Dépt 05 (Hautes-Alpes) 1055 m/alt Cette citadelle, dont l'origine remonte à 1693 (en fait une des sept villes nouvelles dues à Vauban), sur la Durance au débouché du Queyras, recouvre un impressionnant plateau rocheux. Les amateurs s'y rendent pour sa lunette d'Arçon et sa caserne Rochambeau dont l'ingénieuse charpente ne comprend aucune boiserie de plus de 120 cm de longueur. Le reste des bâtiments tout comme les fronts de gorge et du Guil ne sont certes pas à dédaigner, pas plus que l'hôpital, l'église Saint-Louis ou l'arsenal. La citadelle comprend deux entrées, la porte de Briançon en est la principale, la porte d'Embrun (avec pont-levis à la Poncelet) la secondaire. Pour la période couverte par cet index, nous devons retenir plusieurs modifications effectuées entre 1879 et 1882. Le magasin à poudre en arrière de l'arsenal, construit selon les standards de Vauban, avec contreforts et mur d'enceinte, allait être conservé tel quel. Le long de chaque grand flanc, une galerie de circulation allait être ménagée. Au fond du local de stockage (23 x 8 x 11 m), ogival, une chambre aux lampes avec deux rangs de trois créneaux à lampe et trois puits d'aération furent aménagés et la devanture précédée d'un sas, le tout recouvert d'une épaisse couche de terre (1882). Ce magasin, une véritable merveille a, de façon tout à fait inhabituelle ; son entrée au niveau du premier étage du local de stockage. Un tel cas de figure existait dans le bastion II de l'arsenal de Cherbourg, bastion aujourd'hui détruit. Le sas comprend un double escalier permettant de passer d'un niveau à l'autre. Toutes les boiseries, planchers, poutres, piliers, sont présentes, hélas, lors de notre passage (05/2008), ce magasin était fermé au public. Tout au plus avons-nous pu constater la présence de l'enrobement de l'entrée, des deux parafoudres et des lanterneaux sur les puits. En arrière de l'église, dont il ne subsiste que le chœur, on éleva un parados en terres rapportées devant lequel on établit sur une courbe, une ligne de quatre traverses-abris suivie de deux pleines. Cette batterie (1879) sera désignée "batterie 84" et équipée de huit pièces d'artillerie. La seconde batterie (1880), dite "batterie 85" sera installée en arrière du front du Guil. Elle comprend deux casemates séparées par un passage en tunnel permettant de rejoindre horizontalement les devant de la batterie, bordés par l'escarpe de la citadelle et d'où l'on a une vue surprenante sur les gorges du Guil. Au-dessus des casemates, un cavalier d'artillerie a été ménagé, mais, singulièrement, la manœuvre des pièces devait y être quelque peu contrariée par les cheminées de ces casemates. Hormis l'aménagement de la batterie de Gros, les améliorations de la place s'arrêtèrent là. Une note de l'État-Major général du 3 décembre 1888 prescrit alors de la maintenir en l'état. Mont-Dauphin est une citadelle habitée et libre d'accès. Nous y noterons, une fois n'est pas coutume, une excellente boutique proposant un large échantillon de publications de qualité. Parfois orthographié "Montdauphin".

