Place d'Albertville, 4 000 m à l'est de la ville, 1883. 1 680 m/alt. Dénommé blockhaus ou fort Avy. 1 officier, 33 hommes. Situé 1 400 m à l'est du fort du Mont, il interdisait les infiltrations par les hauteurs de la rive droite de la Tarentaise, infiltrations qui tenteraient d'atteindre le fort du Mont par les dessus (à noter que les casemates à canon de ce fort Mont sont dirigées dans cette direction). Occupant un sommet secondaire, au pied de la Roche Pourrie (2 037 m), il bénéficie de vues plongeantes sur les débouchés de la Tarentaise qu'il domine de 1 300 m. L'ouvrage est un blockhaus, copie conforme de celui de Laitelet, de 10 x 9 m pour une épaisseur de mur de 50 cm, comportant 3 étages. On y pénètre par une porte ménagée dans la façade nord-ouest, porte devancée par un haha couvert d’un pont que l’on relevait face à et contre la porte (les poulies sont encore en place). Le rez-de-chaussée, crénelé de toutes parts, est occupé en son centre par une chambrée de troupe, chambrée encadrée par quatre locaux. C'est au sous-sol de l'un d'eux, dans l'angle sud-ouest, que se trouve la citerne (± de 5 m³), alimentée par récupération des eaux de pluie. Les descentes d'eau sont encore présentes dans les angles sud-ouest et sud-est. Un escalier tournant accède à l'étage. Sous cet escalier se situent les latrines desquelles un conduit d'aération chicané évacuait les odeurs. Le premier étage est identique ; à la différence près qu'il n'y a pas ici de haha ni de citerne, et aucune latrine. À noter toutefois un grabat reconstruit tel qu’à l’origine. Le deuxième étage, accessible par un escalier très raide débouchant au niveau supérieur par une trappe. Aux créneaux de fusillade verticaux s'ajoutent quatre bretèches placées au centre de chacune des façades. Le sol est étanchéifié grâce à une couche de goudron, il accuse une pente conduisant l'eau vers les deux récupérateurs alimentant la citerne. L'ouvrage est aujourd’hui mis à l'abri des intempéries par une toiture légère, mais originellement, il n’y avait qu’une terrasse à ciel ouvert, ainsi qu’en témoigne le système de récupération des eaux pluviales ou de fonte des neiges. Conservé et entretenu jusqu'en 1940, l'ouvrage ne sera jamais inquiété par un envahisseur. Abandonné après guerre, l'ouvrage se dégradait lamentablement lorsqu’en 1976 un club sportif albertvillois le prend en charge et le restaure afin de servir de refuge pour les randonneurs. Si ce n'était quelques tags et autres détritus, l'ouvrage serait aujourd’hui (06/2008) en parfait état. Notons toutefois la présence de fissures dans les façades, sans graves conséquences ; de nombreux témoins de ciment indiquent que ces problèmes apparurent dès 15 ans après l'achèvement, ce qui peut laisser entendre une mauvaise stabilisation des fondations. Accès libre ; les environs offrent de nombreux itinéraires de randonnées qui raviront les amateurs de nature.

Festung von Albertville, 4 000 m östlich der Stadt, 1883. 1 680 M/ü M. Bezeichnet als Blockhaus oder Fort Avy. 1 Offizier, 33 Mann. 1 400 m östlich des Forts Mont gelegen, verhinderte es Infiltrationen über die Höhen des rechten Ufers der Tarentaise, Infiltrationen, die versuchen würden, das Fort Mont von oben zu erreichen (zu bemerken ist, dass die Kanonenkasematten dieses Forts Mont in diese Richtung ausgerichtet sind). Auf einem Nebengipfel am Fuß der Roche Pourrie (2 037 m) gelegen, genießt es einen abfallenden Blick auf die Ausgänge der Tarentaise, die es um 1 300 m überragt. Das Werk ist ein Blockhaus, eine exakte Kopie desjenigen von Laitelet, von 10 x 9 m bei einer Wanddicke von 50 cm, mit 3 Etagen. Man betritt es durch eine in der Nordwestfassade angebrachte Tür, der ein mit einer Brücke überdeckter Haha vorgelagert ist, die man der Tür gegenüber und gegen sie hob (die Rollen sind noch vorhanden). Das Erdgeschoss, allseitig mit Schießscharten versehen, wird in seiner Mitte von einer Mannschaftsstube eingenommen, die von vier Räumen umgeben ist. Im Keller eines davon, in der Südwestecke, befindet sich die Zisterne (± 5 m³), gespeist durch Regenwasserrückgewinnung. Die Wasserabflüsse sind noch in den Südwest- und Südostecken vorhanden. Eine Wendeltreppe führt zum Obergeschoss. Unter dieser Treppe befinden sich die Latrinen, von denen ein gekrümmter Lüftungskanal Gerüche ableitete. Das erste Obergeschoss