Place de Cherbourg, nord-est de la ville. Très beau fort construit de 1847 à 1854 en maçonneries de moellons de granit. Il affecte la forme d'un pentagone avec gorge rectiligne et front de tête brisé en chevron. Les deux fronts latéraux (I-II et IV-V) font saillie à la gorge pour la défense perpendiculaire de celle-ci par des feux croisés. Du saillant I au saillant IV, 36 casemates à canon se jouxtent, les locaux du front IV-V servant de casernement. La toiture du fort comportait une barbette derrière laquelle un second niveau de feux pouvait être disposé. Le fort connaîtra une réorganisation entre 1877 et 1881. On construit alors dans sa cour deux énormes magasins à poudre, en fait les magasins centraux de la marine, d'une contenance, chacun, de 300.000 kg. D'après leur plan, ils étaient chacun divisés en deux locaux de contenance égale séparés par une chambre aux lampes à 8 créneaux. Chaque local d'entreposage comprenait deux niveaux et chaque paroi comprend 8 évents latéraux avec baïonnette. Ils ne possédaient pas de sas d'entrée. En 1885, le fort était encore armé de 6 pièces de 19 c modèle 1870. En 1898, les munitions entreposées au fort partent vers le vallon du Nardouet. En 1904 on y trouvait 8 pièces de 19 c, 2 de petit calibre (47 ou 40 mm) et, stockés, 4 canons de 305 mm. La garnison avoisinait les 110 hommes, mais pouvait se monter à plus de 200. Le fort se situe à l'intérieur de la rade. En 1908, on stocke aux Flamands (au fort ou sur ses glacis ?) 10.000 m³ de mazout et 4.000 m³ de gazole. En 1910, on aménage sur ses superstructures, front II-III, une batterie de 4 x 100 mm. Notons qu'à proximité, la digue des Flamands abritait des ateliers de pyrotechnie. Aujourd'hui (06/2007), l'intérieur du fort est interdit d'accès et dépend de la Chambre du Commerce et de l'Industrie de Cherbourg, mais on peut en faire tour librement. Hormis quelques mètres au saillant V, le mur crénelé de la gorge a disparu et la défense du saillant I est détruite. Les poudrières ont été rasées. L'embrasure n° 33 (saillant IV) a été modifiée et réduite avec du béton. Nous ne pouvons nous prononcer sur ce que l'on a installé devant elle, mais aucun indice n'incite à penser à un projecteur. Les maçonneries du front de tête sont en assez bon état et certaines embrasures sont surmontées de mascarons du plus bel effet. Sur les dessus, la batterie de 100 mm occupe une longueur peu en rapport avec ses quatre seules pièces. De leurs emplacements, il ne reste plus le moindre morceau de métal. En revanche, il est plaisant de constater que les cheminées des locaux sont constituées de quatre tuyaux imitant des canons, tout comme les piliers de la rambarde côté cour. En parcourant l'intérieur du fort, on constate qu'il a connu jusqu'il y a peu, un rôle assez particulier. En effet, ses locaux ont servi pour mettre du bétail en quarantaine. Les intérieurs sont sains et avec de nouvelles huisseries, le fort retrouverait de sa superbe. Pour ce qui est de la cour, quelques épaves de camions s'y désagrègent lamentablement et plusieurs espaces au sol sont gorgés d'huile moteur. Ce patrimoine mériterait un meilleur sort. Noter à la droite du fort, un poste intérieur de la ligne de torpilles de la passe Est, dans un état pitoyable, certes, mais néanmoins présent. Nous ignorons combien de postes intérieurs existaient pour cette passe orientale où une seule ligne de torpilles de fond devait, selon toute vraisemblance, reposer. Tous nos remerciements à la CCIC de Cherbourg pour les facilités d'accès qui nous furent accordées lors de notre deuxième visite le 08/06/2007.

