Place de Nice, est-nord-est de la ville, 188? 617 m/alt. La locution "position de la Forna" ne s'appuie sur aucune référence bibliographique. C'est après nous être déplacés sur les lieux (04/2008) qu'il nous a paru plus approprié de traiter d'un seul tenant les défenses de l'extrémité droite de la Grande Corniche. Après avoir suivi la route stratégique depuis le fort de la Revère sur 1 400 m environ, au niveau de la cime de la Forna, la route entame sa descente, avec huit épingles à cheveux, pour rejoindre la route Eze – La Turbie ainsi que le réservoir n° 2 (voir Nice). Dans l'extérieur du troisième virage en partant du plateau, un sentier (aujourd'hui interdit pour cause d'effondrement) mène à un abri caverne. Ce dernier comprend quatre locaux distincts qui, grillagés, ne nous ont pas permis de vérifier s'ils communiquaient entre eux. Les deux premiers ont une surface d'environ 8 x 3 m et les deux suivant une quinzaine de mètres sur 5,5 de large. Ils sont séparés les uns des autres par une épaisseur de 5 à 6 m de roc en place formant une légère saillie en avant des façades. À la droite des casemates, le sentier continue et d'importants vestiges d'un mur s'en allant contourner l'emplacement de la batterie de la Forna sont bien visibles. La batterie de la Forna occupait le point le plus oriental de la Grande Corniche. Elle a été totalement rasée et en lieu et place, on y trouve une esplanade avec un réservoir d'eau. Trois murets distincts, plus destinés au soutènement que vestiges de chemin couvert, cernent les pentes de la pointe rocheuse. Une centaine de mètres en arrière, deux escaliers distants d'une quinzaine de mètres s'enfoncent dans le roc. Inaccessibles, ces magasins de batterie conserveront le secret de leur disposition. Sont-ils indépendants, s'agit-il d'un seul local à deux entrées ? Toujours est-il que nous avons là le magasin de la batterie de la Forna. "Des batteries" faudrait-il écrire car, sur la gauche, une importante batterie semble ne pas avoir été baptisée. En effet, que ce soit sur une carte relevée en 1907 voire dans le livre de référence qu'est "La barrière de fer" de feu le lieutenant-colonel Truttmann, si deux batteries sont renseignées (+ celle du Pin un rien plus à l'ouest), seule la plus orientale se voit dénommée. Pourtant si cette dernière se composait, c'est clairement visible sur la carte en question, de quatre plates-formes de tir, la batterie anonyme est deux fois plus importante. C'est cet anonymat qui nous a imposé le choix de traiter la position dans son ensemble plutôt que ses éléments séparément. Cette seconde batterie épouse un "S" peu serré de la route stratégique. De gauche à droite, trois plates-formes simples, une double et trois autres simples ont été creusées dans le roc. Elles sont séparées par des traverses de roc en place à la racine desquelles un petit abri au plafond de rails jointifs a été aménagé. Un de nos contacts sur place nous a affirmé que dans les années 1970', cette batterie était intacte, affichant de superbes maçonneries. Aujourd'hui ce n'est plus le cas. Si la double niche à munition peut-être distinguée dans le parapet de chaque emplacement de pièce, quatre des abris sont effondrés (les autres servant de WC aux randonneurs), les murs latéraux des plates-formes sont démontés et très dégradés. Notre contact impute cela à la population, voire à des entrepreneurs peu scrupuleux qui sont, des années durant, venus se servir ici en pierres taillées. L'espace compris entre la plate-forme la plus à droite et le magasin de batterie comprend une autre niche pour les coups de sûreté et, à gauche de la batterie, on en trouve deux autres. Les deux batteries de cette position battaient un secteur dont le village du Laghet constituait le centre. L'ensemble, hormis les magasins sous roc et, pour des raisons de sécurité, l'abri caverne, est d'accès libre.

