Place de Nice, nord-nord-est de la ville, 189? 654 m/alt. Ouvrage intermédiaire occupant, avec celui du Mas Duc, l'intervalle entre les forts du Mont Chauve de Tourrette et de la Drête. Ses contours sont extrêmement tourmentés puisque épousant le terrain. Il ne possède pas de fossé, son périmètre est uniquement délimité par une tranchée continue sur environ 75 % de sa longueur, tranchée ponctuée de petits postes de tir (28 exactement) en demi-cercles d'à peine 80 à 100 cm de diamètre. Le sommet de l'Ubac culmine à 654 m/alt mais aucun bâtiment n'y est construit. Le périmètre englobe ce sommet et les composantes sont étagées entre 624 m/alt et 644 m/alt. L'accès se fait par le sud où se situent deux plates-formes d'artillerie jointes mais en décrochage vertical de trois mètres. Ces plates-formes sont pourvues sur leur droite d'une grande niche à munitions et tout parapet a disparu. Elles flanquaient le Mont Chauve de Tourrette. Peu en arrière de ces plates-formes, se trouvent le poste des officiers et une salle de pansement. Ces deux locaux, creusés dans le roc, sont accessibles par une même galerie de peu de longueur. L'intérieur est de facture assez rudimentaire ; les maçonneries de moellons forment plusieurs arceaux laissant apparaître le roc et les plafonds sont constitués de rails jointifs. Une quarantaine de mètres plus loin sur la route qui monte au sommet, un chemin en tranchée mène vers l'entrée d'un abri caverne. Ce dernier n'a qu'un seul local, de même facture que le poste des officiers, large de cinq mètres, mais long de plus de quarante. Son sous-sol comprend deux citernes en béton, isolées des parois, ainsi qu'un laboratoire. Une galerie, restée en roc brut et provenant d'un second abri caverne situé parallèlement à celui-ci et un peu plus haut sur le flanc de la montagne, ne servait qu'à la vidange des citernes de ce second abri. Ces deux abris possèdent deux entrées ; l'abri inférieur a celle de gauche obstruée, celui du haut, celle de droite. Ils sont tous deux dangereux à visiter. Le sol au-dessus des citernes est composé de voussures s'appuyant sur des poutrelles. Ces voussures sont extrêmement fragiles et nous pouvons en témoigner en connaissance de cause puisque l'une d'entre-elles a cédé sous notre poids, heureusement, sans conséquence physique pour nous. Le nord-est de l'ouvrage comprend quatre autres abris, chacun pour une section. Il nous a fallu bien chercher pour les trouver au sein du maquis ; si nous n'avions eu un plan de situation, jamais nous ne les aurions dénichés. L'un d'entre eux a jusqu'à nécessité un dégagement de la végétation à la scie suivi d'une reptation (04/2008). Ces abris sont de deux types et ne partagent que leur relative étroitesse (2 m) et leur longueur (entre 8 et 10 m). Deux ont leur plafond en rails jointifs placés à 45° par rapport au sol horizontal, et les deux autres ont un plafond identique, mais parallèle au sol. Certains sont accessibles par des escaliers aux marches hautes de 50 cm avec barres de fer scellés dans le mur pour se hisser plus aisément au dehors. Tous communiquent avec la tranchée délimitant le périmètre. Parfois renseigné "Mont de l'Ibac". Accès libre, mais aux risques et périls du visiteur.

