Colle Noire (fort de la)

Place de Toulon, est-sud-est de la place, 1878-1880. 295 m/alt. 248 hommes + ? officiers. Fort cerné d'un fossé défendu par 3 caponnières doubles et 2 simples. Il complétait la protection de l'est de la place avec le Coudon. Un plan du fort indique qu'environ la moitié de son emprise était constituée de roc en place. Seul son quart nord-ouest a été creusé de façon à implanter les cinq travées de son casernement et, perpendiculairement, une série de magasins, le tout donnant sur une cour où débouchait l'entrée. Un fossé cernait la totalité du périmètre. Au centre du front V-VI, le magasin à poudre est isolé du reste du fort par de solides épaisseurs de roc en place. Les caponnières doubles des saillants IV et VII ont l'angle de la jonction de leurs faces constitué aussi de roc en place, ce qui d'ailleurs crée des angles morts pour leur défense rapprochée. Le front V-VI fut d'abord défendu par un aileron attaché au saillant VI. Plus tard, lorsque l'on creusera dans le roc en arrière du casernement un vaste abri caverne, cet aileron sera remplacé par un autre attaché, lui, au saillant V. Ce dernier aileron est d'ailleurs particulier car n'occupant que la moitié de la hauteur du mur d'escarpe. Le saillant VI sera aménagé en demie courtine avec un petit coffre défendant l'escarpe du front VI-VII. Les dessus du fort étaient aménagés en positions d'artillerie, avec trois traverses creuses, et d'infanterie, ces dernières surtout entre les saillants VI et VII. La position d'artillerie était donc plus haute que le casernement, mais aussi plus en avant sur la partie rocheuse. L'ensemble de l'escarpe est attachée, sauf la gauche du front de gorge où elle était détachée. Un dépôt de munitions explosa le samedi 17 août 1946 à 17 h 30 puis, après y avoir à nouveau entassé des munitions, une seconde catastrophe eut lieu le dimanche 7 août 1949 à 16 h 30. Manifestement, l'épicentre de cette seconde explosion se situa devant ou dans le casernement lequel fut totalement anéanti de même que la première ligne des travées des magasins. Très puissante, l'explosion détruisit la caponnière double du saillant II et tous les locaux d'escarpe des fronts VII-I et I-II. En revanche, les fronts sud et est, adossés au rocher ont bien supporté le choc ; il semble même que le magasin à poudre et les trois vastes chambrées (29,30 x 5,40) de l'abri caverne soient toujours là (selon une rumeur non vérifiée, remplis d'autres engins non explosés pour lesquels on évoque le chiffre énorme de 4000 tonnes !?!?!?), mais un effondrement en barre l'accès. Sur les dessus, subsistent encore deux traverses-abris ainsi que, partiellement, une troisième. Le fort est clôturé afin d'éviter le risque d'accident (04/2006), cependant, il est intéressant d'en faire le tour (en faisant attention à ne pas trébucher dans les restes de la grille défensive de contrescarpe) pour voir la caponnière double du saillant IV et, surtout, le très joli aileron du saillant V.

