Camp retranché de Belfort, NE de la ville. 459 m/alt. Construit entre 1831 et 1835, il prolonge l'ancienne enceinte de la cité en parallèle avec le fort de la Justice auquel il est relié (1842) par le front du Vallon. En fait, ces deux forts constituent virtuellement les pointes d'un ouvrage à cornes s'appuyant sur deux crêtes parallèles orientées SO-NE et sont reliés tant entre eux que sur leurs arrières par un front défensif. De forme vaguement triangulaire avec un bastion à chaque angle, le fort de la Miotte possède une petite caserne (1833) pour 100 hommes (200 en temps de guerre) à 4 travées au devant de laquelle débouche une longue galerie de fusillade, galerie pentue joignant le bastion de la tour. Cette tour, second symbole de la cité après le fameux lion de Bartholdi, détruite lors des combats de 1940 a été reconstruite dès 1946 par des prisonniers belfortains. Une terrasse basse abritait les magasins aux vivres et la cuisine. La poudrière originelle a été transformée après 1870 pour être, vaille que vaille, mise aux standards du moment. Plusieurs plates-formes d’artillerie sont établies à différents niveaux et un passage couvert porte le chronogramme 1876. D’autres chronogrammes sont visibles sur d’autres traverses creuses : 1867, 1870,… Sur les arrières du fort, on ne trouve pas moins de trois magasins de secteur sous roc et deux centraux (A & B). Cet intéressant petit fort peut être visité sur demande auprès des guides du château de Belfort (06/10/2006).

Befestigtes Lager Belfort, nordöstlich der Stadt. 459 m ü. M. Erbaut zwischen 1831 und 1835, verlängert es die alte Stadtmauer parallel zum Fort de la Justice, mit dem es (1842) durch die Vallon-Front verbunden ist. Tatsächlich bilden diese beiden Forts praktisch die Spitzen eines Hornwerks, das auf zwei parallelen, südwestlich-nordöstlich ausgerichteten Kämmen ruht und sowohl miteinander als auch mit ihrer Rückseite durch eine Verteidigungsfront verbunden ist. Das Fort de la Miotte hat eine annähernd dreieckige Form mit einer Bastion an jeder Ecke und verfügt über eine kleine Kaserne (1833) für 100 Mann (200 in Kriegszeiten) mit 4 Jochen, vor der sich ein langer Schießstand öffnet, eine steile Galerie, die mit der Turmbastion verbunden ist. Dieser Turm, das zweite Wahrzeichen der Stadt nach dem berühmten Bartholdi-Löwen, wurde während der Kämpfe von 1940 zerstört und 1946 von Belforter Gefangenen wieder aufgebaut. Auf einer niedrigen Terrasse waren die Lebensmittelvorräte und die Küche untergebracht. Das ursprüngliche Pulvermagazin wurde nach 1870 aufwendig umgebaut und dem damaligen Standard angepasst. Auf verschiedenen Ebenen wurden mehrere Artillerieplattformen errichtet, und ein überdachter Gang trägt das Chronogramm 1876. Auf anderen Hohltraversen sind weitere Chronogramme sichtbar: 1867, 1870, … Auf der Rückseite des Forts befinden sich nicht weniger als drei Sektormagazine unter Fels und zwei zentrale (A & B). Dieses interessante kleine Fort kann auf Anfrage bei den Führern des Schlosses Belfort besichtigt werden (06.10.2006).

