Charleville-Mézières, Dept 08 (Ardennes), 1877-1880. 226 m/alt. Dénommé fort Dubois-Crancé. Fort d'arrêt dominant la vallée de la Meuse depuis la rive gauche. Couvre tous les passages de la Meuse, appuyé par sa batterie annexe auquel il est relié par un chemin couvert, lui-même bordé de 6 autres emplacements de batteries à 2 pièces. 41 pièces + 12 pour les 6 emplacements de batteries. 880 hommes. Comme la batterie, le porche d'entrée possédait deux grilles successives et il en était de même dans le bâtiment de contrescarpe. Le fort abrite deux beaux puits à margelle, identiques à celui de la batterie annexe. Casernement détruit par les Allemands. Caponnière du saillant III à 3 pièces par flanc dont les orillons sont garnis d'échauguettes. Cette caponnière a malheureusement été, pour partie, détruite par le génie militaire français vers 1960, alors qu'ils procédaient à des essais d'explosifs pour tester la résistance des maçonneries en vue de l'arasement de l'enceinte urbaine de Charleville-Mézières. 1 casemate cuirassée Mougin, qui, vers 1962-1963 possédait encore son affût et son canon. La maçonnerie de tout le périmètre du magasin à poudre gauche, possède, de façon insolite, un joint continu de poix minérale (sous réserve d'analyse). Ce magasin est pourvu de corbeaux, tandis que son jumeau, à droite de la capitale, est effondré et inaccessible. 3 casemates à tir indirect dont une seule est actuellement (août 2003) visible. Alors qu'il semble bien que ce soit une spécificité de la chefferie de Belfort, tant à la batterie annexe qu'au fort des Ayvelles, traverses-abri et passages couverts possèdent des murs en aile à retours en gradins. Les traverses-abri sont reliées par une galerie enveloppe. Bien que déclassé dès 1884, on y creusera ultérieurement un magasin de contrescarpe et, en surface, un blockhaus abritant une tête de monte-charge. En 1914, son artillerie comptait 12 x 90 mm, 12 x 95 mm et 2 x 155 longs. L'association qui le gère depuis 1992 reprend du poil de la bête, mais sa tâche est gigantesque. Très intéressant. Voir Lumes.

Charleville-Mézières, Dept. 08 (Ardennen), 1877–1880. 226 m ü. M. Genannt Fort Dubois-Crancé. Ein Verteidigungsfort mit Blick auf das Maastal vom linken Ufer aus. Deckt alle Maasübergänge ab, unterstützt durch seine Annexbatterie, mit der es durch einen gedeckten Weg verbunden ist, der selbst von sechs anderen Batteriestellungen mit je 2 Geschützen begrenzt wird. 41 Geschütze + 12 für die sechs Batteriestellungen. 880 Mann. Wie die Batterie hatte auch das Eingangsportal zwei aufeinanderfolgende Tore, und dasselbe galt für das Kontereskarpengebäude. Das Fort enthält zwei schöne Brunnen mit Abdecksteinen, identisch mit denen der Annexbatterie. Von den Deutschen zerstörte Kaserne. Kaponniere des Frontbogens III mit 3 Geschützen pro Flanke, deren Orillons mit Wachtürmen ausgestattet sind. Diese Kaponniere wurde leider um 1960 von französischen Militärpionieren teilweise zerstört, als sie Sprengversuche durchführten, um die Widerstandsfähigkeit des Mauerwerks im Zuge der Einebnung der Stadtmauer von Charleville-Mézières zu prüfen. 1 Panzerkasematte Mougin, die um 1962–1963 noch über ihre Lafette und ihre Kanone verfügte. Das Mauerwerk des gesamten Umfangs des linken Pulvermagazins weist ungewöhnlicherweise eine durchgehende Fuge aus Mineralpech auf (Untersuchung vorbehalten). Dieses Magazin ist mit Kragsteinen ausgestattet, während sein Zwillingsmagazin rechts vom Kapitell eingestürzt und unzugänglich ist. 3 Kasematten mit indirektem Feuer, von denen derzeit (August 2003) nur eine sichtbar ist. Obwohl es sich um eine Besonderheit des Häuptlingsdoms Belfort zu handeln scheint, weisen sowohl bei der Nebenbatterie als auch beim Fort Ayvelles die Schutztraversen und überdachten Gänge Flügelmauern mit abgestuften Rücksprüngen auf. Die Schutztraversen sind durch einen Umschlagstollen miteinander verbunden. Obwohl 1884 außer Dienst gestellt, wurde dort später ein Kontereskarpenmagazin gegraben und an der Oberfläche ein Blockhaus, in dem sich ein Lastenaufzug befand. Im Jahr 1914 umfasste seine Artillerie 12 x 90 mm, 12 x 95 mm und 2 x 155 mm lange Geschütze. Der Verein, der es seit 1992 verwaltet, kommt wieder in Gang, aber seine Aufgabe ist enorm. Sehr interessant. Siehe Lumes.

