Camp retranché d'Épinal, sud-sud-ouest de la ville, 1883-1884. 445 m/alt. Dénommé batterie Lauriston. 224 hommes et 11 pièces (4 x 120 mm, 2 x 95 mm + défense des caponnières). En 1906, on y prévoyait 2 x 120 mm, 2 x 90 mm, 2 x 138 mm, 4 mortiers de 22 + 3 canons revolver. En 1908, un projet classé en 3ème urgence, soit pour 1921-1922, y prévoit 1 tourelle de 75, 2 tourelles de mitrailleuses, 1 projecteur blindé et 1 usine électrique, ainsi que l'abandon des deux batteries annexes. Le réduit, de forme trapézoïdale, est parfois désigné comme fort, mais le fronton du réduit indique clairement "Batteries des Friches - Réduit". Pour qui s'intéresse aux détails architecturaux, ce réduit présente une incroyable diversité de spécificités. Le magasin à poudre, d'une capacité de 37 tonnes, est établi dans un énorme bâtiment occupant une bonne partie du front de tête. Il est jouxté de part et d'autre par des magasins dont chaque alvéole se termine par une voûte en cul de four, tout comme, d'ailleurs, les 4 traverses-abri. Le casernement s'étend de part et d'autre de l'entrée et est précédé d'un petit mur crénelé coiffant l'escarpe. La caponnière double de gorge est à rapporter à celle du fort du Bambois, sinon qu'ici elle possède en plus de l'étage non couvert, un sous-sol où s'ouvre une poterne à laquelle on accédait par une échelle en deux tronçons, comme celle rencontrée au fort du Roulon. Le puits d'eau potable s'ouvre singulièrement au beau milieu de la cuisine et ne possède pas de margelle. Le couloir de circulation derrière les chambrées est pourvu de puits à lumière ayant une forme bulbeuse. Les caponnières des saillants II & III sont à deux niveaux, l'inférieur n'étant prévu que pour des feux de mousqueterie. Un plancher de bois couvrait la galerie basse menant au niveau inférieur depuis les galeries flanquantes latérales. La caponnière du saillant II possède en outre un singulier point d'eau. 2 batteries annexes, est et ouest, reliées au fort par un chemin couvert. Chaque batterie comprend un fossé défensif et 1 abri assez vaste (celui de l'ouest est + petit) séparé en 2 parties ; une pour les munitions et la seconde pour loger 30 hommes (en + de la garnison du réduit). Leur armement comprend 3 canons pour chacune (3 x 120 mm pour la batterie est et 2 x 120 + 1 x 95 mm pour la batterie ouest). Aujourd'hui propriété de la municipalité d'Uriménil qui souhaiterait le valoriser, ce qui, à nos yeux, en vaudrait incontestablement la peine.

Verschanztes Lager von Épinal, südsüdwestlich der Stadt, 1883–1884. 445 m ü. M. Genannte Batterie Lauriston. 224 Mann und 11 Geschütze (4 x 120 mm, 2 x 95 mm + Kaponnierenschutz). 1906 waren 2 x 120 mm, 2 x 90 mm, 2 x 138 mm, 4 Mörser à 22 + 3 Revolverkanonen geplant. 1908 sah ein als 3. Notfall eingestuftes Projekt für 1921–1922 1 Turm à 75, 2 Maschinengewehrtürme, 1 gepanzerten Suchscheinwerfer und 1 Elektrizitätswerk sowie die Aufgabe der beiden Nebenbatterien vor. Die trapezförmige Redoute wird manchmal als Fort bezeichnet, aber der Giebel der Redoute weist eindeutig auf „Batteries des Friches – Redoubt“ hin. Für diejenigen, die sich für architektonische Details interessieren, bietet diese Redoute eine unglaubliche Vielfalt an Besonderheiten. Das Pulvermagazin mit einer Kapazität von 37 Tonnen befindet sich in einem riesigen Gebäude, das einen Großteil der Front einnimmt. Auf beiden Seiten schließen sich Magazine an, deren Zellen jeweils in einem Sackgassengewölbe enden, ebenso wie die 4 Schutztraversen. Die Kasernen erstrecken sich zu beiden Seiten des Eingangs und werden von einer kleinen, zinnenbewehrten Mauer vorgelagert, die den Steilhang krönt. Die Doppelkanalkaponniere ähnelt der des Forts Bambois, verfügt hier jedoch zusätzlich zum offenen Boden über einen Keller, in dem sich ein Ausfalltor öffnet, das über eine zweiteilige Leiter zugänglich war, ähnlich der des Forts Roulon. Der Trinkwasserbrunnen öffnet sich einzeln in der Mitte der Küche und hat keine Abdeckung. Der Verkehrskorridor hinter den Kasernen ist mit bauchigen Lichtschächten versehen. Die Kaponniere der Frontabschnitte II und III erstrecken sich über zwei Ebenen, wobei die untere nur für Musketenfeuer vorgesehen ist. Ein Holzboden bedeckte die untere Galerie, die von den flankierenden Seitengalerien zur unteren Ebene führte. Die Kaponniere des Frontabschnitts II verfügt außerdem über eine eigene Wasserstelle. Zwei Annexbatterien, eine im Osten und eine im Westen, sind durch einen überdachten Gang mit dem Fort verbunden. Jede Batterie verfügt über einen Verteidigungsgraben und einen ziemlich großen Unterstand (der westliche ist kleiner), der in zwei Teile unterteilt ist: einen für Munition und einen zweiten zur Unterbringung von 30 Mann (zusätzlich zur Garnison der Redoute). Ihre Bewaffnung umfasst jeweils drei Kanonen (3 x 120 mm für die östliche Batterie und 2 x 120 + 1 x 95 mm für die westliche Batterie). Heute ist sie Eigentum der Gemeinde Uriménil, die sie gerne ausbauen würde, was sich unserer Meinung nach zweifellos lohnen würde.

