Place de Nice, nord-nord-ouest de la ville, ± 1888. 290 m/alt. Situé 2500 m à l'ouest-sud-ouest du fort du Mont Chauve d'Aspremont, il avait des vues sur la vallée du Var. Nous n'en avons pas déniché de plan de cet ouvrage que d'anciennes cartes mentionnent comme batterie des Cabanes. Ces mêmes cartes nous montrent un ouvrage rectangulaire, presque carré, avec une excroissance aux saillants II et IV. Sur place (05/2008), l'ouvrage est devenu difficilement lisible. Il est totalement phagocyté par un complexe sportif qui l'a littéralement grignoté. Le porche d'entrée ne ressemble plus à grand-chose. Néanmoins, à environ un mètre de hauteur, sur la droite, une petite roue dentée (neuf dents ogivales séparées par un plat d'environ une fois et demie la hauteur de chaque dent) d'un diamètre d'environ 25 cm témoigne de la présence d'un pont-levis dont nous n'avons pu déterminer le type. De fossé, il n'y a plus de trace, pas plus que d'escarpe à la gauche de ce porche d'ailleurs. Ce denier a en outre été recouvert d'un affreux crépi. Ce travail n'a pas plus de quinze à vingt ans. Le porche d'entrée n'a guère plus de quatre mètres de longueur. Au-delà, on s'engage droit devant sur une rampe ascendante qui, peu avant d'atteindre un bastionnet au saillant II (ou ce qu'il en reste), effectue un virage à 180°. Dans l'extérieur de ce virage, une guérite-observatoire a conservé sa porte blindée. Elle regarde au devant du front I-II. À sa droite, un escalier permet de joindre un petit magasin d'artillerie. Rebroussant donc chemin vers la gorge, en adoptant toutefois une pente descendante plus faible, le chemin longe trois plates-formes d'artillerie et autant de traverses pleines. Ces traverses, comme il est de mise à Nice, ne sont pas très élevées, mais des travaux de terrassements récents venaient de remettre traverses et plates-formes au jour, donc leur relief prête à discussion. Parapets et flancs des pas de tir, ainsi que les racines des traverses comprennent une ou plusieurs niches pour les coups de sûreté et le tout est en béton non armé. Le parapet de la plate-forme centrale constitue le point haut de l'ouvrage. Le chemin vient buter sur une seconde guérite-observatoire, ayant également conservé sa porte et regardant les glacis de la gorge. Le saillant III comprend aussi un bastionnet, recouvert d'un enduit de ciment et aux créneaux de pied très élancés. Le reste de l'ouvrage par contre est difficilement interprétable. Tout au plus, à proximité du saillant IV, a-t-on conservé, engoncée dans du tarmac, une troisième guérite-observatoire. Parfois orthographié "Colmars", il était appuyé, 150 m à l'est, par une batterie annexe dite "des Cabanes". Il est parfois lui-même désigné par ce nom. Son accès n'est pas règlementé par un quelconque panneau.

Festung von Nizza, Nord-Nordwest der Stadt, ± 1888. 290 M/ü M. Gelegen 2500 m west-südwestlich des Forts des Mont Chauve d'Aspremont, hatte es Aussichten auf das Tal des Var. Wir haben keinen Plan dieses Werks aufgestöbert, das alte Karten als Batterie der Cabanes erwähnen. Dieselben Karten zeigen uns ein rechteckiges, fast quadratisches Werk mit einem Auswuchs an den Saillants II und IV. Vor Ort (05/2008) ist das Werk schwer lesbar geworden. Es wurde vollständig von einem Sportkomplex phagozytiert, der es buchstäblich aufgefressen hat. Das Eingangsportal ähnelt nicht mehr viel. Dennoch zeugt in etwa einem Meter Höhe, rechts, ein kleines Zahnrad (neun ogivale Zähne, getrennt durch eine Fläche von etwa dem Eineinhalbfachen der Höhe jedes Zahns) mit einem Durchmesser von etwa 25 cm von der Anwesenheit einer Zugbrücke, deren Typ wir nicht bestimmen konnten. Von einem Graben gibt es keine Spur mehr, ebenso wenig von einer Escarpe links von diesem Portal. Dieser wurde zudem mit einem hässlichen Putz bedeckt. Diese Arbeit ist nicht älter als fünfzehn bis zwanzig Jahre. Das Eingangsportal ist kaum mehr als vier Meter lang. Darüber hinaus begibt man sich geradeaus auf eine ansteigende Rampe, die, kurz vor dem Erreichen eines Bastions am Saillant II (oder dem, was davon übrig ist), eine 180°-Drehung ausführt. Außerhalb dieser Kurve hat eine Wachhaus-Beobachtungsposten ihre gepanzerte Tür