Camp retranché de Belfort, sud-sud-est de la ville, 1874-1877. 428 m/alt. Position très importante durant la guerre de 1870-1871 que l'on a décidé d'organiser de façon durable. Fort relativement petit pour 188 hommes et 23 pièces. De forme presque rectangulaire, son front de gorge comprend une saillie depuis l’escarpe demi-détachée de laquelle s’effectuait la défense du fossé de gorge et dans le flanc gauche de laquelle s’ouvre l’entrée du fort, dépourvue de porche. Le front de tête comprend en son centre un angle rentrant ce qui a imposé, chose rare, la création de deux coffres doubles de contrescarpe à chacun des deux saillants du front de tête (saillants II et III). Notons qu’il s’agit là de deux rares coffres de contrescarpe en maçonnerie. Lorsque l’on entre dans le fort, sur notre gauche s’ouvre un tunnel à la voûte en arc segmentaire bardé à gauche du corps de garde et à droite de la salle du télégraphe. La citerne se situe exactement dans l’axe de ce tunnel sur le côté duquel demeure un emplacement de borne fontaine. Notons, toujours dans ce tunnel, au-delà de la salle de discipline, un singulier appareillage de maçonnerie. Le tunnel débouche perpendiculairement dans un passage enraciné. Sur la droite s’alignent les cinq travées du casernement. Les quatre chambrées destinées à la troupe sont exceptionnellement hautes, tandis que la première travée en partant de la gauche comprend un étage. Le casernement est coiffé de quatre traverses-abris formant cavalier. Chacune de ces traverses possède un sous sol, ainsi, aux extrémité latérales du casernement a-t-on quatre niveaux de locaux superposés ce qui est visible par les puits des deux monte-charge desservant les sous-sol des traverses 2 et 4 du cavalier. Notons pour information la présence d’un observatoire bétonné, construction datant de la première guerre mondiale, sur les dessus à la droite du casernement. Dans le prolongement de la ligne de la façade du casernement, nous trouvons tant à gauche qu’à droite, un passage couvert abritant, face à face, une salle aux artifices et un magasin à poudre. Ces organes desservaient chacun les flancs latéraux du fort pourvus de deux traverses-abris, ainsi que les plates-formes de tir encadrant deux autres traverses situées en arrière du front de tête à proximité des saillants II et III. Ces traverses constituent donc deux batteries basses en guise de prolongement de part et d’autre du cavalier. Le magasin à poudre situé à gauche est de relativement petites dimensions. Ses trois créneaux à lampe ne sont séparés que par une trentaine de cm de maçonnerie et distants des cloisons latérales d’à peine dix centimètres. D’ordinaire, on n’aurait placé ici qu’un seul créneau. Le magasin de droite est quant à lui beaucoup plus conventionnel sinon qu’il convient de remarquer que l’un comme l’autre ont l’ouverture de leur porte d’entrée voûtée en plein cintre. Un escalier-rampe débute la gaine d’accès au coffre du saillant III. Sur la cloison à l’arrière des plates-formes pour canon de 12 culasse, des marques de hausses ont été peintes. L’accès au coffre du saillant II est muré. Depuis le fossé, on constate combien les façades de ces coffres sont dégradées par des soufflures dues aux gels successifs. Acquis par la commune de Danjoutin peu de temps avant notre visite (02/2002), de nombreux travaux ont été réalisés depuis, notamment au niveau des maçonneries les plus fragilisées. Le fort était relié au fort des Hautes Perches par un chemin couvert. Visite possible sur demande auprès de la mairie.