Festung von Nice, Nord-Nordost der Stadt, 189? 654 M/ü M. Zwischenwerk einnehmend, mit jenem des Mas Duc, den Zwischenraum zwischen den Forts des Mont Chauve de Tourrette und der Drête. Seine Konturen sind äußerst bewegt, da sie dem Gelände folgen. Es besitzt keinen Graben, sein Umfang ist einzig begrenzt durch einen durchgehenden Graben auf etwa 75 % seiner Länge, Graben punktiert von kleinen Schießposten (28 genau) in Halbkreisen von kaum 80 bis 100 cm Durchmesser. Der Gipfel des Ubac gipfelt bei 654 M/ü M., aber kein Gebäude ist dort erbaut. Der Umfang umfasst diesen Gipfel und die Komponenten sind gestaffelt zwischen 624 M/ü M. und 644 M/ü M. Der Zugang erfolgt von Süden, wo sich zwei Artillerieplattformen befinden, verbunden aber im vertikalen Versatz von drei Metern. Diese Plattformen sind auf ihrer Rechten mit einer großen Munitionsnische versehen und jede Brustwehr ist verschwunden. Sie flankierten den Mont Chauve de Tourrette. Wenig hinter diesen Plattformen, befinden sich der Posten der Offiziere und ein Verbandraum. Diese beiden Räume, in den Fels gegraben, sind durch eine gleiche Galerie von geringer Länge zugänglich. Das Innere ist von ziemlich rudimentärer Machart; die Bruchsteinmauerwerke bilden mehrere Bögen, die den Fels erscheinen lassen, und die Decken bestehen aus aneinandergereihten Schienen. Etwa vierzig Meter weiter auf der Straße, die zum Gipfel ansteigt, führt ein Weg im Graben zum Eingang eines Kavernenunterstands. Letzterer hat nur einen Raum, von gleicher Machart wie der Posten der Offiziere, fünf Meter breit, aber über vierzig lang. Sein Untergeschoss umfasst zwei Zisternen aus Beton, isoliert von den Wänden, sowie ein Labor. Eine Galerie, im rohen Fels belassen und herkommend von einem zweiten Kavernenunterstand, parallel zu diesem gelegen und etwas höher am Berghang, diente nur zur Entleerung der Zisternen dieses zweiten Unterstands. Diese beiden Unterstände besitzen zwei Eingänge; der untere Unterstand hat den linken versperrt, der obere, den rechten. Sie sind beide gefährlich zu besichtigen. Der Boden oberhalb der Zisternen besteht aus Wölbungen, die sich auf Träger stützen. Diese Wölbungen sind extrem fragil und wir können aus eigener Erfahrung davon zeugen, da eine von ihnen unter unserem Gewicht nachgab, glücklicherweise, ohne körperliche Folgen für uns. Der Nordost des Werks umfasst vier weitere Unterstände, jeder für einen Zug. Wir mussten gut suchen, um sie innerhalb des Macchia zu finden; wenn wir keinen Lageplan gehabt hätten, niemals hätten wir sie aufgestöbert. Einer von ihnen erforderte sogar eine Freilegung der Vegetation mit der Säge gefolgt von einer Reptation (04/2008). Diese Unterstände sind von zwei Typen und teilen nur ihre relative Enge (2 m) und ihre Länge (zwischen 8 und 10 m). Zwei haben ihre Decke in aneinandergereihten Schienen, platziert bei 45° relativ zum horizontalen Boden, und die zwei anderen haben eine identische Decke, aber parallel zum Boden. Einige sind zugänglich durch Treppen mit Stufen hoch 50 cm mit Eisenstangen, die in die Wand eingemauert sind, um sich leichter nach draußen zu ziehen. Alle kommunizieren mit dem Graben, der den Umfang abgrenzt. Manchmal angegeben "Mont de l'Ibac". Freier Zugang, aber auf Gefahr und Risiko des Besuchers.

