Camp retranché de Verdun, est de la ville, 1887. 374 m alt. Nous n’avons pas la moindre information sur ce qu’était cet ouvrage avant sa complète refonte en 1902. De forme trapézoïdale, avec courtine à la gorge, Déramé est totalement en béton. Hormis sa gorge, le reste du périmètre est à profil triangulaire et non flanqué. Son casernement occupe le fond de la courtine, courtine flanquée par des coffres latéraux. L’entrée s’ouvre sur la droite du casernement et elle possède un pont à bascule en dessous à effacement latéral, lequel est toujours fonctionnel. Il a été fabriqué par l’entreprise Douge Frères à Besançon. L’entrée s’ouvre dans l’axe de la galerie menant à une tourelle de mitrailleuses qui battait tous les glacis en avant de l’ouvrage. Le casernement comprend essentiellement quatre chambrées, dont une cloisonnée en trois logements pour officiers et sous-officiers, ainsi que l’un ou l’autre magasin. De très nombreux vestiges métalliques, grabats, étagères, supports de banquettes, volets d’embrasures, garnissent encore les lieux. De part et d’autre de ce casernement, on trouve une casemate de Bourges. L’une d’elles a longtemps conservé ses canons, jusqu’à ce que ces derniers fussent récupérés par l’association du fort d’Uxegney, restaurés et exposés dans ce dernier fort. Dès 1916, un réseau de galeries profondes sera creusé ; il s’étendra sur 710 mètres. Les débouchés du casernement seront bétonnés et pourvus de créneaux dont l’obturateur est un bloc de béton. La capitale recevra plusieurs barrages et chicane. L’un d’entre eux, proche de la tourelle de mitrailleuses et de son observatoire cuirassé, consiste en un passage bas débouchant sur un puits communiquant avec le réseau de galeries profondes. Les coffres de courtine montrent des parallélépipèdes rectangles, supports de mitrailleuses ou de canon de 37 mm, tels que l’on n’en voit qu’à Verdun. Lors de notre dernière visite, en décembre 2009, l’armée avait pratiquement terminé d’en murer tous les accès. Si l’on excepte ces obstacles, l’intérieur était encore demeuré en très bon état général. Son accès est donc désormais interdit car non seulement terrain militaire, mais son front de tête s’appuie à un vaste dépôt de munitions de l'armée de terre. Peu en arrière et sur sa droite, on trouve les deux sorties des travaux 17 lesquelles sont devancées par les merlons d’un ancien dépôt de munitions pouvant être contemporain de la première guerre mondiale. À la droite de ce dépôt nous trouvons une batterie pour soit quatre soit six pièces. Les deux emplacements de canons extérieurs s'appuient, côté intérieur de la batterie, de traverses creuses avec abris bétonnés et accès parallèles au parapet. Elles-mêmes, ces deux traverses encadrent deux autres emplacements de tir (simples voire doubles) lesquels sont séparés par une vaste surface délimitée par des murs en maçonneries de moellons jusqu’à 1,2 m de hauteur environ. À l’intérieur de cette surface constituant le centre de la batterie, un épais pilier témoigne que des locaux avaient été aménagés là, les poutres de la toiture s'appuyant sur les murs extérieurs et parapets, se rejoignaient sur ce pilier. L’ensemble est très lisible (12/2009), somme toute peu dégradé si ce n’est le logis central, mais totalement à l’abandon.

