Camp retranché de Verdun, sud-est de la ville, 1888. 360 m/alt. Sans que nous en ayons l’absolue certitude, l’ouvrage devait initialement ressembler aux ouvrages d’infanterie réniformes répartis dans la place, tels, Eix, Bezonvaux, Fromeréville, etc. Totalement refondu en 1900-1901, de l’ouvrage initial ne seront conservés que les abris latéraux en maçonneries de moellons avec leurs extrémités intérieures en cul-de-four. Le casernement situé entre ces abris a été remplacé par une construction très proche d’un abri de combat pour ½ compagnie, abri dont l’entrée droite a été protégée par un mur de masque. L’entrée de l’ouvrage s’ouvrant en tranchée a été conservée et, cette dernière franchie, on débouche sur l’arrière d’une casemate de Bourges flanquant l’intervalle vers le fort du Rozellier. L’entrée de la casemate étant latérale et non à l’arrière, il a été nécessaire de la protéger d’éventuels coups d’écharpe par un épais orillon de béton. Deux guérites observatoires complètent la crête d’infanterie. Cet ouvrage dépend aujourd’hui, 10/2006, de l’Office National des Forêts. Il est en bon état de conservation, mais il convient de faire attention aux puits du réseau de galeries creusées en 1917 sous l’ouvrage et qui forment un réseau s’étendant sur 740 mètres. Nous y retiendrons le dispositif d’obturation de la porte de la casemate de Bourges et de rares vestiges de tuyaux acoustiques. Derrière l’ouvrage se trouve le dépôt intermédiaire S ; une centaine de mètres sur la gauche de l’ouvrage se situe l’abri de combat (avec cuisine ajoutée après la construction) RSS-1 (pour ½ compagnie) et, à gauche de cet abri se trouvait la batterie 5-1 (selon la numérotation de 1912), pour 4 canons de 90 mm. Plus proche encore à sa gauche toujours se trouve l’abri RSS-2, pour une compagnie.

Befestigtes Lager Verdun, südöstlich der Stadt, 1888. 360 m ü. M. Obwohl wir nicht mit absoluter Sicherheit sind, sollte die Anlage ursprünglich den nierenförmigen Infanteriebauten ähneln, die in der Gegend verteilt waren, wie beispielsweise Eix, Bezonvaux, Fromeréville usw. Bei dem vollständigen Wiederaufbau in den Jahren 1900–1901 blieben von der ursprünglichen Anlage nur die seitlichen Unterstände aus Bruchsteinmauerwerk mit ihren inneren Enden in Form einer Sackgasse erhalten. Die zwischen diesen Unterständen gelegenen Baracken wurden durch eine Konstruktion ersetzt, die einem Kampfunterstand für eine halbe Kompanie sehr ähnlich war und deren rechter Eingang durch eine Maskenmauer geschützt war. Der Eingang des Bauwerks, der in einen Graben mündete, ist erhalten geblieben. Nach Durchqueren gelangt man an die Rückseite einer Kasematte von Bourges, die den Abschnitt in Richtung des Forts Rozellier flankiert. Da sich der Eingang der Kasematte seitlich und nicht an der Rückseite befand, musste er durch ein dickes Betontor vor möglichen Schleudertreffern geschützt werden. Zwei Beobachtungshäuschen vervollständigen den Infanteriekamm. Dieses Bauwerk steht heute (Stand 10/2006) unter der Aufsicht des Nationalen Forstamts. Es ist gut erhalten, besondere Aufmerksamkeit verdienen jedoch die Schächte des 1917 unter dem Bauwerk gegrabenen Galerienetzes, das ein 740 Meter langes Netz bildet. Auffällig sind die Vorrichtung zum Verschließen des Tors der Kasematte von Bourges und seltene Reste von Schallrohren. Hinter dem Bauwerk befindet sich das Zwischendepot S; Etwa hundert Meter links vom Gebäude befindet sich der Kampfbunker (mit nachträglich hinzugefügter Küche) RSS-1 (für eine halbe Kompanie) und links davon die Batterie 5-1 (gemäß der Nummerierung von 1912) für vier 90-mm-Geschütze. Noch näher links davon befindet sich der Bunker RSS-2 für eine Kompanie.

