Place de Paris, sud-sud-ouest de la ville, 1875-1879. 178 m/alt. Singulier petit ouvrage pentagonal, à 3 caponnières doubles (gorge + saillants II et IV), pour 148 hommes et 20 pièces. Il fait partie d'un ensemble parfois cité comme "ouvrages du bois de Verrières", comprenant, outre le réduit, les batteries de la Châtaigneraie, du Terrier, des Gâtines, d'Igny et de Bièvres ; le tout pour un total de 78 pièces et 760 hommes. Ce réduit est placé à l'épicentre du dispositif. De disposition classique, la contrescarpe possède un petit ravelin débouchant sur une petite courtine dans le creux de laquelle, légèrement décalée sur la droite, s'ouvre le porche de l'entrée d'escarpe. Cette courtine n'est défendue que depuis des locaux officiants comme coffre sur la droite et dont le prolongement du mur constitue le flanc est de la caponnière double de gorge. Singulièrement, le magasin à poudre est blotti dans le coin gauche de cette courtine. Tout aussi singulièrement, la gaine de ventilation droite de ce magasin dépasse la chambre aux lampes, y imposant ainsi un accès en chicane. Au centre du réduit, un casernement de cinq travées du deux étages est jouxté par deux séries de magasins divers. Les dessus du casernement sont aménagés en position d'infanterie. La rue du rempart longe sept traverses enrobées et, à en croire le plan, aucune n'est enracinée. Réduit occupé par le Centre national de la recherche scientifique (O.N.R.S.). (05/2006).

Festung Paris, südsüdwestlich der Stadt, 1875–1879. 178 m ü. M. Einzigartige kleine fünfeckige Anlage mit 3 Doppelkaponnieren (Kehle + Frontbogen II und IV) für 148 Mann und 20 Kanonen. Es ist Teil einer Gruppe, die manchmal als „Holzwerke von Verrières“ bezeichnet wird und neben der Redoute auch die Batterien von Châtaigneraie, Terrier, Gâtines, Igny und Bièvres umfasst; insgesamt 78 Geschütze und 760 Mann. Diese Redoute befindet sich im Epizentrum der Anlage. Die Kontereskarpe im klassischen Grundriss weist ein kleines Ravelin auf, das sich zu einer kleinen Kurtine öffnet, in deren Hohlraum, leicht nach rechts versetzt, der Vorbau des Steileingangs mündet. Diese Kurtine wird nur durch wichtige Einrichtungen wie eine Truhe auf der rechten Seite verteidigt, und ihre Verlängerung der Mauer bildet die Ostflanke der doppelten Kaponniere der Schlucht. Bemerkenswerterweise befindet sich das Pulvermagazin in der linken Ecke dieser Kurtine. Ebenso bemerkenswert ist, dass der rechte Lüftungsschacht dieses Magazins über den Lampenraum hinausragt und so einen Zugang über eine Schikane ermöglicht. In der Mitte der Redoute grenzt eine Kaserne mit fünf Jochen und zwei Stockwerken an zwei Reihen verschiedener Magazine. Die oberen Teile der Kaserne sind in Infanteriestellung angeordnet. Die Wallstraße verläuft entlang sieben beschichteter Traversen und laut Plan ist keine davon eingegraben. Die Redoute wird vom Nationalen Zentrum für wissenschaftliche Forschung (ONRS) genutzt. (05/2006)