ist identisch; mit dem Unterschied, dass es hier weder Haha noch Zisterne, und keine Latrinen gibt. Zu erwähnen ist jedoch ein nachgebautes Feldbett wie ursprünglich. Das zweite Obergeschoss, zugänglich über eine sehr steile Treppe, die auf der oberen Ebene durch eine Falltür mündet. Zu den vertikalen Schießscharten kommen vier Maschikulis hinzu, die in der Mitte jeder Fassade angebracht sind. Der Boden ist mit einer Teerschicht abgedichtet, er weist ein Gefälle auf, das das Wasser zu den beiden Sammelbehältern leitet, die die Zisterne speisen. Das Werk ist heute durch ein leichtes Dach vor Wetter geschützt, aber ursprünglich gab es nur eine offene Terrasse, wie das System zur Rückgewinnung von Regen- oder Schmelzwasser bezeugt. Bis 1940 erhalten und unterhalten, wurde das Werk nie von einem Eindringling bedroht. Nach dem Krieg verlassen, verfiel das Werk erbärmlich, als 1976 ein Sportverein aus Albertville es übernahm und restaurierte, um als Unterstand für Wanderer zu dienen. Wären da nicht einige Graffiti und anderer Unrat, wäre das Werk heute (06/2008) in perfektem Zustand. Zu bemerken ist jedoch das Vorhandensein von Rissen in den Fassaden, ohne schwerwiegende Folgen; zahlreiche Zementproben zeigen, dass diese Probleme bereits 15 Jahre nach Fertigstellung auftraten, was auf eine schlechte Stabilisierung des Fundaments schließen lassen kann. Freier Zugang; die Umgebung bietet zahlreiche Wanderrouten, die Naturliebhaber erfreuen werden.

Vesting van Albertville, 4 000 m ten oosten van de stad, 1883. 1 680 m/alt. Genoemd blockhaus of fort Avy. 1 officier, 33 man. Gelegen op 1 400 m ten oosten van het fort Mont, het verbood infiltraties via de hoogten van de rechteroever van de Tarentaise, infiltraties die zouden proberen het fort Mont via de bovenkant te bereiken (op te merken valt dat de kanonkazematten van dit fort Mont in deze richting gericht zijn). Gelegen op een secundaire top, aan de voet van de Roche Pourrie (2 037 m), geniet het van een afhellend uitzicht op de uitgangen van de Tarentaise die het met 1 300 m domineert. Het werk is een blockhaus, een exacte kopie van dat van Laitelet, van 10 x 9 m voor een muurdikte van 50 cm, met 3 verdiepingen. Men betreedt het via een deur aangebracht in de noordwestgevel, deur voorafgegaan door een haha overdekt met een brug die men optrok tegenover en tegen de deur (de katrollen zijn nog ter plaatse). Het gelijkvloers, aan alle kanten voorzien van schietgaten, wordt in zijn midden ingenomen door een troepenslaapzaal, slaapzaal omkaderd door vier lokalen. Het is in de kelder van een ervan, in de zuidwesthoek, dat de cisterne zich bevindt (± 5 m³), gevoed door recuperatie van regenwater. De waterafvoeren zijn nog aanwezig in de zuidwest- en zuidoosthoeken. Een wenteltrap geeft toegang tot de verdieping. Onder deze trap bevinden zich de latrines waarvan een geknikt ventilatiekanaal de geuren afvoerde. De eerste verdieping is identiek; met het verschil dat er hier geen haha noch cisterne is, en geen latrines. Te vermelden is echter een veldbed gereconstrueerd zoals origineel. De tweede verdieping, toegankelijk via een zeer steile trap die op het bovenste niveau uitmondt door een valdeur. Aan de verticale schietgaten worden vier mezekouwen toegevoegd, geplaatst in het midden van elke gevel. De vloer is waterdicht gemaakt dankzij een laag teer, hij vertoont een helling die het water naar de twee recuperatoren leidt die de cisterne voeden. Het werk is vandaag beschermd tegen de elementen door een licht dak, maar oorspronkelijk was er slechts een open terras, zoals het systeem voor terugwinning van regen- of smeltwater getuigt. Bewaard en onderhouden tot 1940, het werk zal nooit door een indringer worden verontrust. Verlaten na de oorlog, het werk verkommerde treurig toen in 1976 een sportclub uit Albertville het overnam en restaureerde om als schuilhut voor wandelaars te dienen. Ware het niet voor enkele graffiti en ander afval, het werk zou vandaag (06/2008) in perfecte staat zijn. Merk echter op de aanwezigheid van scheuren in de gevels, zonder ernstige gevolgen; talrijke cementgetuigen wijzen erop dat deze problemen reeds 15 jaar na voltooiing optraden, wat kan wijzen op een slechte stabilisatie van de funderingen. Vrije toegang; de omgeving biedt talrijke wandelroutes die natuurliefhebbers zullen verheugen.