Charleville-Mézières, Dept. 08 (Ardennen), 1877-1880. 226 m/alt. Genaamd Fort Dubois-Crancé. Een verdedigingsfort met uitzicht op de Maasvallei vanaf de linkeroever. Het dekt alle Maasovergangen af, ondersteund door zijn bijgebouw waarmee het verbonden is via een overdekte weg, dat zelf begrensd wordt door 6 andere batterijposities met elk 2 kanonnen. 41 kanonnen + 12 voor de 6 batterijposities. 880 manschappen. Net als de batterij had de ingang twee opeenvolgende poorten, en hetzelfde gold voor het contrescarpgebouw. Het fort bevat twee prachtige waterputten met dekstenen, identiek aan die van de bijgebouwbatterij. Kazerne verwoest door de Duitsers. Caponnière van saillant III met 3 kanonnen per flank, waarvan de orillons zijn uitgerust met wachttorens. Deze caponnière werd helaas gedeeltelijk verwoest door de Franse militaire ingenieurs rond 1960, tijdens het uitvoeren van explosieproeven om de weerstand van het metselwerk te testen ter voorbereiding op de afbraak van de stadsmuur van Charleville-Mézières. 1 pantserkazemat Mougin, die rond 1962-1963 nog steeds zijn geschutsdrager en kanon had. Het metselwerk langs de gehele omtrek van het linker kruitmagazijn heeft, ongebruikelijk, een doorlopende voeg van minerale pek (onder voorbehoud van analyse). Dit magazijn is voorzien van consoles, terwijl zijn tweelingbroer, rechts van het kapiteel, is ingestort en ontoegankelijk is. 3 indirecte vuurkazematten, waarvan er momenteel (augustus 2003) slechts één zichtbaar is. Hoewel het een specifiek kenmerk lijkt te zijn van het hoofdkwartier van Belfort, hebben zowel bij de annexbatterij als bij het fort van Ayvelles de traversen en overdekte gangen vleugelmuren met trapsgewijze teruggangen. De traversen zijn verbonden door een omhullende galerij. Hoewel ze in 1884 buiten gebruik werden gesteld, werd er later een contrascarpmagazijn uitgegraven en, aan de oppervlakte, een blokhut met een goederenliftkop. In 1914 omvatte de artillerie 12 x 90 mm, 12 x 95 mm en 2 x 155 mm lang. De vereniging die het sinds 1992 beheert, is weer op de rails, maar de taak is enorm. Zeer interessant. Zie Lumes.