Festung von Nizza, Ost-Nordost der Stadt, 188? 617 M/ü M. Der Ausdruck "Stellung von La Forna" stützt sich auf keine bibliographische Referenz. Erst nachdem wir uns vor Ort begeben hatten (04/2008), erschien es uns angemessener, die Verteidigungen des rechten Endes der Grande Corniche in einem Zug zu behandeln. Nachdem man die strategische Straße vom Fort der Revère über etwa 1400 m verfolgt hat, beginnt die Straße auf Höhe des Gipfels der Forna ihren Abstieg mit acht Haarnadelkurven, um zur Straße Eze – La Turbie sowie zum Reservoir Nr. 2 (siehe Nizza) zu gelangen. Außerhalb der dritten Kurve, vom Plateau ausgehend, führt ein Pfad (heute wegen Einsturzgefahr gesperrt) zu einem Felsenunterstand. Letzterer umfasst vier distincte Räume, die, vergittert, uns nicht erlaubten zu überprüfen, ob sie untereinander verbunden waren. Die ersten beiden haben eine Fläche von etwa 8 x 3 m und die beiden folgenden etwa fünfzehn Meter auf 5,5 m Breite. Sie sind voneinander getrennt durch eine Dicke von 5 bis 6 m Fels in situ, die einen leichten Vorsprung vor den Fassaden bildet. Rechts der Kasematten setzt sich der Pfad fort und bedeutende Überreste einer Mauer, die den Standort der Batterie von La Forna umgeht, sind gut sichtbar. Die Batterie von La Forna belegte den östlichsten Punkt der Grande Corniche. Sie wurde total eingeebnet und an ihrer Stelle findet man eine Esplanade mit einem Wasserreservoir. Drei distincte Mäuerchen, mehr zur Stützung bestimmt denn als Überreste eines gedeckten Wegs, umgeben die Hänge der Felsenspitze. Etwa hundert Meter dahinter dringen zwei Treppen, fünfzehn Meter voneinander entfernt, in den Felsen ein. Unzugänglich werden diese Batteriemagazine das Geheimnis ihrer Anordnung bewahren. Sind sie unabhängig, handelt es sich um einen einzigen Raum mit zwei Eingängen? Jedenfalls haben wir hier das Magazin der Batterie von La Forna. "Die Batterien" müsste man schreiben, denn zur Linken scheint eine bedeutende Batterie nicht getauft worden zu sein. Tatsächlich, ob auf einer 1907 aufgenommenen Karte oder sogar im Referenzwerk "La barrière de fer" des verstorbenen Oberstleutnants Truttmann, wenn zwei Batterien verzeichnet sind (+ die des Pin etwas weiter westlich), wird nur die östlichste benannt. Doch wenn sich diese letztere, was auf der betreffenden Karte klar sichtbar ist, aus vier Schießplattformen zusammensetzte, ist die anonyme Batterie doppelt so wichtig. Diese Anonymität hat uns die Wahl auferlegt, die Stellung in ihrer Gesamtheit rather than ihre Elemente separat zu behandeln. Diese zweite Batterie schmiegt sich einem lockeren "S" der strategischen Straße an. Von links nach rechts wurden drei einfache Plattformen, eine doppelte und drei andere einfache in den Felsen gehauen. Sie sind getrennt durch Traversen aus Fels in situ, an deren Wurzel ein kleiner Unterschlupf mit einer Decke aus aneinandergereihten Schienen eingerichtet wurde. Ein unser Kontakt vor Ort versicherte uns, dass in den 1970er Jahren diese Batterie intakt war und prächtiges Mauerwerk zeigte. Heute ist das nicht mehr der Fall. Wenn die doppelte Munitionsnische in der Brustwehr jedes Geschützstands unterschieden werden kann, sind vier der Unterschlupfe eingestürzt (die anderen dienen Wanderern als Toiletten), die Seitenwände der Plattformen sind abgebaut und sehr degradiert. Unser Kontakt schreibt dies der Bevölkerung, ja sogar skrupellosen Unternehmern zu, die jahrelang kamen, um sich hier mit behauenen Steinen zu bedienen. Der Raum zwischen der rechtesten Plattform und dem Batteriemagazin umfasst eine weitere Nische für Sicherheitsschüsse und, links der Batterie, findet man zwei andere. Die zwei Batterien dieser Stellung bestrichen einen Sektor, dessen Zentrum das Dorf Le Laghet bildete. Das Ganze, mit Ausnahme der Felsmagazine und, aus Sicherheitsgründen, des Felsenunterstands, ist frei zugänglich.

