Après la Seconde Guerre mondiale, et parallèlement aux travaux concernant le port de Mers el-Kébir, de gigantesques travaux de réalisation d’infrastructures souterraines sont entrepris dans les massifs des djebels Murdjadjo, Santon et de Santa-Cruz. L’objectif étant de mettre à l’abri des bombardements les installations vitales de cette « base principale de la flotte », suivant la terminologie en vigueur à l’époque. Mais le projet doit rapidement intégrer le risque nucléaire, et les modifications indispensables vont retarder l’exécution des travaux de percement, qui ne commencent qu’en 1951. Les installations comprennent :

Nach dem Zweiten Weltkrieg und parallel zu den Arbeiten am Hafen von Mers el-Kébir wurden in den Massiven der Djebel Murdjadjo, Santon und Santa-Cruz gewaltige unterirdische Infrastrukturbauten in Angriff genommen. Ziel war es, die lebenswichtigen Anlagen dieser „Hauptflottenbasis“, gemäß der damals gültigen Terminologie, vor Bombardierungen zu schützen. Das Projekt musste jedoch schnell die nukleare Bedrohung einbeziehen, und die notwendigen Änderungen verzögerten die Durchführung der Durchbruchsarbeiten, die erst 1951 begannen. Die Anlagen umfassen :

Na de Tweede Wereldoorlog, en parallel met de werken betreffende de haven van Mers el-Kébir, werden gigantische werken voor de aanleg van ondergrondse infrastructuur ondernomen in de massieven van de djebels Murdjadjo, Santon en Santa-Cruz. Het doel was de vitale installaties van deze "hoofdvlootbasis", volgens de toen geldende terminologie, te beschermen tegen bombardementen. Maar het project moest snel het nucleaire risico integreren, en de noodzakelijke wijzigingen vertraagden de uitvoering van de doorbraakwerken, die pas in 1951 begonnen. De installaties omvatten :

After the Second World War, and in parallel with the work on the port of Mers el-Kébir, gigantic works for the construction of underground infrastructures were undertaken in the massifs of the djebels Murdjadjo, Santon and Santa-Cruz. The objective was to shelter the vital installations of this "main fleet base", according to the terminology in force at the time, from bombardment. But the project had to quickly integrate the nuclear risk, and the necessary modifications delayed the execution of the tunneling works, which only began in 1951. The installations include :

Po druhé světové válce a paralelně s pracemi na přístavu Mers el-Kébir byly v masivech džebelů Murdjadjo, Santon a Santa-Cruz podniknuty obří práce na výstavbě podzemních infrastruktur. Cílem bylo uchránit vitální zařízení této „hlavní základny flotily“, podle tehdy platné terminologie, před bombardováním. Projekt však musel rychle zahrnout nukleární riziko a nezbytné úpravy oddálily provedení ražeb, které začaly až v roce 1951. Zařízení zahrnují :

• les ouvrages de la zone industrielle, creusés sous le djebel Murdjadjo, et plus précisement sous Santa-Cruz. Ils abritent les ateliers nécessaires à l’entretien des bâtiments basés ou relâchant à Mers el-Kébir, ainsi que l’atelier de fabrications des torpilles, l’usine d’air comprimée, la centrale réfrigérante, etc… Ces différents éléments sont installés dans neuf alvéoles parallèles, de 125 mètres de long sur 18,40 mètres de large et 22 mètres de hauteur à la clef, ainsi que dans deux alvéoles plus petites. La centrale électrique de la base, dotée de deux groupes turbo-alternateurs de 11 000 Kw chacun, est installée dans l’alvéole N° 5
  
  
• les ouvrages de la zone opérationnelle, ainsi que les parcs à combustibles liquides et les magasins à munitions creusés sous le massif du Santon. La zone opérationnelle comprend six alvéoles. Quatre ont les mêmes dimensions que celles de la zone industrielle. Elles intègrent casernement, hôpital, et magasins. Une autre, de dimensions presque identiques, abrite la centrale de pompage des produits noirs, ainsi que la centrale électrique de secours de la zone opérationnelle, équipée de cinq groupes, d’une puissance totale de 4 700 Kw. Une sixième, alvéole, plus petite, abrite les postes de commandement. Situé à proximité immédiate, le parc à combustibles liquides comprend treize réservoirs « toriques » pour les produits noirs, mazout et gasoil, d’une capacité totale de 227 500 m³, ainsi que treize réservoirs pour produits blancs, essence et kérosène, d’une capacité totale de 69 000 m³. Les magasins à munitions de Saint-Roch sont creusés sous le flanc nord-ouest du massif, et comportent cinq alvéoles d’une contenance totale de 1 750 tonnes. Ils sont éloignés de la zone opérationnelle, et ne possèdent pas de communications souterraines avec elle. Ils sont complétés par la pyrotechnie de l’Oued el Bachir (Bou-Sfer), qui comprend quatorze alvéoles souterraines de stockage, ainsi que cinq magasins semi-enterrés

