Le canon de 95 mm Lahitolle modèle 1888, monté sur affût de côte type G, représente une adaptation d’un matériel initialement conçu pour la défense fixe et la batterie de siège. Employé avec ou sans masque, selon la nature de l’emplacement, il assurait la défense rapprochée des passes, rades et ports secondaires. Sa construction en acier fretté et son affût à pivot permettaient un tir précis et régulier, bien que sa cadence et son champ de tir restassent limités. Ces pièces, souvent issues du parc de réserve, constituaient une solution pragmatique et économique pour compléter les positions côtières au tournant du XXᵉ siècle.

Die 95-mm-Kanone Lahitolle Modell 1888, auf einer Küstenlafette Typ G montiert, stellt eine Anpassung eines ursprünglich für den stationären Einsatz und Belagerungsbatterien entwickelten Geschützes dar. Sie wurde mit oder ohne Schutzschild verwendet, je nach Standort, und diente der Nahverteidigung von Fahrwassern, Reeden und Nebenhäfen. Ihre geschmiedete Stahlkonstruktion und die Pivotlafette ermöglichten präzises und gleichmäßiges Feuer, auch wenn Schussfeld und Feuerrate begrenzt blieben. Diese Geschütze, oft aus Reservebeständen stammend, boten eine zweckmäßige und wirtschaftliche Ergänzung der Küstenstellungen um die Jahrhundertwende.

Het 95 mm-kanon Lahitolle model 1888, gemonteerd op een kustaffuit type G, was een aanpassing van een oorspronkelijk voor vaste verdediging en belegeringsbatterijen ontworpen stuk. Het werd, afhankelijk van de opstelling, met of zonder schild gebruikt en diende voor de nabije verdediging van zeegaten, redeplaatsen en secundaire havens. De getrokken stalen loop en de draaibare affuit gaven het wapen een regelmatige en nauwkeurige vuurkracht, hoewel het schootsveld en het tempo beperkt bleven. Deze kanonnen, vaak afkomstig uit de reserve, boden een praktische en voordelige versterking van de kuststellingen rond 1900.

The 95 mm Lahitolle Model 1888 gun, mounted on a coastal G-type carriage, was an adaptation of a piece originally designed for fixed defense and siege batteries. Used with or without a shield depending on the emplacement, it provided close defense for channels, roadsteads, and secondary harbors. Its built-up steel construction and pivot carriage ensured accurate and steady fire, though its rate and field of fire were limited. These guns, often drawn from reserve stocks, offered a practical and economical reinforcement for coastal positions at the turn of the twentieth century.

Dělo Lahitolle ráže 95 mm vzor 1888, umístěné na pobřežní lafetě typu G, představovalo úpravu zbraně původně určené pro stálou obranu a obléhací baterie. Používalo se s ochranným štítem nebo bez něj podle charakteru stanoviště a sloužilo k blízké obraně průlivů, kotvišť a menších přístavů. Jeho ocelová konstrukce a otočná lafeta zajišťovaly přesnou a rovnoměrnou palbu, i když rozsah i kadence střelby byly omezené. Tato děla, často pocházející ze zásobních parků, představovala praktické a hospodárné posílení pobřežních postavení na přelomu 19. a 20. století.