Camp retranché de Belfort, nord-est de la ville, 1875-1877. 511 m/alt. 688 hommes et 43 pièces. Dénommé fort Ney. L’ordre d’étude de ce fort compte parmi les plus précoces puisqu’il remonte au 10 février 1874. Nous n’en avons pas trouvé de plan précédant les modernisations et leurs nombreux bétonnages, mais nous savons que 26 pièces lourdes (155 L ou 120 L) étaient réparties sur sa crête d’artillerie et que le massif central possédait deux casemates pour le tir indirect. De forme pentagonale, ses saillants I, III et IV sont en angle droit. Le casernement occupe l’épicentre du fort et aligne huit grandes chambrées face à dix travées plus petites servant surtout de magasins. Le magasin à poudre est disposé parallèlement au front I-II et il faut noter qu’il s’agit, avec celui du Salbert, du seul magasin type 100 tonnes, donc avec quatre créneaux à lampe, présent dans la place. Un second, d’une capacité de 54 tonnes est placé perpendiculairement au premier de l’autre côté d’une gaine de circulation. Trois périodes de bétonnages à priori distinctes ont été relevées : 1906, 1908 et 1914. Nous n’avons pas le détail des travaux effectués par période, mais il est probable que 1906 corresponde à la transformation de l’entrée, au bétonnage des casemates nord du casernement et au remplacement des caponnières par des coffres de contrescarpe (simples aux saillants II et IV, double au saillant III). 1908 correspond à l’installation des trois tourelles de mitrailleuses dont les tirs de réception auront lieu le 22 juin 1909 pour deux d’entre-elles et le 4 août suivant pour la troisième (tourelle nord-ouest). Il est possible que 1908 corresponde aussi à la construction, proche du saillant I, de la casemate de Bourges. La tourelle Galopin pour un 155 R placée à la droite des casemates nord du casernement a quant à elle été installée en 1909-1910 et effectué ses tirs de réception en juillet 1911. Notons aussi la présence de deux observatoires cuirassés, un pour la tourelle de et l’autre pour le service du commandement. Quant aux travaux de 1914, outre les fouilles de la batterie annexe pour deux tourelles de 155 R, ils concernent surtout l’incroyable réseau souterrain par lequel on peut joindre une caserne de guerre (sous le centre du fort), tous les cuirassements, tous les coffres, les batteries cuirassées annexes, l’abri caverne et même sortir à proximité de l’emplacement prévu pour l’abri de combat des pentes ouest. Visité en février 2002, si l’on excepte un ferraillage en règle, le fort nous est apparu globalement en bon état et exempt de tags. Le bloc d’entrée a été intégralement bétonné, coffre défensif compris. On y trouve sur les murs de nombreuses inscriptions telles ventilateur, téléphone, etc. La casemate de Bourges, vue de l’arrière paraît énorme. Ses deux chambres de tir sont situées plus haut que l’entrée ce qui a nécessité deux escaliers de six marches. Côté casernement, le four à pain a été vandalisé et un joli lavoir subsiste à proximité. La cour du casernement oppose face-à-face les casemates en l’état originel et celles renforcées. La hauteur de ce renforcement est assez impressionnante. Non loin des magasins à poudre, nous trouvons deux locaux de latrines dont un probablement réservé pour les spécialistes en balistique. En effet, il s’agit d’un local d’environ 2,5 x 2,5 m avec, en son centre, un unique orifice habillé de faïence précédé de deux semelles de ciment. Le malheureux candidat au soulagement ne pouvait prendre appui sur aucun mur et nul creux n’était prévu pour l’urine. Dans les