Place de Bourg-Saint-Maurice, nord-est de la ville, 1892-1894 (1891-1892 selon un document de la chefferie de Chambéry daté du 11 juillet 1934). 2 402 m/alt. 150 hommes. Souvent appelée "baraquement Capitaine Desserteaux", appellation n'ayant eu cours qu'après 1945, suite à l'héroïque défense de cet officier avec sa poignée d'hommes en juin 1940. Son appellation première provient de la proximité d'une ancienne redoute sarde établie peu à l'est sur un replat et dont il ne subsiste pratiquement rien. Véritable petit fort assis sur une arête rocheuse, avec pont-levis et escarpe surmontée d'un mur défensif en béton maigre (peu de laitance, simple caillasse trempée). Un casernement long d'une quarantaine de mètres et formant chevron est adossé au roc en place, étant de la sorte protégé des vues depuis le col du Petit Saint-Bernard. Au total, on y trouve une vingtaine de locaux auxquels il convient d'en ajouter trois, tous s'ouvrant sur le couloir de circulation arrière du casernement, soit, d'ouest en est : un petit abri caverne long d'une douzaine de mètres, une citerne creusée perpendiculairement au couloir du casernement et un local abri en arrière d'une casemate (datant de l'Entre-deux-guerres) pour une mitrailleuse battant le col du Petit Saint-Bernard. La pointe est de l'ouvrage fait penser à la proue d'un navire. Quelques locaux sont établis au nord côté col du Petit Saint-Bernard, dont les latrines. Les combats de 1940 et 1944 ont considérablement dégradé le site qui avait reçu quelques améliorations dans les années 1930'. Haut lieu de la résistance de l'armée des Alpes face à l'envahisseur italien, les rochers sont constellés d'inscriptions gravées. Site à l'abandon, dangereux et interdit d'accès par arrêté municipal daté du 11 août 2005. Accès difficile en voiture.

Festung von Bourg-Saint-Maurice, nordöstlich der Stadt, 1892-1894 (1891-1892 laut einem Dokument der Führungsstelle Chambéry vom 11. Juli 1934). 2 402 M/ü M. 150 Mann. Oft "Baracke Kapitän Desserteaux" genannt, eine Bezeichnung, die erst nach 1945 in Gebrauch kam, nach der heldenhaften Verteidigung dieses Offiziers mit seiner Handvoll Männer im Juni 1940. Ihre ursprüngliche Bezeichnung rührt von der Nähe einer alten sardinischen Redoute her, die etwas östlich auf einer Terrasse errichtet wurde und von der praktisch nichts mehr erhalten ist. Eine wahre kleine Festung, die auf einem Felsgrat sitzt, mit Zugbrücke und Eskarpe, überragt von einer defensiven Mauer aus Magerbeton (wenig Zementschlämme, einfaches getränktes Geröll). Eine etwa vierzig Meter lange, winkelförmige Kaserne ist an den anstehenden Felsen angelehnt und so vor Einblicken vom Kleinen St. Bernhard-Pass geschützt. Insgesamt finden sich dort etwa zwanzig Räume, zu denen drei weitere hinzuzufügen sind, die alle auf den hinteren Verkehrsgang der Kaserne hinausgehen, und zwar von West nach Ost: ein kleiner, etwa zwölf Meter langer Kavernenunterstand, ein senkrecht zum Kasernengang ausgehobener Zisternenraum und ein Schutzraum hinter einer Kasematte (aus der Zwischenkriegszeit) für ein Maschinengewehr, das den Kleinen St. Bernhard-Pass bestreicht. Die Ostspitze des Werks erinnert an den Bug eines Schiffes. Einige Räume sind im Norden, auf der Seite des Kleinen St. Bernhard-Passes, eingerichtet, darunter die Latrinen. Die Kämpfe von 1940 und 1944 haben den Ort, der in den 1930er Jahren einige Verbesserungen erfahren hatte, erheblich beschädigt. Als bedeutender Ort des Widerstands der Alpenarmee gegen den italienischen Invasor sind die Felsen von eingravierten Inschriften übersät. Verlassene, gefährliche und durch Gemeindeverordnung vom 11. August 2005 gesperrte Stätte. Schwierig mit dem Auto zu erreichen.

