Camp retranché de Toul, nord-est de la ville, 1887. 235 m/alt. Implanté à ± 300 m au nord-est du fort du même nom, il s’agit là de l’une des premières applications du nouveau profil triangulaire. Au vu de la nécessité de reporter la ligne principale de dense dans la plaine du nord-est de Toul, il convenait d’occuper la forêt de Villey-Saint-Etienne. Bien avant que l’on ne mette le paquet avec la construction du fort du Vieux Canton, on se contenta d’une batterie au périmètre grossièrement trapézoïdal et non défendu. Au centre de l’ouvrage, on érigea un petit casernement de deux chambrées pour une quinzaine d’hommes chacune et deux magasins d’artillerie. Ce casernement reçut d’emblée une façade bétonnée, tandis que l’intérieur conservait ses maçonneries de moellons. Ce massif fur recouvert de terres et des plates-formes d’artillerie sépares par cinq traverses pleines occupèrent l’arc de 180° du front de tête. En 1895, sa situation lui valut de recevoir une des quatre tourelles Mle 1893 pour deux canons de 57 mm du lieutenant-colonel Bussière qui furent jamais livrées. Celle-ci fut insérée dans un bloc bétonné en lieu et place de la traverse en capitale. Ce ne sera qu’ultérieurement qu’on établira une communication bétonnée menant directement dans le casernement. En 1909 les canons de 57 mm seront remplacés par des tubes de 75 mm raccourcis, tandis que vers 1912 o 1913, la tourelle bénéficiera enfin d’un observatoire cuirassé dont le puits d’accès sera greffé sur la gaine entre casernement et tourelle. Nous avions visité l’ouvrage en mai 1999 et celui-ci nous était apparu en excellent état y compris la tourelle qui est la dernière de ce modèle subsistante. Les maçonneries du casernement sont particulièrement bien soignées et plusieurs inscriptions y sont encore lisibles. L’ouvrage, propriété de la municipalité de Villey-Saint-Etienne, fait depuis l’objet de beaucoup de soins et la municipalité veille à l’entretien de la végétation. Il serait même question d’une probable restauration de la tourelle (06/2007) ce dont nous nous réjouissons.

Befestigtes Lager Toul, nordöstlich der Stadt, 1887. 235 m ü. M. Etwa 300 m nordöstlich des gleichnamigen Forts gelegen, ist dies eine der ersten Anwendungen des neuen Dreiecksprofils. Angesichts der Notwendigkeit, die Hauptlinie der dichten Besiedlung in die Ebene nordöstlich von Toul zu verlegen, war es angebracht, den Wald von Villey-Saint-Etienne zu besetzen. Lange bevor man sich mit dem Bau des Forts Vieux Canton beschäftigte, genügte eine Batterie mit einem annähernd trapezförmigen und ungeschützten Umfang. In der Mitte des Bauwerks wurde eine kleine Kaserne mit zwei Baracken für jeweils etwa fünfzehn Mann und zwei Artilleriemagazinen errichtet. Diese Baracken erhielten sofort eine Betonfassade, während das Innere sein Bruchsteinmauerwerk behielt. Dieses Massiv wurde mit Erde bedeckt, und Artillerieplattformen, die durch fünf massive Traversen getrennt waren, nahmen den 180°-Bogen der Frontlinie ein. Dank seiner Lage erhielt es 1895 einen der vier Mle 1893-Türme für zwei 57-mm-Geschütze von Oberstleutnant Bussière, die nie ausgeliefert wurden. Dieser wurde anstelle der Kapitältraverse in einen Betonblock eingesetzt. Erst später wurde eine Betonverbindung direkt in die Kaserne gebaut. 1909 wurden die 57-mm-Geschütze durch verkürzte 75-mm-Geschütze ersetzt, und um 1912 oder 1913 erhielt der Turm schließlich ein gepanzertes Observatorium, dessen Zugangsschacht in die Hülle zwischen Kaserne und Turm integriert war. Wir besuchten das Gebäude im Mai 1999 und fanden es in ausgezeichnetem Zustand vor, einschließlich des Turms, der der letzte erhaltene dieses Modells ist. Das Mauerwerk der Kaserne ist besonders gut erhalten, und mehrere Inschriften sind noch lesbar. Das Gebäude, das der Gemeinde Villey-Saint-Etienne gehört, wird seitdem sorgfältig gepflegt, und die Gemeinde sorgt für die Erhaltung der Vegetation. Es ist sogar von einer möglichen Restaurierung des Turms die Rede (06/2007), worüber wir uns sehr freuen.