• die Bauwerke der Industriezone, unter dem Djebel Murdjadjo und genauer unter Santa-Cruz ausgehoben. Sie beherbergen die für die Instandhaltung der in Mers el-Kébir stationierten oder anlaufenden Schiffe notwendigen Werkstätten, sowie die Torpedofertigungswerkstatt, die Druckluftanlage, die Kältezentrale usw. Diese verschiedenen Elemente sind in neun parallelen Kavernen untergebracht, 125 Meter lang, 18,40 Meter breit und 22 Meter hoch im Scheitel, sowie in zwei kleineren Kavernen. Das Elektrizitätswerk der Basis, ausgestattet mit zwei Turboalternatorgruppen zu je 11.000 kW, ist in Kaverne Nr. 5 installiert.
  
  
• die Bauwerke der Operationszone sowie die unter dem Santon-Massiv ausgehobenen Flüssigkraftstofflager und Munitionsdepots. Die Operationszone umfasst sechs Kavernen. Vier haben die gleichen Abmessungen wie die der Industriezone. Sie integrieren Kasernen, Krankenhaus und Lager. Eine weitere, fast identisch dimensionierte, beherbergt die Pumpstation für schwarze Produkte sowie das Notstromkraftwerk der Operationszone, ausgestattet mit fünf Aggregaten mit einer Gesamtleistung von 4.700 kW. Eine sechste, kleinere Kaverne beherbergt die Kommandoposten. In unmittelbarer Nähe gelegen umfasst das Flüssigkraftstofflager dreizehn „torische“ Tanks für schwarze Produkte, Schwer- und Dieselöl, mit einer Gesamtkapazität von 227.500 m³, sowie dreizehn Tanks für weiße Produkte, Benzin und Kerosin, mit einer Gesamtkapazität von 69.000 m³. Die Munitionsdepots von Saint-Roch sind unter dem Nordwesthang des Massivs ausgehoben und umfassen fünf Kavernen mit einer Gesamtkapazität von 1.750 Tonnen. Sie sind von der Operationszone entfernt und haben keine unterirdischen Verbindungen zu ihr. Ergänzt werden sie durch die Pyrotechnik von Oued el Bachir (Bou-Sfer), die vierzehn unterirdische Lagerkavernen sowie fünf halbversenkte Magazine umfasst.

• de werken van de industriële zone, uitgegraven onder de djebel Murdjadjo, en meer bepaald onder Santa-Cruz. Ze herbergen de ateliers die nodig zijn voor het onderhoud van de schepen die in Mers el-Kébir gestationeerd zijn of er aanlopen, alsook de atelier voor torpedoproductie, de persluchtfabriek, de koelcentrale, enz. Deze verschillende elementen zijn geïnstalleerd in negen parallelle alvéolen, 125 meter lang, 18,40 meter breed en 22 meter hoog in de sleutel, evenals in twee kleinere alvéolen. De elektriciteitscentrale van de basis, uitgerust met twee turbo-alternatorgroepen van elk 11.000 kW, is geïnstalleerd in alvéool nr. 5.
  
  
• de werken van de operationele zone, evenals de vloeibare brandstofparken en munitiedepots uitgegraven onder het Santon-massief. De operationele zone omvat zes alvéolen. Vier hebben dezelfde afmetingen als die van de industriële zone. Ze integreren kazernering, hospitaal en magazijnen. Een andere, bijna identiek van afmetingen, herbergt de pompentrale voor zwarte producten, alsook de noodstroomcentrale van de operationele zone, uitgerust met vijf groepen, met een totaal vermogen van 4.700 kW. Een zesde, kleinere alvéool, herbergt de commandoposten. In de onmiddellijke nabijheid gelegen, omvat het vloeibare brandstofpark dertien "torische" reservoirs voor zwarte producten, stookolie en diesel, met een totale capaciteit van 227.500 m³, evenals dertien reservoirs voor witte producten, benzine en kerosine, met een totale capaciteit van 69.000 m³. De munitiedepots van Saint-Roch zijn uitgegraven onder de noordwestelijke flank van het massief, en omvatten vijf alvéolen met een totale inhoud van 1.750 ton. Ze zijn verwijderd van de operationele zone, en hebben geen ondergrondse communicatie ermee. Ze worden aangevuld door de pyrotechniek van Oued el Bachir (Bou-Sfer), die veertien ondergrondse opslagalvéolen omvat, evenals vijf half ingegraven magazijnen.

