde prison. German offensive at Aalst on the Dender 27 km from Ghent. They sabotage the telephone, guard the bridges and occupy the town halls.

5/9.: At Termonde, Major von Sommerfeld gives the order to burn down the city, the civil hospital and the beguinage church (16th century). The houses are looted and the inhabitants taken to Germany. Lebbeke and St-Gilles, 25 inhabitants murdered en route. Termonde is reoccupied by the Belgians. Significant German troops coming from Brussels head for Termonde, Merchtem and Buggenhout. The Belgians open the dykes to flood the district, while the forts of Antwerp bombard the German artillery and its personnel bogged down or drowned. Violent combat at Thisselt, to the West of Mechelen, 3,000 Germans lost. German attack against Termonde, in Belgian uniforms, who are met with rifle fire

6/9.: German attack on Termonde, 1,000 killed among them and disorderly retreat, due mainly to the effective action of the Belgian field artillery

10/9.: The Belgian troops have reoccupied Termonde and have routed the enemy in the triangle Brussels, Leuven, Mechelen

11/9.: Recapture of Aarschot sealed by significant German losses due to the heavy field artillery. The provinces of Antwerp, Limburg are completely cleared, as well as almost all of East Flanders

12/9.: The battle south of Antwerp continues fiercely. During the night of the 11th to the 12th, the Belgians fought at Leuven and penetrated twice into the city centre. The left wing had to give way to German troops coming from Leuven while the centre and right wing advance

13/9.: The roads and railways to the North and North-East of Brussels are still in Belgian hands. The news of the French victory on the Marne arouses ardent enthusiasm.

14/9.: Engagement of machine-gun cars against German cavalry at Aalst to reinforce the surroundings. German losses are serious and 20,000 Germans have evacuated Aalst. The troops that recaptured the triangle Brussels-Leuven-Mechelen return to the PFA after 4 days. The Germans have to bring back to Antwerp the available troops, which prevents them from relieving their troops retreating in the North of France. During these 4 days of advanced combat, Belgian losses are also significant, but German fire remains inferior to ours.

15/9.: German losses are significant while our troops continue to fall back on Antwerp without being disturbed

16/9.: German troops have returned from Brussels to Termonde

17/9.: Artillery duel at Termonde

18/9.: Artillery duel at Termonde while the Germans try to enter from the North. But they have to retreat under the fire of Belgian machine guns

20/9.: Bombardment of Lanaeken (Limburg) in reprisal against the "Francs-Tireurs"

22/9.: Sharp engagement at Audenaerde where the Germans encounter Civic Guards (no loss). German losses: 3 killed, 2 wounded, 5 prisoners, 1 armoured car. Recapture of Zemst by the Belgians while the Germans are held in check near Broechem. The Germans requisition civilians to bury their dead

26/9.: Harassment of the German flank and rear by artillery, machine-gun cars, infantry and an armoured train. 40,000 Germans regroup at Waterloo and begin defence works in the South of Brabant and Hainaut

28/9.: Combat south of Antwerp, the Belgians win the battle. Fighting at Schoten and Hofstade. Wavre-Ste-Catherine and Walhem are attacked. Belgian attack on a German convoy with booty and occupation of German positions. 3rd bombardment of Mechelen, open city. The forts of the advanced position reply violently. Zeppelin attack on Antwerp, at night on Oostende, a bomb on Tielt, Deinze, 5 bombs on Ghent, Courtrai and Tournai

29/9.: King Albert is present on the fronts while Queen Elisabeth visits the hospitals to comfort the wounded. During the end of September, German artillery has taken up position in the North of Limburg at Eppen and Beringen from where it bombards Leopoldsburg and the Beverloo camp (which was evacuated in good order). Intense bombardment of the two advanced forts. There is an explosion of a powder magazine at Walhem, nothing more. Belgian reoccupation of Mechelen, Lier bombarded and also Duffel, Thisselt, Kapellen, Landerzele and Heist-op-den-Berg. Then, during the attack on Mechelen, the struggle was far too unequal, the troops, overwhelmed, have to fall back on Antwerp, leaving Mechelen to the enemy. In their retreat, the defenders destroy Walhem and Gleindonk (? Or Breendonk ?) to prevent the enemy from using them to cover its operations against the PFA

30/9.: All day bombardment of the first-line forts in the South. The works suffer little and continue to have their means of action available. In the South-East between the Nete and the Senne, no movement. In the South between Scheldt and Senne, audacious attacks by the Germans are repulsed by the infantry supported by the forts. German losses are serious. German offensive movement against Termonde, accompanied by a cannonade at long distance with no appreciable effect for our troops. Between Dender and Scheldt in the West, no incident. Belgian morale remains excellent and composure admirable

1/10.: No change since yesterday. In the South of the PFA, during such an artillery duel, German batteries situated too close to the forts are destroyed. On the Scheldt-Senne front, nothing to report. Senne-Nete, prolonged cannonade followed by an attempt to break through towards Wavre-Ste-Catherine, stopped by the night

2/10.: German attempt to break through on the same front as yesterday, followed by a sortie by our infantry. The Germans withdraw leaving about 8,000 dead. While from his balcony of the royal palace, King Albert reassures the population who hear the cannonade

Bojové události roku 1914

2.8., 19 h: Německé ultimátum je doručeno belgické vládě

4.8.: Německé vojsko vpadá do Belgie

5.8.: Vojáci císaře Viléma II. vstupují do Visé, aby přešli přes Maasu u brodu v Lixhe

6.8.: Německá armáda naráží na pevnosti Lutychu

15.8.: Bitva u Dinantu a královna spolu s vládou se usazují v Antverpách

16.8.: Poslední pevnost Lutychu se vzdává nepříteli

17.8., večer: Bitva u Haelenu, poslední velký jezdecký útok v Evropě, z níž Belgičané vycházejí vítězně. Belgičané jsou také zakopáni v Diestu, se svým velitelstvím, za cestou na Hougardcampteck

19.8.: Bombardování pevností na severovýchodě Namuru a německý útok u Aarschotu

20.8.: Němci vstupují do Bruselu, otevřeného města. PFA: mezi Clamphoutem a Antverpami se pracuje dnem i nocí, s mnoha dobrovolníky, aby se pokácely stromy, vily a vše, co by mohlo střelbě překážet. Na různých místech se budují zákopy, brány proražené ve zdech opevnění se zazdívají a provádějí se zaplavení u linie pevností od Kapellen po Kontich. Ve městě vlají anglické, francouzské a belgické vlajky, zatímco král Albert navštěvuje přední stráže.

21. a 22.8.: Bitva u Charleroi s francouzskou pomocí. Oddíl jezdectva mobilní obrany Antverp se vydává k Herenthoutu, kde se střetává s německými jezdci v nadřazeném počtu. Boj končí po několika hodinách ústupem Němců s jejich raněnými. Uvolňují se palebná pole stržením všeho, co by mohlo nepříteli sloužit jako úkryt, odstraňují se z cest kočičí hlavy, aby se mu znesnadnil přístup, ničí se Brána Termonde.