Vesting van Nice, oost-noordoost van de stad, 188? 617 m/alt. De uitdrukking "positie van La Forna" steunt op geen enkele bibliografische referentie. Het is nadat we ons ter plaatse hebben begeven (04/2008) dat het ons geschikter leek de verdedigingen van het rechteruiteinde van de Grande Corniche in één geheel te behandelen. Na de strategische weg te hebben gevolgd vanaf het fort van de Revère over ongeveer 1400 m, op het niveau van de top van de Forna, begint de weg zijn afdaling, met acht haarspeldbochten, om zich te voegen bij de weg Eze – La Turbie evenals het reservoir nr. 2 (zie Nice). In de buitenkant van de derde bocht vertrekkend van het plateau, leidt een pad (vandaag verboden wegens instorting) naar een grotenschuilplaats. Deze laatste omvat vier afzonderlijke lokaliteiten die, getralied, ons niet toelieten na te gaan of ze met elkaar communiceerden. De twee eerste hebben een oppervlakte van ongeveer 8 x 3 m en de twee volgende een vijftiental meter op 5,5 breed. Ze zijn van elkaar gescheiden door een dikte van 5 tot 6 m rots ter plaatse vormend een licht uitsteeksel voor de gevels. Aan de rechterkant van de kazematten, zet het pad zich voort en belangrijke overblijfselen van een muur die de plaatsing van de batterij van La Forna omgaat zijn goed zichtbaar. De batterij van La Forna bezette het meest oostelijke punt van de Grande Corniche. Ze werd totaal met de grond gelijk gemaakt en in de plaats, vindt men er een esplanade met een waterreservoir. Drie afzonderlijke muurtjes, meer bestemd voor stutting dan overblijfselen van gedekte weg, omringen de hellingen van de rotspunt. Een honderdtal meter achterwaarts, dringen twee trappen vijftien meter van elkaar verwijderd de rots in. Ontoegankelijk, zullen deze batterijmagazijnen het geheim van hun schikking bewaren. Zijn ze onafhankelijk, gaat het om een enkele lokaliteit met twee ingangen? Hoe dan ook, we hebben hier het magazijn van de batterij van La Forna. "De batterijen" zou men moeten schrijven want, aan de linkerzijde, een belangrijke batterij schijnt niet gedoopt te zijn. Inderdaad, of het nu op een in 1907 opgenomen kaart is of zelfs in het referentiewerk "La barrière de fer" van wijlen luitenant-kolonel Truttmann, als twee batterijen worden ingelicht (+ die van de Pin een weinig meer westelijk), alleen de meest oostelijke wordt benoemd. Nochtans als deze laatste bestond, wat duidelijk zichtbaar is op de betrokken kaart, uit vier schietplatforms, is de anonieme batterij twee keer belangrijker. Het is deze anonimiteit die ons de keuze heeft opgelegd de positie in haar geheel eerder dan haar elementen afzonderlijk te behandelen. Deze tweede batterij omhelst een losse "S" van de strategische weg. Van links naar rechts, drie eenvoudige platforms, een dubbele en drie andere eenvoudige werden in de rots uitgehouwen. Ze zijn gescheiden door traversen van rots ter plaatse aan wier wortel een kleine schuilplaats met een plafond van aaneengesloten rails werd ingericht. Een van onze contacten ter plaatse verzekerde ons dat in de jaren 1970, deze batterij intact was, prachtig metselwerk vertonend. Vandaag is dat niet meer het geval. Als de dubbele munitienis kan onderscheiden worden in de borstwering van elke stukopstelling, zijn vier van de schuilplaatsen ingestort (de andere dienend als WC voor wandelaars), de zijmuren van de platforms zijn gedemonteerd en erg gedegradeerd. Ons contact schrijft dit toe aan de bevolking, ja zelfs aan weinig scrupuleuze aannemers die, jarenlang, hier kwamen zich bedienen van gehouwen stenen. De ruimte begrepen tussen het meest rechtse platform en het batterijmagazijn omvat een andere nis voor veiligheidsschoten en, links van de batterij, vindt men er twee andere. De twee batterijen van deze positie bestreken een sector waarvan het dorp Le Laghet het centrum vormde. Het geheel, uitgezonderd de rotsmagazijnen en, om veiligheidsredenen, de grotenschuilplaats, is vrij toegankelijk.