• the structures of the industrial zone, dug under the djebel Murdjadjo, and more precisely under Santa-Cruz. They house the workshops necessary for the maintenance of ships based or calling at Mers el-Kébir, as well as the torpedo manufacturing workshop, the compressed air plant, the refrigeration plant, etc. These various elements are installed in nine parallel caverns, 125 meters long, 18.40 meters wide and 22 meters high at the apex, as well as in two smaller caverns. The base's power plant, equipped with two turbo-alternator groups of 11,000 kW each, is installed in cavern No. 5.
  
  
• the structures of the operational zone, as well as the liquid fuel parks and ammunition depots dug under the Santon massif. The operational zone comprises six caverns. Four have the same dimensions as those of the industrial zone. They integrate barracks, hospital, and stores. Another, of almost identical dimensions, houses the pumping station for black products, as well as the emergency power plant of the operational zone, equipped with five units, with a total power of 4,700 kW. A sixth, smaller cavern, houses the command posts. Located in immediate proximity, the liquid fuel park comprises thirteen "toroidal" tanks for black products, fuel oil and diesel, with a total capacity of 227,500 m³, as well as thirteen tanks for white products, gasoline and kerosene, with a total capacity of 69,000 m³. The ammunition depots of Saint-Roch are dug under the northwestern flank of the massif, and comprise five caverns with a total capacity of 1,750 tons. They are distant from the operational zone and have no underground communications with it. They are supplemented by the pyrotechnics of Oued el Bachir (Bou-Sfer), which includes fourteen underground storage caverns, as well as five semi-buried magazines.

• stavby průmyslové zóny, vyhloubené pod džbelem Murdjadjo, přesněji pod Santa-Cruz. Ukrývají dílny potřebné pro údržbu lodí základny nebo přistávajících v Mers el-Kébir, stejně jako dílnu na výrobu torpéd, továrnu na stlačený vzduch, chladicí centrálu atd. Tyto různé prvky jsou instalovány v devíti paralelních kavernách, 125 metrů dlouhých, 18,40 metrů širokých a 22 metrů vysokých v klenbě, stejně jako ve dvou menších kavernách. Elektrárna základny, vybavená dvěma skupinami turboalternátorů po 11 000 kW, je instalována v kaverně č. 5.
  
  
• stavby operační zóny, stejně jako kapalná palivová skladiště a muniční sklady vyhloubené pod masivem Santon. Operační zóna zahrnuje šest kaveren. Čtyři mají stejné rozměry jako ty v průmyslové zóně. Integrují kasárenské ubytování, nemocnici a sklady. Další, téměř identických rozměrů, hostí čerpací stanici černých produktů a také záložní elektrárnu operační zóny, vybavenou pěti skupinami s celkovým výkonem 4 700 kW. Šestá, menší kaverna, ukrývá velitelská stanoviště. V bezprostřední blízkosti se nachází skladiště kapalných paliv, které zahrnuje třináct „torických“ nádrží pro černé produkty, mazut a naftu, s celkovou kapacitou 227 500 m³, a třináct nádrží pro bílé produkty, benzín a kerosin, s celkovou kapacitou 69 000 m³. Muniční sklady Saint-Roch jsou vyhloubeny pod severozápadním svahem masivu a zahrnují pět kaveren s celkovou kapacitou 1 750 tun. Jsou vzdáleny od operační zóny a nemají s ní podzemní spojení. Jsou doplněny pyrotechnikou Oued el Bachir (Bou-Sfer), která zahrnuje čtrnáct podzemních skladovacích kaveren a pět polozapuštěných skladů.

