Dakar. Le cap Manuel constitue la pointe sud de la presqu’île du cap Vert, à 3000 mètres du port de Dakar. La portée des pièces augmentant, ce site va se trouver idéalement placé pour défendre le port à grande distance. Un projet de 1897 prévoit, à cet emplacement, 4 canons de 240 Mle 1870-97. Il ne sera pas réalisé. Une batterie à tourelle, armée de 2 canons de 240 Mle 1893-96 M est réalisée à partir de 1907. Elle est identique à celle de Bel-Air. Nous n’y reviendrons donc pas. La tourelle est amputée de ses tubes et berceaux en 1918. Elle est modernisée dans les mêmes conditions que ses semblables, avant la Seconde Guerre mondiale. La batterie est dotée, à cette occasion, d’un P.C.T. moderne, équipé d’un conjugateur « Colonies » et d’un télémètre stéréoscopique de 5 mètres S.O.M. Un abri bétonné protège le projecteur de 150 G.P. assurant l’éclairage, pour le tir de nuit. Ce projecteur est assisté par un système de repérage au bruit, dit mur d’écoute. La tourelle prend une part active aux combats de septembre 1940. Armée par un équipage de la Marine, elle met plusieurs coups au but sur les navires britanniques. Ceux-ci les lui rendent bien, et un coup de gros calibre tombe à toucher la tourelle, qui fait la preuve, à cette occasion, de sa robustesse. Après ces événements, le site est renforcé par la mise en position, sur des plateformes bétonnées, de la batterie de 155 Mle 32. Celle-ci, positionnée à Yoff, n’a pas pris part aux combats, faute de personnel pour la servir. Il s’agit incontestablement de la batterie la plus moderne de Dakar. Chaque pièce peut expédier, à la cadence de 2 coups à la minute, un obus perforant de 56,5 kg à la distance de 26 200 mètres. La batterie dispose de 2 remorques climatisées. L’une est équipée d’un télémètre S.O.M. de 5 mètres et l’autre d’un conjugateur « Colonies ». Une section de défense des passes, armée de 2 canons de 75 Mle 1897 sur affût 1916, remplaçant la section de la pointe de Dakar, est installée après les événements de septembre 1940. Si la batterie de 155 est envoyée au combat en Afrique du Nord, dès 1943, la tourelle reste en position jusqu’à son ferraillage avant l’indépendance du Sénégal. De nos jours, le massif de la tourelle de 240 est dans un état pitoyable, ferraillé et squatté. Le site, transformé en parcours de santé est quand même intéressant. On peut y voir le chemin de roulement de la tourelle, le P.C.T. de 1940, le mur d’écoute, l’abri du projecteur et d’autres éléments, comme les 2 abris jumeaux du dispositif R.E.P., qui permettait aux navires de trouver l’entrée du port dans l’obscurité. JJM 10/08/2008

Dakar. Das Kap Manuel bildet die Südspitze der Kap-Verde-Halbinsel, 3000 Meter vom Hafen Dakar entfernt. Mit zunehmender Reichweite der Geschütze wird dieser Standort ideal gelegen sein, um den Hafen auf große Entfernung zu verteidigen. Ein Projekt von 1897 sieht an dieser Stelle 4 Kanonen 240 Mle 1870-97 vor. Es wird nicht verwirklicht. Eine Turmbatterie, bewaffnet mit 2 Kanonen 240 Mle 1893-96 M, wird ab 1907 errichtet. Sie ist identisch mit der von Bel-Air. Wir werden daher nicht darauf zurückkommen. Der Turm wird 1918 seiner Rohre und Wiegen beraubt. Er wird unter denselben Bedingungen wie seine Pendants vor dem Zweiten Weltkrieg modernisiert. Die Batterie erhält dabei einen modernen Gefechtsstand, ausgestattet mit einem Richtgerät „Kolonien“ und einem 5-Meter-Stereodistanzmesser S.O.M. Ein betonierter Unterstand schützt den 150 G.P. Scheinwerfer, der die Beleuchtung für Nachtbeschuss sicherstellt. Dieser Scheinwerfer wird durch ein Schallortungssystem, sogenannte Hörwand, unterstützt. Der Turm nimmt aktiv an den Kämpfen im September 1940 teil. Von einer Marinebesatzung bedient, erzielt er mehrere Treffer auf britische Schiffe. Diese erwidern das Feuer erfolgreich, und ein großkalibriger Schuss fällt nahe genug, um den Turm zu berühren, der dabei seine Robustheit unter Beweis stellt. Nach diesen Ereignissen wird der Standort verstärkt durch die In-Stellung-Bringung der 155 Mle 32 Batterie auf betonierten Plattformen. Diese, in Yoff positioniert, hat an den Kämpfen mangels Bedienungspersonal nicht teilgenommen. Es handelt sich zweifellos um die modernste Batterie Dakars. Jedes Geschütz kann mit einer Kadenz von 2 Schuss