PFA (Position Fortifiée d'Anvers), nord-ouest de la ville, petite ceinture, défense de l'Escaut, 3 m/alt. Batterie cuirassée Grüson-Krupp pour 6 canons de 24 c. Ferraillée en 1944 par les Allemands. Le fort Sainte-Marie fut établi à partir de 1584 sur ordre du chef militaire et gouverneur espagnol Alessandro Farnese et forma, avec le fort Saint-Philippe, un dispositif destiné à défendre l'Escaut et à protéger un pont de bateaux jeté sur le fleuve, les deux forts servant également de points d'appui pour les têtes de pont construites dans l'Escaut ; après le démantèlement de ce pont en 1585, le fort Sainte-Marie fut conservé et, comme le fort Saint-Philippe, intégré aux lignes dites « État-espagnoles ». À partir de 1865, un nouveau fort fut édifié sur le site dans le cadre de la ceinture intérieure d'Anvers conçue par le capitaine Henri Alexis Brialmont : il s'agissait à l'origine d'un fort-île polygonal comportant quatre fronts bastionnés et deux fronts à tenailles, doté d'une batterie côtière casematée, d'une batterie côtière cuirassée et d'une batterie sous-marine. Au centre de ce fort-île fut ultérieurement aménagé un second îlot fortifié circulaire entouré de fossés, tandis que les bâtiments de casernement datent principalement des XIXᵉ et XXᵉ siècles. Entre 1870 et 1882, le fort Sainte-Marie fut intégré au camp retranché de la rive gauche, et une digue défensive fut construite entre ce fort et le nouveau fort de Zwijndrecht afin de contenir les eaux d'inondation du polder de Melsele. Le fort reçut en outre, entre 1881 et 1882, la seule installation de lancement de torpilles jamais construite en Belgique, capable de tirer aussi bien en direction des Pays-Bas que vers Anvers. Depuis 1961, le fort sert de base à la marine belge et abrite également l'établissement d'enseignement secondaire maritime KTA Zwijndrecht – Cenflumarin, qui utilise la marina attenante ; pour les besoins de cette école, plusieurs pavillons ont été édifiés autour du plan d'eau intérieur.

FSA (Versterkte Position Antwerpen), nordwestlich der Stadt, kleiner Gürtel, Verteidigung der Schelde, 3 M/ü. M. Gepanzerte Grüson-Krupp-Batterie für 6 Kanonen 24 cm. 1944 von den Deutschen verschrottet. Fort Sainte-Marie wurde ab 1584 auf Befehl des spanischen Militärchefs und Gouverneurs Alessandro Farnese errichtet und bildete zusammen mit Fort Saint-Philippe eine Anlage zur Verteidigung der Schelde und zum Schutz einer Pontonbrücke über den Fluss, wobei beide Forts auch als Stützpunkte für die in der Schelde errichteten Brückenköpfe dienten; nach dem Abbau dieser Brücke im Jahr 1585 wurde Fort Sainte-Marie erhalten und, wie Fort Saint-Philippe, in die sogenannten "Spanischen Staatslinien" integriert. Ab 1865 wurde auf dem Gelände im Rahmen des von Hauptmann Henri Alexis Brialmont entworfenen inneren Gürtels von Antwerpen ein neues Fort errichtet: Es handelte sich ursprünglich um ein polygonales Inselfort mit vier bastionierten Fronten und zwei Zangenfronten, ausgestattet mit einer kasemattierten Küstenbatterie, einer gepanzerten Küstenbatterie und einer Unterwasserbatterie. Im Zentrum dieses Inselforts wurde später eine zweite kreisförmige befestigte Insel angelegt, die von Gräben umgeben war, während die Kasernengebäude hauptsächlich aus dem 19. und 20. Jahrhundert stammen. Zwischen 1870 und 1882 wurde Fort Sainte-Marie in das befestigte Lager des linken Ufers integriert, und ein Verteidigungsdeich wurde zwischen diesem Fort und dem neuen Fort Zwijndrecht errichtet, um die Überschwemmungswasser des Melsele-Polders zurückzuhalten. Darüber hinaus erhielt das Fort zwischen 1881 und 1882 die einzige Torpedoabschussanlage, die jemals in Belgien gebaut wurde und sowohl in Richtung der Niederlande als auch nach Antwerpen schießen konnte. Seit 1961 dient das Fort als Basis der belgischen Marine und beherbergt auch die maritim-sekundäre Bildungseinrichtung KTA Zwijndrecht – Cenflumarin, die den angrenzenden Yachthafen nutzt; für die Bedürfnisse dieser Schule wurden mehrere Pavillons um den inneren Wasserbereich gebaut.