Dept 05 (Hautes-Alpes) 1055 M ü M. Diese Zitadelle, deren Ursprung auf 1693 zurückgeht (tatsächlich eine der sieben neuen Städte, die Vauban zu verdanken sind), an der Durance am Ausgang des Queyras, bedeckt ein beeindruckendes Felsplateau. Liebhaber besuchen sie für ihre Lunette d'Arçon und ihre Rochambeau-Kaserne, deren geniales Dachwerk kein Holzwerk von mehr als 120 cm Länge enthält. Der Rest der Gebäude ebenso wie die Kehlen- und Guil-Fronten sind sicherlich nicht zu verachten, ebenso wenig das Krankenhaus, die Kirche Saint-Louis oder das Arsenal. Die Zitadelle umfasst zwei Eingänge, das Briançon-Tor ist das Haupttor, das Embrun-Tor (mit Poncelet-Zugbrücke) das Nebentor. Für den von diesem Index abgedeckten Zeitraum müssen wir mehrere zwischen 1879 und 1882 durchgeführte Änderungen festhalten. Das Pulvermagazin hinter dem Arsenal, nach Vauban-Standards mit Strebepfeilern und Umfassungsmauer gebaut, sollte unverändert erhalten bleiben. Entlang jeder großen Flanke sollte eine Verkehrsgalerie geschaffen werden. Am Ende des Lagerraums (23 x 8 x 11 m), ogival, wurden eine Lampenkammer mit zwei Reihen von drei Lampenscharten und drei Belüftungsschächten eingerichtet und die Front mit einer Schleuse versehen, das Ganze mit einer dicken Erdschicht bedeckt (1882). Dieses Magazin, ein wahres Wunderwerk, hat auf ganz ungewöhnliche Weise seinen Eingang auf der Ebene des ersten Stocks des Lagerraums. Ein solcher Fall existierte im Bastion II des Arsenals von Cherbourg, einem heute zerstörten Bastion. Die Schleuse umfasst eine Doppeltreppe, um von einer Ebene zur anderen zu gelangen. Alle Holzwerke, Böden, Balken, Pfeiler, sind vorhanden, leider war bei unserem Besuch (05/2008) dieses Magazin für die Öffentlichkeit geschlossen. Höchstens konnten wir die Anwesenheit der Einhüllung des Eingangs, der zwei Blitzableiter und der Laternen auf den Schächten feststellen. Hinter der Kirche, von der nur der Chor übrig bleibt, erhob man einen Parados aus aufgeschütteter Erde, vor dem man auf einer Kurve eine Linie von vier Traversenunterständen gefolgt von zwei vollen einrichtete. Diese Batterie (1879) wird "Batterie 84" bezeichnet und mit acht Artilleriegeschützen ausgestattet. Die zweite Batterie (1880), genannt "Batterie 85", wird hinter der Guil-Front installiert. Sie umfasst zwei Kasematten, getrennt durch einen Tunnelgang, der es ermöglicht, horizontal die Vorderseite der Batterie zu erreichen, begrenzt von der Escarpe der Zitadelle und von wo man eine überraschende Aussicht auf die Guil-Schluchten hat. Über den Kasematten wurde eine Artillerie-Cavalier geschaffen, aber seltsamerweise musste die Bedienung der Geschütze dort etwas durch die Schornsteine dieser Kasematten behindert werden. Abgesehen von der Einrichtung der Gros-Batterie hörten die Verbesserungen des Platzes hier auf. Eine Note des Generalstabs vom 3. Dezember 1888 schreibt dann vor, ihn im gegenwärtigen Zustand zu halten. Mont-Dauphin ist eine bewohnte und frei zugängliche Zitadelle. Wir werden dort, einmal ist kein Mal, einen ausgezeichneten Laden bemerken, der eine große Auswahl an qualitativ hochwertigen Veröffentlichungen anbietet. Manchmal "Montdauphin" geschrieben.

