Gorée. En 1852, le commandant Pinet-Laprade, chef du Génie pour le Sénégal, est chargé de construire une batterie sur la pointe Nord de Gorée. On ne trouve à cet emplacement, à ce moment, qu’un simple épaulement de terre. Il a dressé les plans de l’ouvrage en 1849, se conformant aux directives du Comité des Fortifications des Colonies. Cette batterie « rasante » sera le pendant du fort du Castel, dont les batteries effectuent un tir de bombardement. Conçu pour porter 12 canons de gros calibre, le fort est en mesure de recevoir son armement en 1856. C’est une batterie fermée, de forme circulaire, avec réduit défensif. À cause du déficit en pièces d’artillerie, on ne peut lui attribuer que 5 canons obusiers de 22. Cet armement va évoluer lentement, au même rythme que celui du Castel. En 1881, le conseil d’Amirauté propose une modernisation de la batterie, qui sera enfin dotée de matériels modernes, en l’occurrence des canons de 240 Mle 1870 sur affût Mle 1876, puis Mle 1876.T.83 PA. En 1897, le fort n’est plus armé que de 4 canons de 47 TR (tir rapide), la mission des pièces de gros calibre étant reprise par la batterie Nord du Castel. Il ne figure pas sur les états d’armement de 1914. En 1939, il reçoit une section de défense des passes, armée de 2 canons de 75 Mle 1897 sur affût de campagne approprié au tir de côte, et de mitrailleuses. En septembre 1940, une de ces mitrailleuses tire sur la vedette transportant les parlementaires, envoyés par le général de Gaulle. À la même époque, les 75 ont été remplacés par 3 canons de 90 Mle 1877 sur affût 1916. Ceux de la section Est, située à proximité, ont été remplacés par 2 canons du même modèle, qui tireront sur les navires britannique. Il semble que la batterie de 75 CA Mle 22, installée en 1942 à Gorée, le soit sur et autour du fort, comme le montre une mauvaise photo prise en 1945. De nos jours, le fort d’Estrées renferme un musée historique, et quelques canons, sans rapport avec l’ouvrage, installés en « pot de fleurs » sur la plateforme d’artillerie. Le plus intéressant est à l’extérieur, ou l’on trouve une alignée de tubes de 240 Mle 1870, ainsi que deux châssis, retournés, d’affût Mle 1876.T.83 PA. Appelé aussi "batterie de la Pointe Nord". JJM 10/08/2008

Gorée. 1852 wird Kommandant Pinet-Laprade, Chef des Genies für Senegal, mit dem Bau einer Batterie auf der Nordspitze von Gorée beauftragt. Zu dieser Zeit findet man an diesem Standort nur einen einfachen Erdwall. Er hat die Pläne des Werkes 1849 erstellt, entsprechend den Richtlinien des Komitees für die Fortifikationen der Kolonien. Diese "streichende" Batterie wird das Gegenstück zur Festung des Castel sein, deren Batterien einen Bombardementsbeschuss ausführen. Für die Aufnahme von 12 Kanonen großen Kalibers konzipiert, ist das Fort 1856 in der Lage, seine Bewaffnung zu empfangen. Es ist eine geschlossene Batterie, kreisförmig, mit Verteidigungsreduit. Wegen des Mangels an Artilleriegeschützen kann man ihm nur 5 22-cm-Kanonenhaubitzen zuweisen. Diese Bewaffnung wird sich langsam entwickeln, im gleichen Rhythmus wie die des Castel. 1881 schlägt der Admiralitätsrat eine Modernisierung der Batterie vor, die endlich mit modernem Material ausgestattet wird, nämlich Kanonen 240 mm Mle 1870 auf Lafette Mle 1876, dann Mle 1876.T.83 PA. 1897 ist das Fort nur noch mit 4 Kanonen 47 mm TR (Schnellfeuer) bewaffnet, die Aufgabe der großkalibrigen Geschütze wird von der Nordbatterie des Castel übernommen. Es erscheint nicht in den Bewaffnungsständen von 1914. 