Noc z 24. na 25.08.: Antverpy přelétá zeppelin a shazuje šest bomb. Jedna vybuchuje poblíž královského paláce, jedna zasahuje nemocnici Ste Elisabeth, ostatní dopadají na soukromé obydlí a zabijí tam 12 osob

25.08.: Boje kolem Tournai

26.08. ?: Němci obsazují Mechelen, Belgičané je, těchto 20 000 nepřátelských vojáků, pronásledují manévrem řízeným králem. IV. nepřátelský armádní sbor, který se vydal na jih, je povolán zpět jako posila

27.08.: Nový německý útok na Mechelen, s 20 000 vojáky, což měl být zdvojnásobený počet. Mechelen je poprvé bombardováno

28.08.: Prudší bombardování Mechelen, stejně jako Heist-op-den-Bergu, v odpověď na odmítnutí Belgičanů vydat pevnosti Walem a Wavre-Ste-Catherine. Mezitím tyto dvě pevnosti opětují palbu a belgické jednotky vzdorují. Německé jezdecké výpady za účelem rabování a braní rukojmí ve Westmeerbeeku, Booischootu (200 rukojmí) a Aarschotu. Rukojmí jsou deportována do Německa

30.08.: Po třech dnech bombardování jsou pevnosti Walem, Wavre-Ste-Catherine a Koningshooickt zneškodněny. Už nemohou hrát svou roli uzavíracích pevností, spíše opěrných bodů. V říjnu budou vyklizeny ve prospěch nepřítele, který si je přivlastní jako opěrné body

2.9.: Ráno Antverpy přelétá zeppelin, který shazuje 7 bomb na domy upravené na provizorní nemocnice, čímž je zraněno 12 osob a způsobena materiální škoda. 3000 německých vojáků číhajících v lese Buggenhout, mezi Opwijkem a Lebbeke, čekající na posily, jsou vypuzeni a musí ustoupit do Mechelen a Landerzeele

4.9., 4 h: Obyvatele Lebbeke probouzí přestřelka mezi předními strážemi a Němci. Obránci se musí stáhnout na Šeldu. V 7 h Němci vstupují do Lebbeke, rabují a poté bombardují. 10h15, rabování a braní rukojmí v Termonde. Kolem 15 h "Pionýři" zapalují Ateliers de Construction v Termonde a domy. Kolem 17 h německý velitel propouští více než 135 vězňů z obecného práva z věznice v Termonde. Německý útok v Aalstu na Denderu 27 km od Gentu. Provádějí sabotáž telefonu, střeží mosty a obsazují radnice.

5.9.: V Termonde dává major von Sommerfeld rozkaz k zapálení města, civilní nemocnice a begijnhofského kostela (16. století). Domy jsou vyrabovány a obyvatelé odvedeni do Německa. Lebbeke a St-Gilles, 25 obyvatel zavražděno po cestě. Termonde je znovuobsazeno Belgičany. Významné německé jednotky přicházející z Bruselu míří na Termonde, Merchtem a Buggenhout. Belgičané otevírají hráze, aby zaplavili okres, zatímco pevnosti Antverp ostřelují německé dělostřelectvo a jeho personál uvízlý v bahně nebo utopený. Prudký boj u Thisseltu, na západ od Mechelen, 3 000 Němců ztraceno. Německý útok proti Termonde, v belgických uniformách, který je přivítán puškovou palbou

6.9.: Německý útok na Termonde, 1 000 mrtvých v jejich řadách a neuspořádaný ústup, způsobený hlavně účinnou akcí belgického polního dělostřelectva

10.9.: Belgické jednotky znovuobsadily Termonde a obrátily nepřítele na útěk v trojúhelníku Brusel, Lovaň, Mechelen

11.9.: Znovudobytí Aarschotu zpečetěno významnými německými ztrátami způsobenými těžkým polním dělostřelectvem. Provincie Antverpy, Limburg jsou zcela vyčištěny, stejně jako téměř celé Východní Flandersko

12.9.: Bitva jižně od Antverp pokračuje urputně. V noci z 11. na 12. Belgičané bojovali v Lovaně a dvakrát pronikli do centra města. Levé křídlo muselo ustoupit německým jednotkám přicházejícím z Lovaně, zatímco střed a pravé křídlo postupují

13.9.: Silnice a železniční tratě na sever a severovýchod od Bruselu jsou stále v belgických rukou. Zpráva o francouzském vítězství na Marně vzbuzuje horlivé nadšení.

14.9.: Nasazení kulometných vozů proti německým jezdcům v Aalstu k posílení okolí. Německé ztráty jsou vážné a 20 000 Němců evakuovalo Aalst. Jednotky, které znovudobývaly trojúhelník Brusel-Lovaň-Mechelen, se po 4 dnech vrací do PFA. Němci musí vrátit do Antverp dostupné jednotky, což jim brání v poskytnutí pomoci jejich ustupujícím jednotkám na severu Francie. Během těchto 4 dnů pokročilých bojů jsou také belgické ztráty významné, ale německá palba zůstává slabší než naše.

15.9.: Německé ztráty jsou významné, zatímco naše jednotky pokračují v ústupu na Antverpy bez toho, aby byly rušeny

16.9.: Německé jednotky se vrátily z Bruselu do Termonde

17.9.: Dělostřelecké souboje v Termonde

18.9.: Dělostřelecké souboje v Termonde, zatímco se Němci snaží proniknout ze severu. Musí se však stáhnout pod palbou belgických kulometů

20.9.: Bombardování Lanaekenu (Limburk) jako odveta za "Franc-tireury"

22.9.: Prudké střetnutí v Audenaerde, kde Němci narazí na občanskou gardu (žádné ztráty). Německé ztráty: 3 mrtví, 2 ranění, 5 zajatců, 1 obrněný vůz. Znovudobytí Zemstu Belgičany, zatímco Němci jsou zadržováni poblíž Broechemu. Němci rekvírují civilisty, aby pohřbili své mrtvé

26.9.: Obtěžování německého křídla a týlu dělostřelectvem, kulometnými vozy, pěchotou a obrněným vlakem. 40 000 Němců se shromažďuje ve Waterloo a začíná s obrannými pracemi na jihu Brabantska a Henegavska

28.9.: Boj jižně od Antverp, Belgičané vyhrávají bitvu. Boje v Schotenu a Hofstade. Wavre-Ste-Catherine a Walhem jsou napadeny. Belgický útok na německý konvoj s kořistí a obsazením německých pozic. 3. bombardování Mechelen, otevřeného města. Pevnosti postavené vpředu prudce opětují palbu. Útok zeppelinu na Antverpy, v noci na Oostende, bomba na Tielt, Deinze, 5 bomb na Gent, Courtrai a Tournai

29.9.: Král Albert je přítomen na frontách, zatímco královna Alžběta navštěvuje nemocnice, aby utěšila raněné. Koncem září zaujalo německé dělostřelectvo postavení na severu Limburku v Eppenu a Beringenu, odkud ostřeluje Leopoldsburg a tábor Beverloo (který byl evakuován v dobrém pořádku). Intenzivní bombardování dvou postavených vpředu pevností. Došlo k výbuchu prachárny ve Walhemu, nic více. Belgické znovuobsazení Mechelen, Lier bombardován a také Duffel, Thisselt, Kapellen, Landerzele a Heist-op-den-Berg. Poté, při útoku na Mechelen, byl boj příliš nerovný, jednotky, přemoženy, se musí stáhnout na Antverpy, zanechávajíce Mechelen nepříteli. Při svém ústupu obránci ničí Walhem a Gleindonk (? Nebo Breendonk ?), aby zabránili nepříteli v jejich použití k zakrytí jeho operací proti PFA

30.9.: Celodenní bombardování pevností první linie na jihu. Objekty trpí málo a stále disponují svými prostředky působení. Na jihovýchodě mezi Nete a Zenne žádný pohyb. Na jihu mezi Šeldou a Zenne jsou troufalé útoky Němců odraženy pěchotou podporovanou pevnostmi. Německé ztráty jsou vážné. Německý útočný pohyb proti Termonde, doprovázený kanonádou na velkou vzdálenost bez znatelného účinku pro naše jednotky. Mezi Denderem a Šeldou na západě žádný incident. Belgická morálka zůstává výborná a chladnokrevnost obdivuhodná

1.10.: Žádná změna od včerejška. Na jihu PFA jsou při takovém dělostřeleckém souboji německé baterie umístěné příliš blízko pevností zničeny. Na frontě Šelda-Zenne nic nehlásit. Zenne-Nete, dlouhotrvající kanonáda následovaná pokusem o průlom směrem k Wavre-Ste-Catherine, zastavený nocí

