Eben-Emael, rue du Fort, PFL 1, est sans conteste le plus grand des forts belges. Le plus armé aussi. Pourtant, le 10 mai 1940, il ne faudra que quelques heures à une centaine de parachutistes allemands, posés sur la superstructure de l'ouvrage en planeurs, pour neutraliser le géant, fierté militaire de tout un pays. Que s'était-il donc passé ? Simple, à aucun moment l'État-Major et le commandement du fort n'a imaginé une attaque venant du ciel alors que le dessus de l'ouvrage est un véritable terrain d'aviation par son étendue et par son dégagement. Alors, dès que l'alerte de l'invasion imminente de la Belgique fut donnée, les soldats servant les armes lourdes se rendirent à leur poste de combat dans les tourelles pour canons. Les hommes destinés à la défense rapprochée de l'ouvrage restant en réserve pour ... quand l'ennemi sera proche. Mais l'ennemi est déjà sur le fort et pas autour du fort. 11 planeurs, une bonne centaine d'hommes entraînés, motivés et armés de charges creuses. Coupole Nord est mise hors d'état de défendre le massif. À coupole 120 on ne trouve pas les percuteurs réels et les percuteurs d'exercice ne peuvent pas servir. Une charge creuse secoue aussi cette coupole. Coupole Sud est dans un creux du massif et ne voit rien. Toutes les cloches permettant d'observer le massif sont attaquées et même si aucune charge creuse n'a réellement percé les blindages, il y a des morts et des blessés sous le choc. Les hommes terrifiés par cette arme inconnue sont réfugiés dans les galeries basses et attendent les ordres ... qui ne viennent pas ou qui sont contradictoires. L'une des embrasures de la casemate pour 3 canons GP de 75 Maastricht 1 est soufflée par une charge creuse, le canon est projeté au fond du local. Les Allemands envahissent le bloc de combat, descendent l'escalier et se heurtent au verrou qui isole le bloc de l'ouvrage: 2 portes hermétiques, 2 barrages de poutrelles et une épaisseur d'un mètre de sable en petits sacs de toile. Ils décident de dynamiter ce verrou, posent la charge et se réfugient à l'étage haut. Mauvais calcul. Le sas n'a pas sauté mais la cage d'escalier est complètement détruite et il leur est impossible de redescendre. Seul Mi Sud aurait pu protéger la façade de Maastricht 1 mais, à Mi Sud, il n'y avait personne et le bloc était déjà neutralisé. Totalement aveuglé le fort est impuissant. Il tentera vainement de se défendre pendant encore une vingtaine d'heures mais le canal Albert est franchi. Le fort n'a plus d'utilité et plus de moyens de défense. Les 1100 braves qui l'occupent partiront en captivité pendant 5 ans sans avoir réellement compris ce qui leur était arrivé.

Eben-Emael, Rue du Fort, PFL 1, ist zweifellos der größte der belgischen Forts. Auch der am stärksten bewaffnete. Doch am 10. Mai 1940 brauchten nur etwa hundert deutsche Fallschirmjäger, die mit Lastenseglern auf dem Überbau des Werks gelandet waren, wenige Stunden, um den Riesen, den militärischen Stolz eines ganzen Landes, zu neutralisieren. Was war also geschehen? Einfach, zu keinem Zeitpunkt haben der Generalstab und die Führung des Forts einen Angriff aus der Luft in Betracht gezogen, obwohl die Oberseite des Werks durch ihre Ausdehnung und Freifläche ein echtes Flugfeld ist. Also, sobald die Warnung vor der bevorstehenden Invasion Belgiens gegeben wurde, begaben sich die Soldaten, die die schweren Waffen bedienten, zu ihren Kampfposten in den Geschütztürmen. Die Männer, die für die Nahverteidigung des Werks bestimmt waren, blieben in Reserve für ... wenn der Feind nahe sein wird. Aber der Feind ist bereits auf dem Fort und nicht um das Fort herum. 