Festung von Cherbourg, nordöstlich der Stadt. Ein sehr schönes Fort, erbaut zwischen 1847 und 1854 aus Granitbruchsteinmauerwerk. Es hat die Form eines Fünfecks mit einer geradlinigen Schlucht und einer unterbrochenen, winkelförmigen Front. Die beiden Seitenfronten (I-II und IV-V) ragen aus der Schlucht heraus und dienen der senkrechten Verteidigung bei Kreuzfeuer. Von Frontbogen I bis Frontbogen IV grenzen 36 Geschützkasematten aneinander, wobei die Räumlichkeiten der Front IV-V als Kasernen dienten. Das Dach des Forts umfasste eine Barbette, hinter der eine zweite Feuerebene platziert werden konnte. Das Fort wurde zwischen 1877 und 1881 umgestaltet. In seinem Hof wurden zwei riesige Pulvermagazine errichtet, die zentralen Magazine der Marine mit einer Kapazität von jeweils 300.000 kg. Ihrem Plan zufolge waren sie jeweils in zwei Räume gleicher Kapazität unterteilt, die durch einen Lampenraum mit 8 Zinnen getrennt waren. Jeder Lagerraum hatte zwei Ebenen und jede Wand hatte 8 Seitenöffnungen mit Bajonetten. Sie hatten keine Eingangsschleuse. 1885 war das Fort noch mit 6 Geschützen des 19. Jahrhunderts, Modell 1870, bewaffnet. 1898 wurde die im Fort gelagerte Munition ins Nardouet-Tal verschifft. 1904 waren dort 8 Geschütze des 19. Jahrhunderts, 2 Kleinkalibergeschütze (47 oder 40 mm) und 4 305-mm-Geschütze gelagert. Die Garnison bestand aus etwa 110 Mann, konnte aber auch über 200 Mann stark sein. Das Fort liegt im Hafen. 1908 wurden bei den Flemings (im Fort oder auf seinem Glacis?) 10.000 m³ Heizöl und 4.000 m³ Diesel gelagert. 1910 wurde auf seinen Aufbauten, Front II-III, eine 4 x 100-mm-Batterie installiert. Beachten Sie, dass sich in der Nähe des Flamen-Deichs pyrotechnische Werkstätten befanden. Heute (06/2007) ist das Innere des Forts gesperrt und unterliegt der Verantwortung der Industrie- und Handelskammer von Cherbourg. Besucher können sich jedoch frei darin bewegen. Mit Ausnahme einiger Meter am Vorsprung V ist die zinnenbewehrte Mauer der Schlucht verschwunden und die Verteidigung des Vorsprungs I zerstört. Die Pulvermagazine wurden dem Erdboden gleichgemacht. Die Bucht Nr. 33 (Vorsprung IV) wurde verändert und mit Beton verkleinert. Wir können nicht sagen, was davor installiert war, aber es gibt keine Hinweise auf einen Suchscheinwerfer. Das Mauerwerk der Stirnfront ist in recht gutem Zustand und einige Schießscharten sind mit Maskaronen von äußerst schöner Wirkung gekrönt. Oben nimmt die 100-mm-Batterie eine Länge ein, die in keinem Verhältnis zu ihren nur vier Teilen steht. Von ihren Standorten ist kein einziges Metallstück mehr erhalten. Erfreulicherweise bestehen die Schornsteine des Geländes aus vier Kanonen imitierenden Rohren, ebenso wie die Pfeiler des Geländers auf der Hofseite. Beim Gang durch das Innere des Forts wird deutlich, dass es bis vor kurzem eine eher ungewöhnliche Funktion hatte. Tatsächlich dienten die Räumlichkeiten zur Quarantäne von Vieh. Die Innenräume sind intakt, und mit neuen Gerüsten würde das Fort seinen Glanz zurückgewinnen. Im Hof verfallen einige LKW-Wracks jämmerlich, und mehrere Stellen am Boden sind mit Motoröl getränkt. Dieses Erbe verdient ein besseres Schicksal. Rechts vom Fort befindet sich ein interner Posten der Torpedolinie des Ostpasses, der sich zwar in einem erbärmlichen Zustand befindet, aber dennoch vorhanden ist. Wir wissen nicht, wie viele interne Posten es für diesen Ostpass gab, an dem höchstwahrscheinlich nur eine Linie von Bodentorpedos ruhte. Unser Dank gilt dem CCIC in Cherbourg für den einfachen Zugang, der uns bei unserem zweiten Besuch am 08.06.2007 gewährt wurde.