2.10.: Německý pokus o průlom na stejné frontě jako včera, následovaný výpadem naší pěchoty. Němci se stahují a zanechávají asi 8 000 mrtvých. Zatímco král Albert ze svého balkonu královského paláce uklidňuje obyvatelstvo, které slyší kanonádu

03/10 : Walhem, Wavre-Sainte-Catherine, Koningshooikt, Lier et les redoutes de Bosbeek, Dorpveldt, Tallaart sont attaqués par des obusiers de 28 cm mis en batterie du côté d'Ellewijt et de Hofstade. Le tir est réglé par un ballon captif, mais reste peu précis. Plusieurs canons furent détruits par les forts, et les défenseurs de Walhem "descendent" le ballon. À Lier, un avion "Taube" survole la ville et repère l'hôpital, qui devient la cible des Allemands. Résultat : 6 tués chez les Belges. Un autre "Taube" survole Anvers et lâche des tracts priant la population de se rendre. La population en rit tandis que des shrapnels sont envoyés à l'avion. En même temps que Lier est bombardé, Herentals, en dehors de l'action des forts, subit un tir de terreur et Itegem est incendié.

04/10 : Le front est stationnaire. Les Belges ont dû se retrancher derrière la Nèthe en coupant les ponts. À Duffel, les Allemands ont dû demander un armistice de deux heures, qui fut refusé par les Belges.

05/10 : Rien à signaler.

06/10 : Les Belges retranchés sur la Rupel et la Nèthe. Les Allemands tirent à peine jusqu'à Kontich, ce qui donne à penser qu'ils n'ont pas encore passé la Nèthe et qu'ils tirent du nord de Vilvoorde. Le Général de Guise, Commandant de la PFA, fait savoir à la population que ceux qui veulent partir le peuvent. C'est le début de l'exode par l'Escaut pour Ostende ou la frontière hollandaise. L'accueil en Hollande est chaleureux (bientôt 30.000 réfugiés belges à Roosendaal), mais elle reste neutre. Quant à l'Angleterre, elle a envoyé à Anvers, une brigade d'infanterie de marine, 2 brigades navales, quelques gros canons. Pendant la nuit du 5/10, la brigade d'infanterie de marine et l'armée belge ont défendu avec succès la ligne de la Nèthe. Mais le 6 octobre au matin, les Belges doivent céder et se replier sur les forts intérieurs. Par conséquent, les Allemands peuvent installer leur artillerie à portée de la ville.

07/10 : Le Général von Besseler, commandant le siège d'Anvers, signale que le bombardement de la ville est imminent et commencera à minuit. Les événements se précipitent, le gouvernement belge annonce la chute des forts de Wavre, Walhem, Lier et Koningshooikt. En même temps, les forts de Schoten et 's-Gravenwezel ainsi que la redoute de Schilde (nord-est) sont bombardés à leur tour mais répondent par un feu nourri. Au sud, les quatre forts de la 2ème ceinture (la plus proche de l'enceinte polygonale), en avant de Hoboken et du faubourg de Berchem, tiennent les Allemands en respect. Les premiers obus tombent néanmoins sur Berchem et le sud d'Anvers.

08/10 : Sous peine de condamner Anvers à la destruction, les autorités belges et anglaises décident de commun accord l'évacuation de la ville.

Nuit du 8 au 9/10 : Environ 200 canons allemands de 28 à 42 cm font tomber une pluie d'obus aux mêmes endroits, endommageant et incendiant des habitations, un orphelinat, un hôpital et la cathédrale.

8 et 09/10 : Les approvisionnements considérables sont en partie enlevés, en partie détruits. On fait sauter les forts de Schoten, Brasschaat, Merksem, Kapellen et Lillo. Sous le couvert de la nuit, la dernière vision belge sort d'Anvers sans être inquiétée par l'ennemi. Durant la journée du 8/10, la Reine (1ère limousine) avait quitté Anvers à la tête d'un défilé. Elle avait l'air serein et distribuait des cigarettes aux soldats. Le Roi suivait dans la 2ème limousine, portant sur son visage la trace des épreuves endurées. Il passait calmement et rendait avec une grâce royale leur salut à ses troupes fatiguées. La population acclamait le défilé et les soldats fatigués se redressaient au passage des autorités royales pour lesquelles ils étaient si fiers de combattre.

10/10 : Les Belges sortis d'Anvers infligent un échec sérieux à l'ennemi qui a franchi l'Escaut et lancé des forces assez considérables au nord-est de la Flandre orientale pour couper la retraite à l'armée d'Anvers. D'autres forces allemandes s'avancent sur Gand. Au nord, les Belges rejettent l'ennemi sur Lokeren et près de Gand, à Melle, ils peuvent le refouler en lui prenant une batterie d'artillerie. La retraite de l'armée belge s'effectue avec succès. Tous ses trains blindés et ses gros canons sont sauvés. À partir de Gand, des renforts anglais étaient présents pour couvrir la retraite. Pendant ce temps, plus de 4.000 obus et 140 bombes de zeppelins s'abattaient sur Anvers. L'attaque du camp retranché a commencé le 30/09 et s'est terminée le samedi 10/10/1914. Lorsque l'ennemi rentra dans la place forte, l'armée en était partie, les immenses approvisionnements détruits, les forts aussi et les navires allemands (prises de guerre) sautés. La possession de la PFA a coûté à l'ennemi environ 40.000 hommes. La reddition de la ville fut traitée par des civils avec le Général von Besseler : MM. Vos, Bourgmestre ; A. Ryckmans, Sénateur ; L. Franck, Député ; en compagnie du Consul Général d'Espagne, M. F. Saïz y Sebra. L'entrevue eut lieu à Kontich. En même temps, des officiers allemands prenaient place dans l'hôtel de ville d'Anvers (dès le 09/10/1914).

11/10 : "Entrée triomphale" des Allemands dans Anvers. Personne n'y assiste, à part deux reporters américains. Le défilé dure cinq heures et 60.000 hommes sont passés en revue par le Gouverneur Militaire, l'Amiral von Schroeder et le Général von Besseler.

14/10 : Les Allemands rentrent dans Gand après l'avoir bombardée. La retraite belge continue vers Ostende.

15/10 : Les Allemands rentrent dans Ursel et Bruges.

16/10 : Ils atteignent Damme en direction de Zeebrugge, Knokke et Ostende. Ensuite commencera la "Bataille de la Lys", suivie de la "Bataille de l'Yser".

Réarmement d'Anvers vers 1930

Certains forts sont désaffectés tandis que les autres ne servent que de points d'appui et magasins. Certaines coupoles ont été enlevées au profit de la PFL et de la PFN. D'autres coupoles trop endommagées sont transformées. Ex. Transformation d'un puits de coupole de 7,5 cm en "Abri Élémentaire" bétonné avec 4 ou 5 embrasures Mi. Le toit est en bois. On installa des bunkers à 1 ou 2 embrasures pour arme automatique (FM ou MG) sur des forts et sur des redoutes (par exemple, redoute de Driehoek). Des inondations et des écluses fortifiées furent prévues pour empêcher l'ennemi d'approcher trop près (ex. écluse près du saillant IV du fort d'Ertbrand). En plus des forts et des redoutes, Anvers fut dotée de bunkers pour défendre les intervalles ainsi que les approches fluviales :

• 630 abris allemands construits de 1915 à 1917
• 235 abris de Koningshooikt à Wavre (Ligne KW), y compris la tête de pont de Malines, avec des barrières Cointet
• 197 abris le long du fossé aquatique au nord-est de la ville et des écluses fortifiées avec des fourneaux à mines
• 130 abris le long du Canal Meuse-Escaut
• 148 abris le long du Canal Albert
• 227 abris sur la Tête de Pont de Gand (TPG)

Situation en 1940

La PFA dispose de 17 forts, 11 redoutes de 1914 organisés en points d'appui d'infanterie, de 197 abris modernes pour un ou plusieurs FM ou MG. Le nord-est et le nord de la position sont renforcés par des bunkers le long du fossé aquatique et par des abris de contre-irruption placés sur les axes principaux.