bewahrt. Sie blickt vor die Front I-II. Zu ihrer Rechte ermöglicht eine Treppe den Zugang zu einem kleinen Artilleriemagazin. Also den Weg zur Kehle zurückgehend, jedoch mit einer schwächeren absteigenden Neigung, verläuft der Weg entlang drei Artillerieplattformen und ebenso vielen vollen Traversen. Diese Traversen sind, wie es in Nizza üblich ist, nicht sehr hoch, aber recente Erdarbeiten hatten gerade Traversen und Plattformen wieder ans Tageslicht gebracht, daher ist ihre Relief umstritten. Brustwehren und Flanken der Geschützstellungen sowie die Wurzeln der Traversen umfassen eine oder mehrere Nischen für Sicherheitsschüsse und das Ganze ist in unbewehrtem Beton. Die Brustwehr der zentralen Plattform bildet den höchsten Punkt des Werks. Der Weg stößt auf einen zweiten Wachhaus-Beobachtungsposten, der ebenfalls seine Tür bewahrt hat und auf die Glacis der Kehle blickt. Der Saillant III umfasst auch ein Bastion, bedeckt mit einem Zementputz und mit sehr schlanken Fußscharten. Der Rest des Werks ist dagegen schwer interpretierbar. Höchstens in der Nähe von Saillant IV hat man, in Teer eingebettet, einen dritten Wachhaus-Beobachtungsposten erhalten. Manchmal "Colmars" geschrieben, wurde es, 150 m östlich, durch eine Annexbatterie namens "der Cabanes" unterstützt. Es wird manchmal selbst mit diesem Namen bezeichnet. Sein Zugang ist durch kein Schild geregelt.

Vesting van Nice, noord-noordwest van de stad, ± 1888. 290 m/alt. Gelegen 2500 m ten west-zuidwesten van het fort van de Mont Chauve d'Aspremont, het had uitzichten op de vallei van de Var. We hebben geen plan van dit werk opgediept dat oude kaarten vermelden als batterij van de Cabanes. Dezezelfde kaarten tonen ons een rechthoekig, bijna vierkant werk, met een uitwas aan de saillanten II en IV. Ter plaatse (05/2008) is het werk moeilijk leesbaar geworden. Het is volledig gefagocyteerd door een sportcomplex dat het letterlijk heeft opgeknabbord. De ingangsportaal lijkt niet meer op veel. Niettemin, op ongeveer een meter hoogte, rechts, getuigt een klein tandwiel (negen spitsboogvormige tanden gescheiden door een vlak van ongeveer anderhalve keer de hoogte van elke tand) met een diameter van ongeveer 25 cm van de aanwezigheid van een ophaalbrug waarvan we het type niet konden bepalen. Van een gracht is er geen spoor meer, evenmin als van een escarpe links van deze portaal trouwens. Deze laatste is bovendien bedekt met een afschuwelijke pleisterlaag. Dit werk is niet ouder dan vijftien tot twintig jaar. De ingangsportaal is nauwelijks meer dan vier meter lang. Daarboven engageert men zich recht vooruit op een stijgende hellingbaan die, kort voor het bereiken van een bastionnet aan saillant II (of wat er van over is), een bocht van 180° uitvoert. In de buitenkant van deze bocht heeft een wachthuis-observatiepost zijn gepantserde deur bewaard. Het kijkt naar voren van front I-II. Aan zijn rechterkant laat een trap toe een klein artilleriemagazijn te bereiken. Dus de weg terugkerend naar de keel, echter met een zwakkere dalende helling aannemend, loopt de weg langs drie artillerieplatformen en evenveel volle traversen. Deze traversen, zoals gebruikelijk in Nice, zijn niet erg hoog, maar recente grondwerken hadden net traversen en platformen weer aan de dag gebracht, dus hun reliëf is discutabel. Parapetten en flanken van de schietplaatsen, evenals de wortels van de traversen omvatten een of meerdere nissen voor veiligheidsschoten en het geheel is in ongewapend beton. Het parapet van het centrale platform vormt het hoogste punt van het werk. De weg botst op een tweede wachthuis-observatiepost, eveneens zijn deur bewaard hebbend en kijkend naar de glacis van de keel. De saillant III omvat ook een bastionnet, bedekt met een cementpleister en met zeer slanke voetschietgaten. De rest van het werk daarentegen is moeilijk interpreteerbaar. Hoogstens, in de buurt van saillant IV, heeft men, vastgezet in teer, een derde wachthuis-observatiepost bewaard. Soms gespeld als "Colmars", werd het, 150 m ten oosten, ondersteund door een annexbatterij genaamd "van de Cabanes". Het wordt soms zelf met deze naam aangeduid. Zijn toegang is niet gereglementeerd door enig bord.

