Les canons de 19 centimètres de côte constituent l’ossature de l’artillerie lourde du littoral français durant la seconde moitié du XIXᵉ siècle. Dérivés du matériel de marine, les modèles Mle 1870-1 (long), 1870-2 (court), 1870-93 et leurs variantes furent montés sur affûts M 1869 T 84, M 1880 T 84 PA, M 1886 PC ou M 1899 PC, selon la nature de la batterie. Ces affûts, à pivot ou à plate-forme de côte, permettaient un pointage horizontal régulier et un tir soutenu grâce à la stabilité de leur embase. Certains montages comprenaient chariot de service, plate-forme pour servants ou crosse lève-obus, éléments indispensables à la manutention des projectiles de plus de 80 kg. Les versions G 1875-76 et G 1878, dérivées des affûts de place, complétaient la défense des estuaires et des passes. Ensemble, ces matériels marquent la transition entre l’artillerie à chargement par la culasse du Second Empire et les pièces à tir rapide de la génération suivante.

Die 19-cm-Küstengeschütze bildeten das Rückgrat der schweren französischen Küstenartillerie in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts. Abgeleitet aus Marinekanonen wurden die Modelle Mle 1870-1 (lang), 1870-2 (kurz), 1870-93 und ihre Varianten auf Lafetten M 1869 T 84, M 1880 T 84 PA, M 1886 PC oder M 1899 PC montiert – je nach Art der Batterie. Diese Dreh- oder Plattformlafetten ermöglichten präzises Richten und anhaltendes Feuer dank ihrer stabilen Basis. Manche Montagen besaßen Bedienungsplattform, Munitionswagen oder Hebenocke zum Laden der über 80 kg schweren Granaten. Die Varianten G 1875-76 und G 1878, abgeleitet von Festungslafetten, ergänzten die Verteidigung der Mündungen und Zugänge. Diese Systeme markieren den Übergang von der Hinterladerartillerie des Zweiten Kaiserreichs zu den Schnellfeuergeschützen der folgenden Generation.

De 19 cm-kustkanonnen vormden het ruggengraat van de zware Franse kustartillerie in de tweede helft van de 19e eeuw. Afgeleid van maritiem geschut werden de modellen Mle 1870-1 (lang), 1870-2 (kort), 1870-93 en hun varianten opgesteld op affuiten M 1869 T 84, M 1880 T 84 PA, M 1886 PC of M 1899 PC, afhankelijk van het type batterij. Deze draaibare of vaste kustaffuiten boden een stabiele basis voor nauwkeurig en langdurig vuur. Sommige opstellingen omvatten een bedieningsplatform, een munitiewagen of een hefmechanisme voor projectielen van meer dan 80 kg. De varianten G 1875-76 en G 1878, afgeleid van vestingsaffuiten, vulden de verdediging van mondingen en toegangen aan. Samen markeren deze stukken de overgang van de achterlaadkanonnen van het Tweede Keizerrijk naar de snelvuurwapens van de volgende generatie.

The 19 cm coastal guns formed the backbone of France’s heavy shore artillery during the latter half of the nineteenth century. Derived from naval ordnance, the Mle 1870-1 (long), 1870-2 (short), 1870-93, and related variants were mounted on M 1869 T 84, M 1880 T 84 PA, M 1886 PC, or M 1899 PC carriages depending on battery type. These pivot or fixed coastal mounts provided stable, accurate horizontal training and sustained fire. Some installations included a working platform, loading trolley, or shell-hoisting arm to handle projectiles exceeding 80 kg. The G-type versions of 1875-76 and 1878, derived from fortress mounts, supplemented the defense of river mouths and harbor approaches. Collectively, these weapons represent the transition from the breech-loading artillery of the Second Empire to the quick-firing pieces of the early twentieth century.

Pobřežní děla ráže 19 cm tvořila páteř těžkého dělostřelectva francouzského pobřeží ve druhé polovině 19. století. Vyvinutá z námořních děl byla děla vz. 1870-1 (dlouhé), 1870-2 (krátké), 1870-93 a jejich varianty umísťována na lafety M 1869 T 84, M 1880 T 84 PA, M 1886 PC nebo M 1899 PC podle typu baterie. Tyto otočné nebo pevné lafety umožňovaly přesné vodorovné zamíření a trvalou palbu díky stabilní základně. Některé montáže zahrnovaly obslužnou plošinu, muniční vozík či zvedací rameno pro manipulaci s granáty přesahujícími 80 kg. Varianty G 1875-76 a G 1878, odvozené z pevnostních lafet, doplňovaly obranu ústí a přístupových cest. Tyto zbraně představují přechod od zadovek druhého císařství k rychlopalným dělům počátku 20. století.

Les désignations « M » et « G » distinguent respectivement le matériel d’origine Marine et celui conçu par le Génie pour la défense terrestre ou côtière. Si leurs calibres étaient parfois identiques, leurs affûts, modes de pointage et dispositifs de service différaient selon l’emploi prévu. Les accessoires — affût à pivot, chariot de transport, plate-forme pour servants et crosse lève-obus — formaient un ensemble cohérent permettant la mise en batterie rapide, la sécurité du tir et la manutention des projectiles lourds. Leur présence ou leur absence dépendait de la configuration du site et du degré de permanence de la position.