coffres, la plate-forme pour le canon de 12 culasse est en creux. Partout des supports de mitrailleuses Hotchkiss de caponnière Mle 1900 sont visibles. Le coffre simple du saillant IV mérite une mention spéciale. Durant les années 1930’, une explosion interne a soufflé la façade en l’ouvrant comme si elle avait été pourvue de charnières. Outre le côté impressionnant de la chose, on y notera la faiblesse du ferraillage inséré dans le béton. Pour conserver un flanquement on a construit un coffre détaché quelques mètres au-devant. Cet expédient a été armé d’un canon de 47 mm sur affût crinoline et d’une mitrailleuse. Pour défendre ses arrières, ce coffre dispose d’une goulotte pour grenades. Il a, lui aussi, été connecté au réseau de galeries souterraines. Onze escaliers mènent à ce réseau. Sous la caserne renforcée on trouve plusieurs locaux, dont des citernes sarcophages (voir Monceau, Vézelois,…) et une usine électrique. Les puits des escaliers menant aux tourelles de mitrailleuses sont particulièrement remarquables. Les volées s’appuient sur quatre colonnes de béton, de section approximative de 50 x 50 cm, lesquelles occupent toute la hauteur du puits. Sur la galerie menant au coffre du saillant IV, un diverticule mène à une sortie dans la contrescarpe et à la batterie cuirassée de 75. À l’opposé, on peut gagner la casemate de Bourges, mais aussi l’abri caverne et, bien plus loin encore, deux issues en dehors du périmètre de barbelés. La longueur cumulée de ces galeries doit avoisiner les 1500 mètres. Plusieurs puits avec échelons débouchent au niveau du sol des glacis. Ce terrain militaire, bien qu’à l’abandon, est interdit d’accès.

Befestigtes Lager Belfort, nordöstlich der Stadt, 1875–1877. 511 m ü. M. 688 Mann und 43 Geschütze. Genannt Fort Ney. Die Untersuchungsreihenfolge dieses Forts gehört zu den frühesten, da es auf den 10. Februar 1874 zurückgeht. Wir haben keinen Plan aus der Zeit vor den Modernisierungen und ihren zahlreichen Betonierungen gefunden, aber wir wissen, dass 26 schwere Geschütze (155 L oder 120 L) auf seinem Artilleriekamm verteilt waren und dass das zentrale Massiv zwei Kasematten für indirektes Feuer hatte. Es hat eine fünfeckige Form, seine Vorsprunge I, III und IV stehen im rechten Winkel. Die Kasernen nehmen das Epizentrum des Forts ein und sind in einer Reihe angeordnet, in der sich acht große Kasernen gegenüber zehn kleineren Buchten befinden, die hauptsächlich als Lager genutzt werden. Das Pulvermagazin ist parallel zur Front I-II angeordnet und es ist zu beachten, dass es zusammen mit dem von Salbert das einzige 100-Tonnen-Magazin (also mit vier Laternenzinnungen) an diesem Ort ist. Ein zweites mit einer Kapazität von 54 Tonnen ist senkrecht zum ersten auf der anderen Seite eines Umlaufschachts angebracht. Man hat drei offensichtlich unterschiedliche Betonierperioden festgestellt: 1906, 1908 und 1914. Wir kennen keine Einzelheiten der nach Perioden durchgeführten Arbeiten, aber es ist wahrscheinlich, dass 1906 der Umgestaltung des Eingangs, der Betonierung der nördlichen Kasematten der Kaserne und dem Ersatz der Kaponnieren durch Kontereskarpenkisten (einfach an den Frontvorsprüngen II und IV, doppelt an Frontvorsprung III) entspricht. Das Jahr 1908 entspricht der Installation der drei Maschinengewehrtürme. Die ersten Schüsse wurden am 22. Juni 1909 für zwei von ihnen und am 4. August für den dritten (Nordwestturm) abgegeben. Möglicherweise fällt das Jahr 1908 auch mit dem Bau der Bourges-Kasematte in der Nähe des Frontbogens I zusammen. Der Galopin-Turm für