Place de Briançon, sud-est de la ville, 1874-1879. 2045 m/alt. 496 hommes, 16 pièces dont aucune destinée au flanquement. Ce fort au périmètre tortueux et étalé en plusieurs terrasses fut un temps considéré comme le réduit de la place. L'essentiel de ses grilles défensives est en place. Le casernement, à deux étages, a la particularité de disposer, au premier étage, d'une passerelle extérieure. La citerne se situe sous la cour devant le casernement. Le four à pain n'a été construit qu'entre les années 1890 et 1893. Le fort possède deux magasins à poudres, pour respectivement 75,5 et 47,5 tonnes de poudre, mais le plus grand servit en réalité pour le stockage de 3.150.000 cartouches à fusil. Son armement initial était de 7 x 155 c, 5 x 138 c et 4 mortiers de 15 et 22 c. En 1894, son état d'armement affichait 3 x 155 c (placés sur la batterie haute), 4 x 138 c (partagés entre la batterie de l'avancée juste en avant de l'entrée et la batterie de l'escarpe sud), 2 mortiers de 15 c et 2 autres de 22 c. Plus tard, les 4 x 138 c seront remplacés par 4 x 120 c. La fiche technique du Génie établie en 1881 signale 12 canons de 95 c dans des batteries extérieures, armement revu par après à 4 x 120 c et 8 x 95 c. Ces canons devaient être entreposés au fort. Il passe pour être un des plus beaux de la région et serait encore actuellement (10/2006) patrimoine immobilier de la Défense.

Festung von Briançon, Süd-Osten der Stadt, 1874-1879. 2045 M ü M. 496 Mann, 16 Geschütze, davon keines für die Bestreichung bestimmt. Dieses Fort mit verschlungenem Umfang und auf mehrere Terrassen ausgebreitet, wurde eine Zeit lang als Reduit der Festung betrachtet. Der Großteil seiner defensiven Gitter ist vorhanden. Die Kaserne, zweistöckig, hat die Besonderheit, im ersten Stock einen Außengang zu besitzen. Die Zisterne befindet sich unter dem Hof vor der Kaserne. Der Brotofen wurde erst zwischen 1890 und 1893 gebaut. Das Fort besitzt zwei Pulvermagazine, für jeweils 75,5 und 47,5 Tonnen Pulver, aber das größere diente tatsächlich zur Lagerung von 3.150.000 Gewehrpatronen. Seine anfängliche Bewaffnung war 7 x 155 c, 5 x 138 c und 4 Mörser von 15 und 22 c. Im Jahr 1894 zeigte sein Bewaffnungszustand 3 x 155 c (platziert auf der oberen Batterie), 4 x 138 c (aufgeteilt zwischen der Batterie des Vorwerks direkt vor dem Eingang und der Batterie der Südescarpe), 2 Mörser von 15 c und 2 andere von 22 c. Später werden die 4 x 138 c durch 4 x 120 c ersetzt. Das technische Datenblatt des Genie, erstellt 1881, meldet 12 Kanonen 95 c in äußeren Batterien, Bewaffnung später überarbeitet auf 4 x 120 c und 8 x 95 c. Diese Kanonen sollten im Fort gelagert werden. Es gilt als eines der schönsten der Region und wäre derzeit (10/2006) noch Immobilieneigentum der Verteidigung.

