Place de Langres, est-sud-est de la ville, 1883-1885. ± 415 m/alt. Dénommé fort Mortier. Petit fort pour 357 hommes et ± 20 pièces. Trapézoïdal, son entrée s’avançait dans le fossé de gorge, aujourd’hui remblayé, pour le défendre à la manière d’une caponnière double. Le casernement des officiers donnait lui aussi sur la gorge, de part et d’autre de l’entrée. Ses deux fois cinq travées étaient précédées d’une terrasse, comme on peut le voir au réduit des Friches à Épinal ou jadis au fort de Vaux à Verdun. Le reste du périmètre était défendu par un aileron (saillant II) et une caponnière double (saillant III). Notons que l’escarpe et la contrescarpe étaient revêtues. Le porche d’entrée franchi, on débouche dans une vaste cour face aux neuf travées sur un seul niveau du casernement. Cet alignement est surmonté par trois traverses creuses formant cavalier. Sur chacun des flancs de la cour, une rampe permettait d’aller desservir les plates-formes du cavalier, non sans avoir au préalable passé à côté de l’unique traverse-abri, enrobée, présente sur chaque flanc du fort. À la gauche de la cour, dans le retour en aile du casernement se trouvent les latrines derrière lesquelles a été placé le magasin à poudre. Ce dernier possède toujours un plancher, mais les clous rouillés n’augurent guère de son authenticité. Le local de stockage des poudres a une voûte en arc segmentaire et aligne sur un même plan trois créneaux à lampe. D’après le propriétaire du fort, une source a trouvé son chemin dans un des vides ventilés sous ce magasin, source qui fut canalisée jadis vers la fosse d’aisance des latrines. Le retour d’aile droit est composé de trois casemates dont les deux de gauche avaient eu leur façade détruite durant la seconde guerre. Elles ont été reconstruites à l’identique par l’actuel propriétaire. S’il ne nous l’avait précisé, nous n’y aurions vu que du feu. Dans l’angle formé par cette aile et le casernement, se trouve un puits peu profond, et totalement dépourvu de tout élément métallique. Le four à pain a été totalement arasé. Le couloir de circulation à l’arrière des chambrées est assez large. Deux puits importants y naissent pour communiquer avec les traverses extérieures du cavalier. Le cavalier montre aussi deux observatoires bétonnés, probablement aménagés durant la première guerre, mais sous réserve car leurs accès depuis l’intérieur du fort nous ont paru contemporains de la construction. L’observatoire de droite peut être gagné depuis un puits donnant dans la gaine d’accès à la caponnière double. Hormis des soufflures causées par le gel des conduites d’évacuation des eaux pluviales à la jonction des caponnières et de leur gaine d’accès, les organes de défense des fossés sont en assez bon état. Les embrasures ont conservé leurs grilles. En fait de grilles, il s’agit d’un alignement d’épais barreaux verticaux, indépendants les uns des autres, scellés dans la pierre. Un trapillon a été ménagé dans ce grillage pour laisser le passage à la volée des pièces de la défense. Comme il est de mise à Langres, la galerie de flanquement extérieure a été bétonnée et pourvue de goulottes pour grenades, goulottes de 15 cm de diamètre. Le fort de Montlandon est localement appelé « le fort fermier » car jusqu’il y a peu, il était possible d’y déguster divers produits de la ferme, mais si le fort abrite encore de nombreux animaux de basse-cour, le propriétaire cherche à revendre le fort (10/2007). Visite possible sur demande.