Befestigtes Lager Belfort, SSE der Stadt, 1874–1877. 428 m ü. M. Sehr wichtige Stellung während des Krieges von 1870–1871, die dauerhaft ausgebaut werden sollte. Relativ kleines Fort für 188 Mann und 23 Geschütze. Seine fast rechteckige Schluchtfront weist einen Vorsprung der halb freistehenden Böschung auf, von der aus die Verteidigung des Schluchtgrabens erfolgte und an dessen linker Flanke sich der Eingang zum Fort ohne Vorhalle öffnet. Die Kopffront weist in der Mitte einen einspringenden Winkel auf, der – was selten vorkommt – die Schaffung von zwei doppelten Kontereskarpenkassetten an jedem der beiden Frontvorsprünge der Kopffront (Frontvorsprung II und III) erforderte. Beachten Sie, dass es sich hierbei um zwei seltene gemauerte Kontereskarpenkassetten handelt. Beim Betreten des Forts öffnet sich links ein Tunnel mit einem Flachbogengewölbe, das links vom Wachhaus und rechts vom Telegrafenraum verkleidet ist. Die Zisterne liegt genau in der Achse dieses Tunnels, an dessen Seite sich noch ein Zapfhahn befindet. Beachten Sie, dass sich in diesem Tunnel hinter dem Disziplinarraum ein einzigartiger Mauerwerkseinbau befindet. Der Tunnel mündet senkrecht in einen eingegrabenen Gang. Auf der rechten Seite reihen sich die fünf Buchten der Kaserne aneinander. Die vier für die Truppen vorgesehenen Kasernen sind außergewöhnlich hoch, während die erste Bucht von links ein Stockwerk hat. Die Kaserne wird von vier Unterständen mit Querbalken gekrönt, die einen Kavaliersraum bilden. Jeder dieser Querbalken hat ein Kellergeschoss, sodass sich an den seitlichen Enden der Kaserne vier Ebenen übereinanderliegender Räumlichkeiten befinden, was an den Schächten der beiden Lastenaufzüge zu erkennen ist, die die Keller der Querbalken 2 und 4 des Kavaliers bedienen. Zur Information sei auf das Vorhandensein eines Betonobservatoriums hingewiesen, einer Konstruktion aus dem Ersten Weltkrieg, im oberen Teil rechts von der Kaserne. In Verlängerung der Kasernenfassade finden wir links und rechts einen überdachten Gang, der gegenüberliegend einen Feuerwerksraum und ein Pulvermagazin beherbergt. Diese Organe versorgten jeweils die seitlichen Flanken des Forts mit zwei Schutztraversen sowie die Feuerplattformen, die zwei weitere Traversen hinter der Front in der Nähe der Frontvorsprünge II und III einrahmten. Diese Traversen bilden somit zwei niedrige Batterien als Verlängerung zu beiden Seiten des Kavaliers. Das linke Pulvermagazin ist relativ klein. Seine drei Lampenzinnen sind nur durch etwa dreißig Zentimeter Mauerwerk voneinander getrennt und stehen kaum zehn Zentimeter von den Seitenwänden entfernt. Normalerweise hätte sich hier nur eine Zinne befunden. Das rechte Magazin ist deutlich konventioneller, wobei jedoch zu beachten ist, dass beide über eine halbkreisförmige, gewölbte Eingangstür verfügen. Eine Treppenrampe führt zum Zugangsschacht zum Gewölbe von Frontvorsprung III. Auf der Trennwand an der Rückseite der Plattformen mit den zwölf Geschützen sind Kimmenmarkierungen aufgemalt. Der Zugang zum Gewölbe des Frontbogens II ist zugemauert. Vom Graben aus können wir sehen, wie die Fassaden dieser Gewölbe durch durch aufeinanderfolgende Fröste verursachte Lunker beschädigt sind. Kurz vor unserem Besuch (02/2002) von der Gemeinde Danjoutin erworben, wurden seitdem zahlreiche Arbeiten durchgeführt, insbesondere am schwächsten Mauerwerk. Das Fort war durch einen überdachten Weg mit dem Fort Hautes Perches verbunden. Besichtigung auf Anfrage im Rathaus möglich.