Dept 05 (Hautes-Alpes) 1055 m/hoogte Deze citadel, waarvan de oorsprong teruggaat tot 1693 (eigenlijk een van de zeven nieuwe steden te danken aan Vauban), op de Durance aan de uitgang van de Queyras, bedekt een indrukwekkend rotsplateau. Liefhebbers bezoeken het voor zijn lunette d'Arçon en zijn Rochambeau-kazerne waarvan het ingenieuze dakwerk geen houtwerk van meer dan 120 cm lengte bevat. De rest van de gebouwen evenals de keel- en Guil-fronten zijn zeker niet te versmaden, evenmin als het ziekenhuis, de kerk Saint-Louis of het arsenaal. De citadel omvat twee ingangen, de poort van Briançon is de belangrijkste, de poort van Embrun (met Poncelet-ophaalbrug) de secundaire. Voor de periode gedekt door deze index, moeten we verschillende wijzigingen uitgevoerd tussen 1879 en 1882 onthouden. Het kruitmagazijn achter het arsenaal, gebouwd volgens de standaarden van Vauban, met steunberen en ommuring, zou ongewijzigd bewaard blijven. Langs elke grote flank, zou een circulatiegalerij worden voorzien. Aan het einde van de opslagruimte (23 x 8 x 11 m), ogivaal, werden een lampenkamer met twee rijen van drie lampsonepen en drie ventilatieschachten aangelegd en de voorgevel voorafgegaan door een sas, het geheel bedekt met een dikke laag aarde (1882). Dit magazijn, een waar wonder, heeft op heel ongebruikelijke wijze; zijn ingang op het niveau van de eerste verdieping van de opslagruimte. Een dergelijk geval bestond in het bastion II van het arsenaal van Cherbourg, bastion vandaag vernietigd. De sas omvat een dubbele trap waardoor men van het ene niveau naar het andere kan gaan. Alle houtwerk, vloeren, balken, pijlers, zijn aanwezig, helaas, tijdens ons bezoek (05/2008), was dit magazijn gesloten voor het publiek. Hoogstens hebben we de aanwezigheid kunnen vaststellen van de omhulling van de ingang, van de twee bliksemafleiders en van de lantaarns op de schachten. Achter de kerk, waarvan alleen het koor overblijft, verhief men een parados in aangevoerde aarde waarvoor men op een boog, een lijn van vier traverseschuilplaatsen gevolgd door twee volle establish. Deze batterij (1879) zal "batterij 84" worden genoemd en uitgerust met acht artilleriestukken. De tweede batterij (1880), genaamd "batterij 85" zal worden geïnstalleerd achter het Guil-front. Zij omvat twee kazematten gescheiden door een doorgang in tunnel waardoor men horizontaal de voorkant van de batterij kan bereiken, begrensd door de escarpe van de citadel en vanwaar men een verrassend uitzicht heeft op de kloven van de Guil. Boven de kazematten, is een artillerie-cavalier voorzien, maar, eigenaardig, de manoeuvre van de stukken moest er enigszins gehinderd worden door de schoorstenen van deze kazematten. Behalve de inrichting van de Gros-batterij, stopten de verbeteringen van de plaats hier. Een nota van de Algemene Staf van 3 december 1888 schrijft dan voor hem te handhaven in de staat. Mont-Dauphin is een bewoonde en vrij toegankelijke citadel. Wij zullen er, eens is geen gebruik, een uitstekende winkel opmerken die een brede steekproef van kwaliteitsvolle publicaties voorstelt. Soms gespeld als "Montdauphin".

Dept 05 (Hautes-Alpes) 1055 m/alt This citadel, whose origin dates back to 1693 (in fact one of the seven new towns due to Vauban), on the Durance at the outlet of Queyras, covers an impressive rocky plateau. Enthusiasts visit it for its Lunette d'Arçon and its Rochambeau barracks whose ingenious framework includes no woodwork of more than 120 cm in length. The rest of the buildings as well as the gorge and Guil fronts are certainly not to be disdained, no more than the hospital, the Saint-Louis church or the arsenal. The citadel comprises two entrances, the Briançon gate is the main one, the Embrun gate (with Poncelet drawbridge) the secondary one. For the period covered by this index, we must note several modifications carried out between 1879 and 1882. The powder magazine behind the arsenal, built according to Vauban standards, with buttresses and enclosing wall, was to be preserved as is. Along each large flank, a circulation gallery was to be provided. At the rear of the storage room (23 x 8 x 11 m), ogival, a lamp room with two rows of three lamp embrasures and three ventilation shafts were fitted out and the front preceded by an airlock, the whole covered with a thick layer of earth (1882). This magazine, a real marvel, has in a quite unusual way; its entrance at the level of the first floor of the storage room. Such a case existed in bastion II of the arsenal of Cherbourg, a bastion now destroyed. The airlock comprises a double staircase allowing to pass from one level to the other. All woodwork, floors, beams, pillars, are present, alas, during our visit (05/2008), this magazine was closed to the public. At most we were able to note the presence of the entrance coating, the two lightning conductors and the lanterns on the shafts. Behind the church, of which only the choir remains, a parados made of imported earth was raised in front of which was established on a curve, a line of four traverse-shelters followed by two full ones. This battery (1879) will be designated "battery 84" and equipped with eight artillery pieces. The second battery (1880), called "battery 85" will be installed behind the Guil front. It comprises two casemates separated by a tunnel passage allowing to reach horizontally the front of the battery, bordered by the scarp of the citadel and from where one has a surprising view of the Guil gorges. Above the casemates, an artillery cavalier was provided, but, singularly, the maneuvering of the pieces must have been somewhat hindered by the chimneys of these casemates. Apart from the development of the Gros battery, the improvements of the place stopped there. A note from the General Staff of December 3, 1888 then prescribed to maintain it as is. Mont-Dauphin is an inhabited and freely accessible citadel. We will note there, for once, an excellent shop offering a wide sample of quality publications. Sometimes spelled "Montdauphin".