Fortress of Nice, north-north-west of the town, ± 1888. 290 m/alt. Located 2500 m west-south-west of the fort of Mont Chauve d'Aspremont, it had views over the Var valley. We have not unearthed any plan of this work that old maps mention as battery of the Cabanes. These same maps show us a rectangular, almost square work, with an outgrowth at salients II and IV. On site (05/2008), the work has become difficult to read. It is totally phagocytized by a sports complex that has literally nibbled it away. The entrance porch no longer resembles much. Nevertheless, at about one meter in height, on the right, a small cogwheel (nine ogival teeth separated by a flat of about one and a half times the height of each tooth) of a diameter of about 25 cm testifies to the presence of a drawbridge whose type we could not determine. Of a ditch, there is no more trace, no more than of a scarp to the left of this porch moreover. The latter has moreover been covered with an awful rendering. This work is no more than fifteen to twenty years old. The entrance porch is hardly more than four meters in length. Beyond, one engages straight ahead on an ascending ramp which, shortly before reaching a bastion at salient II (or what remains of it), performs a 180° turn. On the outside of this turn, a sentry box-observation post has preserved its armored door. It looks ahead of front I-II. To its right, a staircase allows to reach a small artillery magazine. Thus retracing the path towards the gorge, however adopting a weaker descending slope, the path runs alongside three artillery platforms and as many full traverses. These traverses, as is customary in Nice, are not very high, but recent earthworks had just brought traverses and platforms to light, therefore their relief is debatable. Parapets and flanks of the firing steps, as well as the roots of the traverses comprise one or several niches for safety shots and the whole is in unarmed concrete. The parapet of the central platform constitutes the high point of the work. The path comes up against a second sentry box-observation post, having also preserved its door and looking at the glacis of the gorge. The salient III also comprises a bastion, covered with a cement coating and with very slender foot embrasures. The rest of the work on the other hand is difficult to interpret. At most, near salient IV, one has preserved, embedded in tarmac, a third sentry box-observation post. Sometimes spelled "Colmars", it was supported, 150 m to the east, by an annex battery called "of the Cabanes". It is sometimes itself designated by this name. Its access is not regulated by any sign.

Pevnost Nice, sever-severozápad od města, ± 1888. 290 m/n. m. Umístěna 2500 m západ-jihozápadně od tvrze Mont Chauve d'Aspremont, měla výhledy na údolí Var. Neobjevili jsme žádný plán tohoto díla, které staré mapy zmiňují jako baterii Cabanes. Tytéž mapy nám ukazují obdélníkové, téměř čtvercové dílo, s výběžkem na salientechech II a IV. Na místě (05/2008) se dílo stalo obtížně čitelné. Je zcela pohlceno sportovním komplexem, který je doslova rozkousal. Vstupní portál již nepřipomíná mnoho. Nicméně, v asi jednom metru výšky, vpravo, malé ozubené kolo (devět ogiválních zubů oddělených plochou asi jeden a půl krát vyšší než výška každého zubu) o průměru asi 25 cm svědčí o přítomnosti padacího mostu, jehož typ jsme nemohli určit. Po příkopu není stopa, stejně jako po skarpě vlevo od tohoto portálu. Ten byl navíc pokryt ošklivou omítkou. Tato práce není starší než patnáct až dvacet let. Vstupní portál má sotva více než čtyři metry délky. Dále se pokračuje přímo vpřed po stoupající rampě, která, krátce před dosažením bastionu na salientu II (nebo toho, co z něj zbylo), provede obrat o 180°. Vně této zatáčky si strážní pozorovatelna zachovala svá pancéřová dvířka. Hledí před frontu I-II. Napravo od ní umožňuje schodiště přístup k malému dělostřeleckému magacínu. Thus vracíce se cestou k hrdlu, avšak přijímajíce mírnější sestupný sklon, cesta vede podél tří dělostřeleckých platform a stejného počtu plných travers. Tyto traversy, jak je zvykem v Nice, nejsou příliš vysoké, ale recentní terénní úpravy právě přinesly traversy a platformy opět na denní světlo, proto je jejich reliéf diskutabilní. Parapety a boky palebných postavení, stejně jako kořeny travers zahrnují jednu nebo více výklenků pro bezpečnostní výstřely a celek je z nevyzbrojeného betonu. Parapet centrální platformy tvoří nejvyšší bod díla. Cesta narazí na druhou strážní pozorovatelnu, také si zachovavší svá dvířka a hledící na glacis hrdla. Salient III také zahrnuje bastion, pokrytý cementovou omítkou a s velmi štíhlými střílnami u paty. Zbytek díla naopak je obtížně interpretovatelný. Nejvýše, v blízkosti salientu IV, se zachovala, zasazená do asfaltu, třetí strážní pozorovatelna. Někdy psáno "Colmars", bylo podporováno, 150 m na východ, pomocnou baterií zvanou "Cabanes". Někdy je samo tímto jménem označováno. Jeho přístup není regulován žádnou tabulí.