Verschansd kamp van Épinal, ten zuidwesten van de stad, 1883-1884. 445 m/alt. De zogenaamde Lauriston-batterij. 224 manschappen en 11 kanonnen (4 x 120 mm, 2 x 95 mm + caponnière). In 1906 was de planning voor 2 x 120 mm, 2 x 90 mm, 2 x 138 mm, 4 mortieren van 22 mm + 3 revolverkanonnen. In 1908 voorzag een project, geclassificeerd als 3e noodgeval, voor 1921-1922 in de bouw van 1 geschutskoepel van 75 mm, 2 machinegeweertorens, 1 gepantserd zoeklicht en 1 elektrische installatie, evenals de opheffing van de twee bijbatterijen. De schans, trapeziumvormig, wordt soms een fort genoemd, maar het fronton van de schans geeft duidelijk "Batteries des Friches - Redoubt" aan. Voor wie geïnteresseerd is in architectonische details, biedt deze schans een ongelooflijke diversiteit aan bijzonderheden. Het kruitmagazijn, met een capaciteit van 37 ton, is gevestigd in een enorm gebouw dat een groot deel van de voorgevel beslaat. Het is aan beide zijden verbonden met magazijnen, waarvan elke cel eindigt in een doodlopende gang, evenals de vier traverses van de schuilkelders. De barakken strekken zich uit aan weerszijden van de ingang en worden voorafgegaan door een kleine gekanteelde muur die de helling afdekt. De caponnière met dubbele keel is vergelijkbaar met die van het fort Bambois, behalve dat deze hier, naast de onbedekte vloer, een kelder heeft met een achterpoort, die toegankelijk was via een tweedelige ladder, zoals die gevonden in het fort Roulon. De drinkwaterput opent zich enkelvoudig in het midden van de keuken en heeft geen afdekplaat. De circulatiegang achter de barakken is voorzien van lichte, bolvormige putten. De caponnières van saillant II en III bevinden zich op twee niveaus, waarbij de onderste uitsluitend bedoeld is voor musketvuur. Een houten vloer bedekte de onderste galerij die vanuit de flankerende zijgalerijen naar de onderste verdieping leidde. De caponnière van saillant II heeft ook een uniek waterpunt. Twee bijbatterijen, oost en west, zijn via een overdekte weg met het fort verbonden. Elke batterij beschikt over een verdedigingsgracht en één vrij grote schuilplaats (de westelijke is kleiner), verdeeld in twee delen: één voor munitie en één voor 30 man (naast het garnizoen van de redoute). De bewapening bestaat uit 3 kanonnen per batterij (3 x 120 mm voor de oostelijke batterij en 2 x 120 + 1 x 95 mm voor de westelijke batterij). Tegenwoordig is de batterij eigendom van de gemeente Uriménil, die de batterij graag wil ontwikkelen, wat naar onze mening ongetwijfeld de moeite waard zou zijn.

