Place de Tournoux, sud-sud-ouest de la place, 1310 m/alt. Dès 1693, on envisageait de faire sur la montagne de Giauziers une redoute sur le modèle de Saint-Vincent et une citerne avec quelques escarpes de roc autour de la montagne. Le 28 mai 1707, des plans sont dessinés ; ils montrent une tour à quatre niveaux, coiffée d'une toiture à quatre pans et pourvue au dernier étage de guérites d'angle, cernée d'un muret formant carré avec saillies triangulaires au centre de deux fronts opposés. En 1720, le projet a pris de l'ampleur car nous avons maintenant une enceinte avec fronts bastionnés à l'intérieur de laquelle se trouvent des casernes et magasins ainsi qu'un solide réduit. En juin 1744, le projet est revu à la baisse, mais reste néanmoins ambitieux. L'année suivante, il n'en reste que le réduit, mais d'importants retranchements sont établis au pied du rocher le supportant. On écrit alors Joziers. En 1837 on réétudie la question et il en sera de même après la guerre franco-allemande de 1870-71. En définitive, rien ne sera jamais concrétisé et le mamelon rocheux où a été établi le cimetière restera le domaine des dernières demeures des villageois. Ce fort aurait en quelque sorte reçu le rôle qui sera celui de la batterie de Cuguret qui lui sera préférée car nettement mieux située.

Festung von Tournoux, süd-süd-westlich der Festung, 1310 M ü M. Bereits 1693 wurde erwogen, auf dem Berg Giauziers eine Redoute nach dem Vorbild von Saint-Vincent und eine Zisterne mit einigen Felsabstürzen um den Berg herum zu errichten. Am 28. Mai 1707 werden Pläne gezeichnet; sie zeigen einen Turm mit vier Ebenen, gekrönt von einem Walmdach und versehen im obersten Stock mit Eckwarten, umgeben von einer kleinen Mauer, die ein Quadrat mit dreieckigen Vorsprüngen in der Mitte von zwei gegenüberliegenden Fronten bildet. 1720 hat das Projekt an Umfang gewonnen, denn wir haben jetzt eine Umfriedung mit bastionierten Fronten, innerhalb derer sich Kasernen und Magazine sowie ein solides Reduit befinden. Im Juni 1744 wird das Projekt nach unten revidiert, bleibt aber dennoch ehrgeizig. Im folgenden Jahr bleibt nur das Reduit übrig, aber wichtige Verschanzungen werden am Fuß des tragenden Felsens errichtet. Man schreibt damals Joziers. 1837 wird die Frage erneut untersucht und es wird dasselbe nach dem Deutsch-Französischen Krieg 1870-71 sein. Letztendlich wird nichts jemals verwirklicht werden und der felsige Hügel, auf dem der Friedhof errichtet wurde, wird die Domäne der letzten Wohnstätten der Dorfbewohner bleiben. Dieses Fort hätte gewissermaßen die Rolle erhalten, die die Batterie Cuguret haben wird, die ihm vorgezogen wird, weil deutlich besser gelegen.

Vesting van Tournoux, zuid-zuid-west van de vesting, 1310 m/alt. Reeds in 1693 werd overwogen op de berg Giauziers een redoute naar het model van Saint-Vincent en een cisterne met enkele rotsescarpes rond de berg te maken. Op 28 mei 1707 worden plannen getekend; ze tonen een toren met vier niveaus, gedekt door een zadeldak en voorzien op de bovenste verdieping van hoekwachthuisjes, omringd door een muurtje een vierkant vormend met driehoekige uitstulpingen in het midden van twee tegenovergestelde fronten. In 1720 heeft het project in omvang toegenomen want we hebben nu een omsluiting met gebastioneerde fronten waarbinnen zich kazernes en magazijnen bevinden evenals een stevig reduit. In juni 1744 wordt het project naar beneden bijgesteld, maar blijft niettemin ambitieus. Het volgende jaar blijft er enkel het reduit van over, maar belangrijke verschansingen worden aan de voet van de dragende rots gevestigd. Men schrijft dan Joziers. In 1837 wordt de kwestie opnieuw bestudeerd en het zal hetzelfde zijn na de Frans-Duitse Oorlog van 1870-71. Uiteindelijk zal er nooit iets gerealiseerd worden en de rotsheuvel waarop het kerkhof werd gevestigd, zal het domein van de laatste woningen van de dorpelingen blijven. Dit fort zou in zekere zin de rol hebben gekregen die die van de batterij van Cuguret zal zijn, die de voorkeur zal krijgen omdat duidelijk beter gelegen.

Fortress of Tournoux, south-south-west of the fortress, 1310 m/alt. As early as 1693, it was considered to build on Mount Giauziers a redoubt on the model of Saint-Vincent and a cistern with some rock escarpments around the mountain. On May 28, 1707, plans are drawn; they show a tower with four levels, topped by a hipped roof and provided on the top floor with corner watchtowers, surrounded by a small wall forming a square with triangular projections in the center of two opposite fronts. In 1720, the project has gained in scale for we now have an enclosure with bastioned fronts inside which are barracks and magazines as well as a solid redoubt. In June 1744, the project is revised downwards, but remains nevertheless ambitious. The following year, only the redoubt remains, but important entrenchments are established at the foot of the supporting rock. One writes then Joziers. In 1837 the question is re-studied and it will be the same after the Franco-German War of 1870-71. Ultimately, nothing will ever be materialized and the rocky hillock where the cemetery was established will remain the domain of the last dwellings of the villagers. This fort would in some way have received the role that will be that of the battery of Cuguret which will be preferred to it because clearly better situated.

Pevnost Tournoux, jih-jihozápadně od pevnosti, 1310 m/n.m. Již v roce 1693 se uvažovalo o vybudování reduty na hoře Giauziers podle vzoru Saint-Vincent a cisterny s několika skalními eskapami kolem hory. 28. května 1707 jsou nakresleny plány; ukazují věž se čtyřmi úrovněmi, zakončenou stanovou střechou a vybavenou v nejvyšším patře rohovými strážními budkami, obklopenou nízkou zdí tvořící čtverec s trojúhelníkovými výstupky uprostřed dvou protilehlých front. Roku 1720 projekt nabyl na rozsahu, neboť nyní máme ohrazení s bastionovými frontami, uvnitř kterého se nacházejí kasárny a sklady stejně jako solidní reduit. V červnu 1744 je projekt revidován směrem dolů, ale zůstává nicméně ambiciózní. Následujícího roku zůstává pouze reduit, ale důležitá opevnění jsou zřízena u paty nosné skály. Píše se tehdy Joziers. Roku 1837 je otázka znovu prostudována a bude tomu stejně po francouzsko-německé válce 1870-71. Nakonec nebude nic nikdy realizováno a skalní pahorek, kde byl zřízen hřbitov, zůstane doménou posledních příbytků vesničanů. Tato pevnost by byla jaksi obdržela roli, kterou bude mít baterie Cuguret, které bude dána přednost, protože výrazně lépe situována.