Camp retranché de Verdun, nord-ouest de la ville (intervalle Bois-Bourrus - Marre), 1900. 294 m alt. Abri de combat pour une compagnie situé en lisière du chemin joignant les forts de Bois-Bourrus et Marre, environ 350 m à l'est du premier. Sans surprise, il aligne quatre locaux de repos et les latrines se situent dans le mur d'aile droit. Face au premier local de repos, une cuisine a été ajoutée, espèce de gros monolithe parallélépipédique sans détail particulier. Notons qu'un citerneau précédé d'un laboratoire se situe à hauteur de la cuisine dans le couloir de desserte des locaux de repos. Il pourrait s'agir d'une citerne ajoutée a posteriori. Aucune autre trace de citerne n'est décelable sous les locaux de repos. Les locaux deux et trois sont toujours désignés par un chiffre à hauteur d'homme, imprimé au pochoir sur le mur à gauche de leur entrée respective. À en juger par l'état des murs, le troisième local a servi pour neutraliser des munitions. Bien que seul abri de combat de cet intervalle, sa désignation est parfois assortie du chiffre 1 (BBM-1). De l'autre côté du chemin et en contrebas, au sein d'une petite carrière désaffectée, se trouve le dépôt intermédiaire codé ''p'' et datant de 1889. Celui-ci est muré, mais il présente la particularité d'avoir un corps de garde détaché, en plus de celui dans le mur d'aile à gauche de l'entrée. Peu de distance à gauche de l'abri de combat, se trouve une batterie, pour huit pièces de gros calibre, disposée en un aussi vaste qu'inhabituel arc de cercle. Chaque plate-forme était prévue pour deux canons. Chaque mur de parapet comprend une paire de niches à munitions. La plate-forme la plus à droite a la particularité d'avoir ses niches de gauche placées perpendiculairement au parapet. Les traverses entre les plates-formes de tir n'ont que peu de relief, sont pleines et comprennent une paire de niches à munitions à leur racine. Les ailes de la batterie, lisez ses deux voies d'accès sont bordées de quatre paires de niches à munitions, bétonnées, sur la gauche et six sur la droite. Certaines ont été détruites par les bombardements de 1916. Cette batterie était codé 7- suivie d'un chiffre qui pourrait avoir été 1, 2, 3 ou même 5. Les désignations des batteries de la place consistant en un exercice très périlleux, nous nous abstiendrons de trancher. Nous l'avons trouvée désignée comme ''batterie nord-est de Bois-Bourrus'', ce qui nous semble nettement plus sage. Elle aurait été aménagée vers 1890 et ses niches bétonnées dateraient de 1903. Enfin, 50 m à peine en avant de l'abri de combat, se trouve une batterie antiaérienne avec deux cuves séparées par un local abri en grande partie remblayé. Des niches bétonnées pour les munitions se situent à proximité des cuves pour canon de 75 mm. Cette batterie est semblable à celle toute proche de l'ouvrage d'Eix. Hormis le dépôt intermédiaire muré, le reste de l'ensemble est d'accès libre (01/2011).

Befestigtes Lager Verdun, nordwestlich der Stadt (Bereich Bois-Bourrus - Marre), 1900. 294 m Höhe. Kampfunterstand für eine Kompanie am Rande der Straße, die die Forts Bois-Bourrus und Marre verbindet, etwa 350 m östlich des ersten. Es überrascht nicht, dass es vier Toiletten hat und die Latrinen sich in der Mauer des rechten Flügels befinden. Gegenüber dem ersten Ruhebereich wurde eine Küche angebaut, eine Art großer parallelepipedischer Monolith ohne besondere Details. Beachten Sie, dass sich auf Höhe der Küche im Korridor zu den Ruhebereichen eine Zisterne mit vorgelagertem Labor befindet. Es könnte sich um eine später hinzugefügte Zisterne handeln. Unter den Ruhebereichen sind keine weiteren Spuren einer Zisterne erkennbar. Die Räume zwei und drei sind stets durch eine Nummer in Augenhöhe gekennzeichnet, die links neben dem jeweiligen Eingang an die Wand gemalt ist. Dem Zustand der Wände nach zu urteilen, diente der dritte Raum der Munitionsneutralisierung. Obwohl es sich um den einzigen Kampfbunker in diesem Zeitraum handelt, wird seine Bezeichnung manchmal von der Nummer 1 (BBM-1) begleitet. Auf der anderen Seite des Weges und darunter, in einem kleinen stillgelegten Steinbruch, befindet sich das Zwischendepot mit dem Code „p“ aus dem Jahr 1889. Dieses ist ummauert, weist aber die Besonderheit auf, dass es zusätzlich zu dem in der Flügelmauer links vom Eingang ein separates Wachhaus besitzt. Ein kurzes Stück links vom Kampfbunker