Befestigtes Lager Verdun, östlich der Stadt, 1887. 374 m ü. M. Es liegen keine Informationen darüber vor, wie dieses Bauwerk vor seiner vollständigen Sanierung im Jahr 1902 aussah. Déramé hat eine trapezförmige Form mit einer Kurtine an der Kehle und ist vollständig aus Beton errichtet. Abgesehen von der Kehle hat der Rest des Umfangs ein dreieckiges Profil und ist nicht flankiert. Die Kasernen nehmen die Rückseite der Kurtine ein, flankiert von seitlichen Kassetten. Der Eingang öffnet sich auf der rechten Seite der Kaserne und verfügt darunter über eine Klappbrücke mit seitlich eingezogener Konstruktion, die noch funktionsfähig ist. Sie wurde von der Firma Douge Frères in Besançon hergestellt. Der Eingang öffnet sich in der Achse der Galerie, die zu einem Maschinengewehrturm führt, der das gesamte Glacis vor dem Bauwerk durchschlug. Die Kaserne besteht im Wesentlichen aus vier Baracken, von denen eine in drei Bereiche für Offiziere und Unteroffiziere sowie ein oder zwei Magazine unterteilt ist. Zahlreiche Metallreste, Schutt, Regale, Bankstützen und Schießschartenläden schmücken noch immer das Gelände. Zu beiden Seiten dieser Kaserne befindet sich eine Kasematte von Bourges. Eine davon behielt lange Zeit ihre Kanonen, bis sie von der Vereinigung des Forts von Uxegney geborgen, restauriert und im letztgenannten Fort ausgestellt wurden. Ab 1916 wurde ein Netz tiefer Stollen gegraben, das sich über 710 Meter erstreckte. Die Ausgänge der Kaserne wurden betoniert und mit Zinnen versehen, deren Verschluss ein Betonblock war. Das Kapitell erhielt mehrere Dämme und Schikanen. Eine davon, in der Nähe des Maschinengewehrturms und seiner gepanzerten Aussichtsplattform, besteht aus einem niedrigen Gang, der zu einem Schacht führt, der mit dem Netz tiefer Stollen verbunden ist. Die Kurtine weist rechteckige Parallelepipede sowie Halterungen für Maschinengewehre oder 37-mm-Kanonen auf, wie man sie nur in Verdun sieht. Bei unserem letzten Besuch im Dezember 2009 hatte die Armee die Zumauerung aller Zugänge praktisch abgeschlossen. Abgesehen von diesen Hindernissen befand sich das Innere in einem sehr guten Allgemeinzustand. Der Zugang ist nun verboten, da es sich nicht nur um Militärgelände handelt, sondern die Frontseite auch an ein riesiges Munitionsdepot der Armee grenzt. Etwas weiter hinten und rechts davon befinden sich die beiden Ausgänge von Werk 17, denen die Erdwälle eines ehemaligen Munitionsdepots vorangehen, das aus der Zeit des Ersten Weltkriegs stammen könnte. Rechts von diesem Depot befindet sich eine Batterie für vier oder sechs Geschütze. Die beiden äußeren Geschützstellungen werden auf der Innenseite der Batterie durch hohle Traversen mit Betonunterständen und parallelem Zugang zur Brustwehr gestützt. Diese beiden Traversen rahmen wiederum zwei weitere Feuerstellungen (einfach oder doppelt) ein, die durch einen weitläufigen Bereich getrennt sind, der von bis zu 1,2 m hohen Bruchsteinmauern begrenzt wird. Innerhalb dieses Bereichs, der das Zentrum der Batterie bildet, zeugt ein dicker Pfeiler davon, dass dort Räumlichkeiten eingerichtet waren. Die Dachbalken ruhten auf den Außenmauern und Brüstungen und trafen auf diesen Pfeiler. Das Ganze ist sehr gut lesbar (12/2009), insgesamt bis auf das zentrale Gebäude nicht sehr verfallen, aber völlig verlassen.

