Oran. Cette importante batterie est un des piliers de la défense du front de mer d’Oran. Elle est située à l’est de la baie, non loin du cap Canastel, à l’altitude moyenne de 208 mètres. Elle ne comporte pas d’enceinte, mais dispose d’un important magasin caverne. En 1914 l’ouvrage est armé de 4 canons de 24 cm Mle 1876 sur affût GPC, disposés en deux demi-batteries. Deux emplacements de batteries annexes, pour canons G de 95 Mle 1888 sur affût de campagne, existent, au nord et au sud de la batterie de 24 cm, mais celles-ci ne sont pas armées. L’ouvrage inclut le PC du commandant du groupe de Canastel, qui comprend les batteries de Canastel, de Gambetta et du Ravin Blanc. La batterie n’est pas désarmée au cours de la Première Guerre mondiale et même, chose rare, elle récupère deux de ses canons G de 95 Mle 1888. Entre les deux guerres, l’ouvrage est complètement transformé, et réarmé avec trois canons de 240 Mle 1884 sur affût Mle 1901-21, en provenance de Bizerte. La pièce 1 est installée dans l’alvéole droite de la demi-batterie nord de 24, la pièce 2 dans l’alvéole gauche de la demi-batterie sud de 24, et la pièce 3, à gauche de la batterie annexe sud. Un PDT (poste directeur de tirs) moderne, est réalisé, au nord de la batterie. Il dispose d’un conjugateur C Mle 26 et d’un télémètre H Mle 34. Situé à 130 mètres de la pièce la plus proche, il est de construction légère, non protégé. L’éclairage du champ de tir est assuré par un projecteur de 150 GP (grande puissance). Compte tenu de son isolement, l’ouvrage est défendu par un réseau de barbelés, et par quelques blockhaus pour fusil-mitrailleurs. La batterie est désarmée après l’armistice de juin 1940. Réarmée précipitamment dans la matinée du 3 juillet, elle ouvre le feu sur les navires de l’amiral Sommerville, venus attaquer l’escadre française réfugiée à Mers el Kébir. Les cuirassés britanniques, maintenus à l’ouest par la batterie du Santon, se tiennent hors de portée de Canastel, mais le destroyer Wrestler est sérieusement malmené. La batterie tire 30 coups au total. En 1942, la DCA comprend 2 affûts de 13,2 CAD. Les 8 et 9 novembre 1942, c’est sur les Américains que la batterie ouvre le feu, en particulier sur des destroyers et sur le croiseur Aurora. Le 9, dans l’après-midi, elle est attaquée à quatre reprises par des chasseurs, qui mettent les pièces 2 et 3 hors service. La dernière pièce ouvre alors le feu sur le terrain d’aviation de la Sénia. De nos jours, l’ouvrage est toujours en terrain militaire. JJM 10/08/2008

Oran. Diese wichtige Batterie ist eine der Stützen der Verteidigung der Seefront von Oran. Sie liegt östlich der Bucht, in der Nähe des Kap Canastel, auf einer durchschnittlichen Höhe von 208 Metern. Sie hat keine Einfriedung, verfügt aber über ein großes Kavernenmagazin. 1914 ist die Anlage mit 4 24-cm-Kanonen M. 1876 auf GPC-Lafette bewaffnet, die in zwei Halbbatterien aufgestellt sind. Zwei Stellungen für Nebenbatterien, für 95-mm-G-Kanonen M. 1888 auf Feldlafette, bestehen nördlich und südlich der 24-cm-Batterie, sind aber nicht bewaffnet. Die Anlage umfasst den Gefechtsstand des Kommandanten der Gruppe Canastel, zu der die Batterien Canastel, Gambetta und Ravin Blanc gehören. Die Batterie wird im Ersten Weltkrieg nicht entwaffnet und erhält sogar, was selten ist, zwei ihrer 95-mm-G-Kanonen M. 1888 zurück. In der Zwischenkriegszeit wird die Anlage vollständig umgebaut und mit drei 240-mm-Kanonen M. 1884 auf Lafette M. 1901-21 aus Bizerta neu bewaffnet. Geschütz 1 wird in der rechten Geschützstellung der nördlichen 24-cm-Halbbatterie installiert, Geschütz 2 in der linken Geschützstellung der südlichen 24-cm-Halbbatterie und Geschütz 3 links von der südlichen Nebenbatterie. Ein moderner PDT (Feuerleitstand) wird nördlich der Batterie errichtet. Er verfügt über einen Richtungsweiser C M. 26 und einen Entfernungsmesser H M. 34. 