Versterkt kamp Belfort, ten zuidoosten van de stad, 1874-1877. 428 m/hoogte. Zeer belangrijke positie tijdens de oorlog van 1870-1871, waartoe besloten werd een duurzame structuur te creëren. Relatief klein fort voor 188 manschappen en 23 manschappen. Bijna rechthoekig van vorm, omvat de kloofgevel een uitsteeksel van de halfvrijstaande helling van waaruit de verdediging van de kloofgracht werd uitgevoerd en in de linkerflank waarvan de ingang naar het fort opent, zonder portaal. De voorgevel omvat in het midden een inspringende hoek, waarvoor, iets zeldzaams, de aanleg van twee dubbele contrescarp-cassettes nodig was in elk van de twee saillanten van de voorgevel (salienten II en III). Merk op dat dit twee zeldzame gemetselde contrescarp-cassettes zijn. Wanneer we het fort binnengaan, opent zich aan onze linkerzijde een tunnel met een segmentbooggewelf, bekleed links van het wachthuis en rechts van de telegraafkamer. De cisterne bevindt zich precies in de as van deze tunnel, aan de zijde waarvan zich nog steeds een standpijp bevindt. Merk, nog steeds in deze tunnel, voorbij de disciplinaire ruimte, een unieke metselwerkinstallatie op. De tunnel opent loodrecht in een gewortelde gang. Aan de rechterkant zijn de vijf traveeën van de barak uitgelijnd. De vier barakken die bestemd zijn voor de troepen zijn uitzonderlijk hoog, terwijl de eerste travee van links een vloer heeft. De barak is bekroond met vier dwarsbalken die een cavalier vormen. Elk van deze dwarsbalken heeft een kelder, waardoor er aan de zijkanten van de barak vier verdiepingen met boven elkaar geplaatste ruimtes zijn, wat zichtbaar is door de schachten van de twee goederenliften die de kelders van dwarsbalken 2 en 4 van de cavalier bedienen. Ter informatie vermelden we de aanwezigheid van een betonnen observatorium, een constructie uit de Eerste Wereldoorlog, in het bovenste gedeelte rechts van de kazerne. In het verlengde van de gevellijn van de kazerne vinden we zowel links als rechts een overdekte gang die, tegenover elkaar, een vuurwerkruimte en een kruitmagazijn herbergt. Deze orgels bedienden elk de zijflanken van het fort, uitgerust met twee traversen, evenals de schietplatforms die twee andere traversen omlijsten die zich achter de frontlijn nabij saillanten II en III bevonden. Deze traversen vormen dus twee lage batterijen als uitbreiding aan weerszijden van de cavalier. Het kruitmagazijn aan de linkerkant is relatief klein. De drie lampkantelen worden gescheiden door slechts ongeveer dertig centimeter metselwerk en staan nauwelijks tien centimeter van de zijmuren. Normaal gesproken zou hier slechts één kanteel zijn geplaatst. Het rechtermagazijn is veel conventioneler, behalve dat beide een halfronde gewelfde toegangsdeur hebben. Een traphelling leidt naar de toegangsschacht naar het gewelf van saillant III. Op de wand aan de achterzijde van de kanonnenplatforms met twaalf lopen zijn viziermarkeringen geschilderd. De toegang tot het gewelf van saillant II is dichtgemetseld. Vanuit de gracht is te zien hoe de gevels van deze gewelven beschadigd zijn door gaten in de gevels, veroorzaakt door opeenvolgende vorst. Kort voor ons bezoek (02/2002) werd het fort verworven door de gemeente Danjoutin en sindsdien zijn er talrijke werkzaamheden uitgevoerd, met name aan het meest verzwakte metselwerk. Het fort was via een overdekte doorgang verbonden met het Fort Hautes Perches. Bezoek is mogelijk op aanvraag bij het stadhuis.

Belfort fortified camp, SSE of the town, 1874-1877. 428 m/alt. Very important position during the war of 1870-1871 which it was decided to organize in a lasting way. Relatively small fort for 188 men and 23 pieces. Almost rectangular in shape, its gorge front includes a projection from the semi-detached escarpment from which the defense of the gorge ditch was carried out and in the left flank of which opens the entrance to the fort, without a porch. The head front includes in its center a re-entrant angle which required, something rare, the creation of two double counterscarp coffers at each of the two salients of the head front (salients II and III). Note that these are two rare masonry counterscarp coffers. When we enter the fort, on our left opens a tunnel with a segmental arched vault, clad to the left of the guardhouse and to the right of the telegraph room. The cistern is located exactly in the axis of this tunnel, on the side of which remains a standpipe location. Note, still in this tunnel, beyond the disciplinary room, a singular masonry installation. The tunnel opens perpendicularly into a rooted passage. On the right are aligned the five bays of the barracks. The four barracks intended for the troops are exceptionally high, while the first bay from the left has a floor. The barracks is topped with four shelter-crossbars forming a cavalier. Each of these crossbars has a basement, thus, at the lateral ends of the barracks there are four levels of superimposed premises which is visible by the shafts of the two freight elevators serving the basements of crossbars 2 and 4 of the cavalier. For information, let us note the presence of a concrete observatory, a construction dating from the First World War, on the upper part to the right of the barracks. In the extension of the line of the facade of the barracks, we find both to the left and to the right, a covered passage sheltering, opposite each other, a fireworks room and a powder magazine. These organs each served the lateral flanks of the fort equipped with two shelter traverses, as well as the firing platforms framing two other traverses located behind the front near salients II and III. These traverses therefore constitute two low batteries as an extension on either side of the cavalier. The powder magazine located on the left is relatively small. Its three lamp crenellations are separated by only about thirty cm of masonry and are barely ten centimeters apart from the side walls. Normally, only one crenellation would have been placed here. The right-hand magazine is much more conventional, except that it should be noted that both have a semi-circular vaulted entrance door. A staircase-ramp begins the access shaft to the vault of salient III. On the partition at the rear of the 12-barrel gun platforms, rear sight marks have been painted. Access to the vault of salient II is walled up. From the ditch, we can see how the facades of these vaults are damaged by blowholes caused by successive frosts. Acquired by the commune of Danjoutin shortly before our visit (02/2002), numerous works have been carried out since then, particularly on the most weakened masonry. The fort was connected to the Hautes Perches Fort by a covered way. Visit possible on request from the town hall.