Vesting Parijs, ten zuidwesten van de stad, 1875-1879. 178 m/hoogte. Bijzonder klein vijfhoekig bouwwerk, met 3 dubbele caponnières (keel + saillanten II en IV), voor 148 man en 20 kanonnen. Het maakt deel uit van een groep die soms wordt aangeduid als "houtfabriek van Verrières", waartoe naast de schans ook de batterijen van Châtaigneraie, Terrier, Gâtines, Igny en Bièvres behoren; in totaal 78 manschappen en 760 manschappen. Deze schans bevindt zich in het epicentrum van het project. De klassieke indeling van de contrescarp heeft een kleine ravelijn die uitkomt op een kleine gordijnmuur, in de holte waarvan, iets naar rechts verschoven, het portaal van de ingang van de helling opent. Deze gordijnmuur wordt alleen verdedigd tegen dienstruimtes zoals een kist aan de rechterkant, waarvan het verlengde van de muur de oostelijke flank vormt van de dubbele caponnière van de kloof. Bijzonder is dat het kruitmagazijn zich in de linkerhoek van deze gordijnmuur bevindt. Even bijzonder is dat de rechter ventilatieschacht van dit magazijn de lampenkamer overschrijdt, waardoor een chicane-toegang ontstaat. In het midden van de redoute grenst een kazerne van vijf traveeën over twee verdiepingen aan twee reeksen verschillende magazijnen. De bovenste delen van de kazerne zijn in infanteriepositie opgesteld. De walstraat loopt langs zeven gecoate traversen en volgens het plan is geen enkele geworteld. De redoute wordt gebruikt door het Nationaal Centrum voor Wetenschappelijk Onderzoek (ONRS). (05/2006).

Fortress Paris, south-southwest of the city, 1875-1879. 178 m/alt. Singular small pentagonal structure, with 3 double caponiers (throat + salients II and IV), for 148 men and 20 guns. It is part of a group sometimes cited as "Verrières wood works", including, in addition to the redoubt, the batteries of Châtaigneraie, Terrier, Gâtines, Igny and Bièvres; all for a total of 78 pieces and 760 men. This redoubt is placed at the epicenter of the device. Of classical layout, the counterscarp has a small ravelin opening onto a small curtain wall in the hollow of which, slightly offset to the right, opens the porch of the scarp entrance. This curtain wall is only defended from officiating premises such as a chest on the right and whose extension of the wall constitutes the eastern flank of the double caponier of the gorge. Singularly, the powder magazine is nestled in the left corner of this curtain wall. Just as singularly, the right ventilation shaft of this magazine exceeds the lamp room, thus imposing a chicane access. In the center of the redoubt, a barracks of five bays of the two floors is adjoined by two series of various magazines. The upper parts of the barracks are arranged in infantry position. The rampart street runs along seven coated traverses and, according to the plan, none are rooted. Redoubt occupied by the National Center for Scientific Research (ONRS). (05/2006).

Pevnost Paris, jiho-jihozápadně od města, 1875-1879. 178 m n. m. Jedinečná malá pětiúhelníková stavba se 3 dvojitými kaponiéry (hlavní plášť + výběžky II a IV), pro 148 mužů a 20 děl. Je součástí skupiny, někdy označované jako „Verrières Wood Works“, která kromě reduty zahrnuje i baterie Châtaigneraie, Terrier, Gâtines, Igny a Bièvres; celkem 78 děl a 760 mužů. Tato reduta se nachází v epicentru zařízení. Klasicky dispozičně má protiskluzová zeď malý ravelin, který ústí do malé obvodové zdi, v jejíž prohlubni, mírně odsazené doprava, se otevírá veranda vstupu do skluzu. Tato obvodová zeď je chráněna pouze před obsluhujícími prostory, jako je truhla vpravo, jejíž prodloužení zdi tvoří východní křídlo dvojitého kaponiéru rokle. Zvláštní je, že v levém rohu této obvodové zdi je umístěn sklad prachu. Stejně tak zvláštní je, že pravá větrací šachta tohoto skladu přesahuje místnost s lampami, čímž vzniká přístup šikanou. Uprostřed reduty sousedí kasárna s pěti poli o dvou patrech se dvěma řadami různých skladů. Horní části kasáren jsou uspořádány v pěchotním postavení. Ulice valu vede podél sedmi pokrytých traverz a podle plánu není žádná z nich zakořeněna. Redutu obsadilo Národní centrum pro vědecký výzkum (ONRS). (05/2006).