130 Meter vom nächsten Geschütz entfernt, ist er leicht gebaut und ungeschützt. Die Beleuchtung des Schussfeldes wird durch einen 150-GP-Scheinwerfer (Großleistung) gewährleistet. Aufgrund seiner Isolierung wird die Anlage durch ein Stacheldrahtnetz und einige Maschinengewehr-Bunker verteidigt. Die Batterie wird nach dem Waffenstillstand im Juni 1940 entwaffnet. Am Morgen des 3. Juli hastig neu bewaffnet, eröffnet sie das Feuer auf die Schiffe von Admiral Sommerville, die gekommen sind, um das in Mers el Kébir Zuflucht suchende französische Geschwader anzugreifen. Die britischen Schlachtschiffe, die durch die Batterie des Santon im Westen zurückgehalten werden, bleiben außerhalb der Reichweite von Canastel, aber der Zerstörer Wrestler wird schwer beschädigt. Die Batterie feuert insgesamt 30 Schüsse. 1942 umfasst die Flugabwehr 2 13,2-mm-Flugabwehr-Zwillingslafetten. Am 8. und 9. November 1942 eröffnet die Batterie das Feuer auf die Amerikaner, insbesondere auf Zerstörer und den Kreuzer Aurora. Am 9. nachmittag wird sie viermal von Jagdflugzeugen angegriffen, die die Geschütze 2 und 3 außer Gefecht setzen. Das letzte Geschütz eröffnet dann das Feuer auf den Flugplatz von Sénia. Heute befindet sich die Anlage noch immer in einem Militärgebiet. JJM 10/08/2008

Oran. Deze belangrijke batterij is een van de pijlers van de verdediging van de zeefront van Oran. Ze is gelegen ten oosten van de baai, niet ver van kaap Canastel, op een gemiddelde hoogte van 208 meter. Ze heeft geen omsluiting, maar beschikt over een belangrijk grotmagazijn. In 1914 is het werk bewapend met 4 kanonnen van 24 cm Mle 1876 op GPC-affuit, opgesteld in twee halve batterijen. Twee opstellingen voor bijbatterijen, voor 95 mm G-kanonnen Mle 1888 op veldaffuit, bestaan ten noorden en ten zuiden van de batterij van 24 cm, maar deze zijn niet bewapend. Het werk omvat de commandopost van de commandant van de groep Canastel, die de batterijen Canastel, Gambetta en Ravin Blanc omvat. De batterij wordt niet ontwapend tijdens de Eerste Wereldoorlog en zelfs, wat zeldzaam is, krijgt ze twee van haar 95 mm G-kanonnen Mle 1888 terug. Tussen de twee oorlogen wordt het werk volledig getransformeerd, en herbewapend met drie kanonnen van 240 mm Mle 1884 op affuit Mle 1901-21, afkomstig uit Bizerte. Stuk 1 is geïnstalleerd in de rechter geschutsopstelling van de noordelijke halve batterij van 24, stuk 2 in de linker geschutsopstelling van de zuidelijke halve batterij van 24, en stuk 3, links van de zuidelijke bijbatterij. Een moderne PDT (vuurleidingspost) wordt gerealiseerd, ten noorden van de batterij. Hij beschikt over een conjugateur C Mle 26 en een afstandsmeter H Mle 34. Gelegen op 130 meter van het dichtstbijzijnde stuk, is hij licht gebouwd, onbeschermd. De verlichting van het schootsveld wordt verzorgd door een projecteur van 150 GP (groot vermogen). Gezien zijn isolatie wordt het werk verdedigd door een netwerk van prikkeldraad, en door enkele bunkers voor mitrailleurs. De batterij wordt ontwapend na de wapenstilstand van juni 1940. Haastig herbewapend in de ochtend van 3 juli, opent ze het vuur op de schepen van admiraal Sommerville, gekomen om het Franse eskader dat zijn toevlucht heeft gezocht in Mers el Kébir aan te vallen. De Britse slagschepen, in het westen tegengehouden door de batterij van de Santon, blijven buiten het bereik van Canastel, maar de torpedobootjager Wrestler wordt zwaar toegetakeld. De batterij vuurt in totaal 30 schoten af. In 1942 omvat de luchtafweer 2 affuiten van 13,2 mm luchtafweer. Op 8 en 9 november 1942 is het op de Amerikanen dat de batterij het vuur opent, in het bijzonder op torpedobootjagers en op de kruiser Aurora. Op de 9e, in de namiddag, wordt ze viermaal aangevallen door jachtvliegtuigen, die de stukken 2 en 3 buiten gevecht stellen. Het laatste stuk opent dan het vuur op het vliegveld van Sénia. Tegenwoordig is het werk nog steeds in militair gebied. JJM 10/08/2008

