Au cours des journées du 6 et du 7 mai, nous avons reçu rue de Tancrémont, PFL 1, la visite d'une quarantaine de visiteurs tchèques venus voir les quatre forts modernes de la position fortifiée de Liège. Nous nous sommes également rendus au fort de Pepinster-Tancrémont. Le ciel légèrement couvert diffusait un éclairage idéal pour photographier les différents blocs de l'ouvrage et nous ne nous en sommes pas privés. Les pages suivantes vous donneront un aperçu de ce que nous avons vu. En venant de Liège, par Sprimont et Banneux, nous sommes accueillis par une statue de Ste Barbe d'une hauteur d'environ deux mètres sur un socle de 80 centimètres du côté droit de la route. Elle se trouve dans un écrin de verdure et une flamme brûle à ses pieds. Juste après, et du même côté, deux poutrelles fichées dans des socles en béton et munies d'un écriteau 'Terrain militaire, accès interdit', délimitent l'entrée de l'ancienne caserne de temps de paix détruite par les hommes du fort le 10 mai 1940 afin de dégager le champ de tir et pour qu'elle ne puisse pas servir d'abri à l'ennemi. En entrant dans cette zone interdite on découvre quelques vestiges dont l'origine est assez obscure et les fondations en béton du corps de garde de temps de paix. Le sous-sol de ce bâtiment est accessible par un escalier en béton et abrite les sectionneurs de l'alimentation électrique du fort. Cette alimentation est toujours en service et justifie que l'accès soit interdit. Une aire de stationnement permet de ranger une bonne centaine de voitures et quelques autobus à 20 mètres du goulot d'accès au fossé sec de l'ouvrage. Le mémorial aux anciens combattants porte les dates 10 mai 40 et 29 mai 40. Le 10 mai 40 correspond à l'entrée des troupes allemandes sur le territoire de la Belgique. Le 28 mai 40, la Belgique dépose les armes mais le fort de Tancrémont continua à résister jusqu'au lendemain causant une sérieuse gêne aux officiers allemands chargés de son anéantissement. Juste derrière ce mémorial, un plan incliné de 30 mètres de long et barré par une forte grille métallique passe sous le talus de contrescarpe pour donner accès au fossé (plus ou moins) sec qui entoure le massif central de l'ouvrage. Le goulot d'accès est défendu par une embrasure pour mitrailleuse Maxim sur affût double visible sur l'une des photos du bas.

Während der Tage des 6. und 7. Mai empfingen wir in der Rue de Tancrémont, PFL 1, den Besuch von etwa vierzig tschechischen Besuchern, die gekommen waren, um die vier modernen Forts der befestigten Stellung Lüttich zu sehen. Wir begaben uns ebenfalls zum Fort Pepinster-Tancrémont. Der leicht bedeckte Himmel verbreitete eine ideale Beleuchtung zum Fotografieren der verschiedenen Blöcke des Werks, und wir haben es uns nicht nehmen lassen. Die folgenden Seiten werden Ihnen einen Überblick über das geben, was wir gesehen haben. Kommend von Lüttich, über Sprimont und Banneux, werden wir von einer Statue der hl. Barbara von etwa zwei Metern Höhe auf einem 80 Zentimeter hohen Sockel auf der rechten Straßenseite empfangen. Sie befindet sich in einem Grüngürtel und eine Flamme brennt zu ihren Füßen. Gleich danach und auf derselben Seite markieren zwei in Betonsockel gesteckte Träger, versehen mit einem Schild 'Militärgelände, Zutritt verboten', den Eingang der ehemaligen Friedenskaserne, die von den Männern des Forts am 10. Mai 1940 zerstört wurde, um das Schussfeld freizumachen und damit sie dem Feind nicht als Unterschlupf dienen konnte. Beim Betreten dieser verbotenen Zone entdeckt man einige Überreste, deren Ursprung ziemlich unklar ist, und die Betonfundamente des