Combats de 1940

Pas encore documenté.

PFA forts modernes

Forts d'un type plus ou moins rectangulaire bâtis en site humide de 1907 à 1914.

Ces forts sont réalisés tout en béton simple avec glacis en terre. Ils ont une ou deux cours intérieures avec les casernements. Ex. Liezele, Breendonk,… Ils sont situés à environ 15 km du centre de la ville.

Armement selon le plan type vers 1910

• S II et S III, casemates de flanquement des fossés et intervalles avec 5,7 cm
• Au centre, un massif central bétonné avec la grosse artillerie et des cloches d'observation, ainsi que les casernements ;
• 2 coupoles obusier 1 x 12 cm
• 1 coupole 2 x 15 cm
• 4 coupoles 7,5 cm
• S I et S IV, chacun 1 coupole 5,7 cm à éclipse
• Front de gorge, batterie "Traditore" simple ou double. Les batteries "Traditore" sont en béton simple et ont les étages de feu bien défilés
• Simple : 2 batteries séparées pour une meilleure vue et dispersion des armes
• Double : concentration des armes en un seul bâtiment moins coûteux
• Chaque flanc de Traditore possède:
• En sous-sol, 2 x 12 cm
• Au rez-de-chaussée, 2 x 7,5 cm
• Défense de l'entrée, 2 x 2 canons de 5,7 cm superposés

03.10.: Walhem, Wavre-Sainte-Catherine, Koningshooikt, Lier und die Redouten von Bosbeek, Dorpveldt, Tallaart werden von 28-cm-Haubitzen angegriffen, die bei Ellewijt und Hofstade in Stellung gebracht wurden. Das Feuer wird von einem Fesselballon aus geleitet, bleibt aber unpräzise. Mehrere Kanonen wurden durch die Forts zerstört, und die Verteidiger von Walhem "holen" den Ballon herunter. In Lier überfliegt ein "Taube"-Flugzeug die Stadt und ortet das Krankenhaus, das zum Ziel der Deutschen wird. Ergebnis: 6 Tote auf belgischer Seite. Ein weiterer "Taube" überfliegt Antwerpen und wirft Flugblätter ab, in denen die Bevölkerung zur Kapitulation aufgefordert wird. Die Bevölkerung lacht darüber, während Shrapnels auf das Flugzeug geschossen werden. Während Lier bombardiert wird, erleidet Herentals, außerhalb der Reichweite der Forts, Terrorbeschuss und Itegem wird in Brand gesetzt.

04.10.: Die Front ist stationär. Die Belgier mussten sich hinter die Nete zurückziehen und die Brücken sprengen. In Duffel mussten die Deutschen um einen zweistündigen Waffenstillstand bitten, der von den Belgien abgelehnt wurde.

05.10.: Nichts zu melden.

06.10.: Die Belgier haben sich an der Rupel und Nete verschanzt. Die Deutschen schießen kaum bis nach Kontich, was darauf schließen lässt, dass sie die Nete noch nicht überschritten haben und vom Norden Vilvoordes aus schießen. General de Guise, Kommandant der PFA, teilt der Bevölkerung mit, dass diejenigen, die gehen wollen, dies können. Es beginnt der Exodus über die Schelde nach Ostende oder zur holländischen Grenze. Der Empfang in Holland ist herzlich (bald 30.000 belgische Flüchtlinge in Roosendaal), aber das Land bleibt neutral. Was England betrifft, so hat es nach Antwerpen eine Marineinfanteriebrigade, 2 Marinebrigaden, einige schwere Geschütze geschickt. In der Nacht vom 5. auf den 6.10. haben die Marineinfanteriebrigade und die belgische Armee die Nete-Linie erfolgreich verteidigt. Doch am Morgen des 6. Oktober müssen die Belgier nachgeben und sich auf die inneren Forts zurückziehen. Folglich können die Deutschen ihre Artillerie in Reichweite der Stadt aufstellen.

07.10.: General von Besseler, Kommandant der Belagerung von Antwerpen, meldet, dass die Bombardierung der Stadt unmittelbar bevorsteht und um Mitternacht beginnt. Die Ereignisse überschlagen sich, die belgische Regierung verkündet den Fall der Forts von Wavre, Walhem, Lier und Koningshooikt. Gleichzeitig werden die Forts von Schoten und 's-Gravenwezel sowie die Redoute von Schilde (Nordost) ihrerseits bombardiert, antworten aber mit heftigem Feuer. Im Süden halten die vier Forts des 2. Gürtels (dem polygonale Umwallung am nächsten), vor Hoboken und dem Vorort Berchem, die Deutschen in Schach. Dennoch fallen die ersten Granaten auf Berchem und den Süden Antwerpens.

08.10.: Um Antwerpen nicht der Zerstörung preiszugeben, beschließen die belgischen und englischen Behörden einvernehmlich die Evakuierung der Stadt.

Nacht vom 8. auf den 9.10.: Etwa 200 deutsche Geschütze von 28 bis 42 cm lassen einen Granatenregen auf dieselben Orte niedergehen, beschädigen und setzen Wohnhäuser, ein Waisenhaus, ein Krankenhaus und die Kathedrale in Brand.

8. und 9.10.: Die beträchtlichen Vorräte werden teilweise abtransportiert, teilweise zerstört. Man sprengt die Forts von Schoten, Brasschaat, Merksem, Kapellen und Lillo. Unter dem Schutz der Nacht verlässt das letzte belgische Kontingent Antwerpen, ohne vom Feind behelligt zu werden. Während des Tages am 8.10. hatte die Königin (1. Limousine) Antwerpen an der Spitze einer Kolonne verlassen. Sie wirkte gelassen und verteilte Zigaretten an die Soldaten. Der König folgte in der 2. Limousine, sein Gesicht zeigte die Spuren der erlittenen Strapazen. Er fuhr ruhig vorbei und erwiderte mit königlicher Anmut den Gruß seiner erschöpften Truppen. Die Bevölkerung jubelte der Kolonne zu und die erschöpften Soldaten richteten sich beim Passieren der königlichen Autoritäten auf, für die sie so stolz kämpften.

10.10.: Die aus Antwerpen ausgezogenen Belgier fügen dem Feind, der die Schelde überschritten und beträchtliche Kräfte im Nordosten von Ostflandern eingesetzt hat, um den Rückzug der Armee von Antwerpen abzuschneiden, eine ernsthafte Niederlage zu. Andere deutsche Kräfte rücken auf Gent vor. Im Norden werfen die Belgier den Feind auf Lokeren zurück und können ihn bei Gent, in Melle, zurückdrängen und ihm eine Artilleriebatterie abnehmen. Der Rückzug der belgischen Armee verläuft erfolgreich. Alle ihre Panzerzüge und schweren Geschütze werden gerettet. Ab Gent waren englische Verstärkungen vorhanden, um den Rückzug zu decken. Währenddessen gehen über 4.000 Granaten und 140 Zeppelinbomben auf Antwerpen nieder. Der Angriff auf das befestigte Lager begann am 30.09. und endete am Samstag, den 10.10.1914. Als der Feind in die Festung einzog, war die Armee abgezogen, die gewaltigen Vorräte zerstört, die Forts ebenfalls und die deutschen Schiffe (Kriegsbeute) gesprengt. Der Besitz der PFA kostete den Feind etwa 40.000 Mann. Die Übergabe der Stadt wurde von Zivilisten mit General von Besseler verhandelt: die Herren Vos, Bürgermeister; A. Ryckmans, Senator; L. Franck, Abgeordneter; in Begleitung des spanischen Generalkonsuls, Hr. F. Saïz y Sebra. Das Treffen fand in Kontich statt. Gleichzeitig nahmen deutsche Offiziere im Rathaus von Antwerpen Platz (bereits am 09.10.1914).

