Camp retranché de Toul. 1879. 250 m alt. 500 m à l'ENE de la redoute du même nom. Poudrière, en fait un magasin à poudre Mle 1874, précédée d'un corps de garde dont la façade est enrobée et située plus bas que le niveau du sol originel. Ce corps de garde est recouvert d'une belle épaisseur de terres. Composé d'un local ogival, d'environ 5 x 5 m, il possède au dessus du cartouche de l'année de sa construction un motif comprenant deux ouvertures ovales de part et d'autre d'un orifice circulaire, l'ensemble mesurant ± 150 cm de large pour 50 de haut. Les deux ovales sont en fait l'aération du chemisage de briques de l'unique local intérieur et le rond étant la sortie du poêle. Tout contre le chemisage intérieur, à la droite du local, un cheminement a été ménagé à un ru de bon débit. Un W.C. a été aménagé dans le mur de soutènement à la gauche du corps de garde. Une trentaine de mètres à l'écart se trouve le massif du magasin à poudre. Ce dernier est adossé à un tunnel perpendiculaire qui comprenait deux entrées. Le sas d'entrée est de surface réduite en raison de la présence, de l'autre côté du créneau à lampe de ce sas, d'un escalier menant à une plate-forme constituant le fond d'un puits à lumière, puits débouchant au-dessus de la porte d'entrée du local de stockage. Ce local de stockage est de forme ogivale. La voûte est crevée au niveau du puits à lumière de l'entrée. Cela nous semble manifestement dû à une explosion interne. Une certaine quantité de poudre (quelques dizaines ou centaines de kilos ?) aura explosé avec pour conséquences l'abattage du mur aux créneaux à lampe et le percement de la voûte au-dessus de l'entrée. La jointure des deux arcs segmentaires de la voûte du local de stockage est fissurée sur toute la longueur de ce dernier et le danger d'effondrement n'est pas à négliger (10/2010). Extérieurement, des blocs de béton simple sont visibles, renversés, au sommet du puits de lumière côté entrée. Cette poudrière doit être contemporaine de celles de la Madeleine et de celle du bastion à la droite de la porte de Moselle avec lesquelles elle constituait les premiers magasins centraux de la place de Toul. C'était avant la crise de l'obus-torpille et de la préférence accordée aux magasins sous roc. Néanmoins, sur les dessus, un parafoudre, privé de sa pointe, témoigne que ce magasin à poudre a été utilisé en tant que tel au moins jusqu'au début du XXème siècle, voire jusqu'à l'aube de la Grande Guerre. Nous noterons aussi que le terrain sur lequel il a été implanté est plutôt humide. Une source sourd d'ailleurs juste derrière le massif du magasin et le confluent de plusieurs rus se situe à peine quelques dizaines de mètres plus loin. De fait, nous n'avons pas repéré d'accès à des vides sanitaires sous le magasin, mais peut-être est-ce dû aux masses de gravats les dissimulant aux vues ? Site à l'abandon, mais dangereux en raison du risque d'effondrement.

Befestigtes Lager Toul. 1879. 250 m Höhe, 500 m ostnordöstlich der gleichnamigen Redoute. Pulvermagazin, eigentlich ein Pulvermagazin Mle 1874, davor ein Wachhaus, dessen Fassade verputzt und tiefer gelegen ist als das ursprüngliche Geländeniveau. Dieses Wachhaus ist mit einer dicken Erdschicht bedeckt. Es besteht aus einem spitzbogigen Raum von etwa 5 x 5 m und weist über der Kartusche mit der Jahreszahl ein Motiv mit zwei ovalen Öffnungen auf beiden Seiten einer kreisförmigen Öffnung auf. Das Ganze ist etwa 150 cm breit und 50 cm hoch. Die beiden Ovale dienen der Belüftung der Ziegelverkleidung des einzigen Innenraums, das runde ist der Ofenabzug. Direkt an der Innenverkleidung, rechts vom Raum, führt ein Weg zu einem gut strömenden Bach. In der Stützmauer links vom Wachhaus wurde eine Toilette eingebaut. Etwa dreißig Meter entfernt befindet sich das Pulvermagazin. Dahinter verläuft ein senkrechter Tunnel mit zwei Eingängen. Die Eingangsschleuse hat eine reduzierte Oberfläche, da sich auf der anderen Seite des Lampenzinns dieser Schleuse eine Treppe befindet, die zu einer Plattform führt, die den Boden eines Lichtschachts bildet, eines Schachts, der sich über der Eingangstür des Lagerraums öffnet. Dieser Lagerraum hat eine spitzbogige Form. Das Gewölbe ist auf Höhe des Eingangslichtschachts durchbrochen. Dies scheint uns eindeutig auf eine interne