eine 155 R, der rechts neben den nördlichen Kasematten der Kaserne platziert ist, wurde 1909-1910 installiert und gab seine ersten Schüsse im Juli 1911 ab. Bemerkenswert ist auch das Vorhandensein von zwei gepanzerten Beobachtungsposten, einer für den Turm und der andere für den Kommandodienst. Die Arbeiten von 1914 betrafen neben den Ausgrabungen der Nebenbatterie für zwei 155 R-Türme vor allem das beeindruckende unterirdische Netz, über das man eine Kaserne (unter dem Zentrum des Forts), sämtliche Panzer, sämtliche Truhen, die Panzerbatterien des Nebengebäudes, den Höhlenunterstand und sogar den Ausgang in der Nähe des geplanten Kampfunterstands an den Westhängen erreichen konnte. Bei unserem Besuch im Februar 2002 erschien uns das Fort, abgesehen von einer angemessenen Verstärkung, insgesamt in gutem Zustand und frei von Graffiti. Der Eingangsblock wurde vollständig betoniert, einschließlich der Verteidigungstruhe. An den Wänden befinden sich zahlreiche Inschriften, z. B. zu Ventilator, Telefon usw. Die Kasematte von Bourges wirkt von hinten betrachtet riesig. Ihre beiden Feuerkammern liegen höher als der Eingang, was zwei Treppen mit je sechs Stufen erforderte. Auf der Kasernenseite wurde der Brotofen beschädigt, und in der Nähe ist noch ein hübsches Waschhaus erhalten. Im Kasernenhof stehen die Kasematten in ihrem ursprünglichen Zustand den verstärkten gegenüber. Die Höhe dieser Verstärkung ist ziemlich beeindruckend. Unweit der Pulvermagazine finden wir zwei Latrinenräume, von denen einer wahrscheinlich Ballistikspezialisten vorbehalten war. Tatsächlich handelt es sich um einen etwa 2,5 x 2,5 m großen Raum mit einem einzigen, mit Steingut abgedeckten Loch in der Mitte, dem zwei Zementfundamente vorgelagert sind. Der unglückliche Kandidat für die Ablösung konnte sich an keiner Wand anlehnen, und es gab keine Mulde für den Urin. In den Gewölben ist die Plattform für das 12-Pfünder-Hinterladergeschütz hohl. Lafetten für Hotchkiss Mle 1900 Kaponniere-Maschinengewehre sind überall sichtbar. Das schlichte Gewölbe des Vorsprungs IV verdient besondere Erwähnung. In den 1930er Jahren sprengte eine interne Explosion die Fassade auf, als wäre sie mit Scharnieren versehen gewesen. Neben dieser beeindruckenden Seite fällt die Schwäche der in den Beton eingelassenen Verstärkung auf. Um eine Flanke zu sichern, wurde einige Meter davor eine freistehende Box errichtet. Dieses Notwehr war mit einer 47-mm-Kanone auf einer Reifrocklafette und einem Maschinengewehr bewaffnet. Zur Verteidigung nach hinten verfügt dieses Gewölbe über einen Granatwerfer. Es ist außerdem an das Netz der unterirdischen Gänge angeschlossen. Elf Treppen führen zu diesem Netz. Unter den verstärkten Baracken befinden sich mehrere Räume, darunter Sarkophagzisternen (siehe Monceau, Vézelois usw.) und ein Elektrizitätswerk. Besonders bemerkenswert sind die Treppenhäuser, die zu den Maschinengewehrtürmen führen. Die Salven werden von vier Betonsäulen mit einem Querschnitt von etwa 50 x 50 cm getragen, die die gesamte Höhe des Schachts einnehmen. Auf dem Gang, der zum Gewölbe des Bogens IV führt, führt ein Divertikel zu einem Ausgang in der Kontereskarpe und zur 75-mm-Panzerbatterie. Auf der gegenüberliegenden Seite kann man die Kasematte von Bourges erreichen, aber auch den Höhlenbunker und, noch viel weiter, zwei Ausgänge außerhalb des Stacheldrahtzauns. Die Gesamtlänge dieser Stollen dürfte rund 1.500 Meter betragen. Mehrere Schächte mit Stufen führen bis zum Glacis-Boden. Dieses verlassene Militärgelände ist für den Zutritt gesperrt.

