Place de Brest, dispositif des Blancs Sablons. Isolé de la presqu'île de Kermorvan par une bande d'une centaine de mètres de largeur submergée à marée haute, le fort de l'Ilette culmine à 21 mètres d'altitude. Il est composé d'un corps de garde modèle 1846 n° 2 intégré au rempart et y faisant saillie. Il a été érigé en 1849. Deux plates-formes décalées en hauteur étaient prévues pour 2 ou 4 canons tirant vers le nord. Elles ne comportent aucun support bétonné. Le rempart donnant sur la presqu'île est percé de créneaux de tir. La Commission de défense des Côtes fait mention de ce fort sous l'appellation de "batterie de l'Ilet de Kermorvan" et en prononça le déclassement en mai 1876, même si le déclassement effectif ne fut consacré que par la loi du 27 mai 1889. L'entrée du corps de garde est grillagée mais le reste de l'îlot est d'accès libre. Le site est superbe. Trouvé mentionné comme batterie. Voir dispositif des Blancs Sablons.

Festung von Brest, Stellung der Blancs Sablons. Vom Kermorvan durch einen etwa hundert Meter breiten Streifen getrennt, der bei Flut überflutet wird, erreicht das Fort Ilette eine Höhe von 21 M ü M. Es besteht aus einer Wachstube Modell 1846 Nr. 2, die in die Wallmauer integriert und vorspringt. Es wurde 1849 errichtet. Zwei versetzte Geschützplattformen in unterschiedlicher Höhe waren für 2 oder 4 Geschütze vorgesehen, die nach Norden feuern. Sie weisen keine betonierten Stützungen auf. Die Wallmauer zur Halbinsel ist mit Schießscharten durchbrochen. Die Kommission für Küstenverteidigung erwähnt dieses Fort unter der Bezeichnung "Batterie de l'Ilet de Kermorvan" und sprach die Außerdienststellung im Mai 1876 aus, obwohl die tatsächliche Auflassung erst durch das Gesetz vom 27. Mai 1889 erfolgte. Der Eingang der Wachstube ist vergittert, aber der Rest der Insel ist frei zugänglich. Die Lage ist hervorragend. Wird als Batterie bezeichnet. Siehe Stellung der Blancs Sablons.

Vesting van Brest, stelling van de Blancs Sablons. Gescheiden van het schiereiland Kermorvan door een strook van ongeveer honderd meter breed die bij vloed overstroomt, torent het fort Ilette uit op 21 meter hoogte. Het bestaat uit een wachthuis model 1846 nr. 2, geïntegreerd in de walmuur en eruit springend. Het werd opgericht in 1849. Twee verschoven platformen op verschillende hoogten waren voorzien voor 2 of 4 kanonnen die naar het noorden vuren. Ze hebben geen betonnen ondersteuning. De walmuur aan de zijde van het schiereiland is doorboord met schietgaten. de Kustverdedigingscommissie vermeldt dit fort onder de benaming "batterie de l'Ilet de Kermorvan" en sprak de buitenwerkingstelling uit in mei 1876, ook al werd de effectieve opheffing pas bij wet van 27 mei 1889 bekrachtigd. De ingang van het wachthuis is traliewerk maar de rest van het eilandje is vrij toegankelijk. De site is prachtig. Vermeld als batterij. Zie stelling van de Blancs Sablons.

Fortress of Brest, Blancs Sablons position. Separated from the Kermorvan peninsula by a strip about one hundred meters wide submerged at high tide, Fort Ilette rises to 21 meters altitude. It consists of a guardhouse model 1846 no. 2 integrated into the rampart and projecting from it. It was erected in 1849. Two offset platforms at different heights were planned for 2 or 4 guns firing northward. They have no concrete supports. The rampart facing the peninsula is pierced with firing embrasures. The Coastal Defense Commission mentions this fort under the name "battery of Ilet de Kermorvan" and declared its decommissioning in May 1876, although the effective declassification was only confirmed by the law of May 27, 1889. The guardhouse entrance is barred but the rest of the islet is freely accessible. The site is superb. Mentioned as battery. See Blancs Sablons position.

Pevnost Brest, postavení Blancs Sablons. Oddělen od poloostrova Kermorvan pruhem širokým asi sto metrů zaplavovaným za přílivu, vrcholí fort Ilette ve výšce 21 m n. m. Skládá se z strážnice modelu 1846 č. 2 integrované do valu a vyčnívající z něj. Byl postaven v roce 1849. Dvě výškově posunuté platformy byly určeny pro 2 nebo 4 děla střílející na sever. Nemají žádné betonové podpěry. Val přivrácený k poloostrovu je proražen střílnami. Komise pro obranu pobřeží zmiňuje tento fort pod označením "baterie Ilet de Kermorvan" a vyslovila jeho zrušení v květnu 1876, ačkoli skutečné zrušení bylo stvrzeno až zákonem ze dne 27. května 1889. Vchod do strážnice je opatřen mřížemi, ale zbytek ostrůvku je volně přístupný. Místo je nádherné. Uváděn jako baterie. Viz postavení Blancs Sablons.