Dept 05 (Hautes-Alpes) 1055 m/n.m. Tato citadela, jejíž původ sahá do roku 1693 (ve skutečnosti jedno ze sedmi nových měst zásluhou Vaubana), na Durance při výtoku z Queyras, pokrývá impozantní skalní plošinu. Nadšenci ji navštěvují pro její lunetu d'Arçon a její kasárna Rochambeau, jejichž důmyslná konstrukce neobsahuje žádné dřevěné prvky delší než 120 cm. Zbytek budov stejně jako čelní a Guil fronty jistě nejsou k opovržení, stejně jako nemocnice, kostel Saint-Louis nebo arzenál. Citadela zahrnuje dva vchody, brána Briançon je hlavní, brána Embrun (s Ponceletovým padacím mostem) vedlejší. Pro období pokryté tímto indexem musíme zaznamenat několik úprav provedených mezi lety 1879 a 1882. Prachárna za arzenálem, postavená podle Vaubanových standardů, s opěrnými pilíři a obvodovou zdí, měla být zachována tak jak je. Podél každého velkého boku měla být zřízena oběhová galerie. V zadní části skladovacího prostoru (23 x 8 x 11 m), ogivální, byla zřízena lampová komora se dvěma řadami po třech lampových střílnách a třemi ventilačními šachtami a průčelí předělené předsíní, vše pokryté silnou vrstvou zeminy (1882). Tento sklad, skutečný div, má zcela neobvyklým způsobem; svůj vstup na úrovni prvního patra skladovacího prostoru. Takový případ existoval v bastionu II arzenálu Cherbourg, bastionu dnes zničeném. Předsíň zahrnuje dvojité schodiště umožňující přechod z jedné úrovně na druhou. Veškeré dřevěné prvky, podlahy, trámy, pilíře, jsou přítomny, bohužel, během naší návštěvy (05/2008) byl tento sklad veřejnosti uzavřen. Nejvýše jsme mohli konstatovat přítomnost obložení vchodu, dvou hromosvodů a luceren na šachtách. Za kostelem, z něhož zůstal pouze chór, byl vyvýšen parados z navezené zeminy, před nímž byla na křivce zřízena linie čtyř traversových úkrytů následovaná dvěma plnými. Tato baterie (1879) bude označena "baterie 84" a vybavena osmi dělostřeleckými kusy. Druhá baterie (1880), zvaná "baterie 85" bude instalována za Guil frontou. Zahrnuje dvě kasematy oddělené tunelovou chodbou umožňující horizontálně dosáhnout přední části baterie, lemované eskapou citadely a odkud je překvapivý výhled na soutěsky Guil. Nad kasematami byl zřízen dělostřelecký kavalír, ale zvláštně, manévrování s kusy tam muselo být poněkud omezeno komíny těchto kasemat. Kromě úprav baterie Gros se vylepšení místa zde zastavila. Poznámka Generálního štábu ze 3. prosince 1888 pak nařizuje udržovat ji v existujícím stavu. Mont-Dauphin je obývaná a volně přístupná citadela. Zaznamenáme tam, pro jednou, vynikající obchod nabízející široký výběr kvalitních publikací. Někdy psáno "Montdauphin".