Fortress of Nice, east-north-east of the town, 188? 617 m/alt. The phrase "position of La Forna" is not based on any bibliographical reference. It was after going to the site (04/2008) that it seemed more appropriate to us to treat the defences of the right extremity of the Grande Corniche as a whole. After having followed the strategic road from the fort of Revère for about 1400 m, at the level of the summit of La Forna, the road begins its descent, with eight hairpin bends, to join the road Eze – La Turbie as well as reservoir No. 2 (see Nice). On the outside of the third bend starting from the plateau, a path (today forbidden due to collapse) leads to a rock shelter. The latter comprises four distinct rooms which, grilled, did not allow us to verify if they communicated with each other. The first two have a surface of about 8 x 3 m and the two following about fifteen metres by 5.5 wide. They are separated from each other by a thickness of 5 to 6 m of rock in place forming a slight projection in front of the facades. To the right of the casemates, the path continues and important remains of a wall going to bypass the location of the battery of La Forna are well visible. The battery of La Forna occupied the most eastern point of the Grande Corniche. It was totally razed and in its place, one finds an esplanade with a water reservoir. Three distinct small walls, more intended for retaining than remains of covered way, surround the slopes of the rocky point. About a hundred metres behind, two staircases fifteen metres apart sink into the rock. Inaccessible, these battery magazines will keep the secret of their layout. Are they independent, is it a single room with two entrances? Anyway, we have here the magazine of the battery of La Forna. "The batteries" one should write because, on the left, an important battery seems not to have been baptized. Indeed, whether on a map surveyed in 1907 or even in the reference work "La barrière de fer" by the late Lieutenant-Colonel Truttmann, if two batteries are reported (+ that of Pin a bit more to the west), only the most eastern one is named. Yet if this latter consisted, it is clearly visible on the map in question, of four firing platforms, the anonymous battery is twice as important. It is this anonymity that imposed on us the choice to treat the position in its entirety rather than its elements separately. This second battery follows a loose "S" of the strategic road. From left to right, three simple platforms, one double and three other simple ones were excavated in the rock. They are separated by traverses of rock in place at the root of which a small shelter with a ceiling of jointed rails was arranged. One of our contacts on site affirmed to us that in the 1970s, this battery was intact, displaying superb masonries. Today that is no longer the case. If the double ammunition niche can be distinguished in the parapet of each gun emplacement, four of the shelters are collapsed (the others serving as toilets for hikers), the lateral walls of the platforms are dismantled and very degraded. Our contact attributes this to the population, even to unscrupulous contractors who, for years, came to help themselves here to cut stones. The space between the rightmost platform and the battery magazine comprises another niche for safety shots and, to the left of the battery, one finds two others. The two batteries of this position swept a sector whose centre was the village of Le Laghet. The whole, except the rock magazines and, for safety reasons, the rock shelter, is freely accessible.