Festung von Toulon, ost-südöstlich der Festung, 1878-1880. 295 M/ü M. 248 Mann + ? Offiziere. Fort, umgeben von einem Graben, verteidigt durch 3 Doppelkaponnieren und 2 einfache. Es vervollständigte den Schutz des Ostens der Festung zusammen mit dem Coudon. Ein Plan des Forts zeigt, dass etwa die Hälfte seines Bereichs aus anstehendem Fels bestand. Nur sein nordwestliches Viertel wurde ausgegraben, um die fünf Joche seiner Unterkunft und, senkrecht dazu, eine Reihe von Magazinen unterzubringen, das Ganze öffnete sich zu einem Hof, in dem der Eingang mündete. Ein Graben umgab den gesamten Umfang. Im Zentrum der Front V-VI ist das Pulvermagazin durch solide Dicke anstehenden Felsens vom Rest des Forts isoliert. Die Doppelkaponnieren der Ausluchten IV und VII haben den Winkel der Verbindung ihrer Flanken ebenfalls aus anstehendem Fels, was übrigens tote Winkel für ihre Nahverteidigung schafft. Die Front V-VI wurde zuerst durch eine Flanke verteidigt, die an die Auslucht VI angebaut war. Später, als man im Fels hinter der Unterkunft einen weiten Kavernenunterstand aushöhlen wird, wird diese Flanke durch eine andere ersetzt werden, die an die Auslucht V angebaut ist. Diese letzte Flanke ist übrigens besonders, da sie nur die Hälfte der Höhe der Escarpenmauer einnimmt. Die Auslucht VI wird zu einer halben Kurtine mit einer kleinen Kasematte ausgebaut, die die Escarpe der Front VI-VII verteidigt. Die Oberseiten des Forts waren zu Artilleriestellungen, mit drei hohlen Traversen, und Infanteriestellungen ausgebaut, letztere besonders zwischen den Ausluchten VI und VII. Die Artilleriestellung war also höher als die Unterkunft, aber auch weiter vorne auf dem felsigen Teil. Die gesamte Escarpe ist angebaut, außer der linken Seite der Kehlfront, wo sie abgesetzt war. Ein Munitionslager explodierte am Samstag, den 17. August 1946 um 17:30 Uhr, dann, nachdem man dort erneut Munition angehäuft hatte, ereignete sich eine zweite Katastrophe am Sonntag, den 7. August 1949 um 16:30 Uhr. Offensichtlich lag das Epizentrum dieser zweiten Explosion vor oder in der Unterkunft, welche vollständig zerstört wurde, ebenso wie die erste Reihe der Magazinejoche. Sehr mächtig zerstörte die Explosion die Doppelkaponniere der Auslucht II und alle Escarpenräume der Fronten VII-I und I-II. Im Gegensatz dazu haben die südlichen und östlichen Fronten, die an den Felsen angelehnt sind, den Schock gut überstanden; es scheint sogar, dass das Pulvermagazin und die drei weiten Kammern (29,30 x 5,40) des Kavernenunterstands immer noch da sind (einer ungeprüften Gerüchte zufolge, gefüllt mit anderen nicht explodierten Geräten, für die man die enorme Zahl von 4000 Tonnen erwähnt!?!?!?), aber ein Einsturz versperrt den Zugang. Auf den Oberseiten bestehen noch zwei Traversen-Unterstände sowie, teilweise, eine dritte. Das Fort ist eingezäunt, um Unfallrisiken zu vermeiden (04/2006), jedoch ist es interessant, es zu umrunden (unter Beachtung, nicht in den Resten des Konterescarpen-Gitterwerks zu stolpern), um die Doppelkaponniere der Auslucht IV und, vor allem, die sehr hübsche Flanke der Auslucht V zu sehen.