VSA (Versterkte Stelling Antwerpen), noordwesten van de stad, kleine gordel, verdediging van de Schelde, 3 m/TAW. Gepantserde Grüson-Krupp-batterij voor 6 kanonnen 24 cm. In 1944 door de Duitsers verschroot. Fort Sainte-Marie werd vanaf 1584 opgericht op bevel van de Spaanse militaire leider en gouverneur Alessandro Farnese en vormde samen met fort Sint-Filips een inrichting bedoeld om de Schelde te verdedigen en een schipbrug over de rivier te beschermen, waarbij beide forten ook dienden als steunpunten voor de bruggenhoofden die in de Schelde werden gebouwd; na de ontmanteling van deze brug in 1585 werd Fort Sainte-Marie behouden en, net als Fort Sint-Filips, geïntegreerd in de zogenaamde "Staats-Spaanse Linies". Vanaf 1865 werd op de site een nieuw fort gebouwd in het kader van de binnenste gordel van Antwerpen ontworpen door kapitein Henri Alexis Brialmont: het was oorspronkelijk een polygonaal eilandfort met vier gebastioneerde fronten en twee tangfronten, uitgerust met een gekazematte kustbatterij, een gepantserde kustbatterij en een onderwaterbatterij. In het centrum van dit eilandfort werd later een tweede cirkelvormig versterkt eiland aangelegd, omgeven door grachten, terwijl de kazernegebouwen voornamelijk dateren uit de 19e en 20e eeuw. Tussen 1870 en 1882 werd Fort Sainte-Marie geïntegreerd in het verschanste kamp van de linkeroever, en een verdedigingsdijk werd gebouwd tussen dit fort en het nieuwe fort Zwijndrecht om het overstromingswater van de Melselepolder te bevatten. Daarnaast ontving het fort tussen 1881 en 1882 de enige torpedolanceerinrichting die ooit in België is gebouwd, die zowel in de richting van Nederland als naar Antwerpen kon vuren. Sinds 1961 dient het fort als basis voor de Belgische marine en herbergt het ook de maritieme middelbare school KTA Zwijndrecht – Cenflumarin, die de aangrenzende jachthaven gebruikt; voor de behoeften van deze school werden verschillende paviljoenen rond het binnenwater gebouwd.

FPA (Fortified Position of Antwerp), northwest of the city, small belt, defense of the Scheldt, 3 m/asl. Armored Grüson-Krupp battery for 6 guns of 24 cm. Scrapped in 1944 by the Germans. Fort Sainte-Marie was established from 1584 on the orders of the Spanish military leader and governor Alessandro Farnese and formed, with fort Saint-Philippe, a device intended to defend the Scheldt and protect a pontoon bridge thrown across the river, both forts also serving as support points for the bridgeheads built in the Scheldt; after the dismantling of this bridge in 1585, Fort Sainte-Marie was preserved and, like Fort Saint-Philippe, integrated into the so-called "Spanish State lines". From 1865, a new fort was built on the site as part of the inner belt of Antwerp designed by Captain Henri Alexis Brialmont: it was originally a polygonal island fort with four bastioned fronts and two tenaille fronts, equipped with a casemated coastal battery, an armored coastal battery and a submarine battery. In the center of this island fort, a second circular fortified island surrounded by ditches was later developed, while the barracks buildings date mainly from the 19th and 20th centuries. Between 1870 and 1882, Fort Sainte-Marie was integrated into the entrenched camp of the left bank, and a defensive dike was built between this fort and the new fort of Zwijndrecht to contain the flood waters of the Melsele polder. In addition, between 1881 and 1882, the fort received the only torpedo launch facility ever built in Belgium, capable of firing both towards the Netherlands and towards Antwerp. Since 1961, the fort has served as a base for the Belgian Navy and also houses the maritime secondary education establishment KTA Zwijndrecht – Cenflumarin, which uses the adjacent marina; for the needs of this school, several pavilions have been built around the inner water area.

POA (Opevněná pozice Antverp), severozápadně od města, malý pás, obrana Šeldy, 3 m/n. m. Pancéřovaná Grüson-Krupp baterie pro 6 děl 24 cm. Sešrotována v roce 1944 Němci. Pevnost Sainte-Marie byla založena od roku 1584 na příkaz španělského vojenského velitele a guvernéra Alessandra Farnese a vytvořila spolu s pevností Svatého Filipa zařízení určené k obraně Šeldy a ochraně pontonového mostu přehoděného přes řeku, přičemž obě pevnosti sloužily také jako opěrné body pro předmostí vybudovaná v Šeldě; po rozebrání tohoto mostu v roce 1585 byla pevnost Sainte-Marie zachována a, stejně jako pevnost Svatého Filipa, integrována do tzv. "španělských státních linií". Od roku 1865 byla na místě postavena nová pevnost jako součást vnitřního pásu Antverp navrženého kapitánem Henri Alexisem Brialmontem: šlo původně o polygonální ostrovní pevnost se čtyřmi bastionovými frontami a dvěma klešťovými frontami, vybavenou kasematovanou pobřežní baterií, pancéřovanou pobřežní baterií a podvodní baterií. Ve středu této ostrovní pevnosti byl později vybudován druhý kruhový opevněný ostrůvek obklopený příkopy, zatímco kasárenské budovy pocházejí hlavně z 19. a 20. století. Mezi lety 1870 a 1882 byla pevnost Sainte-Marie integrována do opevněného tábora na levém břehu a mezi touto pevností a novou pevností Zwijndrecht byla postavena obranná hráz, aby zadržovala povodňové vody polderu Melsele. Kromě toho pevnost mezi lety 1881 a 1882 obdržela jedinou torpédometnou instalaci, která kdy byla v Belgii postavena, schopnou střílet jak směrem k Nizozemsku, tak k Antverpám. Od roku 1961 slouží pevnost jako základna belgického námořnictva a také hostí střední námořní školu KTA Zwijndrecht – Cenflumarin, která využívá přilehlou marinu; pro potřeby této školy bylo kolem vnitřní vodní plochy postaveno několik pavilonů.