Festung von Langres, Ost-Südost der Stadt, 1883-1885. ± 415 M ü M. Bezeichnet Fort Mortier. Kleines Fort für 357 Mann und ± 20 Geschütze. Trapezförmig, sein Eingang schob sich in den Halsgraben, heute verfüllt, vor, um ihn nach Art einer Doppelkaponniere zu verteidigen. Die Kasernierung der Offiziere gab ebenfalls auf die Kehle, zu beiden Seiten des Eingangs. Ihre zweimal fünf Joche waren einer Terrasse vorgelagert, wie man es am Reduit des Friches in Épinal oder einst am Fort Vaux in Verdun sehen kann. Der Rest des Umfangs wurde durch einen Flügel (Saillant II) und eine Doppelkaponniere (Saillant III) verteidigt. Wir merken an, dass die Escarpe und die Kontereskarpe verkleidet waren. Die Eingangshalle durchschritten, gelangt man in einen weiten Hof gegenüber den neun Jochen auf einer einzigen Ebene der Kasernierung. Diese Aufreihung wird von drei hohlen Traversen überragt, die einen Kavalier bilden. Auf jeder der Hofseiten erlaubte eine Rampe, die Plattformen des Kavaliers zu bedienen, nicht ohne zuvor an der einzigen, ummantelten Traversen-Unterstand vorbeigekommen zu sein, die auf jeder Seite des Forts vorhanden ist. Links des Hofs, im Flügelrücklauf der Kasernierung befinden sich die Latrinen, hinter denen das Pulvermagazin platziert wurde. Letzteres besitzt immer noch einen Bodenbelag, aber die rostigen Nägel lassen kaum auf seine Authentizität schließen. Der Lagerraum für Pulver hat ein Segmentbogengewölbe und reiht drei Lampenscharten auf einer Ebene. Laut dem Eigentümer des Forts hat eine Quelle ihren Weg in einen der belüfteten Hohlräume unter diesem Magazin gefunden, Quelle, die einst zur Grube der Latrinen kanalisiert wurde. Der rechte Flügelrücklauf besteht aus drei Kasematten, von denen die beiden linken ihre Fassade während des zweiten Krieges zerstört hatten. Sie wurden vom aktuellen Eigentümer originalgetreu重建. Wenn er es uns nicht präzisiert hätte, hätten wir nichts bemerkt. In dem von diesem Flügel und der Kasernierung gebildeten Winkel befindet sich ein seichter Brunnen, und völlig frei von jedem metallenen Element. Der Brotofen wurde vollständig abgetragen. Der Zirkulationskorridor hinter den Schlafräumen ist ziemlich breit. Zwei bedeutende Schächte entspringen dort, um mit den äußeren Traversen des Kavaliers zu kommunizieren. Der Kavalier zeigt auch zwei betonierte Beobachtungsposten, wahrscheinlich während des ersten Krieges eingerichtet, aber unter Vorbehalt, da ihre Zugänge von innen uns zeitgenössisch mit dem Bau erschienen. Der rechte Beobachtungsposten kann von einem Schacht aus erreicht werden, der in den Zugangsschacht zur Doppelkaponniere mündet. Abgesehen von Ausbrüchen, verursacht durch das Einfrieren der Regenwasserablaufrohre an der Verbindung der Kaponnieren und ihres Zugangsschachts, sind die Verteidigungsorgane der Gräben in ziemlich gutem Zustand. Die Schießscharten haben ihre Gitter bewahrt. Was die Gitter betrifft, handelt es sich um eine Aufreihung dicker vertikaler Stäbe, unabhängig voneinander, in den Stein eingelassen. Ein kleines Falltor wurde in diesem Gitter angebracht, um den Durchgang für den Geschützlauf der Verteidigungsgeschütze zu lassen. Wie es in Langres üblich ist, wurde die äußere Bestreichungsgalerie betoniert und mit Granatenschächten versehen, Schächte von 15 cm Durchmesser. Das Fort von Montlandon wird lokal « das Bauernfort » genannt, denn bis vor kurzem war es möglich, dort verschiedene Bauernhofprodukte zu verkosten, aber wenn das Fort noch zahlreiche Kleintiere beherbergt, sucht der Eigentümer, das Fort wieder zu verkaufen (10/2007). Besuch auf Anfrage möglich.