Versterkt kamp Toul, ten noordoosten van de stad, 1887. 235 m/hoogte. Gelegen op ongeveer 300 m ten noordoosten van het gelijknamige fort, is dit een van de eerste toepassingen van het nieuwe driehoekige profiel. Gezien de noodzaak om de belangrijkste lijn van dichte bewoning te verplaatsen naar de vlakte ten noordoosten van Toul, was het passend om het bos van Villey-Saint-Etienne te bezetten. Lang voordat de bouw van het fort Vieux Canton begon, was een batterij met een ruwweg trapeziumvormige en onverdedigde omtrek voldoende. In het centrum van de structuur werd een kleine kazerne gebouwd met twee barakken voor elk ongeveer vijftien man en twee artilleriemagazijnen. Deze barakken kregen onmiddellijk een betonnen gevel, terwijl het interieur zijn puinmetselwerk behield. Dit massief werd bedekt met aarde en artillerieplatforms, gescheiden door vijf massieve traversen, namen de 180°-boog van de frontlinie in beslag. In 1895 leverde de locatie het een van de vier Mle 1893-torens op voor twee 57 mm-kanonnen van luitenant-kolonel Bussière, die nooit werden geleverd. Deze werd in een betonnen blok geplaatst ter vervanging van de traverse van de kapiteel. Pas later werd een betonnen verbindingsstuk rechtstreeks naar de kazerne aangelegd. In 1909 werden de 57 mm-kanonnen vervangen door verkorte 75 mm-buizen, terwijl rond 1912 of 1913 de toren eindelijk profiteerde van een gepantserd observatorium waarvan de toegangsschacht op de mantel tussen de kazerne en de toren was geënt. We bezochten het gebouw in mei 1999 en troffen het in uitstekende staat aan, inclusief de toren, de laatste van dit model die bewaard is gebleven. Het metselwerk van de kazerne is bijzonder goed onderhouden en verschillende inscripties zijn nog steeds leesbaar. Het gebouw, eigendom van de gemeente Villey-Saint-Etienne, is sindsdien met veel zorg onderhouden en de gemeente zorgt voor het onderhoud van de beplanting. Er wordt zelfs gesproken over een mogelijke restauratie van de toren (06/2007), waar we erg blij mee zijn.

Toul fortified camp, northeast of the city, 1887. 235 m/alt. Located about 300 m northeast of the fort of the same name, this is one of the first applications of the new triangular profile. Given the need to move the main line of dense settlement to the plain northeast of Toul, it was appropriate to occupy the Villey-Saint-Etienne forest. Well before the effort was put into the construction of the Vieux Canton fort, a battery with a roughly trapezoidal and undefended perimeter was enough. In the center of the structure, a small barracks was built with two barracks for about fifteen men each and two artillery magazines. These barracks immediately received a concrete facade, while the interior retained its rubble masonry. This massif was covered with earth and artillery platforms separated by five solid traverses occupied the 180° arc of the front line. In 1895, its location earned it one of the four Mle 1893 turrets for two 57 mm guns of Lieutenant-Colonel Bussière that were never delivered. This was inserted into a concrete block in place of the capital traverse. It was only later that a concrete communication leading directly into the barracks was established. In 1909 the 57 mm guns were replaced by shortened 75 mm tubes, while around 1912 or 1913, the turret finally benefited from an armored observatory whose access shaft was grafted onto the sheath between the barracks and the turret. We visited the building in May 1999 and found it to be in excellent condition, including the turret, which is the last of this model to remain. The barracks' masonry is particularly well-maintained, and several inscriptions are still legible. The building, owned by the municipality of Villey-Saint-Etienne, has since been the subject of much care, and the municipality is ensuring the maintenance of the vegetation. There is even talk of a probable restoration of the turret (06/2007), which we are delighted about.

Opevněný tábor Toul, severovýchodně od města, 1887. 235 m/n. m. Nachází se asi 300 m severovýchodně od stejnojmenné pevnosti a je jedním z prvních využití nového trojúhelníkového profilu. Vzhledem k potřebě přesunout hlavní linii hustého osídlení na rovinu severovýchodně od Toulu bylo vhodné obsadit les Villey-Saint-Etienne. Dlouho předtím, než bylo vynaloženo úsilí na výstavbu pevnosti Vieux Canton, stačila baterie s zhruba lichoběžníkovým a nechráněným obvodem. Uprostřed stavby byla postavena malá kasárna se dvěma kasárnami pro asi patnáct mužů a dvěma dělostřeleckými zásobníky. Tato kasárna okamžitě dostala betonovou fasádu, zatímco interiér si zachoval sutinové zdivo. Tento masiv byl pokryt zeminou a dělostřelecké plošiny oddělené pěti pevnými traverzami zabíraly 180° oblouk frontové linie. V roce 1895 mu jeho umístění vyneslo jednu ze čtyř věží Mle 1893 pro dva 57mm kanóny podplukovníka Bussièra, které nikdy nebyly dodány. Ten byl vložen do betonového bloku namísto hlavní traverzy. Teprve později byla zřízena betonová komunikace vedoucí přímo do kasáren. V roce 1909 byly 57mm kanóny nahrazeny zkrácenými 75mm trubkami a kolem roku 1912 nebo 1913 byla věž konečně opatřena obrněnou pozorovatelnou, jejíž přístupová šachta byla naroubována na plášť mezi kasárnami a věží. Budovu jsme navštívili v květnu 1999 a zjistili jsme, že je ve výborném stavu, včetně věže, která je poslední z tohoto modelu, jenž se dochoval. Zdivo kasáren je obzvláště dobře udržované a několik nápisů je stále čitelných. Budova, kterou vlastní obec Villey-Saint-Etienne, je od té doby předmětem velké péče a obec zajišťuje údržbu vegetace. Dokonce se hovoří i o pravděpodobné obnově věže (06/2007), z čehož máme radost.