11 Lastensegler, etwa hundert gut ausgebildete, motivierte und mit Hohlladungen bewaffnete Männer. Kuppel Nord ist außerstande gesetzt, das Massiv zu verteidigen. Bei Kuppel 120 findet man die eigentlichen Schlagbolzen nicht und die Übungsschlagbolzen können nicht dienen. Eine Hohlladung erschüttert auch diese Kuppel. Kuppel Süd liegt in einer Senke des Massivs und sieht nichts. Alle Kuppeln, die die Beobachtung des Massivs ermöglichen, werden angegriffen, und selbst wenn keine Hohlladung die Panzerungen wirklich durchschlagen hat, gibt es Tote und Verletzte unter dem Schock. Die Männer, die von dieser unbekannten Waffe terrorisiert sind, haben sich in den unteren Galerien verschanzt und warten auf Befehle ... die nicht kommen oder widersprüchlich sind. Eine der Scharten der Kasematte für 3 GP-Kanonen 75 mm Maastricht 1 wird von einer Hohlladung weggesprengt, das Geschütz wird in den hinteren Teil des Raums geschleudert. Die Deutschen dringen in den Kampfblock ein, steigen die Treppe hinab und stoßen auf die Sperre, die den Block vom Werk isoliert: 2 hermetische Türen, 2 Trägersperren und eine ein Meter dicke Schicht aus Sand in kleinen Stoffbeuteln. Sie beschließen, diese Sperre zu sprengen, legen die Ladung und ziehen sich ins obere Stockwerk zurück. Falsche Berechnung. Die Schleuse ist nicht gesprengt worden, aber der Treppenhausschacht ist völlig zerstört und es ist ihnen unmöglich, wieder hinabzusteigen. Nur Mi Süd hätte die Fassade von Maastricht 1 schützen können, aber bei Mi Süd war niemand und der Block war bereits neutralisiert. Völlig geblendet ist das Fort machtlos. Es wird sich noch etwa zwanzig Stunden lang vergeblich zu verteidigen versuchen, aber der Albert-Kanal wird überquert. Das Fort hat keinen Nutzen mehr und keine Verteidigungsmittel mehr. Die 1100 Tapferen, die es besetzen, werden für 5 Jahre in Gefangenschaft gehen, ohne wirklich verstanden zu haben, was ihnen widerfahren ist.

Eben-Emael, Rue du Fort, PFL 1, is ontegenzeggelijk het grootste der Belgische forten. Ook het zwaarst bewapende. Toch zullen op 10 mei 1940 slechts enkele uren nodig zijn voor een honderdtal Duitse parachutisten, geland op de bovenbouw van het werk met zweefvliegtuigen, om de reus, militaire trots van een heel land, te neutraliseren. Wat was er dan gebeurd? Eenvoudig, op geen enkel moment hebben de generale staf en het commando van het fort een aanval uit de lucht voorzien, terwijl de bovenkant van het werk door zijn uitgestrektheid en vrije ruimte een echt vliegveld is. Dus, zodra het alarm voor de dreigende invasie van België gegeven was, begaven de soldaten die de zware wapens bedienden zich naar hun gevechtsposten in de geschutskoepels. De mannen bestemd voor de nabijeverdediging van het werk bleven in reserve voor ... wanneer de vijand nabij zal zijn. Maar de vijand is al op het fort en niet rond het fort. 11 zweefvliegtuigen, een goed honderdtal getrainde, gemotiveerde en met holle ladingen bewapende mannen. Koepel Noord is buiten staat gesteld het massief te verdedigen. Bij koepel 120 vindt men de echte slagpennen niet en de oefenslagpennen kunnen niet dienen. Een holle lading schudt ook deze koepel. Koepel Zuid ligt in een kom van het massief en ziet niets. Alle koepels die de observatie van het massief mogelijk maken, worden aangevallen en ook al heeft geen holle lading de pantseringen echt doorboord, er zijn doden en gewonden door de schok. De mannen, geterroriseerd door dit onbekende wapen, hebben zich verschanst in de lage galerijen en wachten op bevelen ... die niet komen of tegenstrijdig zijn. Een van de schietgaten van de kazemat voor 3 GP-kanonnen 75 mm Maastricht 1 wordt weggeblazen door een holle lading, het kanon wordt naar de achterkant van de lokalen geslingerd. De Duitsers vallen de gevechtsblok binnen, dalen de trap af en stuiten op de vergrendeling die de blok van het werk isoleert: 2 hermetische deuren, 2 balkversperringen en een dikte van een meter zand in kleine zakjes stof. Ze besluiten deze vergrendeling op te blazen, plaatsen de lading en verschansen zich op de bovenverdieping. Verkeerde berekening. De sluis is niet opgeblazen maar de trappenhuisschacht is volledig vernietigd en het is hen onmogelijk weer af te dalen. Alleen Mi Zuid had de gevel van Maastricht 1 kunnen beschermen, maar bij Mi Zuid was er niemand en de blok was al geneutraliseerd. Volledig verblind is het fort machteloos. Het zal zich nog ongeveer twintig uur tevergeefs trachten te verdedigen, maar het Albertkanaal wordt overgestoken. Het fort heeft geen nut meer en geen verdedigingsmiddelen meer. De 1100 dapperen die het bezetten zullen 5 jaar in gevangenschap gaan zonder echt begrepen te hebben wat hun overkomen is.