Vesting van Cherbourg, ten noordoosten van de stad. Een zeer fraai fort, gebouwd tussen 1847 en 1854 in granietpuin. Het heeft de vorm van een vijfhoek met een rechthoekige kloof en een gebroken chevronvormig voorfront. De twee zijfronten (I-II en IV-V) steken uit de kloof voor een loodrechte verdediging met kruisvuur. Van saillant I tot saillant IV grenzen 36 geschutsbunkers aan elkaar, waarbij de terreinen van front IV-V als kazerne dienden. Het dak van het fort bevatte een barbette waarachter een tweede vuurniveau kon worden geplaatst. Het fort onderging een reorganisatie tussen 1877 en 1881. Vervolgens werden op de binnenplaats twee enorme kruitmagazijnen gebouwd, in feite de centrale magazijnen van de marine, elk met een capaciteit van 300.000 kg. Volgens hun plan waren ze elk verdeeld in twee ruimtes van gelijke capaciteit, gescheiden door een lampenkamer met 8 kantelen. Elke opslagruimte had twee niveaus en elke muur had 8 zijopeningen met bajonetten. Ze hadden geen toegangssluis. In 1885 was het fort nog steeds bewapend met 6 stuks 19c model 1870. In 1898 vertrok de in het fort opgeslagen munitie naar de vallei van Nardouet. In 1904 waren er 8 stuks 19c, 2 klein kaliber (47 of 40 mm) en, opgeslagen, 4 305 mm kanonnen. Het garnizoen telde ongeveer 110 man, maar kon meer dan 200 man tellen. Het fort ligt in de haven. In 1908 werden 10.000 m³ stookolie en 4.000 m³ diesel opgeslagen bij de Flemings (in het fort of op het glacis?). In 1910 werd een 4 x 100 mm batterij geïnstalleerd op de bovenbouw, front II-III. Merk op dat de nabijgelegen dijk van de Vlamingen pyrotechnische werkplaatsen huisvestte. Tegenwoordig (06/2007) is het interieur van het fort verboden terrein en valt het onder de verantwoordelijkheid van de Kamer van Koophandel en Industrie van Cherbourg, maar bezoekers kunnen er vrijelijk omheen lopen. Op een paar meter bij saillant V na is de gekanteelde muur van de kloof verdwenen en is de verdediging van saillant I vernietigd. De kruitmagazijnen zijn afgebroken. Embairment nr. 33 (salient IV) is aangepast en verkleind met beton. We kunnen niet zeggen wat ervoor is geïnstalleerd, maar er is geen bewijs dat wijst op een zoeklicht. Het metselwerk van de voorgevel verkeert in redelijk goede staat en sommige schietgaten zijn bekroond met mascarons met een prachtig effect. Op de toppen beslaat de 100 mm-batterij een lengte die niet in verhouding staat tot de vier stukken. Van hun locaties is geen enkel stuk metaal overgebleven. Aan de andere kant is het prettig om te zien dat de schoorstenen van het terrein bestaan uit vier pijpen die kanonnen nabootsen, net als de pilaren van de balustrade aan de binnenplaats. Als we door het interieur van het fort lopen, zien we dat het tot voor kort een nogal ongebruikelijke functie had. De ruimtes werden namelijk gebruikt voor de quarantaine van vee. De interieurs zijn degelijk en met nieuwe constructies zou het fort zijn glans terugkrijgen. Wat de binnenplaats betreft, zijn enkele vrachtwagenwrakken jammerlijk aan het afbrokkelen en zijn verschillende plekken op de grond doordrenkt met motorolie. Dit erfgoed verdient een beter lot. Let rechts van het fort op een interne post van de torpedolinie van de oostelijke pas, weliswaar in erbarmelijke staat, maar desalniettemin aanwezig. We weten niet hoeveel interne posten er waren voor deze oostelijke pas, waar naar alle waarschijnlijkheid slechts één lijn van bodemtorpedo's zou rusten. Al onze dank aan de CCIC van Cherbourg voor de gemakkelijke toegang die ons werd verleend tijdens ons tweede bezoek op 08-06-2007.

