Lyon, nord de la ville. Projet de 1873 ou 1874 proposant la création d’un centre de résistance, rémanence des oppida gaulois, occupant le relief des Monts d’Or et commandant ainsi les voies menant vers Paris. En définitive on y construira le fort du Mont Verdun ainsi que les batteries du Narcel, du Mont Thou, des Carrières et de la Fréta. Des 17 batteries en terres levées que l’on aménagera après 1890, les numéros 16 et 17 (1894) seront respectivement prévues dans les Monts d’Or aux lieux dits "Mont Rouge" et "Les Places", toutes deux au nord-ouest du fort du Mont-Verdun. D’aucuns cherchent encore aujourd’hui la trace d’une éventuelle n° 18 qui aurait été soit tapie dans les Monts d’Or, soit entre eux et le fort de Vancia. Ce relief est composé de grès calcaires teintés d’ocre par des oxydes de fer (d’où le nom) ainsi que des calcaires à gryphées du Sinémurien.

Lyon, nördlich der Stadt. Projekt von 1873 oder 1874, das die Schaffung eines Widerstandszentrums vorschlägt, ein Überbleibsel der gallischen Oppida, das das Relief der Monts d’Or einnimmt und so die Wege nach Paris beherrscht. Schlussendlich wird man dort das Fort Mont Verdun sowie die Batterien Narcel, Mont Thou, Carrières und Fréta bauen. Von den 17 nach 1890 errichteten Erdbatterien sollen die Nummern 16 und 17 (1894) jeweils in den Monts d’Or an den Orten „Mont Rouge“ und „Les Places“ vorgesehen sein, beide nordwestlich des Forts Mont-Verdun. Einige suchen noch heute nach Spuren einer möglichen Nr. 18, die entweder in den Monts d’Or versteckt gewesen wäre oder zwischen diesen und dem Fort Vancia. Dieses Relief besteht aus Kalksteinsandsteinen, die durch Eisenoxide ocker gefärbt sind (daher der Name), sowie aus Gryphäenkalksteinen des Sinemurium.

Lyon, noord van de stad. Project van 1873 of 1874 dat de creatie voorstelt van een weerstandskern, een overblijfsel van de Gallische oppida, gelegen op het reliëf van de Monts d’Or en aldus de wegen naar Parijs beheersend. Uiteindelijk zal men er het fort Mont Verdun bouwen alsook de batterijen Narcel, Mont Thou, Carrières en Fréta. Van de 17 opgeworpen aarden batterijen die na 1890 zullen worden aangelegd, zijn de nummers 16 en 17 (1894) respectievelijk voorzien in de Monts d’Or op de plaatsen "Mont Rouge" en "Les Places", beide ten noordwesten van het fort Mont-Verdun. Sommigen zoeken vandaag nog naar het spoor van een eventuele nr. 18 die ofwel verscholen zou zijn in de Monts d’Or, ofwel tussen deze en het fort Vancia. Dit reliëf is samengesteld uit kalksteenzandstenen getint met oker door ijzeroxiden (vandaar de naam) alsook uit gryphaeakalksteen van het Sinemurien.

Lyon, north of the city. Project from 1873 or 1874 proposing the creation of a resistance centre, a remnant of Gallic oppida, occupying the relief of the Monts d’Or and thus commanding the routes leading towards Paris. In the end, Fort Mont Verdun as well as the batteries Narcel, Mont Thou, Carrières and Fréta will be built there. Of the 17 raised earth batteries that will be developed after 1890, numbers 16 and 17 (1894) are respectively planned in the Monts d’Or at the places called "Mont Rouge" and "Les Places", both northwest of Fort Mont-Verdun. Some still search today for traces of a possible No. 18, which would have been either hidden in the Monts d’Or, or between them and Fort Vancia. This relief is composed of limestone sandstones tinted ochre by iron oxides (hence the name) as well as gryphaea limestones from the Sinemurian.

Lyon, severně od města. Projekt z roku 1873 nebo 1874 navrhující vytvoření odporového centra, pozůstatek galských oppid, zaujímajícího reliéf Monts d’Or a tak ovládajícího cesty vedoucí k Paříži. Nakonec se zde postaví fort Mont Verdun a také baterie Narcel, Mont Thou, Carrières a Fréta. Ze 17 nasypaných zemních baterií, které se zařídí po roce 1890, jsou čísla 16 a 17 (1894) plánována v Monts d’Or na místech zvaných „Mont Rouge“ a „Les Places“, obě severozápadně od fortu Mont-Verdun. Někteří ještě dnes hledají stopu případné č. 18, která by byla buď ukryta v Monts d’Or, nebo mezi nimi a fortem Vancia. Tento reliéf je složen z vápencových pískovců zbarvených okrem oxidy železa (odtud název) a také z gryfeových vápenců sinemuru.