11.10.: "Triumphaler Einzug" der Deutschen in Antwerpen. Niemand wohnt dem bei, außer zwei amerikanischen Reportern. Die Parade dauert fünf Stunden und 60.000 Mann werden vom Militärgouverneur, Admiral von Schroeder und General von Besseler inspiziert.

14.10.: Die Deutschen ziehen nach Bombardierung in Gent ein. Der belgische Rückzug setzt sich nach Ostende fort.

15.10.: Die Deutschen ziehen in Ursel und Brügge ein.

16.10.: Sie erreichen Damme in Richtung Zeebrugge, Knokke und Ostende. Danach beginnt die "Schlacht an der Lys", gefolgt von der "Schlacht an der Yser".

Wiederbewaffnung von Antwerpen um 1930

Einige Forts werden außer Dienst gestellt, während andere nur noch als Stützpunkte und Magazine dienen. Einige Panzertürme wurden zugunsten der PFL und PFN entfernt. Andere, zu stark beschädigte Türme werden umgebaut. Z.B. Umbau eines 7,5-cm-Turmschachtes in einen betonierten "Elementarunterstand" mit 4 oder 5 MG-Scharten. Das Dach ist aus Holz. Es wurden Bunker mit 1 oder 2 Scharten für automatische Waffen (FM oder MG) auf Forts und Redouten installiert (z.B. Redoute Driehoek). Überschwemmungen und befestigte Schleusen wurden vorgesehen, um den Feind am zu nahen Heranrücken zu hindern (z.B. Schleuse bei Saillant IV des Forts Ertbrand). Neben den Forts und Redouten wurde Antwerpen mit Bunkern zur Verteidigung der Zwischenräume sowie der Flusszugänge ausgestattet:

• 630 deutsche Unterstände, gebaut von 1915 bis 1917
• 235 Unterstände von Koningshooikt bis Wavre (KW-Linie), einschließlich des Brückenkopfes Mechelen, mit Cointet-Gittern
• 197 Unterstände entlang des Wassergrabens nordöstlich der Stadt und befestigte Schleusen mit Minenschächten
• 130 Unterstände entlang des Kanals Maas-Schelde
• 148 Unterstände entlang des Albertkanals
• 227 Unterstände auf dem Brückenkopf Gent (TPG)

Lage 1940

Die PFA verfügt über 17 Forts, 11 Redouten von 1914, die zu Infanteriestützpunkten ausgebaut sind, und 197 moderne Unterstände für ein oder mehrere FM oder MG. Der Nordosten und Norden der Stellung werden durch Bunker entlang des Wassergrabens und durch Gegenangriffsunterstände an den Hauptachsen verstärkt.

Kämpfe 1940

Noch nicht dokumentiert.

PFA moderne Forts

Forts eines mehr oder weniger rechteckigen Typs, gebaut in feuchtem Gelände von 1907 bis 1914.

Diese Forts sind ganz in einfachem Beton mit Erdglacis ausgeführt. Sie haben einen oder zwei Innenhöfe mit den Unterkünften. Z.B. Liezele, Breendonk,… Sie liegen etwa 15 km vom Stadtzentrum entfernt.

Bewaffnung nach dem Typenplan um 1910

• S II und S III, Graben- und Intervallstreichkasematten mit 5,7 cm
• In der Mitte, ein betonierter Zentralblock mit der schweren Artillerie und Beobachtungskuppeln, sowie den Unterkünften;
• 2 Haubitzenkuppeln 1 x 12 cm
• 1 Kuppel 2 x 15 cm
• 4 Kuppeln 7,5 cm
• S I und S IV, jeweils 1 versenkbare Kuppel 5,7 cm
• Kehlseite, einfache oder doppelte "Traditore"-Batterie. Die "Traditore"-Batterien sind in einfachem Beton ausgeführt und haben die Feueretagen gut gedeckt
• Einfach: 2 getrennte Batterien für bessere Sicht und Waffenstreuung
• Doppelt: Konzentration der Waffen in einem einzigen, kostengünstigeren Gebäude
• Jede Traditore-Flanke besitzt:
• Im Untergeschoss, 2 x 12 cm
• Im Erdgeschoss, 2 x 7,5 cm
• Eingangsverteidigung, 2 x 2 übereinander angeordnete 5,7-cm-Kanonen

03/10: Walhem, Wavre-Sint-Katelijne, Koningshooikt, Lier en de redoutes van Bosbeek, Dorpveldt, Tallaart worden aangevallen door 28 cm-houwitsers in stelling gebracht aan de kant van Ellewijt en Hofstade. Het vuur wordt geleid door een vaste ballon, maar blijft onnauwkeurig. Verschillende kanonnen werden door de forten vernietigd, en de verdedigers van Walhem "halen" de ballon neer. In Lier vliegt een "Taube"-vliegtuig over de stad en lokaliseert het hospitaal, dat het doelwit van de Duitsers wordt. Resultaat: 6 doden aan Belgische zijde. Een andere "Taube" vliegt over Antwerpen en werpt pamfletten af waarin de bevolking wordt gevraagd zich over te geven. De bevolking lacht erom terwijl shrapnels naar het vliegtuig worden gestuurd. Terwijl Lier wordt gebombardeerd, ondergaat Herentals, buiten het bereik van de forten, terreurbeschietingen en Itegem wordt in brand gestoken.

04/10: Het front is stationair. De Belgen moesten zich achter de Nete ingraven en de bruggen opblazen. In Duffel moesten de Duitsers om een wapenstilstand van twee uur vragen, die door de Belgen werd geweigerd.

05/10: Niets te melden.

06/10: De Belgen ingegraven aan de Rupel en Nete. De Duitsers schieten nauwelijks tot Kontich, wat doet vermoeden dat ze de Nete nog niet zijn overgestoken en dat ze vanuit het noorden van Vilvoorde schieten. Generaal de Guise, Commandant van de PFA, laat de bevolking weten dat wie wil vertrekken dat kan. Het begin van de exodus via de Schelde naar Oostende of de Nederlandse grens. Het onthaal in Nederland is hartelijk (snel 30.000 Belgische vluchtelingen in Roosendaal), maar het land blijft neutraal. Wat Engeland betreft, het heeft naar Antwerpen een marine-infanteriebrigade, 2 marinebrigades, enkele zware kanonnen gestuurd. Tijdens de nacht van 5/10 hebben de marine-infanteriebrigade en het Belgische leger de Nete-linie met succes verdedigd. Maar op de ochtend van 6 oktober moeten de Belgen toegeven en zich terugtrekken op de binnenforten. Bijgevolg kunnen de Duitsers hun artillerie binnen bereik van de stad opstellen.

07/10: Generaal von Besseler, commandant van het beleg van Antwerpen, meldt dat het bombardement op de stad op handen is en om middernacht zal beginnen. De gebeurtenissen nemen een snelle wending, de Belgische regering kondigt de val aan van de forten van Wavre, Walhem, Lier en Koningshooikt. Tegelijkertijd worden de forten van Schoten en 's-Gravenwezel en de redoute van Schilde (noordoost) op hun beurt gebombardeerd maar antwoorden met hevig vuur. In het zuiden houden de vier forten van de 2e gordel (het dichtst bij de polygonale omwalling), voor Hoboken en de voorstad Berchem, de Duitsers in bedwang. Niettemin vallen de eerste granaten op Berchem en het zuiden van Antwerpen.

08/10: Om Antwerpen niet aan de vernietiging prijs te geven, besluiten de Belgische en Engelse autoriteiten in onderling overleg tot de evacuatie van de stad.