Verschansd kamp van Belfort, ten noordoosten van de stad, 1875-1877. 511 m/alt. 688 manschappen en 43 kanonnen. Fort Ney genaamd. De studie van dit fort behoort tot de vroegste, aangezien het dateert van 10 februari 1874. We hebben geen plattegrond gevonden die voorafging aan de moderniseringen en de talrijke betonwerken die daarmee gepaard gingen, maar we weten wel dat er 26 zware kanonnen (155 of 120) op de artillerieheuvel waren geplaatst en dat het centrale massief twee kazematten had voor indirect vuur. Het is vijfhoekig van vorm, de saillanten I, III en IV staan haaks op elkaar. De kazernes bevinden zich in het epicentrum van het fort en richten acht grote kazernes op tegenover tien kleinere percelen die voornamelijk voor opslag werden gebruikt. Het kruitmagazijn is parallel aan de voorgevels I-II geplaatst en het is, samen met dat van Salbert, het enige kruitmagazijn met een capaciteit van 100 ton, dus met vier lampenkantelen, dat hier aanwezig is. Een tweede, met een capaciteit van 54 ton, is loodrecht op het eerste geplaatst aan de andere kant van een circulatieschacht. Er zijn drie schijnbaar verschillende betonneringsperioden genoteerd: 1906, 1908 en 1914. We beschikken niet over details van de uitgevoerde werkzaamheden per periode, maar het is waarschijnlijk dat 1906 overeenkomt met de transformatie van de ingang, het betonneren van de noordelijke kazematten van de kazerne en het vervangen van de caponnières door contrescarp-kasten (enkel bij saillanten II en IV, dubbel bij saillant III). 1908 komt overeen met de installatie van de drie machinegeweertorens, waarvan de ontvangstschoten plaatsvonden op 22 juni 1909 voor twee ervan en op 4 augustus voor de derde (noordwesttoren). Het is mogelijk dat 1908 ook overeenkomt met de bouw, nabij saillant I, van de Bourges-kazemat. De Galopin-toren voor een 155 R, rechts van de noordelijke kazematten van de kazerne, werd geïnstalleerd in 1909-1910 en voerde zijn ontvangstschoten uit in juli 1911. We moeten ook de aanwezigheid van twee gepantserde observatieposten opmerken, één voor de toren en de andere voor de commandodienst. Wat de werkzaamheden uit 1914 betreft, betreffen ze, naast de opgravingen van de bijgebouwbatterij voor twee 155 R-torens, voornamelijk het ongelooflijke ondergrondse netwerk waarmee men een oorlogskazerne (onder het centrum van het fort) kan bereiken, alle pantsers, alle kisten, de bijgebouwpantserbatterijen, de schuilkelder in de grot en zelfs de uitgang nabij de geplande locatie voor de gevechtsschuilplaats op de westelijke hellingen. Bij een bezoek in februari 2002 leek het fort, afgezien van een behoorlijke versterking, over het algemeen in goede staat en vrij van graffiti. Het ingangsblok was volledig gebetonneerd, inclusief de verdedigingskist. Er zijn talloze inscripties op de muren, zoals een ventilator, een telefoon, enz. De Bourges-kazemat, van achteren gezien, lijkt enorm. De twee schietkamers bevinden zich hoger dan de ingang, waarvoor twee trappen van zes treden nodig waren. Aan de kant van de kazerne werd de broodoven vernield en er is nog steeds een mooi washok in de buurt. De binnenplaats van de kazerne plaatst de kazematten in hun oorspronkelijke staat tegenover de versterkte. De hoogte van deze versterking is behoorlijk indrukwekkend. Niet ver van de kruitmagazijnen vinden we twee latrineruimtes, waarvan er één waarschijnlijk gereserveerd was voor ballistiekspecialisten. Het betreft inderdaad een ruimte van ongeveer 2,5 x 2,5 m met in het midden een enkel gat bedekt met aardewerk, voorafgegaan door twee betonnen funderingen. De ongelukkige kandidaat voor de aflossing kon niet tegen een muur leunen en er was geen holte voor urine voorzien. In de gewelven is het