Friedenswachgebäudes. Der Keller dieses Gebäudes ist über eine Betontreppe zugänglich und beherbergt die Trennschalter der Stromversorgung des Forts. Diese Versorgung ist immer noch in Betrieb und rechtfertigt, dass der Zugang verboten ist. Ein Parkplatz ermöglicht es, etwa hundert Autos und einige Busse 20 Meter von der Zugangsenge zum trockenen Graben des Werks abzustellen. Das Denkmal für die ehemaligen Kombattanten trägt die Daten 10. Mai 40 und 29. Mai 40. Der 10. Mai 40 entspricht dem Eintritt der deutschen Truppen auf belgisches Territorium. Am 28. Mai 40 legt Belgien die Waffen nieder, aber das Fort Tancrémont setzte seinen Widerstand bis zum nächsten Tag fort und verursachte den für seine Vernichtung verantwortlichen deutschen Offizieren ernsthafte Unannehmlichkeiten. Gleich hinter diesem Denkmal führt eine 30 Meter lange und durch ein starkes Metallgitter versperrte Rampe unter dem Kontereskarpenhang hindurch, um Zugang zum (mehr oder weniger) trockenen Graben zu geben, der das Zentralmassiv des Werks umgibt. Die Zugangsenge wird durch eine Scharte für ein Maxim-Maschinengewehr auf Doppellafette verteidigt, die auf einem der untenstehenden Fotos sichtbar ist.

Tijdens de dagen van 6 en 7 mei ontvingen wij in de Rue de Tancrémont, PFL 1, het bezoek van een veertigtal Tsjechische bezoekers die gekomen waren om de vier moderne forten van de versterkte stelling Luik te zien. Wij begaven ons eveneens naar het fort Pepinster-Tancrémont. De lichtbewolkte hemel verspreidde een ideale verlichting om de verschillende blokken van het werk te fotograferen, en wij hebben het ons niet laten ontnemen. De volgende pagina's zullen u een overzicht geven van wat wij gezien hebben. Komende van Luik, via Sprimont en Banneux, worden wij verwelkomd door een standbeeld van de H. Barbara van een hoogte van ongeveer twee meter op een sokkel van 80 centimeter aan de rechterkant van de weg. Het bevindt zich in een groen kader en een vlam brandt aan haar voeten. Vlak daarna, en aan dezelfde kant, markeren twee in betonsokkels gestoken balken, voorzien van een bordje 'Militair terrein, toegang verboden', de ingang van de voormalige vredeskazerne die door de mannen van het fort op 10 mei 1940 vernietigd werd om het schootsveld vrij te maken en opdat ze de vijand niet als schuilplaats zou kunnen dienen. Bij het betreden van deze verboden zone ontdekt men enkele overblijfselen waarvan de oorsprong vrij onduidelijk is en de betonnen funderingen van het vredeswachthuis. De kelder van dit gebouw is toegankelijk via een betonnen trap en herbergt de scheiders van de elektrische voeding van het fort. Deze voeding is nog steeds in dienst en rechtvaardigt dat de toegang verboden is. Een parkeerterrein maakt het mogelijk om ongeveer honderd auto's en enkele bussen 20 meter van de toegangsengte tot de droge gracht van het werk te plaatsen. Het monument voor de oud-strijders draagt de data 10 mei 40 en 29 mei 40. De 10 mei 40 komt overeen met de intrede van de Duitse troepen op het grondgebied van België. Op 28 mei 40 legt België de wapens neer, maar het fort Tancrémont zette zijn verzet voort tot de volgende dag, wat de Duitse officieren die verantwoordelijk waren voor zijn vernietiging ernstige hinder veroorzaakte. Direct achter dit monument loopt een hellend vlak van 30 meter lang en afgesloten door een sterk metalen hek onder de contrescarptalud door om toegang te geven tot de (min of meer) droge gracht die het centrale massief van het werk omringt. De toegangsengte wordt verdedigd door een schietgat voor een Maxim-machinegeweer op dubbele affuit zichtbaar op een van de onderstaande foto's.