Vesting van Nice, noord-noord-oost van de stad, 189? 654 m/alt. Tussenwerk innemend, met dat van de Mas Duc, de interval tussen de forten van de Mont Chauve de Tourrette en de Drête. Zijn contouren zijn uiterst bewogen aangezien ze het terrein volgen. Het bezit geen gracht, zijn omtrek is enkel afgebakend door een doorlopende loopgraaf op ongeveer 75 % van zijn lengte, loopgraaf gepunctueerd door kleine schietposten (28 precies) in halve cirkels van amper 80 tot 100 cm diameter. De top van de Ubac torent bij 654 m/alt maar geen gebouw is er gebouwd. De omtrek omvat deze top en de componenten zijn getrapt tussen 624 m/alt en 644 m/alt. De toegang gebeurt vanuit het zuiden waar zich twee artillerieplatforms bevinden, verbonden maar in verticale versprong van drie meter. Deze platforms zijn op hun rechterzijde voorzien van een grote munitienis en elke borstwering is verdwenen. Zij flankeerden de Mont Chauve de Tourrette. Weinig achter deze platforms, bevinden zich de post van de officieren en een verbandplaats. Deze twee lokalen, uitgegraven in de rots, zijn toegankelijk door eenzelfde galerij van weinig lengte. Het inwendige is van vrij rudimentaire makelij; de breuksteenmetselwerken vormen verschillende bogen die de rots laten verschijnen en de plafonds bestaan uit aaneengeschakelde rails. Een veertigtal meters verder op de weg die naar de top stijgt, leidt een weg in loopgraaf naar de ingang van een groenschuilplaats. Laatstgenoemde heeft slechts één lokaal, vanzelfde makelij als de post van de officieren, vijf meter breed, maar meer dan veertig lang. Zijn kelder omvat twee cisterne in beton, geïsoleerd van de wanden, alsook een laboratorium. Een galerij, in ruwe rots gebleven en afkomstig van een tweede groenschuilplaats gelegen parallel aan deze en iets hoger op de flank van de berg, diende enkel tot de lediging van de cisterne van deze tweede schuilplaats. Deze twee schuilplaatsen bezitten twee ingangen; de onderste schuilplaats heeft de linker geblokkeerd, de bovenste, de rechter. Zij zijn beide gevaarlijk te bezoeken. De vloer boven de cisterne is samengesteld uit gewelven steunend op balken. Deze gewelven zijn extreem fragiel en wij kunnen er met kennis van zaken van getuigen aangezien een ervan bezweek onder ons gewicht, gelukkig, zonder fysieke gevolgen voor ons. Het noordoost van het werk omvat vier andere schuilplaatsen, elk voor een sectie. We hebben goed moeten zoeken om ze binnen het maquis te vinden; als we geen situatieplan hadden gehad, nooit zouden we ze hebben opgediept. Een ervan vereiste zelfs een vrijmaking van de vegetatie met de zaag gevolgd door een reptatie (04/2008). Deze schuilplaatsen zijn van twee types en delen enkel hun relatieve smalheid (2 m) en hun lengte (tussen 8 en 10 m). Twee hebben hun plafond in aaneengeschakelde rails, geplaatst op 45° ten opzichte van de horizontale grond, en de twee anderen hebben een identiek plafond, maar parallel aan de grond. Sommige zijn toegankelijk door trappen met treden hoog 50 cm met ijzeren staven ingemetseld in de muur om zich gemakkelijker naar buiten te hijsen. Allen communiceren met de loopgraaf die de omtrek afbakent. Soms vermeld "Mont de l'Ibac". Vrije toegang, maar op risico en gevaar van de bezoeker.

Fortress of Nice, north-north-east of the city, 189? 654 m/alt. Intermediate work occupying, with that of Mas Duc, the interval between the forts of Mont Chauve de Tourrette and Drête. Its contours are extremely tormented since following the terrain. It does not possess a ditch, its perimeter is only delimited by a continuous trench on about 75 % of its length, trench punctuated by small firing posts (28 exactly) in half-circles of barely 80 to 100 cm diameter. The summit of Ubac culminates at 654 m/alt but no building is constructed there. The perimeter encompasses this summit and the components are terraced between 624 m/alt and 644 m/alt. Access is made from the south where are located two artillery platforms joined but in vertical setback of three meters. These platforms are provided on their right with a large ammunition niche and any parapet has disappeared. They flanked Mont Chauve de Tourrette. Shortly behind these platforms, are located the officers' post and a dressing station. These two rooms, dug into the rock, are accessible by a same gallery of little length. The interior is of rather rudimentary workmanship; the rubble masonries form several arches letting the rock appear and the ceilings are constituted of jointed rails. About forty meters further on the road that climbs to the summit, a path in trench leads towards the entrance of a cavern shelter. The latter has only one room, of same workmanship as the officers' post, five meters wide, but over forty long. Its basement comprises two cisterns in concrete, isolated from the walls, as well as a laboratory. A gallery, remained in raw rock and coming from a second cavern shelter located parallel to this one and a little higher on the mountainside, served only for the emptying of the cisterns of this second shelter. These two shelters possess two entrances; the lower shelter has the left one obstructed, the upper one, the right. They are both dangerous to visit. The floor above the cisterns is composed of vaults resting on girders. These vaults are extremely fragile and we can testify to it knowingly since one of them gave way under our weight, fortunately, without physical consequence for us. The north-east of the work comprises four other shelters, each for a section. We had to search well to find them within the maquis; if we had not had a location plan, never would we have unearthed them. One of them even required a clearance of the vegetation with the saw followed by a crawling (04/2008). These shelters are of two types and share only their relative narrowness (2 m) and their length (between 8 and 10 m). Two have their ceiling in jointed rails placed at 45° relative to the horizontal ground, and the two others have an identical ceiling, but parallel to the ground. Some are accessible by stairs with steps high 50 cm with iron bars sealed in the wall to hoist oneself more easily outside. All communicate with the trench delimiting the perimeter. Sometimes reported "Mont de l'Ibac". Free access, but at the risks and perils of the visitor.