platform voor het 12-ponder achterlaadkanon hol. Overal zijn de houders voor de Hotchkiss Mle 1900 caponnière machinegeweren zichtbaar. Het eenvoudige gewelf van saillant IV verdient een speciale vermelding. In de jaren 30 blies een interne explosie de gevel open, alsof deze van scharnieren was voorzien. Naast de indrukwekkende aanblik van het ding, valt de zwakte van de in het beton aangebrachte wapening op. Om een flank te behouden, werd een paar meter ervoor een vrijstaande kist gebouwd. Dit apparaat was bewapend met een 47 mm kanon op een crinoline-montuur en een machinegeweer. Ter verdediging van de achterhoede is dit gewelf voorzien van een granaatkoker. Het is ook verbonden met het netwerk van ondergrondse galerijen. Elf trappen leiden naar dit netwerk. Onder de versterkte kazerne bevinden zich verschillende ruimtes, waaronder sarcofaagreservoirs (zie Monceau, Vézelois, enz.) en een elektriciteitscentrale. De trappenhuizen die naar de machinegeweertorens leiden, zijn bijzonder opmerkelijk. De salvo's worden ondersteund door vier betonnen kolommen, ongeveer 50 x 50 cm in doorsnede, die de volledige hoogte van de schacht beslaan. Op de galerij die naar het gewelf van saillant IV leidt, leidt een divertikel naar een uitgang in de contrescarp en naar de 75 mm pantserbatterij. Aan de overkant bereikt men de Bourges-kazemat, maar ook de schuilkelder in de grot en, nog veel verder, twee uitgangen buiten de prikkeldraadperimeter. De totale lengte van deze galerijen moet ongeveer 1500 meter bedragen. Verschillende schachten met trappen die uitkomen op het niveau van de glacisgrond. Dit militaire terrein, hoewel verlaten, is niet toegankelijk.

Belfort fortified camp, northeast of the city, 1875-1877. 511 m/alt. 688 men and 43 guns. Called Fort Ney. The order of study of this fort is among the earliest since it dates back to February 10, 1874. We have not found a plan preceding the modernizations and their numerous concretings, but we know that 26 heavy guns (155 L or 120 L) were distributed on its artillery ridge and that the central massif had two casemates for indirect fire. Pentagonal in shape, its salients I, III and IV are at right angles. The barracks occupy the epicentre of the fort and align eight large barracks facing ten smaller bays mainly used for stores. The powder magazine is arranged parallel to the front I-II and it should be noted that it is, with that of Salbert, the only 100-ton magazine, therefore with four lamp battlements, present in the place. A second, with a capacity of 54 tonnes is placed perpendicular to the first on the other side of a circulation shaft. Three apparently distinct concreting periods have been noted: 1906, 1908 and 1914. We do not have the details of the work carried out by period, but it is likely that 1906 corresponds to the transformation of the entrance, the concreting of the northern casemates of the barracks and the replacement of the caponiers by counterscarp chests (single at salients II and IV, double at salient III). 1908 corresponds to the installation of the three machine gun turrets, the reception shots of which took place on June 22, 1909 for two of them and on August 4 for the third (northwest turret). It is possible that 1908 also corresponds to the construction, near salient I, of the Bourges casemate. The Galopin turret for a 155 R placed to the right of the northern casemates of the barracks was installed in 1909-1910 and carried out its reception shots in July 1911. We should also note the presence of two armored observation posts, one for the turret and the other for the command service. As for the 1914 works, in addition to the excavations of the annex battery for two 155 R turrets, they