Vesting van Langres, oost-zuidoosten van de stad, 1883-1885. ± 415 m/hoogte. Genoemd fort Mortier. Klein fort voor 357 mannen en ± 20 stukken. Trapeziumvormig, zijn ingang schoof vooruit in de keelgracht, vandaag opgevuld, om hem te verdedigen naar de wijze van een dubbele caponnière. De kazernering der officieren gaf eveneens op de keel, aan weerszijden van de ingang. Zijn twee maal vijf traveeën werden voorafgegaan door een terras, zoals men kan zien aan het reduit des Friches te Épinal of weleer aan het fort Vaux te Verdun. De rest van de omtrek werd verdedigd door een vleugel (saillant II) en een dubbele caponnière (saillant III). Merken wij op dat de escarpe en de contrescarpe bekleed waren. De ingangsportaal voorbij, komt men uit in een wijde hof tegenover de negen traveeën op een enkel niveau van de kazernering. Deze opeenvolging wordt overtopt door drie holle traversen vormende cavalier. Op elk der hofzijden liet een helling toe de platforms van de cavalier te bedienen, niet zonder vooraf langs de enige, omhulde travers-schuilplaats gepasseerd te zijn, aanwezig op elke flank van het fort. Links van de hof, in de terugslag in vleugel van de kazernering bevinden zich de latrines achter welke het kruitmagazijn geplaatst werd. Dit laatste bezit nog steeds een vloer, maar de roestige spijkeren voorspellen weinig van zijn authenticiteit. De opslagruimte voor kruiden heeft een segmentbooggewelf en rijgt drie lampenissen op eenzelfde vlak. Volgens de eigenaar van het fort heeft een bron haar weg gevonden in een der geventileerde holtes onder dit magazijn, bron die weleer gekanaliseerd werd naar de beerput van de latrines. De terugslag rechtervleugel is samengesteld uit drie kazematten waarvan de twee linker hun gevel vernietigd hadden gedurende de tweede oorlog. Zij werden identisch heropgebouwd door de huidige eigenaar. Als hij het ons niet had gepreciseerd, zouden wij er niets van gemerkt hebben. In de hoek gevormd door deze vleugel en de kazernering, bevindt zich een ondiepe put, en volledig ontdaan van elk metaalelement. De broodoven werd volledig afgevlakt. De circulatiegang achter de slaapzalen is vrij breed. Twee belangrijke schachten ontspringen er om te communiceren met de buitenste traversen van de cavalier. De cavalier toont ook twee betonnen observatieposten, waarschijnlijk ingericht gedurende de eerste oorlog, maar onder voorbehoud want hun toegangen van binnenuit leken ons contemporain met de bouw. De observatiepost rechts kan worden bereikt vanaf een schacht uitkomend in de toegangsschaft naar de dubbele caponnière. Afgezien van uitblazingen veroorzaakt door het bevriezen der regenwaterafvoerleidingen aan de verbinding der caponnières en hun toegangsschaft, zijn de verdedigingsorganen der grachten in vrij goede staat. De schietgaten hebben hun traliewerken bewaard. Wat traliewerken betreft, het gaat om een opeenvolging van dikke verticale staven, onafhankelijk van elkaar, verzegeld in de steen. Een valluik werd in dit traliewerk voorzien om de doorgang te laten voor de loop der stukken van de verdediging. Zoals gebruikelijk in Langres, werd de buitenste flankeringsgalerij gebetonneerd en voorzien van goulottes voor granaten, goulottes van 15 cm diameter. Het fort van Montlandon wordt lokaal « het boerenfort » genoemd want tot voor kort was het mogelijk er diverse boerderijproducten te proeven, maar als het fort nog talrijke kleinvee herbergt, zoekt de eigenaar het fort te herverkopen (10/2007). Bezoek mogelijk op aanvraag.

Fortress of Langres, east-south-east of the city, 1883-1885. ± 415 m/alt. Named fort Mortier. Small fort for 357 men and ± 20 pieces. Trapezoidal, its entrance advanced into the gorge ditch, today filled in, to defend it in the manner of a double caponier. The officers' barracks also gave onto the gorge, on either side of the entrance. Its two times five bays were preceded by a terrace, as can be seen at the redoubt des Friches in Épinal or formerly at the fort of Vaux in Verdun. The rest of the perimeter was defended by an aileron (salient II) and a double caponier (salient III). Let us note that the escarp and the counterscarp were revetted. The entrance porch crossed, one emerges into a vast courtyard facing the nine bays on a single level of the barracks. This alignment is surmounted by three hollow traverses forming a cavalier. On each of the sides of the courtyard, a ramp allowed to go serve the platforms of the cavalier, not without having previously passed beside the unique traverse-shelter, encased, present on each flank of the fort. To the left of the courtyard, in the wing return of the barracks are the latrines behind which the powder magazine was placed. The latter still possesses a floor, but the rusty nails hardly augur its authenticity. The storage room for powders has a segmental arch vault and aligns three lamp embrasures on the same plane. According to the owner of the fort, a spring found its way into one of the ventilated voids under this magazine, spring which was channeled formerly towards the cesspit of the latrines. The right wing return is composed of three casemates of which the two on the left had their facade destroyed during the second war. They were rebuilt identically by the current owner. If he had not specified it to us, we would have noticed nothing. In the angle formed by this wing and the barracks, is a shallow well, and totally devoid of any metallic element. The bread oven was completely razed. The circulation corridor behind the dormitories is quite wide. Two important shafts originate there to communicate with the external traverses of the cavalier. The cavalier also shows two concreted observatories, probably arranged during the first war, but under reserve because their accesses from the interior seemed to us contemporary with the construction. The right observatory can be reached from a shaft giving into the access shaft to the double caponier. Apart from blowholes caused by the freezing of the rainwater evacuation pipes at the junction of the caponiers and their access shaft, the defense organs of the ditches are in rather good condition. The embrasures have preserved their grids. As for grids, it is an alignment of thick vertical bars, independent from each other, sealed in the stone. A small trap door was arranged in this grating to let the passage for the barrel of the defense pieces. As is customary in Langres, the external flanking gallery was concreted and provided with grenade chutes, chutes of 15 cm diameter. The fort of Montlandon is locally called « the farmer fort » because until recently, it was possible to taste various farm products there, but if the fort still shelters numerous poultry, the owner seeks to resell the fort (10/2007). Visit possible on request.