pro Minute ein 56,5 kg Panzergeschoss auf eine Entfernung von 26 200 Metern verschießen. Die Batterie verfügt über 2 klimatisierte Anhänger. Einer ist mit einem 5-Meter-Distanzmesser S.O.M. und der andere mit einem Richtgerät „Kolonien“ ausgestattet. Eine Sektion zur Verteidigung der Pässe, bewaffnet mit 2 Kanonen 75 Mle 1897 auf Lafette 1916, die die Sektion der Pointe de Dakar ersetzt, wird nach den Ereignissen von September 1940 installiert. Während die 155er Batterie bereits 1943 zum Kampf nach Nordafrika geschickt wird, bleibt der Turm bis zu seiner Verschrottung vor der Unabhängigkeit Senegals in Stellung. Heutzutage befindet sich der Block des 240-Turms in einem erbärmlichen Zustand, verschrottet und besetzt. Der in einen Fitnesspfad umgewandelte Standort ist dennoch interessant. Man kann dort die Laufbahn des Turms, den Gefechtsstand von 1940, die Hörwand, den Scheinwerferunterstand und andere Elemente sehen, wie die beiden Zwillingsunterstände der R.E.P.-Einrichtung, die es Schiffen ermöglichte, den Hafeneingang im Dunkeln zu finden. JJM 10/08/2008

Dakar. De kaap Manuel vormt de zuidpunt van het schiereiland van Kaap Verde, op 3000 meter van de haven van Dakar. Met de toenemende dracht van de stukken zal deze site ideaal gelegen zijn om de haven op grote afstand te verdedigen. Een project van 1897 voorziet op deze plaats 4 kanonnen 240 Mle 1870-97. Het zal niet gerealiseerd worden. Een toren batterij, bewapend met 2 kanonnen 240 Mle 1893-96 M wordt gerealiseerd vanaf 1907. Ze is identiek aan die van Bel-Air. We zullen er dus niet op terugkomen. De toren wordt in 1918 van zijn lopen en wiegen beroofd. Hij wordt gemoderniseerd onder dezelfde voorwaarden als zijn gelijken, vóór de Tweede Wereldoorlog. De batterij wordt bij deze gelegenheid voorzien van een moderne gevechtsleiding, uitgerust met een richttoestel "Kolonien" en een stereoscopische afstandsmeter van 5 meter S.O.M. Een betonnen schuilplaats beschermt de 150 G.P. zoeklicht die de verlichting voor nachtelijk vuren verzorgt. Deze zoeklicht wordt geassisteerd door een geluidsopsporingssysteem, zogenaamde luistermuur. De toren neemt actief deel aan de gevechten van september 1940. Bemand door een Marinebemanning plaatst ze verschillende treffers op Britse schepen. Deze keren haar dat goed, en een schot van groot kaliber valt de toren bijna rakend, die op deze gelegenheid het bewijs levert van haar robuustheid. Na deze gebeurtenissen wordt de site versterkt door de in stelling brenging, op betonnen platforms, van de batterij 155 Mle 32. Deze, gepositioneerd te Yoff, heeft niet deelgenomen aan de gevechten wegens gebrek aan personeel om haar te bedienen. Het is ongetwijfeld de modernste batterij van Dakar. Elk stuk kan, aan een snelvuur van 2 schoten per minuut, een pantserdoorborend geschut van 56,5 kg tot de afstand van 26 200 meter verzenden. De batterij beschikt over 2 geklimatiseerde aanhangwagens. De ene is uitgerust met een 5 meter S.O.M. afstandsmeter en de andere met een richttoestel "Kolonien". Een sectie verdediging van de passen, bewapend met 2 kanonnen 75 Mle 1897 op affuit 1916, die de sectie van de pointe de Dakar vervangt, wordt na de gebeurtenissen van september 1940 geïnstalleerd. Als de 155 batterij al in 1943 naar het gevecht in Noord-Afrika wordt gezonden, blijft de toren in stelling tot haar verschroting vóór de onafhankelijkheid van Senegal. Tegenwoordig verkeert het massief van de 240 toren in een erbarmelijke staat, verschroot en gekraakt. De site, omgevormd tot fitnesstraject is echter interessant. Men kan er de loopbaan van de toren zien, de gevechtsleiding van 1940, de luistermuur, de schuilplaats van de zoeklicht en andere elementen, zoals de 2 tweeling schuilplaatsen van het R.E.P.-toestel, dat de schepen toeliet de haveningang in het duister te vinden. JJM 10/08/2008

