Place de Lille, sud-sud-ouest de la ville, entre 1891 et 1894. 29 m alt. Nord-ouest du fort de Seclin. Ouvrage intermédiaire pour ½ compagnie, il affecte une forme trapézoïdale avec gorge rentrante. L’intention première était de doter la courtine de gorge de locaux et de coffres défensifs. On abandonnera cette idée à cause du manque de crédits. Par contre, trois abris bétonnés seront coulés. D’abord un sur chaque flanc, établis perpendiculairement au front auquel ils sont accolés. Leur entrée est recourbée vers la gorge et ces abris de flanc servaient de remises à canons. Au centre du front de tête, un abri plus conséquent avec une cloche observatoire était destiné au personnel. L’escarpe n’est pas revêtue et des coffres de flanquement ont été accolés à la contrescarpe, à savoir un double au saillant III et un simple au saillant II. Avec les ouvrages d'Houplin et de Moulin Neuf, il commandait les inondations de la Deûle. Parfois orthographié "Noyelle". Aujourd’hui (08/2008), l’ouvrage est réputé intact, cloche comprise. Son emplacement est bien visible mais son accès est difficile en raison de clôtures de la zone industrielle à laquelle il est accolé, de terres agricoles sur son front de tête et de l’inextricable végétation l’envahissant, à tout le moins en été. Il a la réputation d’être le dernier ouvrage intermédiaire intact de la place de Lille ; à ce titre il mérite nettement mieux que d’être laissé ainsi à l’abandon.

Festung von Lille, Süd-Südwest der Stadt, zwischen 1891 und 1894. 29 m ü. M. Nordwestlich des Forts Seclin. Zwischenwerk für eine halbe Kompanie, es weist eine trapezförmige Form mit zurücktretender Kehle auf. Die ursprüngliche Absicht war, die Kurtine der Kehle mit Räumen und Verteidigungskasematten auszustatten. Diese Idee wurde jedoch wegen Geldmangels aufgegeben. Stattdessen wurden drei betonierte Unterstände gegossen. Zunächst einer auf jeder Flanke, senkrecht zur Front errichtet, an die sie angebaut sind. Ihr Eingang ist zur Kehle hin gebogen und diese Flankenunterstände dienten als Geschützschuppen. Im Zentrum der Kopffront war ein größerer Unterstand mit einer Beobachtungsglocke für das Personal bestimmt. Die Escarpe ist nicht verkleidet und an die Kontereskarpe wurden Flankierungskasematten angebaut, nämlich eine doppelte am Saillant III und eine einfache am Saillant II. Zusammen mit den Werken von Houplin und Moulin Neuf kontrollierte es die Überschwemmungen der Deûle. Manchmal geschrieben "Noyelle". Heute (08/2008) gilt das Werk als intakt, Glocke eingeschlossen. Seine Lage ist gut sichtbar, aber der Zugang ist schwierig aufgrund der Zäune des angrenzenden Industriegebiets, der landwirtschaftlichen Flächen an seiner Kopffront und der undurchdringlichen Vegetation, die es zumindest im Sommer überwuchert. Es hat den Ruf, das letzte intakte Zwischenwerk der Festung von Lille zu sein; als solches verdient es eindeutig mehr, als so sich selbst überlassen zu werden.

Vesting van Lille, zuid-zuidwesten van de stad, tussen 1891 en 1894. 29 m boven de zeespiegel. Ten noordwesten van het fort Seclin. Tussenwerk voor een halve compagnie, het heeft een trapeziumvorm met terugwijkende keel. De eerste bedoeling was om de courtine van de keel te voorzien van lokalen en verdedigende kazematten. Dit idee werd verlaten wegens gebrek aan kredieten. Daarentegen werden drie betonnen schuilplaatsen gegoten. Eerst een op elke flank, loodrecht op het front waaraan ze zijn vastgebouwd. Hun ingang is naar de keel toe omgebogen en deze flank schuilplaatsen dienden als kanonberging. In het centrum van het hoofdfront was een meer consequente schuilplaats met een observatiekoepel bestemd voor het personeel. Het escarp is niet bekleed en aan de contrescarpe werden flankerende kazematten aangebouwd, namelijk een dubbele aan saillant III en een enkele aan saillant II. Samen met de werken van Houplin en Moulin Neuf beheerste het de inundaties van de Deûle. Soms gespeld als "Noyelle". Vandaag (08/2008) is het werk intact reputatie, koepel inbegrepen. Zijn plaats is goed zichtbaar maar zijn toegang is moeilijk wegens de afsluitingen van de industriële zone waaraan het is vastgebouwd, van landbouwgronden op zijn hoofdfront en van de ondoordringbare vegetatie die het minstens in de zomer overspoelt. Het heeft de reputatie het laatste intacte tussenwerk van de vesting van Lille te zijn; als zodanig verdient het duidelijk beter dan zo te worden verlaten.

Fortress of Lille, south-south-west of the town, between 1891 and 1894. 29 m above sea level. North-west of the Seclin fort. Intermediate work for a half company, it takes on a trapezoidal shape with a re-entering gorge. The initial intention was to equip the gorge curtain wall with rooms and defensive coffers. This idea was abandoned due to lack of funds. Instead, three concrete shelters were poured. First one on each flank, established perpendicularly to the front to which they are attached. Their entrance is curved towards the gorge and these flank shelters served as gun sheds. At the center of the head front, a more substantial shelter with an observation cloche was intended for the personnel. The escarp is not reveted and flanking coffers were attached to the counterscarp, namely a double one at salient III and a single one at salient II. Together with the Houplin and Moulin Neuf works, it controlled the inundations of the Deûle river. Sometimes spelled "Noyelle". Today (08/2008), the work is reputed to be intact, cloche included. Its location is clearly visible but access is difficult due to the fences of the adjoining industrial zone, the agricultural land on its head front, and the inextricable vegetation invading it, at least in summer. It has the reputation of being the last intact intermediate work of the Lille stronghold; as such, it clearly deserves better than to be left abandoned like this.

Pevnost Lille, jihojihozápadně od města, mezi lety 1891 a 1894. 29 m n. m. Severozápadně od tvrze Seclin. Mezilehlé dílo pro půl roty, má tvar lichoběžníku s vtaženým hrdlem. Původním záměrem bylo vybavit hradbu hrdla místnostmi a obrannými kasematami. Tato myšlenka byla opuštěna kvůli nedostatku prostředků. Naopak byly betonovány tři úkryty. Nejprve jeden na každém křídle, umístěné kolmo k frontě, ke které jsou přisazeny. Jejich vchod je zahnutý směrem k hrdlu a tyto boční úkryty sloužily jako remisy pro děla. Uprostřed čelního frontu byl určen pro personál důslednější úkryt s pozorovacím zvonem. Eskarpa není obložena a ke kontreskarpě byly přisazeny boční kasematy, konkrétně dvojitá na salientu III a jednoduchá na salientu II. Společně s díly Houplin a Moulin Neuf řídilo zaplavování řeky Deûle. Někdy psáno "Noyelle". Dnes (08/2008) je dílo považováno za neporušené, včetně zvonu. Jeho umístění je dobře viditelné, ale přístup je obtížný kvůli plotům průmyslové zóny, ke které přiléhá, zemědělské půdě na jeho čelním frontu a neproniknutelné vegetaci, která jej alespoň v létě zaplavuje. Má pověst posledního neporušeného mezilehlého díla pevnosti Lille; jako takové si rozhodně zaslouží víc, než být takto ponecháno ladem.