During the days of May 6 and 7, we received at Rue de Tancrémont, PFL 1, the visit of about forty Czech visitors who came to see the four modern forts of the fortified position of Liège. We also went to Fort Pepinster-Tancrémont. The slightly overcast sky provided ideal lighting for photographing the different blocks of the work, and we did not deprive ourselves of it. The following pages will give you an overview of what we saw. Coming from Liège, via Sprimont and Banneux, we are welcomed by a statue of St. Barbara about two meters high on an 80-centimeter pedestal on the right side of the road. It is located in a green setting and a flame burns at its feet. Just after, and on the same side, two girders set in concrete pedestals and bearing a sign 'Military terrain, access forbidden', mark the entrance to the former peacetime barracks destroyed by the men of the fort on May 10, 1940, to clear the field of fire and so that it could not serve as shelter for the enemy. Entering this forbidden zone, one discovers some remains whose origin is quite obscure and the concrete foundations of the peacetime guardhouse. The basement of this building is accessible by a concrete staircase and houses the disconnectors of the fort's electrical supply. This supply is still in service and justifies that access is forbidden. A parking area allows to park about a hundred cars and some buses 20 meters from the access throat to the dry ditch of the work. The memorial to former combatants bears the dates May 10, 40 and May 29, 40. May 10, 40 corresponds to the entry of German troops onto Belgian territory. On May 28, 40, Belgium lays down its arms but Fort Tancrémont continued to resist until the next day, causing serious inconvenience to the German officers responsible for its annihilation. Just behind this memorial, a 30-meter long ramp barred by a strong metal grille passes under the counterscarp slope to give access to the (more or less) dry ditch that surrounds the central massif of the work. The access throat is defended by an embrasure for a Maxim machine gun on double mount visible in one of the photos below.

Během dnů 6. a 7. května jsme v Rue de Tancrémont, PFL 1, přijali návštěvu asi čtyřiceti českých návštěvníků, kteří přijeli, aby viděli čtyři moderní tvrze opevněné pozice Lutychu. Také jsme se vydali do tvrze Pepinster-Tancrémont. Mírně zatažená obloha poskytovala ideální osvětlení pro fotografování různých objektů díla, a my jsme si to neodpírali. Následující stránky vám poskytnou přehled toho, co jsme viděli. Při příchodu z Lutychu, přes Sprimont a Banneux, nás vítá socha sv. Barbory vysoká asi dva metry na podstavci vysokém 80 centimetrů na pravé straně silnice. Nachází se v zeleném rámu a u jejích nohou hoří plamen. Hned poté, na stejné straně, dvě traverzy zasazené do betonových patek a opatřené nápisem 'Vojenský prostor, vstup zakázán', vymezují vstup do bývalých mírových kasáren zničených muži tvrze 10. května 1940, aby uvolnili palebné pole a nemohly sloužit jako úkryt nepříteli. Při vstupu do tohoto zakázaného prostoru objevíme některé pozůstatky, jejichž původ je dosti nejasný, a betonové základy mírové strážnice. Suterén této budovy je přístupný betonovým schodištěm a ukrývá odpojovače elektrického napájení tvrze. Toto napájení je stále v provozu a ospravedlňuje, že přístup je zakázán. Parkovací plocha umožňuje zaparkovat asi stovku aut a několik autobusů 20 metrů od přístupového hrdla k suchému příkopu díla. Památník bývalým bojovníkům nese data 10. květen 40 a 29. květen 40. 10. květen 40 odpovídá vstupu německých vojsk na území Belgie. 28. května 40 Belgie složí zbraně, ale tvrz Tancrémont pokračovala v odporu až do následujícího dne, což způsobilo vážné potíže německým důstojníkům odpovědným za její zničení. Hned za tímto památníkem prochází 30 metrů dlouhá rampa přehrazená silnou kovovou mříží pod svahem kontreskarpy, aby poskytla přístup k (více méně) suchému příkopu, který obklopuje centrální masiv díla. Přístupové hrdlo je bráněno střílnou pro kulomet Maxim na dvojité lafetě viditelnou na jedné ze spodních fotografií.