Die Bezeichnungen „M“ und „G“ unterscheiden zwischen Marinegeschützen („Matériel de Marine“) und vom Ingenieurkorps entwickelten Geschützen für Land- oder Küstenverteidigung. Obwohl sie oft das gleiche Kaliber besaßen, unterschieden sich Lafetten, Zielmechanismen und Bedienzubehör je nach Verwendungszweck. Das Zubehör – Dreh- oder Plattformlafette, Transportwagen, Bedienungsplattform und Hebevorrichtung für Granaten – bildete ein integriertes System für raschen Einsatz, sicheres Schießen und Handhabung schwerer Geschosse. Seine Ausstattung variierte je nach Standort und Dauerhaftigkeit der Stellung.

De aanduidingen “M” en “G” onderscheiden respectievelijk Marine-materieel en door het Genie ontwikkeld materieel voor land- of kustverdediging. Hoewel de kalibers vaak gelijk waren, verschilden affuiten, richtsystemen en hulpmiddelen naargelang de beoogde inzet. De toebehoren — draaiaffuit, transportkar, bedieningsplatform en hefhendel voor granaten — vormden een samenhangend geheel dat snelle inzet, veilig vuren en behandeling van zware projectielen mogelijk maakte. Hun aanwezigheid hing af van de aard en de bestendigheid van de stelling.

The designations “M” and “G” distinguished Naval ordnance (“Matériel de Marine”) from that designed by the Engineer Corps (“Génie”) for land or coastal defense. Though often of identical calibre, their mountings, aiming mechanisms, and service fittings differed according to intended use. Accessories — pivot carriage, service trolley, gun crew platform, and shell-hoisting arm — formed an integrated system allowing rapid emplacement, safe firing, and handling of heavy projectiles. Their inclusion varied with the configuration and permanence of the site.

Označení „M“ a „G“ rozlišovala námořní materiál („Matériel de Marine“) od výzbroje vyvíjené ženijním sborem („Génie“) pro pozemní či pobřežní obranu. Ačkoli měly často stejnou ráži, lišily se lafetami, zaměřovacími systémy i obslužným vybavením podle určení. Příslušenství — otočná lafeta, přepravní vozík, obslužná plošina a zvedací rameno pro granáty — tvořilo ucelený systém umožňující rychlé uvedení do palby, bezpečný provoz a manipulaci s těžkými střelami. Jeho přítomnost závisela na povaze a trvalosti postavení.

Le musée national de la Marine à Toulon conserve une remarquable maquette à l’échelle 1/5 d’un canon de 19 cm modèle 1870 T 79 sur affût à pivot, équipée de son masque blindé. Ce dispositif, rarement conservé, illustre les premières tentatives françaises d’abriter les servants derrière un écran métallique solidaire de la plate-forme. Le masque, conçu pour résister aux éclats et projectiles de petit calibre, représentait une avancée notable dans la protection des positions de côte. La maquette met en évidence la complexité de l’ensemble — liaison du masque au pivot, équilibre des masses et manœuvre du tube — témoignage précis de la transition entre artillerie ouverte et positions semi-casematées.

Das Nationale Marinemuseum in Toulon bewahrt ein bemerkenswertes Modell im Maßstab 1:5 einer 19-cm-Kanone Modell 1870 T 79 auf Drehlafette mit Panzermaske. Diese selten erhaltene Vorrichtung zeigt die frühen französischen Versuche, die Bedienmannschaft durch eine mit der Plattform verbundene Metallabschirmung zu schützen. Die Maske, ausgelegt zum Abfangen von Splittern und leichten Geschossen, stellte einen bedeutenden Fortschritt im Küstenschutz dar. Das Modell verdeutlicht die technische Komplexität – Verbindung der Maske mit dem Drehpunkt, Gewichtsausgleich und Handhabung des Rohres – und dokumentiert den Übergang von offenen zu halbkasemattierten Stellungen.

Het Nationaal Marinemuseum van Toulon bewaart een opmerkelijk schaalmodel (1:5) van een 19 cm-kanon Mle 1870 T 79 op draaiaffuit, voorzien van een pantsermasker. Deze zeldzame uitrusting toont de eerste Franse pogingen om de bediening te beschermen achter een metalen schild dat met het platform was verbonden. Het masker, ontworpen om scherven en klein kaliberprojectielen te weerstaan, betekende een belangrijke stap in de bescherming van kustbatterijen. Het model toont de technische complexiteit van het geheel — de koppeling van het masker aan het draaipunt, de gewichtsbalans en de bediening van de loop — als getuigenis van de overgang van open naar halfingesloten artilleriestellingen.

The National Navy Museum in Toulon preserves a remarkable 1:5 scale model of a 19 cm Model 1870 T 79 gun on pivot carriage fitted with an armored shield. This rare feature illustrates early French efforts to protect gun crews behind a metal screen integrated with the platform. The shield, designed to resist splinters and small-calibre fire, marked a significant step in the protection of coastal positions. The model highlights the technical intricacy of the system — linkage between shield and pivot, weight balance, and handling of the barrel — providing tangible evidence of the transition from open to semi-enclosed artillery emplacements.

Národní námořní muzeum v Toulonu uchovává pozoruhodný model děla ráže 19 cm vzor 1870 T 79 v měřítku 1:5, osazený na otočné lafetě s pancéřovým štítem. Tento vzácně dochovaný prvek ukazuje první francouzské pokusy chránit obsluhu za kovovým štítem pevně spojeným s platformou. Štít, určený k odolávání střepinám a střelám malých ráží, představoval významný pokrok v ochraně pobřežních postavení. Model jasně ukazuje technickou složitost soustavy — propojení štítu s otočným čepem, vyvážení hmot a ovládání hlavně — a je přesným svědectvím přechodu od otevřených k polo-kasemátovým bateriím.