Vesting van Toulon, oost-zuidoost van de vesting, 1878-1880. 295 m/alt. 248 man + ? officieren. Fort omringd door een gracht verdedigd door 3 dubbele caponnières en 2 enkele. Het voltooide de bescherming van het oosten van de vesting met de Coudon. Een plan van het fort geeft aan dat ongeveer de helft van zijn beslag bestond uit rots ter plaatse. Alleen zijn noordwestelijke kwart werd uitgegraven om de vijf traveeën van zijn kazerne en, loodrecht, een reeks magazijnen te plaatsen, het geheel uitkomend op een binnenplaats waar de ingang uitmondde. Een gracht omringde de volledige perimeter. In het centrum van front V-VI, is het kruitmagazijn geïsoleerd van de rest van het fort door stevige dikten rots ter plaatse. De dubbele caponnières van de saillanten IV en VII hebben de hoek van de verbinding van hun flanken eveneens samengesteld uit rots ter plaatse, wat trouwens dode hoeken creëert voor hun verdediging van dichtbij. Het front V-VI werd eerst verdedigd door een vleugel vastgebouwd aan de saillant VI. Later, wanneer men in de rots achter de kazerne een uitgebreide grot schuilplaats zal uitgraven, zal deze vleugel vervangen worden door een andere vastgebouwd, deze, aan de saillant V. Deze laatste vleugel is trouwens bijzonder omdat hij slechts de helft van de hoogte van de escarpemuur inneemt. De saillant VI zal ingericht worden in halve courtine met een kleine kazemat verdedigend de escarpe van het front VI-VII. De bovenkanten van het fort waren ingericht in artillerieposities, met drie holle traversen, en infanterieposities, deze laatste vooral tussen de saillanten VI en VII. De artilleriepositie was dus hoger dan de kazerne, maar ook meer vooruit op het rotsachtige deel. De gehele escarpe is vastgebouwd, behalve de linkerzijde van de keelfront waar ze los was. Een munitiedepot ontplofte op zaterdag 17 augustus 1946 om 17u30, dan, nadat men er opnieuw munitie had opgestapeld, vond een tweede catastrofe plaats op zondag 7 augustus 1949 om 16u30. Klaarblijkelijk, het epicentrum van deze tweede explosie situeerde zich voor of in de kazerne welke volledig vernietigd werd evenals de eerste lijn van de traveeën van de magazijnen. Zeer krachtig, de explosie vernietigde de dubbele caponnière van de saillant II en alle escarpe lokalen van de fronten VII-I en I-II. Daarentegen, de zuidelijke en oostelijke fronten, tegen de rots geleund, hebben de schok goed ondersteund; het schijnt zelfs dat het kruitmagazijn en de drie wijde slaapzalen (29,30 x 5,40) van de grot schuilplaats er nog steeds zijn (volgens een niet geverifieerd gerucht, gevuld met andere niet ontplofte tuigen waarvoor men het enorm getal van 4000 ton oproept!?!?!?), maar een instorting verspert de toegang. Op de bovenkanten, bestaan er nog twee traversen-schuilplaatsen evenals, gedeeltelijk, een derde. Het fort is omheind om het risico op ongevallen te vermijden (04/2006), echter, het is interessant er een rondgang te maken (in acht nemend niet te struikelen in de resten van het defensieve roosterwerk van de contrescarpe) om de dubbele caponnière van de saillant IV en, vooral, de zeer mooie vleugel van de saillant V te zien.

Fortress of Toulon, east-south-east of the fortress, 1878-1880. 295 m/alt. 248 men + ? officers. Fort surrounded by a ditch defended by 3 double caponiers and 2 single ones. It completed the protection of the east of the fortress with the Coudon. A plan of the fort indicates that approximately half of its area consisted of bedrock. Only its north-western quarter was excavated to install the five bays of its barracks and, perpendicularly, a series of magazines, the whole opening onto a courtyard where the entrance emerged. A ditch surrounded the entire perimeter. At the center of front V-VI, the powder magazine is isolated from the rest of the fort by solid thicknesses of bedrock. The double caponiers of the salients IV and VII have the angle of the junction of their faces also made of bedrock, which moreover creates dead angles for their close defense. Front V-VI was first defended by a flank attached to salient VI. Later, when a vast cavern shelter will be dug in the rock behind the barracks, this flank will be replaced by another attached, this one, to salient V. This last flank is moreover particular because occupying only half the height of the scarp wall. Salient VI will be arranged as a half curtain with a small blockhouse defending the scarp of front VI-VII. The tops of the fort were arranged into artillery positions, with three hollow traverses, and infantry positions, the latter especially between salients VI and VII. The artillery position was thus higher than the barracks, but also more forward on the rocky part. The entire scarp is attached, except the left of the gorge front where it was detached. An ammunition depot exploded on Saturday, August 17, 1946 at 5:30 PM then, after having piled up ammunition there again, a second catastrophe took place on Sunday, August 7, 1949 at 4:30 PM. Manifestly, the epicenter of this second explosion was located in front of or in the barracks which was totally annihilated as well as the first line of the magazine bays. Very powerful, the explosion destroyed the double caponier of salient II and all the scarp rooms of fronts VII-I and I-II. In contrast, the southern and eastern fronts, backed against the rock, withstood the shock well; it even seems that the powder magazine and the three vast chambers (29.30 x 5.40) of the cavern shelter are still there (according to an unverified rumor, filled with other unexploded devices for which the enormous figure of 4000 tons is mentioned!?!?!?), but a collapse blocks access. On the tops, two traverse-shelters still remain as well as, partially, a third. The fort is fenced to avoid accident risk (04/2006), however, it is interesting to walk around it (taking care not to trip in the remains of the counterscarp defensive grating) to see the double caponier of salient IV and, above all, the very pretty flank of salient V.