Explosion zurückzuführen zu sein. Eine bestimmte Menge Pulver (einige Dutzend oder Hundert Kilo?) wird explodiert sein, was zum Abriss der Wand mit den Lampenzinnseln und zum Durchbohren des Gewölbes über dem Eingang führte. Die Verbindung der beiden Segmentbögen des Gewölbes des Lagerraums ist über die gesamte Länge gerissen und die Einsturzgefahr ist nicht zu vernachlässigen (10/2010). Äußerlich sind oben auf dem Lichtschacht auf der Eingangsseite einfache, umgestürzte Betonblöcke sichtbar. Dieses Pulvermagazin dürfte zeitgleich mit denen der Madeleine und dem der Bastion rechts vom Moseltor entstanden sein, mit denen es die ersten zentralen Lager des Ortes Toul bildete. Dies war vor der Torpedogranatenkrise und der bevorzugten Lagerung unter Felsgestein. Oben zeugt jedoch ein Blitzableiter ohne Spitze davon, dass dieses Pulvermagazin mindestens bis zum Beginn des 20. Jahrhunderts oder sogar bis zum Ausbruch des Ersten Weltkriegs als solches genutzt wurde. Bemerkenswert ist auch, dass der Boden, auf dem es aufgestellt wurde, ziemlich feucht ist. Direkt hinter dem Magazin entspringt außerdem eine Quelle, und nur wenige Dutzend Meter weiter münden mehrere Bäche. Tatsächlich konnten wir unter dem Magazin keine Zugänge zu Kriechgängen entdecken, aber vielleicht liegt das daran, dass die Schuttmassen sie verdecken? Verlassenes Gelände, aber gefährlich wegen der Einsturzgefahr.

Versterkt kamp Toul. 1879. 250 m hoogte. 500 m ten ONO van de gelijknamige redoute. Kruitmagazijn, in feite een kruitmagazijn uit 1874, voorafgegaan door een wachthuis waarvan de gevel bekleed is en lager ligt dan het oorspronkelijke maaiveld. Dit wachthuis is bedekt met een flinke laag aarde. Het bestaat uit een spitsboogvormige ruimte van ongeveer 5 x 5 m, met boven de cartouche met het bouwjaar een motief bestaande uit twee ovale openingen aan weerszijden van een ronde opening, het geheel meet ± 150 cm breed en 50 cm hoog. De twee ovalen vormen in feite de ventilatie van de bakstenen bekleding van de enige binnenkamer en de ronde is de uitlaat voor de kachel. Direct tegen de binnenbekleding, rechts van de kamer, is een pad aangelegd naar een goed stromend beekje. In de keermuur links van het wachthuis is een toilet aangebracht. Ongeveer dertig meter verderop bevindt zich het kruitmagazijn. Deze laatste wordt ondersteund door een loodrechte tunnel met twee ingangen. De ingangssluis heeft een kleiner oppervlak door de aanwezigheid, aan de andere kant van de lampenkant van deze sluis, van een trap die leidt naar een platform dat de bodem vormt van een lichtschacht, een schacht die uitmondt boven de toegangsdeur van de opslagruimte. Deze opslagruimte heeft een spitsboogvorm. Het gewelf is doorboord ter hoogte van de ingangslichtschacht. Dit lijkt ons duidelijk te wijten aan een interne explosie. Een bepaalde hoeveelheid kruit (enkele tientallen of honderden kilo's?) zal zijn geëxplodeerd, resulterend in de vernietiging van de muur met de lampenkanten en het doorboren van het gewelf boven de ingang. De verbinding tussen de twee segmentbogen van het gewelf van de opslagruimte is over de gehele lengte gebarsten en het instortingsgevaar is niet te verwaarlozen (10/2010). Aan de buitenkant zijn eenvoudige, omgevallen betonblokken zichtbaar, bovenaan de lichtschacht aan de ingangszijde. Dit kruitmagazijn moet gelijktijdig zijn met die van de Madeleine en dat van het bastion rechts van de poort van de Moezel, waarmee het de eerste centrale opslagplaatsen vormde van de plaats Toul. Dit was vóór de crisis met de torpedogranaten en de voorkeur voor opslagplaatsen onder de rotsen. Bovenaan getuigt echter een bliksemafleider, waarvan de punt is verwijderd, dat dit kruitmagazijn minstens tot het begin van de 20e eeuw, of zelfs tot aan het begin van de Eerste Wereldoorlog, als zodanig werd gebruikt. We merken ook op dat de grond waarop het werd geïnstalleerd vrij vochtig is. Een bron ontspringt ook vlak achter de massa van het magazijn en de samenvloeiing van verschillende rivieren bevindt zich slechts enkele tientallen meters verderop. We hebben inderdaad geen toegang tot kruipruimtes onder het magazijn gevonden, maar misschien komt dat doordat de puinmassa's ze aan het zicht onttrekken? Verlaten terrein, maar gevaarlijk vanwege instortingsgevaar.