Eben-Emael, Rue du Fort, PFL 1, is without question the largest of the Belgian forts. Also the most armed. Yet, on May 10, 1940, it will only take a few hours for about a hundred German paratroopers, landed on the superstructure of the work in gliders, to neutralize the giant, military pride of an entire country. So what had happened? Simple, at no time did the General Staff and the fort command imagine an attack coming from the sky while the top of the work is a real airfield due to its expanse and clearance. So, as soon as the alert of the imminent invasion of Belgium was given, the soldiers serving the heavy weapons went to their combat posts in the gun turrets. The men intended for the close defense of the work remaining in reserve for ... when the enemy will be near. But the enemy is already on the fort and not around the fort. 11 gliders, a good hundred trained, motivated men armed with hollow charges. Cupola North is rendered unable to defend the massif. At cupola 120, the real firing pins are not found and the training firing pins cannot serve. A hollow charge also shakes this cupola. Cupola South is in a hollow of the massif and sees nothing. All the cupolas allowing observation of the massif are attacked and even though no hollow charge really pierced the armor, there are dead and wounded from the shock. The men terrified by this unknown weapon are sheltered in the lower galleries and await orders ... which do not come or which are contradictory. One of the embrasures of the casemate for 3 GP guns 75 mm Maastricht 1 is blown away by a hollow charge, the gun is thrown to the back of the room. The Germans invade the combat block, go down the stairs and come up against the lock that isolates the block from the work: 2 airtight doors, 2 girder barriers and a thickness of one meter of sand in small cloth bags. They decide to dynamite this lock, place the charge and take refuge on the upper floor. Bad calculation. The airlock did not blow up but the stairwell is completely destroyed and it is impossible for them to go back down. Only Mi South could have protected the facade of Maastricht 1 but, at Mi South, there was no one and the block was already neutralized. Totally blinded, the fort is powerless. It will try in vain to defend itself for another twenty hours but the Albert Canal is crossed. The fort no longer has any use and no means of defense. The 1100 brave men who occupy it will go into captivity for 5 years without having really understood what had happened to them.

Eben-Emael, Rue du Fort, PFL 1, je nepochybně největší z belgických tvrzí. Také nejlépe vyzbrojená. Přesto 10. května 1940 bude stačit několik hodin asi stovce německých výsadkářů, kteří přistáli na nástavbě díla kluzáky, aby neutralizovali obra, vojenskou pýchu celé země. Co se tedy stalo? Jednoduše, v žádném okamžiku generální štáb a velení tvrze nepředpokládal útok přicházející z nebe, přestože vrchol díla je skutečným letištěm díky své rozloze a volnému prostoru. Takže, jakmile byl dán poplach o hrozící invazi Belgie, vojáci obsluhující těžké zbraně odešli na své bojové stanoviště ve věžích děl. Muži určení pro blízkou obranu díla zůstali v záloze pro ... až bude nepřítel blízko. Ale nepřítel je již na tvrzi a ne kolem tvrze. 11 kluzáků, asi sto vycvičených, motivovaných mužů vyzbrojených kumulativními náložemi. Kupole Sever je uvedena do neschopnosti bránit masiv. U kupole 120 se nenacházejí skutečné úderníky a cvičné úderníky nelze použít. Kumulativní nálož také otřásá touto kupolí. Kupole Jih je v prohlubni masivu a nevidí nic. Všechny zvony umožňující pozorování masivu jsou napadeny a přestože žádná kumulativní nálož skutečně neprorazila pancíř, jsou mrtví a zranění následkem otřesu. Muži vyděšení touto neznámou zbraní se ukryli v dolních galeriích a čekají na rozkazy ... které nepřicházejí nebo jsou protichůdné. Jedna ze střílen kasematy pro 3 GP děla 75 mm Maastricht 1 je odtržena kumulativní náloží, dělo je vrženo do zadní části místnosti. Němci vtrhnou do bojového objektu, sestoupí po schodišti a narazí na zámek, který izoluje objekt od díla: 2 hermetické dveře, 2 zátarasy z traverz a metrová vrstva písku v malých plátěných vacích. Rozhodnou se tento zámek odstřelit, umístí nálož a ukryjí se v horním patře. Špatný výpočet. Přechodová komora nevyletěla do vzduchu, ale šachta schodiště je úplně zničena a je pro ně nemožné znovu sestoupit. Pouze Mi Jih mohl ochránit fasádu Maastricht 1, ale u Mi Jih nebyl nikdo a objekt byl již neutralizován. Zcela oslepena je tvrz bezmocná. Bude se marně bránit ještě asi dvacet hodin, ale Albertův kanál je překročen. Tvrz již nemá žádný užitek a žádné obranné prostředky. 1100 statečných, kteří ji obsazují, půjde do zajetí na 5 let, aniž by skutečně pochopili, co se jim stalo.