Fortress of Cherbourg, northeast of the city. A very beautiful fort built from 1847 to 1854 in granite rubble masonry. It has the shape of a pentagon with a rectilinear gorge and a broken chevron-shaped head front. The two lateral fronts (I-II and IV-V) protrude from the gorge for its perpendicular defense by crossfire. From salient I to salient IV, 36 gun casemates adjoin each other, the premises of front IV-V serving as barracks. The roof of the fort included a barbette behind which a second level of fire could be placed. The fort underwent a reorganization between 1877 and 1881. Two enormous powder magazines were then built in its courtyard, in fact the central magazines of the navy, each with a capacity of 300,000 kg. According to their plan, they were each divided into two rooms of equal capacity separated by a lamp room with 8 crenellations. Each storage room had two levels and each wall had 8 side vents with bayonets. They did not have an entrance airlock. In 1885, the fort was still armed with 6 pieces of 19 c model 1870. In 1898, the ammunition stored at the fort left for the Nardouet valley. In 1904 there were 8 pieces of 19 c, 2 small caliber (47 or 40 mm) and, stored, 4 305 mm guns. The garrison was around 110 men, but could number more than 200. The fort is located inside the harbor. In 1908, 10,000 m³ of fuel oil and 4,000 m³ of diesel were stored at the Flemings (at the fort or on its glacis?). In 1910, a 4 x 100 mm battery was installed on its superstructures, front II-III. Note that nearby, the Flemings' dike housed pyrotechnic workshops. Today (06/2007), the interior of the fort is off-limits and is the responsibility of the Cherbourg Chamber of Commerce and Industry, but visitors can freely walk around it. Except for a few meters at salient V, the crenellated wall of the gorge has disappeared and the defense of salient I is destroyed. The powder magazines have been razed. Embayment No. 33 (salient IV) has been modified and reduced with concrete. We cannot say what was installed in front of it, but there is no evidence to suggest a searchlight. The masonry of the head front is in fairly good condition and some embrasures are topped with mascarons of the most beautiful effect. On the tops, the 100 mm battery occupies a length that is not in proportion to its only four pieces. Of their locations, not a single piece of metal remains. On the other hand, it is pleasant to note that the chimneys of the premises are made up of four pipes imitating cannons, as are the pillars of the railing on the courtyard side. Walking through the interior of the fort, we see that until recently, it had a rather unusual role. Indeed, its premises were used to quarantine cattle. The interiors are sound and with new frames, the fort would regain its splendor. As for the courtyard, some truck wrecks are disintegrating miserably and several areas on the ground are soaked with engine oil. This heritage deserves a better fate. Note to the right of the fort, an internal post of the torpedo line of the eastern pass, in a pitiful state, certainly, but nevertheless present. We do not know how many internal posts existed for this eastern pass where only one line of bottom torpedoes was, in all likelihood, to rest. All our thanks to the CCIC of Cherbourg for the easy access that was granted to us during our second visit on 08/06/2007.