Vesting van Bourg-Saint-Maurice, noordoosten van de stad, 1892-1894 (1891-1892 volgens een document van de leiding van Chambéry gedateerd 11 juli 1934). 2 402 m boven zeeniveau. 150 man. Vaak "barak Kapitein Desserteaux" genoemd, een benaming die pas na 1945 in gebruik kwam, na de heldhaftige verdediging door deze officier met zijn handvol mannen in juni 1940. De oorspronkelijke benaming komt van de nabijheid van een oude Sardijnse redoute, iets oostelijker op een terras gevestigd en waarvan vrijwel niets meer over is. Een waarachtig klein fort, gezeten op een rotskam, met ophaalbrug en escarp bekroond door een verdedigingsmuur in mager beton (weinig cementmelk, eenvoudig gedrenkte steenslag). Een veertig meter lange, in chevron-vorm gebouwde kazerne leunt tegen de aanwezige rots en is zo beschermd tegen zicht vanaf de Kleine Sint-Bernhardpas. In totaal vindt men er een twintigtal lokalen, waaraan er drie toegevoegd moeten worden, die alle uitkomen op de achterste circulatiegang van de kazerne, namelijk, van west naar oost: een kleine grot-schuilplaats van een dozijn meter lang, een loodrecht op de kazernegang uitgegraven cisterne en een schuillokaal achter een kazemat (daterend uit het Interbellum) voor een mitrailleur die de Kleine Sint-Bernhardpas bestrijkt. De oostpunt van het werk doet denken aan de boeg van een schip. Enkele lokalen zijn ingericht aan de noordzijde, aan de kant van de Kleine Sint-Bernhardpas, waaronder de latrines. De gevechten van 1940 en 1944 hebben de site, die in de jaren 1930 enkele verbeteringen had ondergaan, aanzienlijk aangetast. Als belangrijke plaats van het verzet van het Alpenleger tegen de Italiaanse invaller, zijn de rotsen bezaaid met gegraveerde inscripties. Verlaten, gevaarlijke en bij gemeentelijk besluit van 11 augustus 2005 verboden toegang. Moeilijk met de auto bereikbaar.

Fortress of Bourg-Saint-Maurice, northeast of the town, 1892-1894 (1891-1892 according to a document from the Chambéry headquarters dated July 11, 1934). 2,402 m above sea level. 150 men. Often called "Captain Desserteaux's barracks", a designation that came into use only after 1945, following the heroic defense by this officer and his handful of men in June 1940. Its original name comes from the proximity of an old Sardinian redoubt established slightly to the east on a terrace and of which practically nothing remains. A veritable small fort sitting on a rocky ridge, with drawbridge and escarp surmounted by a defensive wall of lean concrete (little laitance, simple soaked rubble). A barracks about forty meters long and forming a chevron is backed against the bedrock, thus protected from views from the Petit Saint-Bernard pass. In total, there are about twenty rooms, to which three more should be added, all opening onto the rear circulation corridor of the barracks, namely, from west to east: a small cavern shelter about a dozen meters long, a cistern excavated perpendicular to the barracks corridor, and a shelter room behind a casemate (dating from the interwar period) for a machine gun covering the Petit Saint-Bernard pass. The eastern tip of the work resembles the prow of a ship. Some rooms are located on the north side, near the Petit Saint-Bernard pass, including the latrines. The fighting in 1940 and 1944 considerably degraded the site, which had received some improvements in the 1930s. A high place of resistance of the Army of the Alps against the Italian invader, the rocks are strewn with engraved inscriptions. Abandoned, dangerous site, access prohibited by municipal order dated August 11, 2005. Difficult access by car.

Pevnost Bourg-Saint-Maurice, severovýchodně od města, 1892-1894 (1891-1892 podle dokumentu velitelství Chambéry z 11. července 1934). 2 402 m/n.m. 150 mužů. Často nazývána "barák Kapitána Desserteaux", označení, které se vžilo až po roce 1945, po hrdinské obraně tohoto důstojníka s hrstkou mužů v červnu 1940. Její původní pojmenování pochází z blízkosti staré sardinské reduty, zřízené kousek na východ na terase, z níž prakticky nic nezbylo. Skutečná malá pevnost sedící na skalním hřebeni, s padacím mostem a eskarpou, převýšená obrannou zdí z chudého betonu (málo cementového mléka, prostá nasáklá drť). Ubikace dlouhá asi čtyřicet metrů a tvořící chevron je přisazena k základní hornině, a je tak chráněna před pohledy z průsmyku Malý Svatý Bernard. Celkem se zde nachází asi dvacet místností, k nimž je třeba přidat tři další, všechny ústící do zadní komunikací chodby ubikace, a to od západu k východu: malý úkryt-jeskyně dlouhý asi tucet metrů, cisterna vykopaná kolmo na chodbu ubikace a úkrytová místnost za kasematou (z období mezi válkami) pro kulomet postřelující průsmyk Malý Svatý Bernard. Východní špice díla připomíná příď lodi. Některé místnosti jsou zřízeny na severní straně, u průsmyku Malý Svatý Bernard, včetně latrín. Boje z let 1940 a 1944 místo, které v 30. letech prodělalo některá vylepšení, značně poškodily. Jako významné místo odporu Alpské armády proti italskému útočníkovi jsou skály posety vrypnými nápisy. Opuštěné, nebezpečné místo, vstup zakázán obecní vyhláškou ze dne 11. srpna 2005. Obtížně přístupné autem.