Versterkt kamp Verdun, ten zuidoosten van de stad, 1888. 360 m/hoogte. Hoewel we er niet helemaal zeker van zijn, was de structuur oorspronkelijk bedoeld om te lijken op de niervormige infanteriestructuren die overal in het gebied verspreid lagen, zoals Eix, Bezonvaux, Fromeréville, enz. Volledig herbouwd in 1900-1901, bleven alleen de zijschuilplaatsen van puin met hun uiteinden in een doodlopende straat bewaard van de oorspronkelijke structuur. De barakken tussen deze schuilplaatsen werden vervangen door een constructie die sterk leek op een gevechtsschuilplaats voor een halve compagnie, waarvan de rechteringang werd beschermd door een maskermuur. De ingang van de constructie die uitkwam op een loopgraaf bleef bewaard en eenmaal overgestoken, komt men uit aan de achterkant van een Bourges-kazemat die de tussenruimte naar het fort van Rozellier flankeert. Omdat de ingang van de kazemat zich aan de zijkant en niet aan de achterkant bevond, was het noodzakelijk deze met een dikke betonnen orillon te beschermen tegen mogelijke slagen van een slinger. Twee observatieposten completeren de infanteriekam. Deze constructie staat nu, oktober 2006, onder toezicht van het Nationaal Bosbeheer. De constructie verkeert in goede staat van bewaring, maar er moet aandacht worden besteed aan de putten van het netwerk van galerijen dat in 1917 onder de constructie werd gegraven en dat een netwerk vormt van meer dan 740 meter. We zullen het apparaat voor het sluiten van de deur van de Bourges-kazemat en zeldzame overblijfselen van akoestische buizen opmerken. Achter de constructie bevindt zich het tussendepot S; Ongeveer honderd meter links van het gebouw bevindt zich de gevechtsschuilplaats (met keuken die na de bouw is toegevoegd) RSS-1 (voor een halve compagnie) en links daarvan bevond zich batterij 5-1 (volgens de nummering van 1912), voor vier 90 mm kanonnen. Nog dichterbij bevindt zich de schuilplaats RSS-2, voor één compagnie.

Verdun fortified camp, southeast of the city, 1888. 360 m/alt. Although we are not absolutely certain, the structure was originally intended to resemble the kidney-shaped infantry structures distributed throughout the area, such as Eix, Bezonvaux, Fromeréville, etc. Completely rebuilt in 1900-1901, only the side shelters made of rubble masonry with their inner ends in a cul-de-four shape were preserved from the initial structure. The barracks located between these shelters were replaced by a construction very similar to a combat shelter for ½ company, the right entrance of which was protected by a mask wall. The entrance to the structure opening into a trench was preserved and, once crossed, one emerges at the rear of a Bourges casemate flanking the interval towards the fort of Rozellier. Since the entrance to the casemate was lateral and not at the rear, it was necessary to protect it from possible blows from a sling by a thick concrete orillon. Two observation sentry boxes complete the infantry ridge. This structure is now, 10/2006, under the control of the National Forestry Office. It is in a good state of preservation, but attention should be paid to the wells of the network of galleries dug in 1917 under the structure and which form a network extending over 740 meters. We will note the device for closing the door of the Bourges casemate and rare remains of acoustic pipes. Behind the structure is the intermediate depot S; about a hundred meters to the left of the structure is the combat shelter (with kitchen added after construction) RSS-1 (for ½ company) and, to the left of this shelter was the battery 5-1 (according to the numbering of 1912), for 4 90 mm guns. Closer still to its left is shelter RSS-2, for one company.

Opevněný tábor Verdun, jihovýchodně od města, 1888. 360 m n. m. Ačkoli si nejsme zcela jisti, stavba měla původně připomínat pěchotní stavby ve tvaru ledvin rozmístěné po celé oblasti, jako například Eix, Bezonvaux, Fromeréville atd. Z původní stavby byl kompletně přestavěn pouze boční přístřešky z lomového zdiva s vnitřními konci ve tvaru slepé ulice. Kasárna nacházející se mezi těmito přístřešky byla nahrazena konstrukcí velmi podobnou bojovému krytu pro ½ roty, jejíž pravý vchod byl chráněn maskovanou zdí. Vchod do stavby ústící do zákopu byl zachován a po jeho překročení se člověk dostane do zadní části kasematy Bourges, která lemuje interval směrem k pevnosti Rozellier. Vzhledem k tomu, že vchod do kasematy byl boční a nikoli zadní, bylo nutné jej chránit před možnými údery praku silným betonovým římsou. Pěchotní hřeben doplňují dvě pozorovací budky. Tato stavba je nyní, 10/2006, pod správou Národního lesnického úřadu. Je v dobrém stavu zachování, ale pozornost je třeba věnovat studnám sítě štol vykopaných v roce 1917 pod stavbou, které tvoří síť táhnoucí se přes 740 metrů. Všimněte si zařízení pro uzavírání dveří kasematy Bourges a vzácných pozůstatků akustických trubek. Za stavbou se nachází mezilehlý sklad S; Asi sto metrů nalevo od budovy se nachází bojový kryt (s kuchyní přistavěnou po výstavbě) RSS-1 (pro ½ roty) a nalevo od tohoto krytu se nacházela baterie 5-1 (podle číslování z roku 1912) pro 4 90mm kanóny. Ještě blíže nalevo je kryt RSS-2 pro jednu rotu.