Nacht van 8 op 9/10: Ongeveer 200 Duitse kanonnen van 28 tot 42 cm laten een regen van granaten neerkomen op dezelfde plaatsen, beschadigen en steken woningen, een weeshuis, een hospitaal en de kathedraal in brand.

8 en 09/10: De aanzienlijke voorraden worden deels weggevoerd, deels vernietigd. Men blaast de forten van Schoten, Brasschaat, Merksem, Kapellen en Lillo op. Onder dekking van de nacht verlaat het laatste Belgische contingent Antwerpen zonder door de vijand te worden lastiggevallen. Gedurende de dag op 8/10 had de Koningin (1e limousine) Antwerpen aan het hoofd van een colonne verlaten. Ze leek seren en deelde sigaretten uit aan de soldaten. De Koning volgde in de 2e limousine, zijn gezicht droeg de sporen van de doorstane beproevingen. Hij reed rustig voorbij en beantwoordde met koninklijke gratie de groet van zijn vermoeide troepen. De bevolking juichte de colonne toe en de vermoeide soldaten richtten zich op bij het passeren van de koninklijke autoriteiten waarvoor ze zo trots vochten.

10/10: De uit Antwerpen vertrokken Belgen brengen de vijand, die de Schelde is overgestoken en vrij aanzienlijke krachten in het noordoosten van Oost-Vlaanderen heeft ingezet om de terugtocht van het leger van Antwerpen af te snijden, een ernstige nederlaag toe. Andere Duitse troepen rukken op naar Gent. In het noorden werpen de Belgen de vijand terug op Lokeren en kunnen hem bij Gent, in Melle, terugdringen en een artilleriebatterie veroveren. De terugtocht van het Belgische leger verloopt succesvol. Al zijn gepantserde treinen en zware kanonnen worden gered. Vanaf Gent waren Engelse versterkingen aanwezig om de terugtocht te dekken. Ondertussen regenen meer dan 4.000 granaten en 140 zeppelinten bommen op Antwerpen neer. De aanval op het vestingkamp begon op 30/09 en eindigde op zaterdag 10/10/1914. Toen de vijand de vesting binnen trok, was het leger vertrokken, de enorme voorraden vernietigd, de forten ook en de Duitse schepen (oorlogsbuit) opgeblazen. Het bezit van de PFA kostte de vijand ongeveer 40.000 man. De overgave van de stad werd door burgers behandeld met Generaal von Besseler: de heren Vos, Burgemeester; A. Ryckmans, Senator; L. Franck, Volksvertegenwoordiger; in gezelschap van de Spaanse consul-generaal, de heer F. Saïz y Sebra. De ontmoeting vond plaats in Kontich. Tegelijkertijd namen Duitse officieren plaats in het stadhuis van Antwerpen (reeds op 09/10/1914).

11/10: "Triomfantelijke intocht" van de Duitsers in Antwerpen. Niemand is er getuige van, behalve twee Amerikaanse verslaggevers. De parade duurt vijf uur en 60.000 man worden geïnspecteerd door de Militaire Gouverneur, Admiraal von Schroeder en Generaal von Besseler.

14/10: De Duitsers trekken na bombardement Gent binnen. De Belgische terugtocht zet zich voort naar Oostende.

15/10: De Duitsers trekken Ursel en Brugge binnen.

16/10: Ze bereiken Damme in de richting van Zeebrugge, Knokke en Oostende. Daarna begint de "Slag aan de Leie", gevolgd door de "Slag aan de IJzer".

Herbewapening van Antwerpen rond 1930

Sommige forten worden buiten dienst gesteld, terwijl andere alleen nog als steunpunten en magazijnen dienen. Sommige koepels werden verwijderd ten gunste van de PFL en PFN. Andere, te zwaar beschadigde koepels worden verbouwd. Bijv. Ombouw van een 7,5 cm koepelschacht tot een betonnen "Elementaire Schuilplaats" met 4 of 5 MG-schietgaten. Het dak is van hout. Er werden bunkers met 1 of 2 schietgaten voor automatische wapens (FM of MG) geïnstalleerd op forten en redoutes (bijvoorbeeld redoute Driehoek). Overstromingen en versterkte sluizen werden voorzien om te voorkomen dat de vijand te dicht kon naderen (bijv. sluis bij saillant IV van het fort Ertbrand). Naast de forten en redoutes werd Antwerpen voorzien van bunkers ter verdediging van de tussenruimtes alsook van de rivierbenaderingen:

• 630 Duitse schuilplaatsen, gebouwd van 1915 tot 1917
• 235 schuilplaatsen van Koningshooikt tot Wavre (KW-linie), inclusief de bruggenhoofd Mechelen, met Cointet-versperringen
• 197 schuilplaatsen langs de watergracht ten noordoosten van de stad en versterkte sluizen met mijngangen
• 130 schuilplaatsen langs het Kanaal Maas-Schelde
• 148 schuilplaatsen langs het Albertkanaal
• 227 schuilplaatsen op het Bruggenhoofd Gent (TPG)

Situatie in 1940

De PFA beschikt over 17 forten, 11 redoutes uit 1914, georganiseerd als infanteriesteunpunten, en 197 moderne schuilplaatsen voor een of meer FM of MG. Het noordoosten en noorden van de stelling worden versterkt door bunkers langs de watergracht en door tegenaanval-schuilplaatsen op de hoofdassen.

Gevechten in 1940

Nog niet gedocumenteerd.

PFA moderne forten

Forts van een min of meer rechthoekig type, gebouwd op vochtige terreinen van 1907 tot 1914.

Deze forten zijn geheel uitgevoerd in eenvoudig beton met aarden glacis. Ze hebben een of twee binnenplaatsen met de onderkomens. Bijv. Liezele, Breendonk,… Ze liggen ongeveer 15 km van het stadscentrum.

Bewapening volgens het typeplan rond 1910

• S II en S III, gracht- en intervalflankeer-kazematten met 5,7 cm
• In het midden, een betonnen centrale massa met de zware artillerie en observatiekoepels, alsmede de onderkomens;
• 2 houwitserkoepels 1 x 12 cm
• 1 koepel 2 x 15 cm
• 4 koepels 7,5 cm
• S I en S IV, elk 1 verdwijnbare koepel 5,7 cm
• Keelfront, enkelvoudige of dubbele "Traditore"-batterij. De "Traditore"-batterijen zijn in eenvoudig beton uitgevoerd en hebben de vuuretage's goed gedekt
• Enkelvoudig: 2 gescheiden batterijen voor beter zicht en wapenverspreiding
• Dubbel: concentratie van de wapens in één enkel, minder kostbaar gebouw
• Elke Traditore-flank bezit:
• In de kelder, 2 x 12 cm
• Op het gelijkvloers, 2 x 7,5 cm
• Verdediging van de ingang, 2 x 2 boven elkaar geplaatste 5,7 cm kanonnen

03/10: Walhem, Wavre-Sainte-Catherine, Koningshooikt, Lier and the redoubts of Bosbeek, Dorpveldt, Tallaart are attacked by 28 cm howitzers placed in battery on the side of Ellewijt and Hofstade. The fire is directed by a captive balloon, but remains inaccurate. Several guns were destroyed by the forts, and the defenders of Walhem "bring down" the balloon. In Lier, a "Taube" airplane flies over the city and spots the hospital, which becomes the target of the Germans. Result: 6 killed on the Belgian side. Another "Taube" flies over Antwerp and drops leaflets urging the population to surrender. The population laughs at it while shrapnel is fired at the aircraft. While Lier is bombarded, Herentals, outside the action of the forts, undergoes terror shelling and Itegem is set on fire.

04/10: The front is stationary. The Belgians had to entrench behind the Nete by cutting the bridges. In Duffel, the Germans had to request a two-hour armistice, which was refused by the Belgians.

05/10: Nothing to report.