Pevnost Langres, východ-jihovýchodně od města, 1883-1885. ± 415 m/n.v. Nazýván fort Mortier. Malý fort pro 357 mužů a ± 20 děl. Lichoběžníkový, jeho vchod vystupoval do hrdlového příkopu, dnes zavezeného, aby jej bránil způsobem dvojité kaponiéry. Kasárenství důstojníků také vyhlíželo na hrdlo, po obou stranách vchodu. Jeho dvakrát pět polí předcházela terasa, jak lze vidět u reduitu des Friches v Épinal nebo kdysi u fortu Vaux ve Verdun. Zbytek obvodu byl bráněn křidélkem (výběžek II) a dvojitou kaponiérou (výběžek III). Všimněme si, že eskarp a kontreskarp byly obloženy. Vstupní portál překročen, vyjde se na rozlehlé nádvoří proti devíti polím na jediné úrovni kasárenství. Toto seřazení je překlenuto třemi dutými traversami tvořícími kavalír. Na každé ze stran nádvoří umožňovala rampa obsluhovat platformy kavalíru, ne bez toho, aby se předtím minula jediná, obalená travers-úkryt, přítomná na každém boku fortu. Vlevo od nádvoří, v křídlovém návratu kasárenství se nacházejí latríny, za nimiž byl umístěn prachový sklad. Ten poslední stále má podlahu, ale rezavé hřebíky nepředpovídají valně jeho autenticitu. Skladovací místnost pro prachy má klenbu segmentového oblouku a řadí tři lampové střílny na stejné rovině. Dle vlastníka fortu našla pramen svou cestu do jedné z větraných dutin pod tímto skladem, pramen, jenž byl kdysi sveden k jímce latrín. Pravý křídlový návrat se skládá ze tří kasemat, z nichž dvě levé měly své průčelí zničeno během druhé války. Byly identicky přestavěny současným vlastníkem. Kdyby nám to nebyl upřesnil, nic bychom nepozorovali. V úhlu tvořeném tímto křídlem a kasárenstvím se nachází mělká studna, a zcela prostá jakéhokoli kovového prvku. Chlebová pec byla zcela srovnána. Oběhová chodba za ložnicemi je dosti široká. Dvě důležité šachty tam vznikají, aby komunikovaly s vnějšími traversami kavalíru. Kavalír také ukazuje dvě betonové pozorovatelny, pravděpodobně zařízené během první války, ale s výhradou, protože jejich přístupy zevnitř se nám zdály současné se stavbou. Pravá pozorovatelna může být dosažena ze šachty ústící do přístupové šachty k dvojité kaponiéře. Kromě výdutí způsobených zamrznutím dešťových odpadních trubek na spoji kaponiér a jejich přístupové šachty, jsou obranné orgány příkopů v dosti dobrém stavu. Střílny si zachovaly své mříže. Co se mříží týče, jde o seřazení tlustých svislých prutů, nezávislých na sobě, zazděných do kamene. V tomto mřížoví bylo zřízeno padací dvířko, aby se umožnil průchod hlavni obranných děl. Jak je zvykem v Langres, byla vnější postřelovací galerie zabetonována a opatřena šachtami pro granáty, šachtami o průměru 15 cm. Fort Montlandon je místně nazýván « selský fort », neboť donedávna bylo možné tam ochutnávat různé farmářské produkty, ale pokud fort ještě hostí četnou drůbež, vlastník hledá prodej fortu (10/2007). Návštěva možná na požádání.