1939 erhält es eine Sektion zur Verteidigung der Pässe, bewaffnet mit 2 Kanonen 75 mm Mle 1897 auf Feldlafette, geeignet für den Küstenbeschuss, und Maschinengewehren. Im September 1940 feuert eines dieser Maschinengewehre auf das Motorboot, das die Parlamentarier, gesandt von General de Gaulle, transportiert. Zur gleichen Zeit wurden die 75er durch 3 Kanonen 90 mm Mle 1877 auf Lafette 1916 ersetzt. Die der nahegelegenen Ost-Sektion wurden durch 2 Kanonen desselben Modells ersetzt, die auf britische Schiffe schießen werden. Es scheint, dass die Batterie 75 mm CA Mle 22, 1942 in Gorée installiert, auf und um das Fort herum installiert ist, wie ein schlechtes, 1945 aufgenommenes Foto zeigt. Heutzutage beherbergt das Fort d'Estrées ein historisches Museum und einige Kanonen, ohne Bezug zum Werk, die als "Blumentöpfe" auf der Artillerieplattform aufgestellt sind. Das Interessanteste ist außen, wo man eine Reihe von Rohren 240 mm Mle 1870 findet, sowie zwei umgedrehte Fahrgestelle von Lafette Mle 1876.T.83 PA. Auch "Batterie der Nordspitze" genannt. JJM 10/08/2008

Gorée. In 1852 krijgt commandant Pinet-Laprade, hoofd van de Genie voor Senegal, de opdracht een batterij te bouwen op de noordpunt van Gorée. Op die plaats vindt men op dat moment slechts een eenvoudige aardwal. Hij heeft de plannen van het werk in 1849 opgesteld, in overeenstemming met de richtlijnen van het Comité van de Fortificaties der Koloniën. Deze "strijkende" batterij zal het tegenhanger zijn van het fort van het Castel, waarvan de batterijen een bombardementschot uitvoeren. Ontworpen om 12 kanonnen groot kaliber te dragen, is het fort in 1856 in staat zijn bewapening te ontvangen. Het is een gesloten batterij, cirkelvormig, met verdedigingsreduit. Vanwege het tekort aan artilleriestukken kan men er slechts 5 22 cm kanonhouwitsers aan toewijzen. Deze bewapening zal langzaam evolueren, in hetzelfde ritme als die van het Castel. In 1881 stelt de Admiraliteitsraad een modernisering van de batterij voor, die eindelijk met modern materieel uitgerust zal worden, namelijk kanonnen 240 mm Mle 1870 op affuit Mle 1876, dan Mle 1876.T.83 PA. In 1897 is het fort nog slechts bewapend met 4 kanonnen 47 mm TR (snelvuur), de taak van de grootkaliber stukken wordt overgenomen door de noordbatterij van het Castel. Het komt niet voor op de bewapeningstaten van 1914. In 1939 ontvangt het een sectie voor de verdediging van de passen, bewapend met 2 kanonnen 75 mm Mle 1897 op veldaffuit, geschikt voor kustbeschieting, en mitrailleurs. In september 1940 vuurt een van deze mitrailleurs op de motorboot die de parlementariërs, gezonden door generaal de Gaulle, vervoert. In dezelfde tijd zijn de 75ers vervangen door 3 kanonnen 90 mm Mle 1877 op affuit 1916. Die van de nabijgelegen Oost-sectie zijn vervangen door 2 kanonnen van hetzelfde model, die op Britse schepen zullen schieten. Het lijkt erop dat de batterij 75 mm CA Mle 22, in 1942 in Gorée geïnstalleerd, op en rond het fort is geïnstalleerd, zoals een slechte, in 1945 gemaakte foto laat zien. Tegenwoordig herbergt het fort d'Estrées een historisch museum en enkele kanonnen, zonder verband met het werk, als "bloempotten" op het artillerieplatform geplaatst. Het interessantste is buiten, waar men een rij lopen 240 mm Mle 1870 vindt, evenals twee omgekeerde chassis van affuit Mle 1876.T.83 PA. Ook "batterij van de Noordpunt" genoemd. JJM 10/08/2008