Versterkt kamp Verdun, ten oosten van de stad, 1887. 374 m hoogte. We hebben geen informatie over hoe deze structuur eruit zag vóór de volledige renovatie in 1902. Déramé heeft een trapeziumvorm, met een gordijnmuur bij de keel, en is volledig van beton gemaakt. Afgezien van de keel is de rest van de omtrek driehoekig van profiel en onaangeflankeerd. De barakken beslaan de achterkant van de gordijnmuur, geflankeerd door laterale cassettes. De ingang opent aan de rechterkant van de barakken en heeft daaronder een basculebrug met een lateraal ingetrokken ontwerp, die nog steeds functioneel is. Het werd vervaardigd door het bedrijf Douge Frères in Besançon. De ingang opent in de as van de galerij die leidt naar een machinegeweertoren die alle glacis voor de structuur trof. De kazerne bestaat in wezen uit vier barakken, waarvan er één is verdeeld in drie kwartieren voor officieren en onderofficieren, evenals een of twee magazijnen. Talrijke metalen resten, puin, planken, banksteunen en schietgatluiken sieren het terrein nog steeds. Aan weerszijden van deze kazerne bevindt zich een Bourges-kazemat. In een ervan stonden lange tijd de kanonnen, totdat ze door de vereniging met het fort van Uxegney werden teruggevonden, gerestaureerd en in laatstgenoemd fort tentoongesteld. Vanaf 1916 werd een netwerk van diepe galerijen gegraven; het strekte zich uit over 710 meter. De uitgangen van de kazerne werden gebetonneerd en voorzien van kantelen waarvan de luiken een betonblok waren. De hoofdstad kreeg verschillende dammen en chicanes. Een daarvan, vlakbij de machinegeweertoren en het gepantserde observatiedek, bestaat uit een lage doorgang die leidt naar een schacht die in verbinding staat met het netwerk van diepe galerijen. De gordijnmuren vertonen rechthoekige parallellepipedums, stellingen voor machinegeweren of 37mm-kanonnen, zoals die alleen te zien zijn in Verdun. Tijdens ons laatste bezoek, in december 2009, had het leger vrijwel alle toegangspunten dichtgemetseld. Afgezien van deze obstakels was het interieur nog in zeer goede algemene staat. De toegang is nu verboden omdat het niet alleen militair terrein is, maar de voorgevel ook grenst aan een enorm munitiedepot van het leger. Iets verder naar achteren en rechts ervan vinden we de twee uitgangen van fabriek 17, die worden voorafgegaan door de aarden wallen van een voormalig munitiedepot dat mogelijk uit de Eerste Wereldoorlog dateert. Rechts van dit depot vinden we een batterij voor vier of zes kanonnen. De twee buitenste geschutsopstellingen worden, aan de binnenkant van de batterij, ondersteund door holle traversen met betonnen schuilplaatsen en een parallelle toegang tot de borstwering. Deze twee dwarsbalken omlijsten twee andere schietposities (enkel of zelfs dubbel), die van elkaar gescheiden worden door een uitgestrekt gebied begrensd door muren van puinmetselwerk tot ongeveer 1,2 meter hoog. Binnen dit gebied, dat het centrum van de batterij vormt, getuigt een dikke pilaar dat er een gebouw was ingericht, waarbij de dakbalken op de buitenmuren en borstweringen rustten en op deze pilaar samenkwamen. Het geheel is goed leesbaar (12/2009), al met al niet erg gedegradeerd, behalve het centrale gebouw, maar volledig verlaten.

Verdun fortified camp, east of the city, 1887. 374 m alt. We have no information about what this structure was like before its complete overhaul in 1902. Trapezoidal in shape, with a curtain wall at the throat, Déramé is entirely made of concrete. Apart from its throat, the rest of the perimeter is triangular in profile and unflanked. Its barracks occupy the back of the curtain wall, flanked by lateral coffers. The entrance opens on the right of the barracks and has a bascule bridge underneath with a laterally retracted design, which is still functional. It was manufactured by the Douge Frères company in Besançon. The entrance opens in the axis of the gallery leading to a machine gun turret which struck all the glacis in front of the structure. The barracks essentially consist of four barracks, one of which is partitioned into three quarters for officers and non-commissioned officers, as well as one or two magazines. Numerous metal remains, rubble, shelves, bench supports, and embrasure shutters still adorn the premises. On either side of this barracks, there is a Bourges casemate. One of them retained its cannons for a long time, until they were recovered by the association of the fort of Uxegney, restored, and displayed in the latter fort. From 1916, a network of deep galleries was dug; it extended over 710 meters. The barracks' exits were concreted and fitted with battlements whose shutter was a concrete block. The capital received several dams and chicanes. One of them, near the machine gun turret and its armored observation deck, consists of a low passage leading to a shaft communicating with the network of deep galleries. The curtain walls show rectangular parallelepipeds, mounts for machine guns or 37 mm cannons, such as can only be seen at Verdun. During our last visit, in December 2009, the army had practically finished walling up all the access points. Apart from these obstacles, the interior remained in very good general condition. Access is now prohibited because not only is it military terrain, but its frontage also abuts a vast army munitions depot. A little further back and to its right, we find the two exits of works 17 which are preceded by the earthworks of a former munitions depot which could be contemporary with the First World War. To the right of this depot we find a battery for either four or six pieces. The two exterior gun emplacements are supported, on the interior side of the battery, by hollow traverses with concrete shelters and parallel access to the parapet. These two traverses themselves frame two other firing emplacements (single or even double) which are separated by a vast area delimited by rubble masonry walls up to about 1.2 m high. Inside this area constituting the center of the battery, a thick pillar testifies that premises had been fitted out there, the roof beams resting on the exterior walls and parapets, meeting on this pillar. The whole thing is very legible (12/2009), all in all not very damaged except for the central building, but completely abandoned.