befindet sich eine Batterie für acht großkalibrige Geschütze, die in einem weitläufigen und ungewöhnlichen Bogen angeordnet sind. Jede Plattform war für zwei Geschütze vorgesehen. Jede Brustwehrmauer umfasst ein Paar Munitionsnischen. Die Plattform ganz rechts ist ungewöhnlich, da ihre linken Nischen senkrecht zur Brustwehr stehen. Die Querstreben zwischen den Feuerplattformen weisen ein leichtes Relief auf, sind massiv und umfassen an ihren Wurzeln ein Paar Munitionsnischen. Die Flügel der Batterie bzw. ihre beiden Zufahrtsstraßen sind mit vier Paar betonierter Munitionsnischen gesäumt, links und sechs rechts. Einige wurden bei den Bombenangriffen von 1916 zerstört. Diese Batterie war mit 7- codiert, gefolgt von einer Zahl, die 1, 2, 3 oder sogar 5 hätte sein können. Über die Bezeichnungen der Batterien auf dem Platz, der eine sehr gefährliche Übung darstellte, wollen wir nicht entscheiden. Wir fanden sie als „Batterie nordöstlich von Bois-Bourrus“ bezeichnet, was uns viel klüger erschien. Sie wurde offenbar um 1890 erbaut, ihre Betonnischen stammen aus dem Jahr 1903. Knapp 50 m vor dem Gefechtsbunker befindet sich schließlich eine Flugabwehrbatterie mit zwei Panzern, die durch einen größtenteils zugeschütteten Schutzraum getrennt sind. Betonnischen für Munition befinden sich in der Nähe der Panzer für die 75-mm-Kanone. Diese Batterie ähnelt der nahegelegenen am Standort Eix. Abgesehen vom ummauerten Zwischendepot ist der Rest der Anlage frei zugänglich (01/2011).

Versterkt kamp van Verdun, ten noordwesten van de stad (bereik Bois-Bourrus - Marre), 1900. 294 m hoogte. Schuilplaats voor een compagnie, gelegen aan de rand van de weg die de forten van Bois-Bourrus en Marre met elkaar verbindt, ongeveer 350 m ten oosten van het eerste. Het is niet verrassend dat het kamp vier toiletten heeft en dat de latrines zich in de rechtervleugelmuur bevinden. Tegenover de eerste rustruimte werd een keuken toegevoegd, een soort grote parallellepipedumvormige monoliet zonder enige specifieke details. Merk op dat zich ter hoogte van de keuken in de gang naar de rustruimtes een waterreservoir bevindt, voorafgegaan door een laboratorium. Dit zou een later toegevoegd waterreservoir kunnen zijn. Onder de rustruimtes is geen enkel spoor van een waterreservoir te bekennen. Ruimte twee en drie worden altijd aangeduid met een nummer op ooghoogte, gestencild op de muur links van hun respectievelijke ingangen. Afgaande op de staat van de muren werd de derde ruimte gebruikt om munitie te neutraliseren. Hoewel het de enige gevechtsschuilplaats in dit interval is, gaat de aanduiding soms vergezeld van het nummer 1 (BBM-1). Aan de overkant van het pad en lager, in een kleine, verlaten steengroeve, bevindt zich het tussendepot met de code 'p', dat dateert uit 1889. Dit is ommuurd, maar heeft de bijzondere eigenschap dat het een apart wachthuisje heeft, naast het wachthuisje in de vleugelmuur links van de ingang. Een klein stukje links van de gevechtsschuilplaats bevindt zich een batterij voor acht kanonnen van groot kaliber, opgesteld in een grote en ongewone boog. Elk platform was bedoeld voor twee kanonnen. Elke borstwering bevat twee munitienissen. Het meest rechtse platform is ongebruikelijk omdat de linkernissen loodrecht op de borstwering staan. De dwarsbalken tussen de schietplatformen hebben weinig reliëf, zijn massief en bevatten twee munitienissen aan de basis. De vleugels van de batterij, met de twee toegangswegen, zijn bekleed met vier paar betonnen munitienissen, links en zes rechts. Sommige werden verwoest door de bombardementen van 1916. Deze batterij kreeg de code 7-, gevolgd door een nummer dat 1, 2, 3 of zelfs 5 had kunnen zijn. De benamingen van de batterijen in het vierkant, dat een zeer gevaarlijke oefening vormde, zullen we niet geven. We vonden de aanduiding "Batterij ten noordoosten van Bois-Bourrus", wat ons veel verstandiger lijkt. Het werd vermoedelijk rond 1890 gebouwd en de betonnen nissen dateren uit 1903. Ten slotte, amper 50 meter voor de gevechtsschuilplaats, bevindt zich een luchtafweerbatterij met twee tanks, gescheiden door een grotendeels opgevulde schuilplaats. Betonnen nissen voor munitie bevinden zich nabij de tanks van het 75 mm-kanon. Deze batterij is vergelijkbaar met die vlakbij op de locatie Eix. Afgezien van de ommuurde tussenopslag is de rest van het complex vrij toegankelijk (01/2011).