Fortress of Albertville, 4,000 m east of the city, 1883. 1,680 m/alt. Named blockhaus or fort Avy. 1 officer, 33 men. Located 1,400 m east of Fort Mont, it prevented infiltrations through the heights of the right bank of the Tarentaise, infiltrations that would attempt to reach Fort Mont from above (note that the gun casemates of this Fort Mont are directed in this direction). Occupying a secondary summit, at the foot of the Roche Pourrie (2,037 m), it enjoys plunging views over the exits of the Tarentaise which it dominates by 1,300 m. The work is a blockhaus, an exact copy of that of Laitelet, measuring 10 x 9 m with a wall thickness of 50 cm, comprising 3 floors. One enters through a door set in the northwest façade, door preceded by a haha covered by a bridge that was raised facing and against the door (the pulleys are still in place). The ground floor, crenellated on all sides, is occupied in its center by a troop quarters, quarters framed by four rooms. It is in the basement of one of them, in the southwest corner, that the cistern is located (± 5 m³), fed by rainwater recovery. The downpipes are still present in the southwest and southeast corners. A winding staircase accesses the upper floor. Under this staircase are the latrines from which a baffled ventilation duct evacuated odors. The first floor is identical; with the difference that there is no haha nor cistern here, and no latrines. To note however a bunk bed reconstructed as originally. The second floor, accessible via a very steep staircase emerging at the upper level through a trapdoor. In addition to the vertical rifle loopholes, four machicolations are placed at the center of each façade. The floor is waterproofed thanks to a layer of tar, it has a slope leading the water towards the two collectors feeding the cistern. The work is now sheltered from the weather by a light roof, but originally, there was only an open terrace, as evidenced by the system for recovering rainwater or snowmelt. Preserved and maintained until 1940, the work was never troubled by an invader. Abandoned after the war, the work was deteriorating lamentably when in 1976 a sports club from Albertville took charge of it and restored it to serve as a shelter for hikers. If it were not for some graffiti and other litter, the work would be in perfect condition today (06/2008). Note, however, the presence of cracks in the façades, without serious consequences; numerous cement traces indicate that these problems appeared as early as 15 years after completion, which may suggest poor stabilization of the foundations. Free access; the surroundings offer numerous hiking itineraries that will delight nature lovers.

Pevnost Albertville, 4 000 m východně od města, 1883. 1 680 m/n.m. Označován jako blockhaus nebo fort Avy. 1 důstojník, 33 mužů. Ležící 1 400 m východně od fortu Mont, bránil infiltracím přes výšiny pravého břehu Tarentaise, infiltracím, které by se pokusily dosáhnout fortu Mont shora (lze poznamenat, že dělostřelecké kasematy tohoto fortu Mont jsou namířeny tímto směrem). Ležící na vedlejším vrcholu, u paty Roche Pourrie (2 037 m), má spádovitý výhled na výstupy z Tarentaise, kterou o 1 300 m převyšuje. Objekt je blockhaus, přesná kopie toho v Laitelet, o rozměrech 10 x 9 m při tloušťce stěny 50 cm, se 3 podlažími. Vstupuje se dveřmi umístěnými v severozápadním průčelí, dveřím předchází haha přikrytý mostem, který se zvedal proti a k těmto dveřím (kladky jsou stále na místě). Přízemí, se střílnami po všech stranách, je uprostřed zaujato místností pro ubytování mužstva, místností rámovanou čtyřmi místnostmi. Ve sklepě jedné z nich, v jihozápadním rohu, se nachází cisterna (± 5 m³), napájená jímáním dešťové vody. Svod vody je stále přítomen v jihozápadním a jihovýchodním rohu. Točitá schodiště umožňuje přístup k patru. Pod tímto schodištěm se nacházejí latríny, z nichž klikatý ventilační kanál odváděl pachy. První patro je identické; s tím rozdílem, že zde není haha ani cisterna a žádné latríny. Lze však poznamenat rekonstruované lůžko jako původní. Druhé patro, přístupné velmi strmým schodištěm vyúsťujícím na horní úrovni poklopem. K vertikálním střílnám přibývají čtyři arkýře umístěné uprostřed každého průčelí. Podlaha je hydroizolována vrstvou dehtu, má sklon vedoucí vodu ke dvěma jímkám napájejícím cisternu. Objekt je dnes chráněn před povětrnostními vlivy lehkou střechou, ale původně zde byla pouze otevřená terasa, jak svědčí systém pro zachytávání dešťové nebo tající sněhové vody. Zachováván a udržován do roku 1940, objekt nebyl nikdy ohrožen útočníkem. Opuštěn po válce, objekt žalostně chátral, když se jej v roce 1976 ujal sportovní klub z Albertville a zrestauroval jej, aby sloužil jako přístřešek pro turisty. Nebýt několika graffiti a jiného odpadu, byl by objekt dnes (06/2008) v dokonalém stavu. Všimněme si však přítomnosti trhlin v průčelích, bez vážných následků; četné stopy cementu naznačují, že se tyto problémy objevily již 15 let po dokončení, což může naznačovat špatnou stabilizaci základů. Volný přístup; okolí nabízí četné turistické trasy, které potěší milovníky přírody.