Place de Nice, est-nord-est de la ville, ± 1890. Situé dans la courbe de l'avant-dernier virage de la route d'accès au fort de la Drête, ce magasin sous roc n'a pu, faute de clef, nous être ouvert. Les deux portails d'entrée de l'enceinte, aux pilastres soignés, sont assez proches et seulement séparés par le traditionnel hangar aux projectiles. La cour, assez réduite par les retours de la roche sur les côtés, comprend deux entrées parallèles dépourvues de chronogramme. Sur base d'un plan, l'intérieur peut-être décrit comme suit : l'entrée de gauche se termine par une porte donnant, sur la droite, dans un atelier de chargement/dépôt de projectiles chargés lequel se prolonge par une galerie regagnant l'extrémité de la galerie de l'entrée droite. Dans l'axe de cette dernière, un magasin à poudre précédé d'un sas semble avoir des dimensions n'excédant pas 6 x 5 m. En avril 2008, une épave de voiture traînait dans la cour et nous ignorons tout de l'état de l'intérieur du magasin. En bord de route, quelques dizaines de mètres en amont, se trouve le corps de garde de ce magasin, corps de garde dont l'unique local, abritant maintenant un transformateur électrique, a également été creusé dans le roc. Plus en amont encore, un bâtiment de facture manifestement militaire, délabré, possède encore une mangeoire à chevaux, mangeoire en bois. Plus en amont encore, une source captée est jouxtée d'un réservoir et d'un abreuvoir. Le réservoir d'eau n° 4 (voir Nice) se situe quant à lui plus en arrière encore, au col d'Eze.

Festung von Nizza, Ost-Nordost der Stadt, ± 1890. Gelegen in der Kurve der vorletzten Kehre der Zugangsstraße zum Fort der Drête, konnte uns dieses Felsmagazin mangels Schlüssel nicht geöffnet werden. Die beiden Eingangsportale der Einfriedung, mit sorgfältigen Pilastern, sind ziemlich nah und nur durch den traditionellen Geschossschuppen getrennt. Der Hof, ziemlich reduziert durch die Rückkehr des Felsens an den Seiten, umfasst zwei parallele Eingänge ohne Chronogramm. Auf der Grundlage eines Plans kann das Innere wie folgt beschrieben werden: Der linke Eingang endet mit einer Tür, die rechts in eine Lade-/Abladewerkstatt für geladene Geschosse führt, die sich durch eine Galerie fortsetzt, die zum Ende der Galerie des rechten Eingangs zurückkehrt. In der Achse letzterer scheint ein Pulvermagazin, dem eine Schleuse vorausgeht, Abmessungen von nicht mehr als 6 x 5 m zu haben. Im April 2008 lag ein Autowrack im Hof und wir wissen nichts über den Zustand des Magazininneren. Am Straßenrand, einige Dutzend Meter weiter oben, befindet sich die Wachstube dieses Magazins, Wachstube, deren einziger Raum, der jetzt einen elektrischen Transformator beherbergt, ebenfalls in den Felsen gehauen wurde. Noch weiter oben besitzt ein Gebäude offensichtlich militärischer Machart, baufällig, noch eine Pferdekrippe, Krippe aus Holz. Noch weiter oben ist eine gefasste Quelle mit einem Reservoir und einer Tränke verbunden. Der Wasserspeicher Nr. 4 (siehe Nizza) befindet sich seinerseits noch weiter zurück, am Pass von Eze.