Opevněný tábor Belfort, jihovýchodně od města, 1874-1877. 428 m n. m. Velmi důležitá pozice během války v letech 1870-1871, kterou bylo rozhodnuto trvale zorganizovat. Relativně malá pevnost pro 188 mužů a 23 vojáků. Téměř obdélníkový tvar, její soutěska zahrnuje výčnělek z poloodděleného srázu, ze kterého se prováděla obrana soutěskového příkopu, a v jehož levém křídle se otevírá vstup do pevnosti bez verandy. Přední fronta má ve svém středu úhel vstupu, který si vyžádal, což je vzácné, vytvoření dvou dvojitých protiskluzových kazet na každém ze dvou výběžků předního frontu (výběžky II a III). Všimněte si, že se jedná o dvě vzácné zděné protiskluzové kazety. Když vstoupíme do pevnosti, po naší levé straně se otevírá tunel se segmentovou klenutou klenbou, obložený nalevo od strážnice a napravo od telegrafní místnosti. Cisterna se nachází přesně v ose tohoto tunelu, na jehož straně zůstává místo pro stoupací potrubí. Všimněte si, že stále v tomto tunelu, za kázeňskou místností, je unikátní zděná instalace. Tunel se kolmo otevírá do zakořeněné chodby. Vpravo je zarovnáno pět polí kasáren. Čtyři kasárna určená pro vojáky jsou mimořádně vysoká, zatímco první pole zleva má podlahu. Kasárna jsou zakončena čtyřmi přístřešky-břemeny tvořícími kavalír. Každé z těchto břemen má suterén, takže na bočních koncích kasáren jsou čtyři úrovně nad sebou uspořádaných prostor, které jsou viditelné šachtami dvou nákladních výtahů obsluhujících suterény příček 2 a 4 kavalíru. Pro informaci si všimněme betonové observatoře, stavby z první světové války, v horní části napravo od kasáren. V prodloužení linie fasády kasáren najdeme vlevo i vpravo krytou chodbu, která naproti sobě ukrývá místnost s ohňostroji a sklad prachu. Tyto orgány obsluhovaly boční křídla pevnosti vybavená dvěma přístřeškovými traverzami a také palebné plošiny rámující další dva traverzy umístěné za přední částí poblíž výběžků II a III. Tyto traverzy tedy tvoří dvě nízké baterie jako prodloužení po obou stranách kavalírské věže. Zásobník prachu umístěný vlevo je relativně malý. Jeho tři cimbuří s lampami jsou od sebe vzdáleny pouze asi třicet cm zdiva a od bočních zdí jsou vzdáleny sotva deset centimetrů. Normálně by zde bylo umístěno pouze jedno cimbuří. Pravý zásobník prachu je mnohem konvenčnější, až na to, že je třeba poznamenat, že oba mají půlkruhově klenuté vstupní dveře. Přístupová šachta do klenby výběžku III začíná schodišťovou rampou. Na přepážce v zadní části plošin s dvanáctihlavňovými děly jsou namalovány značky zadních mířidel. Přístup do klenby výběžku II je zazděn. Z příkopu vidíme, jak jsou fasády těchto kleneb poškozeny větrnými otvory způsobenými následnými mrazy. Pevnost, kterou krátce před naší návštěvou (02/2002) získala obec Danjoutin, byla od té doby provedena řada prací, zejména na nejvíce oslabeném zdivu. Pevnost byla s pevností Hautes Perches Fort propojena krytou cestou. Návštěva možná na vyžádání na radnici.