Cet ensemble unique au monde est progressivement mis en service à partir de 1956, et déclarée opérationnel en 1959. Mais le déroulement des travaux va finalement buter sur le problème du financement des portes des galeries d’accès, qui doivent être capables d’encaisser la surpression due à l’explosion d’une bombe H. Une évaluation estime leur prix à 80% du coût total des installations souterraines. Cette dépense, inenvisageable, l’évolution de la pensée stratégique, ainsi que les incertitudes dans l’avenir de l’Algérie, vont aboutir à l’arrêt progressif des travaux. Bien que les accords d’Evian autorisent la France à conserver la base pendant quinze ans, l’Armée française quitte Mers el-Kébir à la fin de 1967. Entreprise après 1962, une ceinture de points d’appui, censée interdire à un ennemi éventuel l’accès de la base, est réalisée. Intégrant l’aérodrome de Bou-Sfer (1) dans son périmètre de protection, elle se développe sur une quarantaine de kilomètres, d’un point situé à 8 600 mètres au sud-ouest du cap Falcon jusqu’au fort Lamoune, à l’ouest du port d’Oran. Elle ceinture la zone de plus de 100 Km2, dite zone des facilités, accordée à la France dans le cadre des accords d’Evian. La position comprend plus de cent-trente points d’appui, incluant environ quatre-vingt casemates en béton armée, à l’épreuve du projectile de 105. Les autres éléments sont traités en fortification de campagne. La densité des éléments bétonnés est particulièrement importante sur les hauteurs du djebel Murdjadjo, qui domine le port. L’armement comprend des mitrailleuses de tous modèles et de tous calibres, des mortiers, des lance-roquettes antichars, et l’armement organique des unités chargées de sa défense, en particulier les compagnies du 22e BIMa, recréé pour l’occasion. D’importants champs de mines complètent le dispositif. © JJM 22/01/2026

Dieses weltweit einzigartige Ensemble wurde ab 1956 schrittweise in Betrieb genommen und 1959 für einsatzbereit erklärt. Der Ablauf der Arbeiten stieß jedoch schließlich auf das Problem der Finanzierung der Zugangsstollentore, die dem Überdruck durch die Explosion einer H-Bombe standhalten können müssen. Eine Schätzung bezifferte ihren Preis auf 80% der Gesamtkosten der unterirdischen Anlagen. Diese unvorstellbaren Kosten, die Entwicklung der strategischen Denkweise sowie die Ungewissheiten über die Zukunft Algeriens führten zur schrittweisen Einstellung der Arbeiten. Obwohl die Verträge von Evian Frankreich erlaubten, die Basis fünfzehn Jahre lang zu behalten, verließ die französische Armee Mers el-Kébir Ende 1967. Nach 1962 wurde ein Gürtel von Stützpunkten errichtet, der einem möglichen Feind den Zugang zur Basis versperren sollte. Er integrierte den Flugplatz Bou-Sfer (1) in seinen Schutzperimeter und erstreckte sich über etwa vierzig Kilometer, von einem Punkt 8.600 Meter südwestlich des Kap Falcon bis zum Fort Lamoune westlich des Hafens von Oran. Er umschließt die Zone von über 100 km², die sogenannte Erleichterungszone, die Frankreich im Rahmen der Verträge von Evian zugestanden wurde. Die Stellung umfasst mehr als hundertdreißig Stützpunkte, darunter etwa achtzig Stahlbetonkasematten, die gegen 105-mm-Geschosse gepanzert sind. Die anderen Elemente sind als Feldbefestigungen ausgeführt. Die Dichte der betonierten Elemente ist besonders hoch auf den Höhen des Djebel Murdjadjo, der den Hafen überragt. Die Bewaffnung umfasst Maschinengewehre aller Modelle und Kaliber, Mörser, Panzerabwehrraketenwerfer und die organische Bewaffnung der mit ihrer Verteidigung beauftragten Einheiten, insbesondere die Kompanien des 22. BIMa, das für diesen Anlass neu aufgestellt wurde. Umfangreiche Minenfelder vervollständigen die Anlage. © JJM 22/01/2026