Charleville-Mézières, dept 08 (Ardennes), 1877-1880. 226 m/alt. Called Fort Dubois-Crancé. A defensive fort overlooking the Meuse valley from the left bank. Covers all the crossings of the Meuse, supported by its annex battery to which it is connected by a covered way, itself bordered by 6 other 2-gun battery emplacements. 41 guns + 12 for the 6 battery emplacements. 880 men. Like the battery, the entrance porch had two successive gates, and the same was true in the counterscarp building. The fort contains two beautiful wells with coping stones, identical to that of the annex battery. Barracks destroyed by the Germans. Caponier of salient III with 3 guns per flank, the orillons of which are fitted with watchtowers. This caponier was unfortunately, in part, destroyed by the French military engineers around 1960, while they were carrying out explosive tests to test the resistance of the masonry in preparation for the leveling of the urban wall of Charleville-Mézières. 1 armored casemate Mougin, which, around 1962-1963, still had its gun carriage and its cannon. The masonry of the entire perimeter of the left powder magazine, has, unusually, a continuous joint of mineral pitch (subject to analysis). This magazine is equipped with corbels, while its twin, to the right of the capital, has collapsed and is inaccessible. 3 indirect fire casemates, of which only one is currently (August 2003) visible. While it seems to be a specific feature of the Belfort chiefdom, both at the annex battery and at the Ayvelles fort, shelter traverses and covered passages have wing walls with stepped returns. The shelter traverses are connected by an envelope gallery. Although decommissioned in 1884, a counterscarp magazine was later dug there and, on the surface, a blockhouse housing a freight elevator head. In 1914, its artillery included 12 x 90 mm, 12 x 95 mm and 2 x 155 long. The association that has managed it since 1992 is getting back on track, but its task is enormous. Very interesting. See Lumes.

Charleville-Mézières, Dept 08 (Ardeny), 1877-1880. 226 m/n. m. Nazývaná Fort Dubois-Crancé. Obranná pevnost s výhledem na údolí řeky Meuse z levého břehu. Pokrývá všechny přechody přes řeku Meuse, podporovaná svou přístavní baterií, se kterou je spojena krytou cestou, sama ohraničená 6 dalšími 2dělostřeleckými bateriovými stanovišti. 41 děl + 12 pro 6 bateriových stanovišť. 880 mužů. Stejně jako baterie měla i vstupní veranda dvě po sobě jdoucí brány a totéž platilo i pro budovu protiskluzu. Pevnost obsahuje dvě krásné studny s krycími kameny, identické s těmi z přístavní baterie. Kasárna zničena Němci. Kaponiér III. výběžku se 3 děly na každém křídle, jehož orillony jsou opatřeny strážními věžemi. Tento kaponiér byl bohužel částečně zničen francouzskými vojenskými ženisty kolem roku 1960, když prováděli výbušné zkoušky odolnosti zdiva v rámci přípravy na srovnání městské hradby Charleville-Mézières. 1 obrněná kasemata Mougin, která kolem let 1962-1963 stále měla lafetu děl a kanón. Zdivo po celém obvodu levého prachového skladu má neobvykle souvislý spárový prvek z minerální pryskyřice (podléhá analýze). Tento sklad je vybaven konzolami, zatímco jeho dvojče napravo od hlavice se zřítilo a je nepřístupné. 3 kasematy pro nepřímou palbu, z nichž v současnosti (srpen 2003) je viditelná pouze jedna. I když se zdá, že se jedná o specifický rys belfortského náčelnictví, jak u přístavní baterie, tak u pevnosti Ayvelles mají příčníky krytů a kryté chodby křídelní zdi se stupňovitými vraty. Příčníky krytů jsou propojeny obálkovou galerií. Ačkoli byl v roce 1884 vyřazen z provozu, později zde byl vykopán sklad protiskluzové střelnice a na povrchu srub s hlavou nákladního výtahu. V roce 1914 jeho dělostřelectvo zahrnovalo děla ráže 12 x 90 mm, 12 x 95 mm a 2 x 155 mm. Sdružení, které jej spravuje od roku 1992, se vrací do starých kolejí, ale jeho úkol je obrovský. Velmi zajímavé. Viz Lumes.