Dakar. Cape Manuel forms the southern tip of the Cape Verde peninsula, 3000 metres from the port of Dakar. With increasing gun range, this site would become ideally placed to defend the port at long distance. An 1897 project envisaged, at this location, 4 240 Mle 1870-97 guns. It was not realised. A turret battery, armed with 2 240 Mle 1893-96 M guns, was built from 1907. It is identical to that of Bel-Air. We will therefore not return to it. The turret was stripped of its barrels and cradles in 1918. It was modernised under the same conditions as its counterparts before the Second World War. On this occasion, the battery was equipped with a modern command post, fitted with a "Colonies" plotting board and a 5-metre stereoscopic rangefinder S.O.M. A concrete shelter protected the 150 G.P. searchlight providing illumination for night firing. This searchlight was assisted by a sound location system, called a listening wall. The turret took an active part in the fighting of September 1940. Manned by a Navy crew, it scored several hits on British ships. They returned the favour, and a large-calibre shot fell close enough to hit the turret, which on this occasion proved its robustness. After these events, the site was reinforced by the emplacement, on concrete platforms, of the 155 Mle 32 battery. The latter, positioned at Yoff, did not take part in the fighting due to lack of personnel to serve it. It is undoubtedly the most modern battery in Dakar. Each gun could fire, at a rate of 2 rounds per minute, a 56.5 kg armour-piercing shell to a distance of 26,200 metres. The battery had 2 air-conditioned trailers. One was equipped with a 5-metre S.O.M. rangefinder and the other with a "Colonies" plotting board. A pass defence section, armed with 2 75 Mle 1897 guns on 1916 mount, replacing the Pointe de Dakar section, was installed after the events of September 1940. While the 155 battery was sent into combat in North Africa as early as 1943, the turret remained in position until its scrapping before Senegal's independence. Nowadays, the block of the 240 turret is in a pitiful state, scrapped and squatted. The site, transformed into a fitness trail, is nevertheless interesting. One can see the turret's running track, the 1940 command post, the listening wall, the searchlight shelter and other elements, such as the 2 twin shelters of the R.E.P. device, which allowed ships to find the port entrance in the dark. JJM 10/08/2008

Dakar. Mys Manuel tvoří jižní cíp poloostrova Zeleného mysu, 3000 metrů od přístavu Dakar. S rostoucím dostřelem děl se toto místo stane ideálně umístěným k obraně přístavu na velkou vzdálenost. Projekt z roku 1897 počítal na tomto místě se 4 děly 240 Mle 1870-97. Nebyl realizován. Věžová baterie, vyzbrojená 2 děly 240 Mle 1893-96 M, je postavena od roku 1907. Je totožná s tou v Bel-Air. Nebudeme se k ní tedy vracet. Věž je v roce 1918 zbavena hlavní a kolébek. Je modernizována za stejných podmínek jako její protějšky před druhou světovou válkou. Při této příležitosti je baterie vybavena moderním velitelským stanovištěm, osazeným zaměřovacím přístrojem „Kolonie“ a stereoskopickým dálkoměrem o 5 metrech S.O.M. Betonový úkryt chrání reflektor 150 G.P., který zajišťuje osvětlení pro noční střelbu. Tento reflektor je asistován systémem zaměřování podle zvuku, zvaným naslouchací zeď. Věž se aktivně účastní bojů v září 1940. Obsluhována námořní posádkou dosahuje několika zásahů na britské lodě. Ty jí to vracejí a výstřel velké ráže dopadne natolik blízko, že zasáhne věž, která při této příležitosti prokáže svou robustnost. Po těchto událostech je místo posíleno uvedením baterie 155 Mle 32 do pozice na betonových plošinách. Tato, umístěná v Yoff, se bojů pro nedostatek personálu k obsluze neúčastnila. Jedná se nepochybně o nejmodernější baterii v Dakaru. Každé dělo může vyslat kadenci 2 ran za minutu 56,5 kg průbojný granát na vzdálenost 26 200 metrů. Baterie disponuje 2 klimatizovanými přívěsy. Jeden je vybaven 5metrovým dálkoměrem S.O.M. a druhý zaměřovacím přístrojem „Kolonie“. Četa obrany průchodů, vyzbrojená 2 děly 75 Mle 1897 na lafetě 1916, nahrazující četu na Pointe de Dakar, je instalována po událostech září 1940. Zatímco baterie 155 je poslána do bojů v severní Africe již roku 1943, věž zůstává v pozici až do svého sešrotování před nezávislostí Senegalu. V dnešní době je blok 240 věže v žalostném stavu, sešrotován a obsazen. Místo, přeměněné na fitness trasu, je přesto zajímavé. Lze zde vidět běhoun věže, velitelské stanoviště z roku 1940, naslouchací zeď, úkryt reflektoru a další prvky, jako 2 dvojčata úkrytů zařízení R.E.P., které umožňovalo lodím najít vstup do přístavu ve tmě. JJM 10/08/2008