Oran. This important battery is one of the pillars of the defence of the seafront of Oran. It is located east of the bay, near Cape Canastel, at an average altitude of 208 metres. It does not have an enclosing wall, but has a large cavern magazine. In 1914 the work is armed with 4 24 cm guns Mle 1876 on GPC carriages, arranged in two half-batteries. Two emplacements for subsidiary batteries, for 95 mm G guns Mle 1888 on field carriages, exist to the north and south of the 24 cm battery, but these are not armed. The work includes the command post of the commander of the Canastel group, which comprises the batteries of Canastel, Gambetta and Ravin Blanc. The battery is not disarmed during the First World War and even, a rare thing, it recovers two of its 95 mm G guns Mle 1888. Between the two wars, the work is completely transformed, and rearmed with three 240 mm guns Mle 1884 on carriage Mle 1901-21, coming from Bizerte. Gun 1 is installed in the right emplacement of the northern half-battery of 24, gun 2 in the left emplacement of the southern half-battery of 24, and gun 3, to the left of the southern subsidiary battery. A modern FCP (fire control post) is built, to the north of the battery. It is equipped with a director C Mle 26 and a rangefinder H Mle 34. Located 130 metres from the nearest gun, it is lightly built, unprotected. The illumination of the firing field is provided by a 150 GP (high power) searchlight. Given its isolation, the work is defended by a barbed wire network, and by some machine-gun blockhouses. The battery is disarmed after the armistice of June 1940. Hastily rearmed on the morning of July 3, it opens fire on the ships of Admiral Sommerville, which have come to attack the French squadron taking refuge in Mers el Kébir. The British battleships, held to the west by the battery of Santon, remain out of range of Canastel, but the destroyer Wrestler is seriously battered. The battery fires 30 rounds in total. In 1942, the AA defence comprises 2 13.2 mm AA mountings. On 8 and 9 November 1942, it is on the Americans that the battery opens fire, particularly on destroyers and the cruiser Aurora. On the 9th, in the afternoon, it is attacked four times by fighters, which put guns 2 and 3 out of action. The last gun then opens fire on Sénia airfield. Today, the work is still in a military area. JJM 10/08/2008

Oran. Tato důležitá dělostřelecká baterie je jedním z pilířů obrany námořní fronty Oranu. Nachází se východně od zátoky, nedaleko mysu Canastel, v průměrné nadmořské výšce 208 metrů. Nemá obvodovou hradbu, ale disponuje rozsáhlou podzemní (jeskynní) prachárnou. V roce 1914 je objekt vyzbrojen 4 děly ráže 24 cm vz. 1876 na lafetách GPC, uspořádanými ve dvou polobateriích. Severně a jižně od 24cm baterie existují dvě postavení pro pomocné baterie G děl ráže 95 mm vz. 1888 na polním lafetu, ale nejsou vyzbrojeny. Objekt zahrnuje velitelské stanoviště velitele skupiny Canastel, která zahrnuje baterie Canastel, Gambetta a Ravin Blanc. Baterie nebyla během první světové války odzbrojena a dokonce, což je vzácné, získala zpět dvě svá 95mm G děla vz. 1888. Mezi válkami byl objekt kompletně přestavěn a přezbrojen třemi 240mm děly vz. 1884 na lafetě vz. 1901-21, pocházejícími z Bizerty. Dělo 1 je instalováno v pravém stanovišti severní 24cm polobaterie, dělo 2 v levém stanovišti jižní 24cm polobaterie a dělo 3 nalevo od jižní pomocné baterie. Severně od baterie je vybudován moderní PDT (řídící stanoviště palby). Je vybaven směrovým zaměřovačem C vz. 26 a dálkoměrem H vz. 34. Ležící 130 metrů od nejbližšího děla je lehké konstrukce, nechráněné. Osvětlení palebného pole zajišťuje projektor 150 GP (vysoký výkon). Vzhledem ke své izolovanosti je objekt bráněn sítí ostnatého drátu a několika kulometnými bunkry. Baterie je odzbrojena po příměří v červnu 1940. Rychle přezbrojena ráno 3. července zahajuje palbu na lodě admirála Sommervilla, které přišly zaútočit na francouzskou eskadru ukrývající se v Mers el Kébir. Britské bitevní lodě, držené na západě baterií Santon, zůstávají mimo dostřel Canastelu, ale torpédoborec Wrestler je vážně poškozen. Baterie vypálí celkem 30 ran. V roce 1942 protiletadlová obrana zahrnuje 2 lafety 13,2mm protiletadlových dvojkanónů. Dne 8. a 9. listopadu 1942 baterie zahájila palbu na Američany, zejména na torpědoborce a křižník Aurora. Dne 9. odpoledne byla čtyřikrát napadena stíhačkami, které vyřadily děla 2 a 3. Poslední dělo poté zahájilo palbu na letiště Sénia. V dnešní době je objekt stále ve vojenském prostoru. JJM 10/08/2008