Vesting van Nice, oost-noordoost van de stad, ± 1890. Gelegen in de bocht van de voorlaatste draai van de toegangsweg naar het fort van de Drête, kon dit rotsmagazijn ons, wegens gebrek aan sleutel, niet worden geopend. De twee ingangsportalen van de omheining, met verzorgde pilasters, zijn vrij dichtbij en alleen gescheiden door het traditionele projectielenloods. De binnenplaats, vrij gereduceerd door de terugkeer van de rots aan de zijkanten, omvat twee parallelle ingangen zonder chronogram. Op basis van een plan kan het interieur als volgt worden beschreven: de linker ingang eindigt met een deur die, rechts, in een laad-/depotwerkplaats voor geladen projectielen geeft, welke zich verlengt door een galerij die terugkeert naar het uiteinde van de galerij van de rechter ingang. In de as van deze laatste schijnt een kruitmagazijn, voorafgegaan door een sluis, afmetingen niet overschrijdend 6 x 5 m te hebben. In april 2008 slingerde een autowrak in de binnenplaats en we weten niets over de staat van het magazijninterieur. Aan de rand van de weg, enkele tientallen meters stroomopwaarts, bevindt zich de wachtkamer van dit magazijn, wachtkamer wiens unieke lokaliteit, die nu een elektrische transformator herbergt, eveneens in de rots is uitgehouwen. Nog verder stroomopwaarts, bezit een gebouw van klaarblijkelijk militaire makelij, vervallen, nog een paardenvoederbak, voederbak in hout. Nog verder stroomopwaarts, is een gekapte bron verbonden met een reservoir en een drinkbak. Het waterreservoir nr. 4 (zie Nice) bevindt zich zijnzijds nog verder achteraan, aan de pas van Eze.

Fortress of Nice, east-north-east of the town, ± 1890. Located in the curve of the penultimate bend of the access road to the fort of Drête, this rock magazine could not, for lack of key, be opened to us. The two entrance portals of the enclosure, with careful pilasters, are quite close and only separated by the traditional projectile shed. The courtyard, quite reduced by the returns of the rock on the sides, comprises two parallel entrances devoid of chronogram. On the basis of a plan, the interior can be described as follows: the left entrance ends with a door giving, on the right, into a loading/deposit workshop for loaded projectiles which extends by a gallery regaining the extremity of the gallery of the right entrance. In the axis of the latter, a powder magazine preceded by an airlock seems to have dimensions not exceeding 6 x 5 m. In April 2008, a car wreck was lying in the courtyard and we know nothing about the state of the magazine interior. At the roadside, a few dozen metres upstream, is the guardhouse of this magazine, guardhouse whose unique room, now sheltering an electrical transformer, has also been excavated in the rock. Further upstream still, a building of manifestly military workmanship, dilapidated, still possesses a horse manger, manger in wood. Further upstream still, a captured source is adjoining a reservoir and a watering trough. The water reservoir No. 4 (see Nice) is located as for itself further back still, at the pass of Eze.

Pevnost Nice, východ-severovýchod od města, ± 1890. Umístěn v zatáčce předposlední zatáčky přístupové cesty k tvrzi Drête, tento skalní magacín nemohl nám, pro nedostatek klíče, být otevřen. Dva vstupní portály ohrazení, s pečlivými pilastry, jsou dost blízko a pouze odděleny tradiční kůlnou na projektily. Dvůr, dost zmenšený návraty skály po stranách, zahrnuje dva paralelní vchody postrádající chronogram. Na základě plánu může být interiér popsán takto: levý vchod končí dveřmi vedoucími, vpravo, do dílny pro nakládání/ukládání nabitých projektilů, která se prodlužuje galerií vracející se ke konci galerie pravého vchodu. V ose této poslední se zdá prachový magacín, předcházený komorou, mít rozměry nepřesahující 6 x 5 m. V dubnu 2008 se ve dvoře povalujel vrak auta a nevíme nic o stavu interiéru magacínu. Při okraji silnice, několik desítek metrů proti proudu, se nachází strážnice tohoto magacínu, strážnice jejíž jediná místnost, ukrývající nyní elektrický transformátor, byla rovněž vylámána ve skále. Ještě dále proti proudu, budova zjevně vojenského provedení, zchátralá, stále vlastní koňské koryto, koryto dřevěné. Ještě dále proti proudu, je jímáný pramen přiléhající k reservoáru a napaječce. Vodní reservoár č. 4 (viz Nice) se nachází co se jej týče ještě dále vzadu, na průsmyku Eze.