Les canons de 24 centimètres, modèles 1867 à 1903, représentent l’évolution la plus complète de l’artillerie lourde de côte française avant 1914. Montés sur affûts de types PA et PC, des modèles 1876 à 1903, ils combinaient puissance, stabilité et précision sur des positions fixes de défense maritime. Les versions M et G différaient par leur origine de fabrication et leurs adaptations mécaniques, mais partageaient l’usage de crosses de manutention, de plateformes pour servants et de dispositifs de chargement perfectionnés. Les affûts à châssis circulaire, introduits à partir de 1884, améliorèrent la rapidité de pointage et la sécurité du tir. Ces matériels, installés sur tout le littoral atlantique et méditerranéen, incarnent la maturité technique du système Séré de Rivières appliqué à la défense côtière.

Die 24-Zentimeter-Geschütze, Modelle 1867 bis 1903, stellen die vollständigste Entwicklung der französischen Küstenartillerie vor 1914 dar. Auf Lafetten der Typen PA und PC (Modelle 1876 bis 1903) montiert, verbanden sie Feuerkraft, Stabilität und Präzision in festen Verteidigungsstellungen. Die Varianten M und G unterschieden sich in Herkunft und mechanischer Ausführung, nutzten jedoch dieselben Hebevorrichtungen, Bedienplattformen und Ladehilfen. Die ab 1884 eingeführten Rundchassis-Lafetten verbesserten das Richten und die Sicherheit beim Schuss. Diese Geschütze, entlang der Atlantik- und Mittelmeerküste installiert, verkörpern den technischen Höhepunkt des Séré-de-Rivières-Systems in der Küstenverteidigung.

De 24-centimeterkanonnen, modellen 1867 tot 1903, vormen de meest volledige ontwikkeling van de Franse zware kustartillerie vóór 1914. Ze waren gemonteerd op affuiten van de types PA en PC, van de modellen 1876 tot 1903, en combineerden vuurkracht, stabiliteit en precisie op vaste kuststellingen. De varianten M en G verschilden in oorsprong en mechanische uitvoering, maar gebruikten dezelfde hefcrossen, bedieningsplatforms en laadapparatuur. De vanaf 1884 ingevoerde affuiten met cirkelvormig chassis verbeterden de snelheid en veiligheid van het richten. Deze stukken, opgesteld langs zowel de Atlantische als de Middellandse Zeekust, belichamen de technische volwassenheid van het Séré de Rivières-systeem toegepast op kustverdediging.

The 24 cm guns, models 1867 to 1903, represent the most complete evolution of French heavy coastal artillery before 1914. Mounted on PA and PC carriages from models 1876 to 1903, they combined power, stability, and accuracy in fixed defensive positions. The M and G variants differed in manufacture and mechanical details but shared the use of handling crosses, crew platforms, and refined loading devices. Circular-frame mountings, introduced from 1884, improved aiming speed and firing safety. Deployed along both the Atlantic and Mediterranean coasts, these weapons embody the technical maturity of the Séré de Rivières system as applied to coastal defense.

Děla ráže 24 cm, modely 1867 až 1903, představují nejdokonalejší vývoj francouzského pobřežního těžkého dělostřelectva před rokem 1914. Byla umístěna na lafetách typů PA a PC (modely 1876–1903) a spojovala sílu, stabilitu a přesnost v pevných obranných postaveních. Varianty M a G se lišily původem výroby a mechanickým provedením, ale sdílely použití manipulačních křížů, obslužných plošin a zdokonalených nabíjecích zařízení. Lafety s kruhovým rámem, zavedené po roce 1884, zlepšily rychlost zamíření i bezpečnost střelby. Tato děla, rozmístěná podél atlantického i středomořského pobřeží, představují technickou zralost systému Séré de Rivières v oblasti pobřežní obrany.

Les affûts G à châssis circulaire, introduits à partir de 1884, marquent une étape décisive dans l’évolution de l’artillerie de côte française. Leur conception permettait un pointage latéral continu sur 360°, grâce à une couronne d’orientation et à des galets de roulement assurant une manœuvre souple malgré le poids du tube de 24 centimètres. Ces affûts, perfectionnés jusqu’en 1903, comportaient un frein hydraulique, un système de rappel par ressorts et des organes de visée à vernier d’une remarquable précision. Les servants disposaient de plateformes métalliques mobiles, de crosses et de treuils adaptés aux opérations de chargement. L’ensemble formait un dispositif homogène, robuste et fiable, conçu pour la défense prolongée des passes et rades atlantiques.

Die ab 1884 eingeführten G-Lafetten mit Rundchassis stellten einen entscheidenden Fortschritt in der französischen Küstenartillerie dar. Ihre Konstruktion ermöglichte eine seitliche Richtbewegung über 360°, gestützt auf einen Drehkranz und Laufrollen, die trotz des Gewichts des 24-cm-Rohres eine leichte Bedienung erlaubten. Diese Lafetten, bis 1903 weiterentwickelt, verfügten über eine hydraulische Bremse, eine Rückholfederanlage und präzise Feineinstellungsvisiere. Die Bedienungsmannschaft nutzte bewegliche Metallplattformen, Hebekreuze und Winden für das Laden. Das Gesamtsystem war robust, zuverlässig und für den langfristigen Einsatz in den Atlantikbefestigungen ausgelegt.

De vanaf 1884 ingevoerde G-affuiten met cirkelvormig chassis vormden een beslissende stap in de ontwikkeling van de Franse kustartillerie. Hun constructie maakte een zijdelingse richthoek van 360° mogelijk, dankzij een draaikrans en looprollen die een soepele bediening waarborgden ondanks het gewicht van de 24 cm-loop. Deze affuiten, verfijnd tot 1903, waren uitgerust met een hydraulische rem, een veerterugloopsysteem en vizierinrichtingen met fijninstelling van grote nauwkeurigheid. De bediening beschikte over beweegbare metalen platforms, hefcrossen en takels voor het laden. Het geheel was stevig, betrouwbaar en ontworpen voor langdurige verdediging van de Atlantische toegangen.

The circular-frame G carriages introduced from 1884 marked a decisive step in the evolution of French coastal artillery. Their design allowed continuous 360° traverse using a geared ring and roller bearings, ensuring smooth operation despite the weight of the 24 cm barrel. Improved until 1903, these mounts incorporated hydraulic recoil brakes, spring-return systems, and precision vernier sights. Gun crews worked from movable metal platforms equipped with handling crosses and hoists for loading operations. The result was a robust and reliable system, engineered for sustained defense of Atlantic channels and anchorages.

Lafety typu G s kruhovým rámem, zavedené po roce 1884, představovaly zásadní krok ve vývoji francouzského pobřežního dělostřelectva. Jejich konstrukce umožňovala nepřetržité boční zamíření v rozsahu 360°, pomocí otočného věnce a válečkových ložisek zajišťujících plynulý pohyb i přes hmotnost 24cm hlavně. Tyto lafety, zdokonalované až do roku 1903, byly vybaveny hydraulickou brzdou, pružinovým návratovým systémem a přesnými mířidly s vernierem. Obsluha využívala pohyblivé kovové plošiny, manipulační kříže a navijáky pro nabíjení. Celek tvořil pevný a spolehlivý systém určený pro dlouhodobou obranu atlantických úžin a rejd.