Vesting van Briançon, zuid-oosten van de stad, 1874-1879. 2045 m/alt. 496 man, 16 stukken waarvan geen enkel bestemd voor de flankering. Dit fort met kronkelige omtrek en verspreid over verschillende terrassen werd een tijd beschouwd als het reduit van de vesting. Het essentieel van zijn defensieve traliewerken is aanwezig. De kazerne, met twee verdiepingen, heeft de eigenaardigheid te beschikken, op de eerste verdieping, over een buitenbrug. De cisterne bevindt zich onder de binnenplaats voor de kazerne. De broodoven werd pas tussen 1890 en 1893 gebouwd. Het fort bezit twee kruitmagazijnen, voor respectievelijk 75,5 en 47,5 ton kruit, maar de grootste diende in werkelijkheid voor de opslag van 3.150.000 geweerpatronen. Zijn initiële bewapening was 7 x 155 c, 5 x 138 c en 4 mortieren van 15 en 22 c. In 1894 toonde zijn bewapeningsstaat 3 x 155 c (geplaatst op de hoge batterij), 4 x 138 c (gedeeld tussen de batterij van de voorpost net voor de ingang en de batterij van de zuid-escarpe), 2 mortieren van 15 c en 2 andere van 22 c. Later zullen de 4 x 138 c vervangen worden door 4 x 120 c. De technische fiche van het Genie opgesteld in 1881 meldt 12 kanonnen 95 c in buitenbatterijen, bewapening later herzien naar 4 x 120 c en 8 x 95 c. Deze kanonnen moesten in het fort opgeslagen worden. Het geldt als een van de mooiste van de regio en zou momenteel (10/2006) nog onroerend erfgoed van Defensie zijn.

Fortress of Briançon, south-east of the town, 1874-1879. 2045 m alt. 496 men, 16 pieces of which none intended for flanking. This fort with tortuous perimeter and spread over several terraces was once considered the redoubt of the place. The essential of its defensive grilles is in place. The barracks, on two floors, has the particularity of having, on the first floor, an external footbridge. The cistern is located under the courtyard in front of the barracks. The bread oven was only built between 1890 and 1893. The fort possesses two powder magazines, for respectively 75.5 and 47.5 tons of powder, but the larger one actually served for the storage of 3,150,000 rifle cartridges. Its initial armament was 7 x 155 c, 5 x 138 c and 4 mortars of 15 and 22 c. In 1894, its armament state displayed 3 x 155 c (placed on the high battery), 4 x 138 c (shared between the battery of the outwork just in front of the entrance and the battery of the south scarp), 2 mortars of 15 c and 2 others of 22 c. Later, the 4 x 138 c will be replaced by 4 x 120 c. The technical sheet of the Engineering established in 1881 reports 12 cannons 95 c in external batteries, armament later revised to 4 x 120 c and 8 x 95 c. These cannons were to be stored at the fort. It is considered one of the most beautiful in the region and would still currently (10/2006) be real estate heritage of Defense.

Pevnost Briançon, jihovýchod města, 1874-1879. 2045 m alt. 496 mužů, 16 děl z nichž žádné určené k flankování. Tato pevnost s klikatým obvodem a rozložená na několika terasách byla nějaký čas považována za reduit místa. Podstata jejích obranných mříží je na místě. Kasárna, o dvou podlažích, má zvláštnost disponovat, v prvním patře, venkovní lávkou. Cisterna se nachází pod nádvořím před kasárnami. Chlebová pec byla postavena až mezi lety 1890 a 1893. Pevnost vlastní dva prachové sklady, pro 75,5 a 47,5 tun prachu, ale větší sloužil ve skutečnosti pro skladování 3 150 000 puškových nábojů. Jeho počáteční výzbroj byla 7 x 155 c, 5 x 138 c a 4 moždíře 15 a 22 c. V roce 1894, jeho stav výzbroje vykazoval 3 x 155 c (umístěné na vysoké baterii), 4 x 138 c (rozdělené mezi baterii předprsně těsně před vstupem a baterii jižní eskarpy), 2 moždíře 15 c a 2 další 22 c. Později budou 4 x 138 c nahrazeny 4 x 120 c. Technický list Ženijního útvaru založený 1881 hlásí 12 děl 95 c ve vnějších bateriích, výzbroj později revidována na 4 x 120 c a 8 x 95 c. Tato děla měla být uskladněna v pevnosti. Platí za jednu z nejkrásnějších v regionu a byla by dosud (10/2006) nemovitým dědictvím Obrany.