Pevnost Toulon, východ-jihovýchodně od pevnosti, 1878-1880. 295 m/n.m. 248 mužů + ? důstojníků. Fort obklopený příkopem bráněným 3 dvojitými kaponiérami a 2 jednoduchými. Doplňoval ochranu východu pevnosti spolu s Coudon. Plán fortu ukazuje, že přibližně polovina jeho areálu sestávala z místní skály. Pouze jeho severozápadní čtvrtina byla vyhloubena, aby umístila pět polí jeho kasáren a, kolmo, řadu skladů, celek ústící na nádvoří, kde vycházel vstup. Příkop obklopoval celý obvod. V centru fronty V-VI je prachový sklad izolován od zbytku fortu solidními tloušťkami místní skály. Dvojité kaponiéry výběžků IV a VII mají úhel spojení jejich líce rovněž tvořený místní skálou, což mimochodem vytváří mrtvé úhly pro jejich blízkou obranu. Fronta V-VI byla nejprve bráněna křídlem připojeným k výběžku VI. Později, když se ve skále za kasárnami vyhloubí rozsáhlý jeskynní úkryt, bude toto křídlo nahrazeno jiným připojeným, tím, k výběžku V. Toto poslední křídlo je mimochodem zvláštní, protože zaujímá pouze polovinu výšky eskarpové zdi. Výběžek VI bude upraven na poloviční kurtinu s malou kasematou bránící eskarpu fronty VI-VII. Vrchy fortu byly upraveny na dělostřelecká postavení, se třemi dutými traversami, a pěchotní postavení, ty poslední zejména mezi výběžky VI a VII. Dělostřelecké postavení bylo tedy výše než kasárna, ale také více vpředu na skalnaté části. Celá eskarpová zeď je připojena, kromě levé strany šíjové fronty, kde byla odloučena. Muniční sklad explodoval v sobotu 17. srpna 1946 v 17:30, poté, co tam znovu nahromadili munici, došlo k druhé katastrofě v neděli 7. srpna 1949 v 16:30. Zjevně, epicentrum této druhé exploze se nacházelo před nebo v kasárnách, které byly úplně zničeny stejně jako první řada polí skladů. Velmi silná, exploze zničila dvojitou kaponiéru výběžku II a všechny eskarpové místnosti front VII-I a I-II. Naproti tomu, jižní a východní fronty, opřené o skálu, náraz dobře vydržely; zdá se dokonce, že prachový sklad a tři rozlehlé místnosti (29,30 x 5,40) jeskynního úkrytu jsou stále tam (podle neověřené pověsti, naplněné dalšími nevybuchlými zařízeními, pro které se zmiňuje obrovské číslo 4000 tun!?!?!?), ale zával blokuje přístup. Na vrších, zůstávají ještě dva traversy-úkryty stejně jako, částečně, třetí. Fort je oplocen, aby se předešlo riziku nehody (04/2006), avšak, je zajímavé jej obejít (dávat pozor, abyste nezakopli o zbytky obranné mříže kontreskarpy), aby bylo vidět dvojitou kaponiéru výběžku IV a, hlavně, velmi pěkné křídlo výběžku V.