Entrenched camp of Épinal, south-southwest of the city, 1883-1884. 445 m/alt. Called Lauriston battery. 224 men and 11 guns (4 x 120 mm, 2 x 95 mm + caponier defense). In 1906, it was planned to have 2 x 120 mm, 2 x 90 mm, 2 x 138 mm, 4 mortars of 22 + 3 revolver cannons. In 1908, a project classified as 3rd emergency, for 1921-1922, provided for 1 turret of 75, 2 machine gun turrets, 1 armored searchlight and 1 electrical plant, as well as the abandonment of the two annex batteries. The redoubt, trapezoidal in shape, is sometimes referred to as a fort, but the pediment of the redoubt clearly indicates "Batteries des Friches - Redoubt". For those interested in architectural details, this redoubt presents an incredible diversity of specificities. The powder magazine, with a capacity of 37 tons, is established in an enormous building occupying a good part of the front. It is adjoined on both sides by magazines, each cell of which ends in a cul-de-four vault, as are, moreover, the 4 shelter traverses. The barracks extend on both sides of the entrance and are preceded by a small crenellated wall capping the escarpment. The double throat caponier is similar to that of the fort of Bambois, except that here it has, in addition to the uncovered floor, a basement where a postern gate opens, which was accessed by a two-section ladder, like the one found at the fort of Roulon. The drinking water well opens singularly in the middle of the kitchen and has no coping. The circulation corridor behind the barracks is provided with light wells with a bulbous shape. The caponiers of salients II & III are on two levels, the lower one being intended only for musketry fires. A wooden floor covered the lower gallery leading to the lower level from the flanking lateral galleries. The caponier of salient II also has a unique water point. 2 annex batteries, east and west, connected to the fort by a covered way. Each battery includes a defensive ditch and 1 fairly large shelter (the western one is smaller) separated into 2 parts; one for ammunition and the second to house 30 men (in addition to the garrison of the redoubt). Their armament includes 3 cannons for each (3 x 120 mm for the eastern battery and 2 x 120 + 1 x 95 mm for the western battery). Today it is the property of the municipality of Uriménil, which would like to develop it, which, in our eyes, would undoubtedly be worth it.

Opevněný tábor Épinal, jiho-jihozápadně od města, 1883-1884. 445 m/n.m. Nazývaná Lauriston baterie. 224 mužů a 11 děl (4 x 120 mm, 2 x 95 mm + kaponiérová obrana). V roce 1906 se plánovalo mít 2 x 120 mm, 2 x 90 mm, 2 x 138 mm, 4 minomety s 22 + 3 revolverovými kanóny. V roce 1908 projekt klasifikovaný jako 3. nouzový stav pro období 1921-1922 počítal s 1 věží z 75 děl, 2 kulometnými věžemi, 1 obrněným světlometem a 1 elektrickým zařízením, jakož i s opuštěním dvou přístavních baterií. Reduta, která má lichoběžníkový tvar, se někdy označuje jako pevnost, ale štít reduty jasně označuje „Batteries des Friches - Redoubt“. Pro ty, kteří se zajímají o architektonické detaily, tato reduta představuje neuvěřitelnou rozmanitost specifik. Prachárna s kapacitou 37 tun je umístěna v obrovské budově, která zabírá značnou část přední části. Z obou stran k ní přiléhají prachárny, z nichž každá buňka končí slepou klenbou, stejně jako 4 příčné kryty. Kasárna se rozkládají po obou stranách vchodu a předchází jim malá cimbuří, která lemuje sráz. Dvouhrdlá kaponiéra je podobná kaponiéře pevnosti Bambois, až na to, že zde má kromě odkryté podlahy i suterén, kde se otevírá zadní brána, k níž se vstupovalo po dvoudílném žebříku, podobném tomu, který se nachází v pevnosti Roulon. Studna s pitnou vodou se otevírá samostatně uprostřed kuchyně a nemá oplechování. Cirkulační chodba za kasárnami je opatřena světlíky baňatého tvaru. Kaponiéry výběžků II a III jsou na dvou úrovních, přičemž spodní je určena pouze pro střelbu z mušket. Dřevěná podlaha pokrývala spodní galerii vedoucí do spodní úrovně z bočních galerií. Kaponiér výběžku II má také unikátní zdroj vody. 2 přístavní baterie, východní a západní, jsou s pevností propojeny krytou chodbou. Každá baterie zahrnuje obranný příkop a 1 poměrně velký kryt (západní je menší) rozdělený na 2 části; jednu pro munici a druhou pro 30 mužů (kromě posádky reduty). Jejich výzbroj zahrnuje 3 kanóny pro každou baterii (3 x 120 mm pro východní baterii a 2 x 120 + 1 x 95 mm pro západní baterii). Dnes je majetkem obce Uriménil, která by ji ráda rozvíjela, což by se podle nás nepochybně vyplatilo.