06/10: The Belgians entrenched on the Rupel and Nete. The Germans barely fire as far as Kontich, which suggests they have not yet crossed the Nete and that they are firing from north of Vilvoorde. General de Guise, Commander of the PFA, informs the population that those who wish to leave may do so. This is the beginning of the exodus via the Scheldt to Ostend or the Dutch border. The welcome in Holland is warm (soon 30,000 Belgian refugees in Roosendaal), but it remains neutral. As for England, it has sent to Antwerp, a marine infantry brigade, 2 naval brigades, a few heavy guns. During the night of 5/10, the marine infantry brigade and the Belgian army successfully defended the Nete line. But on the morning of October 6, the Belgians have to give in and fall back on the inner forts. Consequently, the Germans can set up their artillery within range of the city.

07/10: General von Besseler, commanding the siege of Antwerp, signals that the bombardment of the city is imminent and will begin at midnight. Events are accelerating, the Belgian government announces the fall of the forts of Wavre, Walhem, Lier and Koningshooikt. At the same time, the forts of Schoten and 's-Gravenwezel and the redoubt of Schilde (northeast) are bombarded in turn but respond with heavy fire. In the south, the four forts of the 2nd belt (closest to the polygonal enceinte), in front of Hoboken and the suburb of Berchem, keep the Germans at bay. Nevertheless, the first shells fall on Berchem and the south of Antwerp.

08/10: Under penalty of condemning Antwerp to destruction, the Belgian and English authorities decide by mutual agreement to evacuate the city.

Night of 8 to 9/10: About 200 German guns from 28 to 42 cm rain shells on the same locations, damaging and setting fire to houses, an orphanage, a hospital and the cathedral.

8 and 09/10: The considerable supplies are partly removed, partly destroyed. The forts of Schoten, Brasschaat, Merksem, Kapellen and Lillo are blown up. Under cover of night, the last Belgian contingent leaves Antwerp without being troubled by the enemy. During the day on 8/10, the Queen (1st limousine) had left Antwerp at the head of a procession. She looked serene and distributed cigarettes to the soldiers. The King followed in the 2nd limousine, his face bearing the mark of the trials endured. He passed calmly and returned with royal grace the salute of his weary troops. The population cheered the procession and the tired soldiers straightened up at the passage of the royal authorities for whom they were so proud to fight.

10/10: The Belgians who left Antwerp inflict a serious setback on the enemy who has crossed the Scheldt and launched fairly considerable forces into the northeast of East Flanders to cut off the retreat of the Antwerp army. Other German forces advance on Ghent. In the north, the Belgians push the enemy back onto Lokeren and near Ghent, at Melle, they are able to repel them and capture an artillery battery. The retreat of the Belgian army is carried out successfully. All its armored trains and heavy guns are saved. From Ghent, English reinforcements were present to cover the retreat. Meanwhile, over 4,000 shells and 140 zeppelin bombs fell on Antwerp. The attack on the entrenched camp began on 30/09 and ended on Saturday 10/10/1914. When the enemy entered the fortress, the army had left, the huge supplies destroyed, the forts too and the German ships (prizes of war) blown up. The possession of the PFA cost the enemy about 40,000 men. The surrender of the city was handled by civilians with General von Besseler: Messrs. Vos, Mayor; A. Ryckmans, Senator; L. Franck, Deputy; in the company of the Consul General of Spain, Mr. F. Saïz y Sebra. The meeting took place in Kontich. At the same time, German officers took their place in Antwerp City Hall (from 09/10/1914).

11/10: "Triumphal entry" of the Germans into Antwerp. No one attends, apart from two American reporters. The parade lasts five hours and 60,000 men are reviewed by the Military Governor, Admiral von Schroeder and General von Besseler.

14/10: The Germans enter Ghent after bombarding it. The Belgian retreat continues towards Ostend.

15/10: The Germans enter Ursel and Bruges.

16/10: They reach Damme in the direction of Zeebrugge, Knokke and Ostend. Then will begin the "Battle of the Lys", followed by the "Battle of the Yser".

Re-armament of Antwerp around 1930

Some forts are decommissioned while others serve only as strongpoints and magazines. Some cupolas were removed for the benefit of the PFL and PFN. Other too damaged cupolas are converted. E.g. Conversion of a 7.5 cm cupola well into a concrete "Elementary Shelter" with 4 or 5 MG embrasures. The roof is wooden. Bunkers with 1 or 2 embrasures for automatic weapons (FM or MG) were installed on forts and on redoubts (for example, redoubt Driehoek). Floods and fortified locks were planned to prevent the enemy from approaching too closely (e.g. lock near saliant IV of fort Ertbrand). In addition to the forts and redoubts, Antwerp was equipped with bunkers to defend the intervals as well as the river approaches:

• 630 German shelters built from 1915 to 1917
• 235 shelters from Koningshooikt to Wavre (KW Line), including the Mechelen bridgehead, with Cointet barriers
• 197 shelters along the water ditch northeast of the city and fortified locks with mine chambers
• 130 shelters along the Meuse-Scheldt Canal
• 148 shelters along the Albert Canal
• 227 shelters on the Ghent Bridgehead (TPG)

Situation in 1940

The PFA has 17 forts, 11 redoubts from 1914 organized as infantry strongpoints, and 197 modern shelters for one or more FM or MG. The northeast and north of the position are reinforced by bunkers along the water ditch and by counter-irruption shelters placed on the main axes.

Combat in 1940

Not yet documented.

PFA modern forts

Forts of a more or less rectangular type built on wet sites from 1907 to 1914.

These forts are made entirely of simple concrete with earthen glacis. They have one or two interior courtyards with the barracks. E.g. Liezele, Breendonk,… They are located about 15 km from the city center.

Armament according to the type plan around 1910

• S II and S III, flanking casemates of the ditches and intervals with 5.7 cm
• In the center, a concrete central massif with the heavy artillery and observation cloches, as well as the barracks;
• 2 howitzer cupolas 1 x 12 cm
• 1 cupola 2 x 15 cm
• 4 cupolas 7.5 cm
• S I and S IV, each 1 disappearing cupola 5.7 cm
• Gorge front, single or double "Traditore" battery. The "Traditore" batteries are in simple concrete and have the firing levels well screened
• Single: 2 separate batteries for better view and weapon dispersion
• Double: concentration of weapons in a single less expensive building
• Each Traditore flank possesses:
• In the basement, 2 x 12 cm
• On the ground floor, 2 x 7.5 cm
• Entrance defense, 2 x 2 superimposed 5.7 cm guns

03/10: Walhem, Wavre-Sainte-Catherine, Koningshooikt, Lier a reduty Bosbeek, Dorpveldt, Tallaart jsou napadeny 28 cm houfnicemi umístěnými na baterie ze strany Ellewijt a Hofstade. Palba je řízena upoutaným balónem, ale zůstává nepřesná. Několik děl bylo zničeno pevnostmi a obránci Walhemu "sestřelili" balón. V Lieru přelétá letadlo "Taube" nad městem a zjistí polohu nemocnice, která se stává cílem Němců. Výsledek: 6 mrtvých na belgické straně. Další "Taube" přelétá nad Antverpy a shazuje letáky vyzývající obyvatelstvo ke kapitulaci. Obyvatelé se tomu smějí, zatímco je na letadlo stříleno šrapnely. Zatímco je Lier bombardován, Herentals, mimo dosah pevností, podstupuje terorizující ostřelování a Itegem je zapálen.

04/10: Fronta je nehybná. Belgičané se museli zakopat za řeku Nete přerušením mostů. V Duffelu museli Němci požádat o dvouhodinové příměří, které Belgičané odmítli.

05/10: Nic k hlášení.