Toul fortified camp. 1879. 250 m alt. 500 m ENE of the redoubt of the same name. Powder magazine, in fact a Mle 1874 powder magazine, preceded by a guardhouse whose facade is coated and located lower than the original ground level. This guardhouse is covered with a good thickness of earth. Composed of an ogival room, approximately 5 x 5 m, it has above the cartouche of the year of its construction a motif comprising two oval openings on either side of a circular orifice, the whole measuring ± 150 cm wide by 50 high. The two ovals are in fact the ventilation of the brick lining of the only interior room and the round one being the stove outlet. Right against the interior lining, to the right of the room, a path has been made to a good flowing stream. A toilet has been installed in the retaining wall to the left of the guardhouse. About thirty meters away is the powder magazine. The latter is backed by a perpendicular tunnel which included two entrances. The entrance airlock is of reduced surface area due to the presence, on the other side of the lamp crenel of this airlock, of a staircase leading to a platform forming the bottom of a light well, a well opening above the entrance door of the storage room. This storage room is ogival in shape. The vault is punctured at the level of the entrance light well. This seems to us to be clearly due to an internal explosion. A certain quantity of powder (a few tens or hundreds of kilos?) will have exploded, resulting in the demolition of the wall with the lamp crenelations and the piercing of the vault above the entrance. The joint of the two segmental arches of the vault of the storage room is cracked along its entire length and the danger of collapse is not to be neglected (10/2010). Externally, simple concrete blocks are visible, overturned, at the top of the light well on the entrance side. This powder magazine must be contemporary with those of the Madeleine and that of the bastion to the right of the gate of Moselle with which it constituted the first central stores of the place of Toul. This was before the torpedo shell crisis and the preference given to stores under rock. However, on the top, a lightning arrester, deprived of its tip, testifies that this powder magazine was used as such at least until the beginning of the 20th century, or even until the dawn of the Great War. We will also note that the ground on which it was installed is rather damp. A spring also arises just behind the mass of the magazine and the confluence of several streams is located barely a few dozen meters further. In fact, we did not spot access to crawl spaces under the magazine, but perhaps this is due to the masses of rubble hiding them from view? Abandoned site, but dangerous due to the risk of collapse.

Opevněný tábor Toul. 1879. 250 m n. m. 500 m VV od stejnojmenné reduty. Prašný sklad, ve skutečnosti prachný sklad z roku 1874, před nímž stála strážnice, jejíž fasáda je natřena a nachází se níže než původní úroveň terénu. Tato strážnice je pokryta dobrou vrstvou zeminy. Skládá se z okapové místnosti o rozměrech přibližně 5 x 5 m a nad kartuší s rokem výstavby má motiv se dvěma oválnými otvory po obou stranách kruhového otvoru, o rozměrech ± 150 cm na šířku a 50 cm na výšku. Tyto dva ovály jsou ve skutečnosti větráním cihlové obklady jediné vnitřní místnosti a kulatý otvor je výstupem z kamen. Přímo u vnitřního obkladu, napravo od místnosti, je vybudována cesta k dobře tekoucímu potoku. V opěrné zdi nalevo od strážnice je instalována toaleta. Asi třicet metrů odtud se nachází prachný sklad. Za ním vede kolmý tunel se dvěma vchody. Vstupní přechodová komora má zmenšenou plochu kvůli přítomnosti schodiště vedoucího na plošinu tvořící dno světelného otvoru, který se nachází nad vstupními dveřmi do skladu. Tato skladovací místnost má ogivální tvar. Klenba je proražena v úrovni vstupního světelného otvoru. Zdá se nám, že to bylo zjevně způsobeno vnitřní explozí. Určité množství prachu (několik desítek nebo stovek kilogramů?) explodovalo, což mělo za následek demolici zdi s cimbuřím lampy a proražení klenby nad vchodem. Spoj dvou segmentových oblouků klenby skladu je po celé délce prasklý a nebezpečí zřícení nelze zanedbat (10/2010). Zvenčí jsou v horní části světelného otvoru na straně vstupu viditelné jednoduché betonové bloky, převrácené. Tento prachárna musí být současná s prachárnami Madeleine a s baštou napravo od brány Moselle, s nimiž tvořila první centrální sklady místa Toul. To bylo před krizí s torpédy a předností skladů pod skálou. Nicméně nahoře se nachází bleskojistka bez koncovky, která svědčí o tom, že tato prachárna byla jako taková používána přinejmenším do začátku 20. století, nebo dokonce až do úsvitu první světové války. Všimněte si také, že terén, na kterém byla instalována, je poměrně vlhký. Hned za hmotou prachárny vyvěrá také pramen a soutok několika potoků se nachází sotva o několik desítek metrů dále. Ve skutečnosti jsme pod skladem nenašli přístup k prolézacím prostorům, ale možná je to kvůli masám sutin, které je skrývají z dohledu? Opuštěné místo, ale nebezpečné kvůli riziku zřícení.