Cherbourgské pevnot, severovýchodně od města. Velmi krásná pevnost postavená v letech 1847 až 1854 z žulového zdiva. Má tvar pětiúhelníku s přímočarou roklí a lomeným šípovým průčelím. Dvě boční fronty (I-II a IV-V) vyčnívají z rokle a slouží k její kolmé obraně křížovou palbou. Od výběžku I k výběžku IV sousedí 36 dělostřeleckých kasemat, přičemž prostory front IV-V slouží jako kasárna. Střecha pevnosti zahrnovala barbetu, za kterou mohla být umístěna druhá úroveň palby. Pevnost prošla reorganizací v letech 1877 až 1881. Na jejím nádvoří byly poté postaveny dva obrovské prachárny, ve skutečnosti centrální sklady námořnictva, každý s kapacitou 300 000 kg. Podle jejich plánu byly rozděleny do dvou místností stejné kapacity, oddělených lampárnou s 8 cimbuřím. Každá skladovací místnost měla dvě úrovně a každá stěna měla 8 bočních větracích otvorů s bajonety. Neměly vstupní přechodovou komoru. V roce 1885 byla pevnost stále vyzbrojena 6 kusy děla 19c vzor 1870. V roce 1898 munice uskladněná v pevnosti odjela do údolí Nardouet. V roce 1904 bylo v pevnosti uskladněno 8 kusů děla 19c, 2 malé ráže (47 nebo 40 mm) a 4 děla ráže 305 mm. Posádka čítala přibližně 110 mužů, ale mohla jich mít i více než 200. Pevnost se nachází uvnitř přístavu. V roce 1908 bylo ve Flemings (v pevnosti nebo na jejím předhradí?) uskladněno 10 000 m³ topného oleje a 4 000 m³ nafty. V roce 1910 byla na jejích nástavbách, fronta II-III, instalována baterie 4 x 100 mm. Všimněte si, že poblíž se na hrázi Flemings nacházely pyrotechnické dílny. Dnes (06/2007) je interiér pevnosti nepřístupný a je v kompetenci Obchodní a průmyslové komory v Cherbourgu, ale návštěvníci se v něm mohou volně procházet. S výjimkou několika metrů u výběžku V zmizela cimbuří soutěsky a obrana výběžku I je zničena. Prašné sklady byly srovnány se zemí. Násyp č. 33 (výběžek IV) byl upraven a zredukován betonem. Nemůžeme říci, co bylo před ním instalováno, ale neexistují žádné důkazy o světlometu. Zdivo předního průčelí je v poměrně dobrém stavu a některé střílny jsou zakončeny maskarony s nejkrásnějším efektem. Na vrcholcích zabírá 100mm baterie délku, která není úměrná jejím pouhým čtyřem kusům. Z jejich umístění se nedochoval ani jeden kus kovu. Na druhou stranu je příjemné poznamenat, že komíny areálu jsou tvořeny čtyřmi trubkami napodobujícími kanóny, stejně jako sloupky zábradlí na straně nádvoří. Při procházce interiérem pevnosti vidíme, že až donedávna plnila poněkud neobvyklou roli. Její prostory sloužily ke karanténě dobytka. Interiéry jsou v pořádku a s novými konstrukcemi by pevnost znovu získala svou krásu. Co se týče nádvoří, některé vraky nákladních vozidel se žalostně rozpadají a několik míst na zemi je nasáklých motorovým olejem. Toto dědictví si zaslouží lepší osud. Všimněte si napravo od pevnosti vnitřního stanoviště torpédové linie východního průsmyku, jistě v žalostném stavu, ale přesto přítomné. Nevíme, kolik vnitřních stanovišť existovalo u tohoto východního průsmyku, kde s největší pravděpodobností spočívala pouze jedna linie spodních torpéd. Všeobecně děkujeme CCIC Cherbourg za snadný přístup, který nám byl poskytnut během naší druhé návštěvy 08.06.2007.