06/10: Belgičané zakopáni na Rupelu a Nete. Němci střílejí stěží až ke Kontichu, což naznačuje, že ještě nepřekročili Nete a že střílí ze severu od Vilvoorde. Generál de Guise, velitel PFA, dává vědět obyvatelstvu, že ti, kteří chtějí odejít, mohou. Toto je začátek exodu přes Šeldu do Ostende nebo na nizozemskou hranici. Přivítání v Nizozemsku je vřelé (brzy 30 000 belgických uprchlíků v Roosendaalu), ale země zůstává neutrální. Pokud jde o Anglii, ta poslala do Antverp brigádu námořní pěchoty, 2 námořní brigády, několik těžkých děl. Během noci z 5. na 6.10. úspěšně bránila brigáda námořní pěchoty a belgická armáda linii na Nete. Ale ráno 6. října musí Belgičané ustoupit a stáhnout se na vnitřní pevnosti. Následně mohou Němci umístit své dělostřelectvo do dostřelu města.

07/10: Generál von Besseler, velící obležení Antverp, signalizuje, že bombardování města je bezprostřední a začne o půlnoci. Události se zrychlují, belgická vláda oznamuje pád pevností Wavre, Walhem, Lier a Koningshooikt. Zároveň jsou pevnosti Schoten a 's-Gravenwezel a reduta Schilde (severovýchod) naopak bombardovány, ale odpovídají silnou palbou. Na jihu čtyři pevnosti 2. pásu (nejblíže polygonální hradbě), před Hobokenem a předměstím Berchem, drží Němce v šachu. Přesto první granáty dopadají na Berchem a jih Antverp.

08/10: Aby Antverpy nebyly odsouzeny ke zničení, rozhodují belgické a anglické úřady vzájemnou dohodou o evakuaci města.

Noc z 8. na 9.10.: Asi 200 německých děl od 28 do 42 cm spouští déšť granátů na stejná místa, poškozuje a zapaluje obydlí, sirotčinec, nemocnici a katedrálu.

8. a 9.10.: Značné zásoby jsou částečně odvezeny, částečně zničeny. Jsou vyhozeny do povětří pevnosti Schoten, Brasschaat, Merksem, Kapellen a Lillo. Pod ochranou noci opouští poslední belgický kontingent Antverpy, aniž by byl znepokojován nepřítelem. Během dne 8.10. opustila královna (1. limuzína) Antverpy v čele průvodu. Vypadala klidně a rozdávala cigarety vojákům. Král následoval ve 2. limuzíně, jeho tvář nesla stopy vytrpěných zkoušek. Klidně projížděl a s královskou grácií opětoval pozdrav svých unavených vojsk. Obyvatelé jásali průvodu a unavení vojáci se při průchodu královských autorit napřimovali, za které byli tak hrdí, že bojovali.

10/10: Belgičané, kteří opustili Antverpy, uštědřují nepříteli, který překročil Šeldu a vyslal poměrně značné síly na severovýchod Východních Flander, aby odřízl ústup antverpské armádě, vážnou porážku. Další německé síly postupují na Gent. Na severu zatlačují Belgičané nepřítele zpět na Lokeren a u Gentu, v Melle, jej mohou odrazit a ukořistit mu dělostřeleckou baterii. Ústup belgické armády se uskutečňuje úspěšně. Všechny její obrněné vlaky a těžká děla jsou zachráněny. Od Gentu byly přítomny anglické posily na krytí ústupu. Mezitím na Antverpy dopadlo přes 4 000 granátů a 140 zeppelinových bomb. Útok na opevněný tábor začal 30. 9. a skončil v sobotu 10. 10. 1914. Když nepřítel vstoupil do pevnosti, armáda odešla, obrovské zásoby zničeny, pevnosti také a německé lodě (válečná kořist) vyhozeny do povětří. Vlastnictví PFA stálo nepřítele asi 40 000 mužů. O kapitulaci města jednali civilisté s generálem von Besselerem: pánové Vos, starosta; A. Ryckmans, senátor; L. Franck, poslanec; v doprovodu generálního konzula Španělska, pana F. Saïze y Sebra. Setkání se konalo v Kontichu. Zároveň němečtí důstojníci zaujali místo na antverpské radnici (již 9. 10. 1914).

11/10: "Triumfální vstup" Němců do Antverp. Nikdo se ho neúčastní, kromě dvou amerických reportérů. Přehlídka trvá pět hodin a 60 000 mužů je přehlédnuto vojenským guvernérem, admirálem von Schroederem a generálem von Besselerem.

14/10: Němci po bombardování vstupují do Gentu. Belgický ústup pokračuje směrem k Ostende.

15/10: Němci vstupují do Urselu a Brugg.

16/10: Dosahují Damme ve směru na Zeebrugge, Knokke a Ostende. Poté začne "Bitva na Lysu", následovaná "Bitvou na Yseru".

Přezbrojení Antverp kolem roku 1930

Některé pevnosti jsou vyřazeny z provozu, zatímco jiné slouží pouze jako opěrné body a sklady. Některé kupoly byly odstraněny ve prospěch PFL a PFN. Jiné, příliš poškozené kupoly jsou přestavěny. Např. Přeměna šachty kupole 7,5 cm na betonový "Elementární Úkryt" se 4 nebo 5 střílnami pro kulomet. Střecha je dřevěná. Byly instalovány bunkry s 1 nebo 2 střílnami pro automatické zbraně (FM nebo MG) na pevnostech a na redutách (například reduta Driehoek). Byly plánovány záplavy a opevněné zdymadla, aby se zabránilo nepříteli v přílišném přiblížení (např. zdymadlo u saliantu IV pevnosti Ertbrand). Kromě pevností a redut byly Antverpy vybaveny bunkry na obranu intervalů i říčních přístupů:

• 630 německých úkrytů postavených od roku 1915 do 1917
• 235 úkrytů od Koningshooiktu po Wavre (linie KW), včetně předmostí Mechelen, s Cointetovými překážkami
• 197 úkrytů podél vodního příkopu severovýchodně od města a opevněných zdymadel s minovými komorami
• 130 úkrytů podél kanálu Máza-Šelda
• 148 úkrytů podél Albertova kanálu
• 227 úkrytů na předmostí Gentu (TPG)

Situace v roce 1940

PFA disponuje 17 pevnostmi, 11 redutami z roku 1914 organizovanými jako pěchotní opěrné body a 197 moderními úkryty pro jeden nebo více FM nebo MG. Severovýchod a sever postavení jsou posíleny bunkry podél vodního příkopu a protiútokovými úkryty umístěnými na hlavních osách.

Bojové akce v roce 1940

Zatím nedokumentováno.

PFA moderní pevnosti

Pevnosti více či méně obdélníkového typu postavené na mokrých místech v letech 1907 až 1914.

Tyto pevnosti jsou provedeny celé v prostém betonu s zemním glacis. Mají jeden nebo dva vnitřní dvory s ubytovnami. Např. Liezele, Breendonk,… Nacházejí se asi 15 km od centra města.

Výzbroj podle typového plánu kolem roku 1910

• S II a S III, flankovací kasematy příkopů a intervalů s 5,7 cm
• Uprostřed, betonový centrální masiv s těžkým dělostřelectvem a pozorovacími zvony, stejně jako ubytovnami;
• 2 houfnicové kupole 1 x 12 cm
• 1 kupole 2 x 15 cm
• 4 kupole 7,5 cm
• S I a S IV, každá 1 výsuvná kupole 5,7 cm
• Čelní strana šíje, jednoduchá nebo dvojitá "Traditore" baterie. "Traditore" baterie jsou z prostého betonu a mají palbová patra dobře krytá
• Jednoduchá: 2 oddělené baterie pro lepší výhled a rozptyl zbraní
• Dvojitá: koncentrace zbraní v jedné méně nákladné budově
• Každá Traditore křídlo disponuje:
• V suterénu, 2 x 12 cm
• V přízemí, 2 x 7,5 cm
• Obrana vchodu, 2 x 2 nad sebou umístěná 5,7 cm děla