Pevnost Nice, sever-severovýchod od města, 189? 654 m/n.m. Mezilehlá práce zaujímající, spolu s tou na Mas Duc, interval mezi forty Mont Chauve de Tourrette a Drête. Její obrysy jsou extrémně členité, protože následují terén. Nemá příkop, její obvod je vymezen pouze souvislým zákopem na asi 75 % její délky, zákopem tečkovaným malými střeleckými stanovišti (28 přesně) v půlkruzích o pouhých 80 až 100 cm průměru. Vrchol Ubacu vrcholí v 654 m/n.m., ale není na něm postavena žádná budova. Obvod zahrnuje tento vrchol a součásti jsou terasovitě uspořádány mezi 624 m/n.m. a 644 m/n.m. Přístup je ze jihu, kde se nacházejí dvě dělostřelecké platformy spojené, ale ve svislém odstupu tří metrů. Tyto platformy jsou na své pravé straně opatřeny velkou výklenkou na munici a veškerý parapet zmizel. Kryly bok Mont Chauve de Tourrette. Krátce za těmito platformami, se nacházejí stanoviště důstojníků a ošetřovna. Tyto dvě místnosti, vytesané ve skále, jsou přístupné stejnou chodbou malé délky. Vnitřek je poměrně primitivního provedení; zdivo z lomového kamene tvoří několik oblouků nechávajících objevit skálu a stropy jsou tvořeny spojitými kolejnicemi. Asi čtyřicet metrů dále na silnici stoupající k vrcholu, vede cesta v zákopu ke vchodu do jeskynního úkrytu. Ten má pouze jednu místnost, stejného provedení jako stanoviště důstojníků, pět metrů širokou, ale přes čtyřicet dlouhou. Jeho suterén zahrnuje dvě cisterny z betonu, oddělené od stěn, stejně jako laboratoř. Chodba, ponechaná v holé skále a pocházející z druhého jeskynního úkrytu umístěného paralelně k tomuto a o něco výše na svahu hory, sloužila pouze k vyprazdňování cisteren tohoto druhého úkrytu. Tyto dva úkryty mají dva vchody; dolní úkryt má levý zablokován, horní, pravý. Oba jsou nebezpečné k návštěvě. Podlaha nad cisternami se skládá z kleneb opírajících se o nosníky. Tyto klenby jsou extrémně křehké a můžeme o tom vypovídat s plným vědomím, protože jedna z nich podlehla pod naší vahou, naštěstí, bez fyzických následků pro nás. Severovýchod objektu zahrnuje čtyři další úkryty, každý pro četu. Museli jsme dobře hledat, abychom je našli v rámci macchie; kdybychom neměli situační plán, nikdy bychom je byli objevili. Jeden z nich dokonce vyžadoval pročištění vegetace pilou následované plazením (04/2008). Tyto úkryty jsou dvou typů a sdílejí pouze svou relativní úzkost (2 m) a svou délku (mezi 8 a 10 m). Dva mají svůj strop ve spojitých kolejnicích, umístěných v 45° vzhledem k vodorovné zemi, a dva další mají identický strop, ale rovnoběžný se zemí. Některé jsou přístupné schody s vysokými stupni 50 cm s železnými tyčemi zazděnými ve zdi, aby se člověk snadněji vytáhl ven. Všechny komunikují se zákopem vymezujícím obvod. Někdy uváděno "Mont de l'Ibac". Volný přístup, ale na riziko a nebezpečí návštěvníka.