mainly concern the incredible underground network by which one can reach a war barracks (under the center of the fort), all the armor, all the chests, the annex armored batteries, the cave shelter and even exit near the location planned for the combat shelter on the western slopes. Visited in February 2002, except for a proper reinforcement, the fort appeared to us to be in good condition overall and free of graffiti. The entrance block was completely concreted, including the defensive chest. There are numerous inscriptions on the walls such as ventilator, telephone, etc. The Bourges casemate, seen from the rear, seems enormous. Its two firing chambers are located higher than the entrance, which required two staircases of six steps. On the barracks side, the bread oven was vandalized and a pretty washhouse remains nearby. The barracks courtyard pits the casemates in their original state against the reinforced ones. The height of this reinforcement is quite impressive. Not far from the powder magazines, we find two latrine rooms, one of which was probably reserved for ballistics specialists. Indeed, it is a room of approximately 2.5 x 2.5 m with, in its center, a single hole covered in earthenware preceded by two cement foundations. The unfortunate candidate for relief could not lean on any wall and no hollow was provided for urine. In the vaults, the platform for the 12-pounder breech-loading gun is hollow. Mounts for Hotchkiss Mle 1900 caponier machine guns are visible everywhere. The simple vault of salient IV deserves special mention. During the 1930s, an internal explosion blew the facade open, as if it had been fitted with hinges. Besides the impressive side of the thing, we note the weakness of the reinforcement inserted into the concrete. To maintain a flank, a detached box was built a few meters in front. This expedient was armed with a 47 mm cannon on a crinoline mount and a machine gun. To defend its rear, this vault has a grenade chute. It has also been connected to the network of underground galleries. Eleven staircases lead to this network. Beneath the reinforced barracks are several rooms, including sarcophagus cisterns (see Monceau, Vézelois, etc.) and an electrical plant. The stairwells leading to the machine gun turrets are particularly remarkable. The volleys are supported by four concrete columns, approximately 50 x 50 cm in section, which occupy the entire height of the shaft. On the gallery leading to the vault of salient IV, a diverticulum leads to an exit in the counterscarp and to the 75mm armored battery. On the opposite side, one can reach the Bourges casemate, but also the cave shelter and, much further still, two exits outside the barbed wire perimeter. The cumulative length of these galleries must be around 1,500 meters. Several shafts with steps open to the level of the ground of the glacis. This military terrain, although abandoned, is prohibited from access.

Opevněný tábor Belfort, severovýchodně od města, 1875-1877. 511 m/n.m. 688 mužů a 43 děl. Nazýval se Fort Ney. Pořadí studia této pevnosti patří k nejstarším, protože sahá až do 10. února 1874. Nenašli jsme plán předcházející modernizacím a jejich četným betonážím, ale víme, že na jejím dělostřeleckém hřebeni bylo rozmístěno 26 těžkých děl (155 L nebo 120 L) a že centrální masiv měl dvě kasematy pro nepřímou palbu. Pevnost má pětiúhelníkový tvar, její výběžky I, III a IV jsou v pravém úhlu. Kasárna zaujímají epicentrum pevnosti a skládají se z osmi velkých kasáren obrácených k deseti menším zátokám, které slouží hlavně jako sklady. Prašný zásobník je uspořádán rovnoběžně s průčelím I-II a je třeba poznamenat, že spolu se zásobníkem Salbert je jediným 100tunovým