Gorée. In 1852, Commander Pinet-Laprade, Chief of Engineers for Senegal, is tasked with building a battery on the northern point of Gorée. At this location, at that time, only a simple earth parapet is found. He drew up the plans for the work in 1849, following the directives of the Committee of Colonial Fortifications. This "grazing" battery will be the counterpart to the fort of the Castel, whose batteries carry out bombardment fire. Designed to carry 12 large-caliber guns, the fort is ready to receive its armament in 1856. It is a closed battery, circular in shape, with a defensive redoubt. Due to the shortage of artillery pieces, only 5 22 cm gun-howitzers can be assigned to it. This armament will evolve slowly, at the same pace as that of the Castel. In 1881, the Admiralty Council proposes a modernization of the battery, which will finally be equipped with modern materials, namely guns 240 mm Mle 1870 on carriage Mle 1876, then Mle 1876.T.83 PA. In 1897, the fort is only armed with 4 guns 47 mm TR (quick fire), the mission of the large-caliber pieces being taken over by the North battery of the Castel. It does not appear on the armament states of 1914. In 1939, it receives a pass defense section, armed with 2 guns 75 mm Mle 1897 on field carriage adapted for coast firing, and machine guns. In September 1940, one of these machine guns fires on the launch transporting the parliamentarians sent by General de Gaulle. At the same time, the 75s have been replaced by 3 guns 90 mm Mle 1877 on carriage 1916. Those of the nearby East section have been replaced by 2 guns of the same model, which will fire on British ships. It seems that the battery of 75 mm CA Mle 22, installed in 1942 at Gorée, is located on and around the fort, as shown by a poor-quality photo taken in 1945. Today, Fort d'Estrées houses a historical museum and some cannons, unrelated to the work, installed as "flowerpots" on the artillery platform. The most interesting part is outside, where one finds a row of barrels 240 mm Mle 1870, as well as two inverted chassis of carriage Mle 1876.T.83 PA. Also called "Battery of the North Point". JJM 10/08/2008

Gorée. V roce 1852 je velitel Pinet-Laprade, špatv ženistů pro Senegal, pověřen výstavbou baterie na severním cípu Gorée. Na tomto místě je v té době nalezen pouze jednoduchý zemní val. Plány díla vypracoval v roce 1849 v souladu s pokyny Výboru pro koloniální opevnění. Tato "přímopalba" baterie bude protějškem pevnosti Castelu, jejíž baterie provádějí bombardovací palbu. Koncipována pro 12 děl velkého kalibru, je pevnost v roce 1856 schopna přijmout svou výzbroj. Je to uzavřená baterie, kruhového tvaru, s obranným redutem. Kvůli nedostatku dělostřeleckých kusů jí lze přidělit pouze 5 22 cm dělohoufnic. Tato výzbroj se bude vyvíjet pomalu, stejným tempem jako výzbroj Castelu. V roce 1881 Admiralitní rada navrhuje modernizaci baterie, která bude konečně vybavena moderním materiálem, konkrétně děly 240 mm Mle 1870 na lafetě Mle 1876, poté Mle 1876.T.83 PA. V roce 1897 je pevnost vyzbrojena pouze 4 děly 47 mm TR (rychlopalnými), úkol děl velkého kalibru přebírá severní baterie Castelu. Neobjevuje se ve stavech výzbroje z roku 1914. V roce 1939 obdrží sekci pro obranu průchodů, vyzbrojenou 2 děly 75 mm Mle 1897 na polní lafetě přizpůsobené pro pobřežní střelbu, a kulomety. V září 1940 jeden z těchto kulometů střílí na motorový člun převážející parlamentáře vyslané generálem de Gaullem. Ve stejné době byla 75 mm děla nahrazena 3 děly 90 mm Mle 1877 na lafetě 1916. Ta z nedaleké východní sekce byla nahrazena 2 děly stejného modelu, která budou střílet na britské lodě. Zdá se, že baterie 75 mm CA Mle 22, instalovaná v roce 1942 na Gorée, se nachází na pevnosti a kolem ní, jak ukazuje nekvalitní fotografie pořízená v roce 1945. Dnes pevnost d'Estrées ukrývá historické muzeum a několik děl, nesouvisejících s dílem, instalovaných jako "květináče" na dělostřelecké plošině. Nejzajímavější je venku, kde se nachází řada hlavní 240 mm Mle 1870 a také dvě převrácené podvozky lafety Mle 1876.T.83 PA. Také nazývána "baterie Severního cípu". JJM 10/08/2008