Pevnost Nice, východ-severovýchod od města, 188? 617 m/n. m. Výraz "pozice La Forna" se neopírá o žádnou bibliografickou referenci. Teprve poté, co jsme se přesunuli na místo (04/2008), se nám zdálo vhodnější zpracovat obrany pravého konce Grande Corniche vcelku. Poté, co jsme sledovali strategickou silnici od tvrze Revère asi 1400 m, na úrovni vrcholu La Forna, silnice začíná sestup, s osmi zatáčkami, aby se připojila k silnici Eze – La Turbie stejně jako k reservoáru č. 2 (viz Nice). Vně třetí zatáčky od náhorní plošiny, stezka (dnes zakázána pro zřícení) vede k skalnímu úkrytu. Ten zahrnuje čtyři distinctní místnosti, které, opatřené mřížemi, nám nedovolily ověřit, zda mezi sebou komunikovaly. První dvě mají plochu asi 8 x 3 m a dvě následující asi patnáct metrů na 5,5 šířky. Jsou od sebe odděleny tloušťkou 5 až 6 m skály na místě tvořící lehký výčnělek před fasádami. Vpravo od kasemat se stezka pokračuje a důležité pozůstatky zdi obcházející umístění baterie La Forna jsou dobře viditelné. Baterie La Forna zaujímala nejvýchodnější bod Grande Corniche. Byla totálně srovnána se zemí a na jejím místě se nachází esplanáda s vodním reservoárem. Tři distinctní zídky, více určené k podepření než pozůstatky kryté cesty, obklopují svahy skalního bodu. Asi sto metrů vzadu, dvě schodiště vzdálená patnáct metrů se noří do skály. Nepřístupné, tyto bateriové magacíny zachovají tajemství svého uspořádání. Jsou nezávislé, jde o jedinou místnost se dvěma vchody? Každopádně, máme zde magacín baterie La Forna. "Baterie" by se mělo psát, neboť nalevo se zdá významná baterie nebyla pokřtěna. Vskutku, ať už na mapě zaměřené v roce 1907 nebo dokonce v referenční práci "La barrière de fer" zesnulého podplukovníka Truttmanna, jsou-li hlášeny dvě baterie (+ ta z Pin o něco více na západ), pouze nejvýchodnější je pojmenována. Přesto pokud se tato poslední skládala, je to jasně vidět na dotyčné mapě, ze čtyř palebných platforem, anonymní baterie je dvakrát důležitější. Tato anonymita nám vnutila volbu zpracovat pozici v její celistvosti spíše než její prvky odděleně. Tato druhá baterie následuje volné "S" strategické silnice. Zleva doprava, tři jednoduché platformy, jedna dvojitá a tři další jednoduché byly vylámány ve skále. Jsou odděleny traversami ze skály na místě, u jejichž kořene byl zařízen malý úkryt se stropem z přiléhajících kolejnic. Jeden z našich kontaktů na místě nám potvrdil, že v letech 1970 byla tato baterie neporušená, vystavujíc vynikající zdivo. Dnes to již není případ. Lze-li dvojitý výklenek na munici rozlišit v parapetu každého dělového postavení, čtyři z úkrytů jsou zřícené (ostatní slouží turistům jako toalety), boční stěny platforem jsou rozebrány a velmi degradovány. Náš kontakt připisuje toto obyvatelstvu, ba dokonce bezskrupulózním dodavatelům, kteří po léta chodili brát si zde tesané kameny. Prostor mezi nejpravější platformou a bateriovým magacínem zahrnuje další výklenek pro bezpečnostní výstřely a, nalevo od baterie, se nacházejí dva další. Dvě baterie této pozice ostřelovaly sektor, jehož střed tvořila vesnice Le Laghet. Celek, kromě skalních magacínů a, z bezpečnostních důvodů, skalního úkrytu, je volně přístupný.