Verdun fortified camp, northwest of the city (range Bois-Bourrus - Marre), 1900. 294 m alt. Combat shelter for a company located on the edge of the road joining the forts of Bois-Bourrus and Marre, about 350 m east of the first. Unsurprisingly, it has four rest rooms and the latrines are located in the right wing wall. Opposite the first rest area, a kitchen was added, a sort of large parallelepiped monolith without any particular detail. Note that a cistern preceded by a laboratory is located at the height of the kitchen in the corridor serving the rest areas. This could be a cistern added later. No other trace of a cistern is detectable under the rest areas. Rooms two and three are always designated by a number at eye level, stenciled on the wall to the left of their respective entrances. Judging by the condition of the walls, the third room was used to neutralize munitions. Although it is the only combat shelter in this interval, its designation is sometimes accompanied by the number 1 (BBM-1). Across the path and below, in a small disused quarry, is the intermediate depot coded ''p'' and dating from 1889. This is walled, but it has the unusual feature of having a detached guardhouse, in addition to the one in the wing wall to the left of the entrance. A short distance to the left of the fighting shelter is a battery, for eight large-calibre guns, arranged in a vast and unusual arc. Each platform was intended for two guns. Each parapet wall includes a pair of ammunition niches. The rightmost platform is unusual in having its left-hand niches placed perpendicular to the parapet. The crosspieces between the firing platforms have little relief, are solid and include a pair of ammunition niches at their roots. The wings of the battery, read its two access roads, are lined with four pairs of concreted ammunition niches, on the left and six on the right. Some were destroyed by the bombings of 1916. This battery was coded 7- followed by a number that could have been 1, 2, 3 or even 5. The designations of the batteries in the square consisting of a very perilous exercise, we will refrain from deciding. We found it designated as ''Battery Northeast of Bois-Bourrus'', which seems much wiser to us. It was apparently built around 1890 and its concrete niches date from 1903. Finally, barely 50 m in front of the combat shelter, there is an anti-aircraft battery with two tanks separated by a shelter room that has been largely filled in. Concrete niches for ammunition are located near the tanks for the 75 mm gun. This battery is similar to the one nearby at the Eix site. Apart from the walled intermediate depot, the rest of the complex is freely accessible (01/2011).

Opevněný tábor Verdun, severozápadně od města (rozsah Bois-Bourrus - Marre), 1900. 294 m n. m. Bojový kryt pro rotu nacházející se na okraji silnice spojující pevnosti Bois-Bourrus a Marre, asi 350 m východně od první. Není divu, že má čtyři toalety a latríny se nacházejí v pravé křídelní zdi. Naproti první odpočinkové zóně byla přistavěna kuchyně, jakýsi velký rovnoběžnostěnný monolit bez jakýchkoli zvláštních detailů. Všimněte si, že v chodbě sloužící k odpočinkovým prostorám se ve výšce kuchyně nachází cisterna, před níž stojí laboratoř. Mohla by se jednat o cisternu přistavěnou později. Pod odpočinkovými prostory není možné nalézt žádné další stopy po cisterně. Místnosti dvě a tři jsou vždy označeny číslem ve výšce očí, které je vyryto na zdi nalevo od jejich příslušných vchodů. Soudě dle stavu zdí sloužila třetí místnost k neutralizaci munice. Ačkoli je to jediný bojový kryt v tomto úseku, jeho označení je někdy doprovázeno číslem 1 (BBM-1). Naproti přes cestu a níže, v malém opuštěném lomu, se nachází mezilehlý sklad s kódem „p“ z roku 1889. Je obehnán zdí, ale má neobvyklou vlastnost, že má samostatnou strážnici, kromě té v křídelní zdi nalevo od vchodu. Kousek nalevo od bojového krytu se nachází baterie pro osm velkorážných děl, uspořádaných v rozlehlém a neobvyklém oblouku. Každá plošina byla určena pro dvě děla. Každá arizerní zeď obsahuje dvojici muničních výklenků. Pravá plošina je neobvyklá tím, že její levé výklenky jsou umístěny kolmo k parapetu. Příčky mezi palebnými plošinami mají malý reliéf, jsou pevné a v jejich kořeních se nachází dvojice muničních výklenků. Křídla baterie, tedy její dvě přístupové cesty, jsou lemována čtyřmi páry betonových muničních výklenků, vlevo a šesti vpravo. Některé byly zničeny bombardováním v roce 1916. Tato baterie byla kódována 7, následovaným číslem, které mohlo být 1, 2, 3 nebo dokonce 5. Označení baterií na náměstí, které se skládalo z velmi nebezpečného cvičení, se zdržíme rozhodování. Našli jsme ji označenou jako „Baterie severovýchodně od Bois-Bourrus“, což se nám zdá mnohem moudřejší. Zřejmě byla postavena kolem roku 1890 a její betonové výklenky pocházejí z roku 1903. Konečně, sotva 50 m před bojovým krytem, se nachází protiletadlová baterie se dvěma tanky oddělenými krytem, který je z velké části zasypán. Betonové výklenky pro munici se nacházejí v blízkosti nádrží pro 75mm kanón. Tato baterie je podobná té nedaleké na lokalitě Eix. Kromě obezděného meziskladu je zbytek komplexu volně přístupný (01/2011).