Dit wereldwijd unieke geheel wordt vanaf 1956 geleidelijk in dienst gesteld, en in 1959 operationeel verklaard. Maar het verloop van de werken botste uiteindelijk op het probleem van de financiering van de toegangstunneldeuren, die bestand moeten zijn tegen de overdruk ten gevolge van de explosie van een H-bom. Een schatting schatte hun prijs op 80% van de totale kosten van de ondergrondse installaties. Deze ondenkbare uitgave, de evolutie van het strategisch denken, evenals de onzekerheden over de toekomst van Algerije, leidden tot de geleidelijke stopzetting van de werken. Hoewel de akkoorden van Evian Frankrijk toestonden de basis vijftien jaar te behouden, verliet het Franse leger Mers el-Kébir eind 1967. Na 1962 werd een gordel van steunpunten aangelegd, die een mogelijke vijand de toegang tot de basis moest ontzeggen. Hij integreerde de vlieghaven Bou-Sfer (1) in zijn beschermingsperimeter, en ontwikkelde zich over een veertigtal kilometer, van een punt gelegen op 8.600 meter ten zuidwesten van Kaap Falcon tot het fort Lamoune, ten westen van de haven van Oran. Hij omcirkelt de zone van meer dan 100 km², de zogenaamde faciliteitenzone, toegekend aan Frankrijk in het kader van de akkoorden van Evian. De positie omvat meer dan honderddertig steunpunten, waaronder ongeveer tachtig gewapend betonnen kazematten, bestand tegen 105 mm projectielen. De andere elementen worden als veldversterkingen uitgevoerd. De dichtheid van de betonnen elementen is bijzonder groot op de hoogten van de djebel Murdjadjo, die de haven domineert. De bewapening omvat mitrailleurs van alle modellen en kalibers, mortieren, anti-tankraketwerpers, en de organieke bewapening van de eenheden belast met haar verdediging, in het bijzonder de compagnieën van de 22e BIMa, die voor deze gelegenheid opnieuw werd opgericht. Uitgebreide mijnenvelden completeren het dispositief. © JJM 22/01/2026

This unique complex in the world was gradually put into service from 1956, and declared operational in 1959. But the progress of the works finally stumbled upon the problem of financing the access tunnel doors, which had to be able to withstand the overpressure due to the explosion of an H-bomb. An evaluation estimated their price at 80% of the total cost of the underground installations. This unthinkable expense, the evolution of strategic thinking, as well as the uncertainties about the future of Algeria, led to the gradual halt of the works. Although the Evian agreements allowed France to keep the base for fifteen years, the French Army left Mers el-Kébir at the end of 1967. Undertaken after 1962, a belt of support points, intended to deny a potential enemy access to the base, was built. Integrating Bou-Sfer airfield (1) into its protection perimeter, it extends over about forty kilometers, from a point located 8,600 meters southwest of Cape Falcon to Fort Lamoune, west of the port of Oran. It encircles the area of over 100 km², known as the facilities zone, granted to France under the Evian agreements. The position comprises more than one hundred and thirty support points, including about eighty reinforced concrete casemates, proof against 105 mm projectiles. The other elements are treated as field fortifications. The density of concrete elements is particularly high on the heights of the djebel Murdjadjo, which dominates the port. The armament includes machine guns of all models and calibers, mortars, anti-tank rocket launchers, and the organic armament of the units tasked with its defense, in particular the companies of the 22nd BIMa, recreated for the occasion. Extensive minefields complete the setup. © JJM 22/01/2026

Tento světově unikátní komplex byl postupně uváděn do provozu od roku 1956 a v roce 1959 byl prohlášen za operační. Průběh prací však nakonec narazil na problém financování dveří přístupových tunelů, které musí být schopny odolat přetlaku způsobenému výbuchem H-bomby. Odhad stanovil jejich cenu na 80 % celkových nákladů podzemních zařízení. Tento nepředstavitelný výdaj, vývoj strategického myšlení a nejistoty ohledně budoucnosti Alžírska vedly k postupnému zastavení prací. Ačkoli Evianské dohody umožnily Francii zachovat si základnu po patnáct let, francouzská armáda opustila Mers el-Kébir koncem roku 1967. Po roce 1962 byl vybudován pás opěrných bodů, který měl případnému nepříteli odepřít přístup k základně. Začlenil letiště Bou-Sfer (1) do svého ochranného perimetru a táhne se asi čtyřicet kilometrů od bodu ležícího 8 600 metrů jihozápadně od mysu Falcon až k pevnosti Lamoune na západ od přístavu Oran. Obtáčí zónu o rozloze přes 100 km², tzv. zónu výhod, přiznanou Francii v rámci Evianských dohod. Pozice zahrnuje více než sto třicet opěrných bodů, včetně asi osmdesáti železobetonových kasemat, odolných proti 105mm projektilu. Ostatní prvky jsou řešeny jako polní opevnění. Hustota betonových prvků je zvláště vysoká na výšinách džbelu Murdjadjo, který dominuje přístavu. Výzbroj zahrnuje kulomety všech modelů a ráží, minomety, protitankové raketomety a organickou výzbroj jednotek pověřených její obranou, zejména roty 22. BIMa, které byly pro tuto příležitost obnoveny. Rozsáhlá minová pole doplňují zařízení. © JJM 22/01/2026

Cité dans : Zitiert in : Geciteerd in: Cited in: Citováno v: Santon (fort du), Lamoune (fort), Murdjadjo (batterie DCA du djebel), Kébir (fort du), Santa-Cruz (fort de)