Opevněný tábor Verdun, východně od města, 1887. 374 m n. m. Nemáme žádné informace o tom, jak tato stavba vypadala před její kompletní rekonstrukcí v roce 1902. Déramé má lichoběžníkový tvar s opěrnou zdí v ústí a je celý z betonu. Kromě ústí má zbytek obvodu trojúhelníkový profil a není ohraničen bočními kazetami. Jeho kasárna se nacházejí v zadní části opěrné zdi a jsou lemována bočními kazetami. Vchod se otevírá vpravo od kasáren a pod ním je zvedací most s bočně zataženou konstrukcí, který je stále funkční. Vyrobila jej společnost Douge Frères v Besançonu. Vchod se otevírá v ose galerie vedoucí k kulometné věži, která zasáhla celý předpolí před stavbou. Kasárna se v podstatě skládají ze čtyř kasáren, z nichž jedna je rozdělena na tři části pro důstojníky a poddůstojníky, a také pro jeden nebo dva zásobníky. Prostory stále zdobí četné kovové pozůstatky, sutiny, police, podpěry laviček a okenice střílen. Po obou stranách těchto kasáren se nachází kasemat Bourges. Jeden z nich si dlouho uchoval svá děla, dokud je nezískalo sdružení pevnosti Uxegney, neobnovilo je a nevystavilo v druhé zmíněné pevnosti. Od roku 1916 byla vykopána síť hlubokých galerií; táhla se přes 710 metrů. Východy z kasáren byly vybetonovány a opatřeny cimbuřím, jehož uzávěr tvořil betonový blok. Hlavní město dostalo několik hrází a šikan. Jedna z nich, poblíž kulometné věže a její obrněné vyhlídkové plošiny, se skládá z nízké chodby vedoucí k šachtě propojené se sítí hlubokých galerií. Opláštění zobrazuje obdélníkové rovnoběžnostěny, lafety pro kulomety nebo 37mm kanóny, jaké lze vidět pouze ve Verdunu. Během naší poslední návštěvy v prosinci 2009 armáda prakticky dokončila zazdění všech přístupových bodů. Kromě těchto překážek zůstal interiér ve velmi dobrém celkovém stavu. Vstup je nyní zakázán, protože se jedná nejen o vojenský terén, ale jeho průčelí také sousedí s rozsáhlým armádním muničním skladem. O něco dále vzadu a napravo od něj najdeme dva východy z dělostřeleckých prací 17, kterým předcházejí zemní práce bývalého muničního skladu, které by mohly pocházet z doby první světové války. Napravo od tohoto skladu nacházíme baterii pro čtyři nebo šest děl. Dvě vnější dělostřelecká postavení jsou na vnitřní straně baterie podepřena dutými traverzami s betonovými kryty a paralelním přístupem k hradbám. Tyto dvě traverzy samy o sobě rámují dvě další střelecká postavení (jednoduchá nebo dokonce dvojitá), která jsou oddělena rozsáhlou plochou vymezenou zdmi z lomového zdiva o výšce až asi 1,2 m. Uvnitř této oblasti tvořící střed baterie svědčí silný sloup o tom, že zde byly vybudovány prostory, přičemž střešní trámy spočívají na vnějších stěnách a hradbách a setkávají se na tomto sloupu. Celé je to velmi čitelné (12/2009), celkově ne moc zdegradované kromě centrální budovy, ale zcela opuštěné.