Versterkte kamp van Belfort, ten noordoosten van de stad. 459 m/hoogte. Gebouwd tussen 1831 en 1835, breidt het de oude stadsmuur uit, parallel aan het Fort de la Justice, waarmee het (1842) verbonden is door het front van Vallon. In feite vormen deze twee forten feitelijk de punten van een hoornwerk, rustend op twee parallelle heuvelruggen, georiënteerd van het zuidwesten naar het noordoosten, en zijn ze zowel met elkaar als met hun achterliggende delen verbonden door een verdedigingsfront. Het Fort de la Miotte, vaag driehoekig van vorm met een bastion op elke hoek, heeft een kleine kazerne (1833) voor 100 man (200 in oorlogstijd) met 4 traveeën, waarvoor een lange schietgalerij opent, een steile galerij die aansluit op het torenbastion. Deze toren, het tweede symbool van de stad na de beroemde leeuw van Bartholdi, die tijdens de gevechten van 1940 werd verwoest, werd in 1946 herbouwd door gevangenen van Belfort. Een laag terras huisvestte de voedselvoorraden en de keuken. Het oorspronkelijke kruitmagazijn werd na 1870 getransformeerd om, met man en macht, aan de eisen van die tijd te voldoen. Verschillende artillerieplatforms zijn op verschillende niveaus geplaatst en een overdekte gang draagt het chronogram 1876. Andere chronogrammen zijn zichtbaar op andere holle traversen: 1867, 1870, … Aan de achterzijde van het fort bevinden zich maar liefst drie sectormagazijnen onder de rots en twee centrale (A & B). Dit interessante kleine fort kan op verzoek bij de gidsen van het Château de Belfort worden bezocht (06/10/2006).

Belfort fortified camp, NE of the city. 459 m/alt. Built between 1831 and 1835, it extends the old city wall in parallel with the Fort de la Justice to which it is connected (1842) by the Vallon front. In fact, these two forts virtually constitute the points of a hornwork resting on two parallel ridges oriented SW-NE and are connected both to each other and to their rear by a defensive front. Vaguely triangular in shape with a bastion at each corner, the Fort de la Miotte has a small barracks (1833) for 100 men (200 in wartime) with 4 bays in front of which opens a long shooting gallery, a steep gallery joining the tower bastion. This tower, the second symbol of the city after the famous Bartholdi lion, destroyed during the fighting of 1940, was rebuilt in 1946 by Belfort prisoners. A low terrace housed the food stores and the kitchen. The original powder magazine was transformed after 1870 to be, by hook or by crook, brought up to the standards of the time. Several artillery platforms are established at different levels and a covered passage bears the chronogram 1876. Other chronograms are visible on other hollow traverses: 1867, 1870, … On the rear of the fort, there are no less than three sector magazines under rock and two central ones (A & B). This interesting little fort can be visited on request from the guides of the Château de Belfort (06/10/2006).

Opevněný tábor Belfort, severovýchodně od města. 459 m n. m. Postaven mezi lety 1831 a 1835, prodlužuje staré městské hradby rovnoběžně s pevností Fort de la Justice, s níž je (1842) spojen vallonskou frontou. Tyto dvě pevnosti ve skutečnosti představují vrcholy opevnění spočívajícího na dvou rovnoběžných hřebenech orientovaných jihozápad-severovýchod a jsou spojeny jak navzájem, tak i se svým týlem obrannou frontou. Pevnost Fort de la Miotte má neurčitě trojúhelníkový tvar s baštou v každém rohu a má malá kasárna (1833) pro 100 mužů (200 za války) se 4 arkádami, před nimiž se otevírá dlouhá střelnice, strmá galerie napojující se na baštu věže. Tato věž, druhý symbol města po slavném Bartholdiho lvu, zničeném během bojů v roce 1940, byla v roce 1946 přestavěna vězni z Belfortu. Nízká terasa sloužila jako sklady potravin a kuchyně. Původní střelný sklad byl po roce 1870 přestavěn, aby byl, jak chce, upraven na úroveň tehdejší doby. Na různých úrovních je zřízeno několik dělostřeleckých plošin a krytá chodba nese chronogram 1876. Další chronogramy jsou viditelné na dalších dutých traverzách: 1867, 1870, … V zadní části pevnosti se nacházejí nejméně tři sektorové střelné sklady pod skálou a dva centrální (A a B). Tuto zajímavou malou pevnost lze navštívit na požádání u průvodců zámku Belfort (06.10.2006).