zásobníkem, a proto má čtyři lampové cimbuří, který se na místě nachází. Druhý zásobník s kapacitou 54 tun je umístěn kolmo k prvnímu na druhé straně cirkulační šachty. Byly zaznamenány tři zdánlivě odlišné betonářské období: 1906, 1908 a 1914. Nemáme podrobnosti o provedených pracích podle období, ale je pravděpodobné, že rok 1906 odpovídá přeměně vchodu, betonáži severních kasemat kasáren a nahrazení kaponiér protiskluzovými truhlami (jednoduchými u výběžků II a IV, dvojitými u výběžku III). Rok 1908 odpovídá instalaci tří kulometných věží, jejichž přijímací střelba proběhla 22. června 1909 u dvou z nich a 4. srpna u třetí (severozápadní věže). Je možné, že rok 1908 odpovídá i výstavbě kasemat Bourges poblíž výběžku I. Galopinova věž pro kulomet 155 R, umístěná napravo od severních kasemat kasáren, byla instalována v letech 1909-1910 a přijímací střelba proběhla v červenci 1911. Za zmínku stojí také přítomnost dvou obrněných pozorovacích stanovišť, jednoho pro věž a druhého pro velitelskou službu. Pokud jde o práce z roku 1914, kromě výkopů přístavby baterie pro dvě věže 155 R se týkají především neuvěřitelné podzemní sítě, kterou se lze dostat do válečných kasáren (pod středem pevnosti), ke všem obrněným jednotkám, všem truhlám, obrněným bateriím přístavby, jeskynnímu krytu a dokonce i východu poblíž místa plánovaného pro bojový kryt na západních svazích. Při návštěvě v únoru 2002 se nám pevnost, s výjimkou řádného zpevnění, jevila celkově v dobrém stavu a bez graffiti. Vstupní blok byl kompletně vybetonován, včetně obranné truhly. Na stěnách je řada nápisů, jako například ventilátor, telefon atd. Kasemat Bourges se při pohledu zezadu jeví jako obrovský. Její dvě palební komory jsou umístěny výše než vchod, což vyžadovalo dvě schodiště o šesti schodech. Na straně kasáren byla vandalizována pec na chléb a poblíž se dochovala hezká prádelna. Na nádvoří kasáren se skládají kasematy v původním stavu s těmi zesílenými. Výška tohoto zpevnění je poměrně impozantní. Nedaleko od skladů prachu najdeme dvě latríny, z nichž jedna byla pravděpodobně vyhrazena pro balistické specialisty. Jedná se o místnost o rozměrech přibližně 2,5 x 2,5 m, uprostřed které je jediný otvor pokrytý hlinou, před nímž jsou dva cementové základy. Nešťastný kandidát na pomoc se nemohl opřít o žádnou zeď a nebyl zde žádný otvor pro moč. V trezorech je plošina pro 12liberní kanón nabíjený ze zadu dutá. Všude jsou viditelné lafety pro kaponiéry kulometů Hotchkiss Mle 1900. Zvláštní zmínku si zaslouží jednoduchá trezorová klenba výběžku IV. Během 30. let 20. století vnitřní exploze rozbila fasádu, jako by byla opatřena panty. Kromě impozantní stránky si všímáme i slabiny výztuže vložené do betonu. Pro udržení boku byla několik metrů vpředu postavena samostatná schránka. Tento útvar byl vyzbrojen 47mm kanónem na krinolínovém lafetu a kulometem. Pro obranu týlu má tato klenba granátometný žlab. Byla také napojena na síť podzemních galerií. Do této sítě vede jedenáct schodišť. Pod zpevněnými kasárnami se nachází několik místností, včetně sarkofágových cisteren (viz Monceau, Vézelois atd.) a elektrárny. Obzvláště pozoruhodná jsou schodiště vedoucí k kulometným věžím. Salvy jsou podepřeny čtyřmi betonovými sloupy o průřezu přibližně 50 x 50 cm, které zabírají celou výšku šachty. Na galerii vedoucí do klenby IV. výběžku vede divertikl k východu v protiskluzu a k 75mm obrněné baterii. Na opačné straně se lze dostat do kasematu Bourges, ale také do jeskynního krytu a ještě mnohem dále ke dvěma východům mimo perimetr ostnatého drátu. Celková délka těchto galerií musí být kolem 1 500 metrů. Několik šachet se schody vede až na úroveň terénu glacisu. Tento vojenský terén, ačkoli je opuštěný, je přístupný.